• Nebyly nalezeny žádné výsledky

Použití p ř edpis ů EU

In document Dealerská smlouva (Stránka 14-18)

V rámci této podkapitoly považuji za nutné se zmínit o existenci čl.1 odst.2, čl.10 a čl.10a Ústavy České republiky. „Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva. Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu;

stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánůČeské republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci.“22 Od 1. května roku 2004 je Česká republika členským státem Evropské unie. V rámci Evropské unie je uplatňováno tzv. komunitární právo. Komunitární právo je tvořeno primárním a sekundární právem Evropské unie, které se díky svému přímému účinku vztahuje přímo na jednotlivce.

Na základě výše zmíněných článků Ústavy se toto právo považuje za součást českého právního řádu, a proto se jeho znalost předpokládá. 23 Veškeré ustanovení smluv uzavíraných mezi subjekty členských států navzájem nebo mezi tuzemskými subjekty musejí být v souladu s předpisy práva Evropské unie.

3.4.1 Nařízení komise (ES) č.1400/2002

S ohledem na zpracování tématu dealerské smlouvy orientované na prodej nových automobilů je stěžejním předpisem Evropské unie „bloková výjimka“ - Nařízení komise (ES) č.1400/2002 ze dne 31. července 2002, která spadá do oblasti distribuce nových motorových vozidel, servisu a oprav motorových vozidel včetně distribuce náhradních dílů. Bloková výjimka se týká čl.101 odst.3 smlouvy o fungování Evropské

21 Viz. k tomu použití analogie ustanovení o mandátní smlouvě na vztah prokurista podnikatel.

Rozsudek Nejvyššího soudu Sp.zn./Čj.: 23 Cdo 2713/2009.

22 Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.

23 Č, Vladimír, David SEHNÁLEK a Radim CHARVÁT. Vybrané otázky působení práva EU ve sféře českého právního řádu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011, 179 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sv. 385.

15 nebudu zabývat, protože se blíže netýká stanovené problematiky prodeje vozidel.25

Hlavním cílem Nařízení (ES) č.1400/2002 je zlepšení pozice spotřebitelů v oblasti povinnosti prodejce automobilů provozovat také opravnu. Stanovuje právo prodeje více značek v rámci jednoho prodejního místa včetně využití nových forem prodeje

16 výpovědi dohody. Taktéž není povoleno omezování možnosti prodeje leasingových služeb nebo omezování prodeje vozidel do jiných států, které jsou členy Evropské unie.

Jedním z další zákazů týkající se cenové politiky je zákaz omezování prodejce stanovit si cenu za zboží (dodavatel má možnost ukládat pouze maximální či doporučenou prodejní cenu) či teritoriální omezení působnosti tržních subjektů. V případě nesplnění některé z podmínek stanovených Nařízením (ES) č.1400/200227 se strany dohody vystavují riziku její neplatnosti.28

3.4.2 Závěrem

Nařízení Evropské unie, které bylo stručně rozebráno výše, je dle mého názoru velice praktickým a přínosným prvkem pro prodejce automobilů a neméně pro konečného zákazníka (spotřebitele). Díky působnosti nařízení v České republice zajisté došlo k oživení konkurenčního prostředí v oblasti prodeje vozidel, což ocení především koncoví zákazníci. Pozitivum je možné zhlédnout v podobě většího výběru služeb a produktů za současného snížení cen, což je důsledek zvýšení konkurence na poli prodeje nových vozidel. Úprava Nařízení (ES) č.1400/2002 by mohla být dobrou inspirací i pro smlouvy z odlišného odvětví, na něž se nevztahuje. Tvrdší úpravu směřující k omezení práv výrobců bych do budoucna nenavrhoval především z důvodu možného překlenutí a následného zvýhodňování jedné smluvní strany pomocí právní regulace. Již nynější Evropská úprava v oblasti prodeje a servisu vozidel je některými zájmovými skupinami považována za nástroj regulace hospodářské soutěže ve prospěch spotřebitele.

