Položky časového rozlišování
Aktivní položky Pasivní položky
Náklady příštích období Výnosy příštích období Příjmy příštích období Výdaje příštích období Zdroj: Vlastní zpracování
Aktivní položky vznikající v rámci časového rozlišení jsou pohledávkami a pasivní položky časového rozlišení jsou naopak závazky. Vyhláška č. 500 nabízí alternativní vykazování časového rozlišení aktiv a pasiv buď v posledním oddílu aktiv „D. Časové rozlišení aktiv“, respektive pasiv rozvahy „D. Časové rozlišení pasiv“, nebo v poměrně novém přidaném oddílu pohledávek „C.II.3. Časové rozlišení aktiv“, respektive oddílu závazků „C.II. Časové rozlišení pasiv“.
Při darovacím crowdfundingu bude pro příjemce klíčové používání účtu zachycující výnosy příštích období. Výnosy příštích období jsou závazkem plynoucím z dopředu přijatých
32 DVOŘÁKOVÁ, Dana. Základy účetnictví. 3. aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2021. str 13.
ISBN: 978-80-7676-160-2
28 peněžních prostředků, které si účetní jednotka „zaslouží“ teprve v příštích obdobích, kdy poskytne slíbená plnění a vznikne jí výnos. 33
Odložená daň
Další metodou, kterou účetní jednotky použijí pro dodržení věrného a poctivého obrazu účetní závěrky, je odložená daň. Především se s ní setkají účetní jednotky, které využijí model darovacího crowdfundingu. Tento nástroj slouží k přiřazení nákladu na daň z příjmů správnému účetnímu období a tím naplňuje účetní zásadu akruálnosti, správného přiřazení nákladů a výnosů do účetního období, srovnatelnosti účetních informací i zásady opatrnosti. Kvůli odlišnostem v účetní a daňové legislativě se účetní výsledek hospodaření a daňový základ odlišuje o řadu položek. Z toho důvodu se náklad na splatnou daň z příjmů vztahuje k daňovému základu, a ne k účetnímu výsledku hospodaření. Aby v účetní závěrce byla dodržena zásada časové a věcné souvislosti nákladů a výnosů s účetním obdobím, slouží odložená daň jako nástroj k odstranění vzniklého nesouladu.
O odložené dani mají povinnost účtovat účetní jednotky, které tvoří konsolidační celek, a ty účetní jednotky, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu. Zjednodušeně řečeno je-li účetní jednotka auditovaná, pak jí účetní předpisy ukládají povinnost účtovat o odložené dani.
Ostatní účetní jednotky, které nemají povinnost auditu, mohou ve své vnitropodnikové směrnici stanovit, zda budou o odložené dani účtovat a vykazovat ji.
Pro zjištění odložené daně se používá závazková metoda vycházející z rozvahového přístupu. Závazkovou metodou se rozumí postup, kdy odložená daň bude uplatněna v budoucím období ve vztahu k výsledku hospodaření zjištěnému v účetnictví. Odložená daň se zjišťuje z veškerých přechodných rozdílů, které vznikají z rozdílného účetního a daňového pohledu na položky zachycené v účetnictví. Výsledný výpočet odložené daně se určí jako součin přechodných rozdílů a sazby daně z příjmů. Používá se ta sazba daně z příjmů, o které je známo, že bude platit pro období, ve kterém bude odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový závazek uplatněny. Pokud tato sazba není známa anebo je obtížné ji určit, použije se sazba platná v příštím účetním období. Tento výpočet vyústí v odložený daňový závazek nebo odloženou daňovou pohledávku.
33 DVOŘÁKOVÁ, Dana. Základy účetnictví. 3. aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2021. str 92 ISBN: 978-80-7676-160-2
29 Odložený daňový závazek přestavuje kumulované daňové nevýhody. Jedná se o částku daně z příjmů, která bude splatná v budoucím období a upozorňuje účetní jednotku na to, že v budoucnu bude platit vyšší daně, než bude odpovídat dosaženým účetním ziskům.
Naopak odloženou daňovou pohledávkou se rozumí částka daně z příjmů, která bude v budoucnosti ušetřena, a tedy představuje kumulované daňové úspory. O odložené daňové pohledávce je možno účtovat jen za předpokladu, že existuje pravděpodobnost, že v budoucnu budou dosaženy daňové základy v dostatečné výši, aby bylo umožněno umoření všech odčitatelných rozdílů. Pokud tento předpoklad není dodržen, je možno vykázat odloženou daňovou pohledávku pouze v částečné výši, či ji vůbec nevykazovat v rozvaze a uvést ji pouze v příloze účetní závěrky.34
34 SKÁLOVÁ, Jana. Daně v účetnictví. Vydání první. Praha: Wolters Kluwer, 2017. xvii, str. 83-84.
Účetnictví. ISBN 978-80-7552-832-2.
30
3 Darovací crowdfunding z pohledu příjemce
Účetní jednotka, která se rozhodne obrátit na širokou veřejnost s žádostí o peněžní prostředky na konkrétní účel, v první řadě osloví jednu z online platforem, kde kampaň darovacího crowdfundingu bude chtít uskutečnit. Každá žádost prochází schvalovacím procesem, kdy online platforma nejprve ověří pravdivost příběhu, než kampaň na svých stránkách zveřejní. Kampaně bývají časově omezené, nejčastěji na dobu 60 dní. V průběhu kampaně je platforma účetní jednotce k dispozici a dává jí tipy, jak kampaň propagovat.
Peněžní prostředky se sbírají na platební bránu nebo bankovní účet online platformy. Po ukončení kampaně je příjemci peněz zaslána smlouva o předání výtěžku ze sbírky a po podpisu jsou finanční prostředky vyplaceny na účet příjemce do 14 dnů. Některé online platformy, jako je například Donio s.r.o., zprostředkovávají kampaně zadarmo. Jiné si z vybrané částky strhnou provozní poplatek za zprostředkování daru. Mezi ně patří například platforma Darujme.cz, která si strhává poplatek ve výši 2 % z vybrané částky.35