27 Nařízení ES č.1400/2002 dostupné online na:

http://www.sacr.cz/dokumenty/narizeni_1400_2002.pdf

28 Pravidla prodeje a servisu motorových vozidel. Euroskop.cz: Věcně o Evropě [online].

18.8.2008[cit. 2012-02-22]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/8449/1981/clanek/pravidla-prodeje-a-servisu-motorovych-vozidel/

17

4 Uzavírání dealerské smlouvy

Právní úpravy procesu kontraktace se v jednotlivých zemích značně odlišují v závislosti na vývoji a úrovni podnikatelské kultury. V zemích fungujících na základě tržní ekonomiky je právní úprava založena na několika zásadních principech vycházejících z teorie dokonalého kontraktu. Česká právní úprava založená na dualistické koncepci obchodního a občanského zákona vychází z těchto mezinárodně přijatých standardů kontraktace 29.

Josef Bejček ve své publikaci „Obchodní závazky“ uvádí pro existenci smlouvy tyto předpoklady: „platná nabídka a řádná akceptace nabídky, poskytnutí dostatečného protiplnění, absence podvodu, nátlaku nebo právně významného omylu, právní způsobilost stran, slučitelnost s veřejnými zájmy, dodržení řádné právem vyžadované formy, soulad se zvláštními pravidly upravujícími příslušný typ smlouvy.“30

Jak je zřejmé z předešlého textu, dealerská smlouva bude uzavírána výhradně v režimu obchodněprávním. Úprava uzavírání smluv se v obchodním zákoníku nachází v §269 až §275. Nadpis Některá ustanovení o uzavírání smlouvy nám naznačuje, že úprava není komplexní a je nutné současně použít základní občanskoprávní úpravu obsaženou v §43 až §51 ObčZ.31

Kontraktace dealerské smlouvy bude probíhat na základě §269 odst.2 ObchZ.

Nutným předpokladem pro platné uzavření (inominátní) smlouvy je přesné vymezení smluvních stran včetně dohody o obsahu smluvního závazku. Dohoda musí dostatečně specifikovat práva a povinnosti stran, tj. netrpět neurčitostí. Na úpravu dealerské smlouvy se použije obecná závazková úprava hlavy I. části třetí ObchZ. §269 odst.1 ObchZ. však nemůžeme použít při uzavírání dealerské smlouvy, jelikož se vztahuje pouze na jednotlivé typy smluv upravené v hlavě II. části třetí ObchZ. Vzhledem k zásadě smluvní volnosti lze však použití některé takové úpravy výslovně ujednat. 32

Běžná praxe může z hlediska obchodního a ekonomického nahlížet na dealerskou smlouvu jako na smlouvu určitého typu podobně jako je tomu u smluv leasingových.

29 BEJČEK, Josef. Obchodní závazky: Obecná úprava a kupní smlouva. druhé, aktualizované a doplněné vydání. Brno: Masarykova univerzita v Brně - Právnická fakulta, 1997, s.55.

30 BEJČEK, Josef. Obchodní závazky: Obecná úprava a kupní smlouva. druhé, aktualizované a doplněné vydání. Brno: Masarykova univerzita v Brně - Právnická fakulta, 1997, s.55-56.

31 MAREK, Karel. Jak uzavírat obchodněprávní smlouvy. Právní rádce. 2008, č. 6.

32 MAREK, Karel. Smluvní obchodní právo: Kontrakty. 3.,aktualizované a rozšířené vydání. Brno:

Masarykova univerzita, 2007, s.41.

18 Z tohoto důvodu bude při uzavírání těchto smluv typicky využíváno odkazu na všeobecné obchodní podmínky a směrnice, které se stanou součástí smlouvy a je jim třeba věnovat pozornost. Stejně tak je dobré se orientovat v obchodních zvyklostech používaných v dané oblasti.33 Důležitou vlastností dealerské smlouvy je, že se uzavírá na delší dobu a má tedy charakter dlouhodobého právního vztahu.

V rámci rozboru dealerské smlouvy orientované na prodej nových automobilů budu v práci (především v 5.kapitole) vycházet ze smlouvy mezi jedním významným tuzemským výrobcem automobilů (dodavatelem) a prodejcem (obchodníkem), kdy společnost vyrábějící automobily uzavírá dealerskou smlouvu s obchodníkem o dodávkách nových automobilů a jiných produktů souvisejících s odvětvím a zároveň na něj převádí právo prodávat automobily a další produkty pod uvedenou značkou výrobce (dodavatele). Obchodník uzavírá obchody, které vyvstávají z dealerské smlouvy, jako samostatný podnikatel vlastním jménem a na vlastní účet. Není oprávněn jednat jménem a/nebo na účet dodavatele.

In document Dealerská smlouva (Stránka 14-18)