Všechny smlouvy, které označujeme smlouvami příkazního typu v zásadě pochází od jediného smluvního typu římského práva. Tato smlouva nese označení „mandatum“
neboli příkaz. Podstata tohoto druhu smluv je v založení závazku jedné strany (mandatáře) bezplatně a na vyzvání druhé strany (mandanta) obstarat jisté záležitosti.
Povinností mandatáře bylo provedení příkazu věrně a řádně. Původně byla jedním z charakteristických znaků bezplatnost tohoto vztahu. Poskytování honoráře mandatáři za jeho pomoc a námahu se postupně stávalo zvykem. Postupem času se také rozvinuly úplatné mandátní smlouvy, a tak se u tohoto druhu smluv rozšířila odpovědnost mandatáře z pouhé odpovědnosti za vědomé porušení povinnosti i na odpovědnost za nedbalost.83
ObchZ. až na výjimky upravuje systém příkazních smluv převážně jako relativní obchody. Dealerská smlouva jako relativní obchod vznikající mezi podnikateli v rámci jejich podnikatelské činnosti se tudíž svojí povahou nejvíce blíží tomuto typu smluv.
V této části stručně rozeberu smlouvu mandátní, smlouvu o obchodním zastoupení a smlouvu komisionářskou, jelikož mají dle mého názoru z příkazních smluv nejblíže smlouvě dealerské.
6.1.1 Smlouva mandátní
Smlouvu mandátní lze úvodem charakterizovat jako smlouvu o vynaložení úsilí, nikoliv „smlouvu o výsledku“. Na základě mandátní smlouvy probíhá jednání za jiného.84 Smlouva mandátní je upravena v III. části ObchZ. ustanoveními §566 až §576. §566 ObchZ. vymezuje pojem takto: „Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu.“ Je-li zařízení záležitosti předmětem podnikatelské činnosti mandatáře, má se za to, že úplata byla smluvena. Úprava mandátní smlouvy v rámci ObchZ. je komplexní, tudíž není možné v obchodních
83 BEJČEK, Josef, Karel ELIÁŠ, Přemysl RABAN. A KOL. Kurs obchodního práva: Obchodní závazky. 4. vydání. v Praze: C.H.Beck, 2007,s.373-375.
84 MAREK, Karel. Smluvní obchodní právo: Kontrakty. 3., aktualizované a rozšířené vydání. Brno:
Masarykova univerzita, 2007,s.280.
41 vztazích použít subsidiárně ustanovení ObčZ., který souběžně s ObchZ. upravuje tentýž smluvní typ.
Podstatnými částmi mandátní smlouvy, které zároveň od sebe odlišují typ obchodněprávní a občanskoprávní jsou: úplatnost, obchodní povaha záležitosti, kterou se mandatář zavazuje zařídit, a jednání mandatáře jménem mandanta. Z hlediska subjektů je důležitým pojmovým znakem skutečnost, že mandant i mandatář jsou podnikateli ve smyslu ObchZ., jelikož mandátní smlouva není uvedena mezi tzv. absolutními obchody.85
Písemnou formu smlouvy ObchZ. nevyžaduje, ovšem v §568 odst. 3 zákon hovoří o písemné formě plné moci, kterou mandant musí vystavit mandatáři, vyžadují-li to
85 ŠTENGLOVÁ, Ivana, Stanislav PLÍVA a Miloš TOMSA. Obchodní zákoník: komentář. 13. vyd.
Praha: C.H. Beck, 2010, 1447 s. Komentované zákony (C.H. Beck), s.1276-1277.
86 BEJČEK, Josef, Karel ELIÁŠ, Přemysl RABAN. A KOL. Kurs obchodního práva: Obchodní závazky. 4. vydání. v Praze: C.H.Beck, 2007,s.377.
87 ŠTENGLOVÁ, Ivana, Stanislav PLÍVA a Miloš TOMSA. Obchodní zákoník: komentář. 13. vyd.
Praha: C.H. Beck, 2010, 1447 s. Komentované zákony (C.H. Beck),s.1281.
88 BEJČEK, Josef, Karel ELIÁŠ, Přemysl RABAN. A KOL. Kurs obchodního práva: Obchodní závazky. 4. vydání. v Praze: C.H.Beck, 2007,s.377-378.
42 podstatného významu, který zaujímá mezi smlouvami příkazního typu.89 Hlavním rozdílem mezi mandátní a dealerskou smlouvou je, že dealer v závazkových vztazích jedná svým jménem a na svůj účet, zatímco mandatář jménem mandanta a na jeho účet.
V otázce odměny je mandátní smlouva v režimu ObchZ., na rozdíl od smlouvy dealerské smlouvou úplatnou. Mandátní smlouva je do jisté míry smlouvou univerzální, kterou je možné zabezpečit vyřízení různorodých obchodních záležitostí.
6.1.2 Smlouva komisionářská
Smlouva komisionářská je příkazní smlouvou upravenou v §577 až §590 ObchZ.
Základní ustanovení tohoto smluvního typu obsahuje podstatné části, které musí smlouva obsahovat, aby se mohla řídit úpravou smlouvy komisionářské. Smlouvou komisionářkou se zavazuje komisionář, že zařídí vlastním jménem pro komitenta na jeho účet určitou obchodní záležitost, a komitent se zavazuje zaplatit mu úplatu.
Komisionářská smlouva je tudíž smlouvou úplatnou.90
Podstatné části smlouvy jsou: označení smluvních stran, určení obchodní záležitosti, která má být vyřízena, závazek komisionáře jednat vlastním jménem na účet komitenta, a úplatný charakter závazku.91 Písemnou formu smlouvy zákon nevyžaduje.
Komisionář je povinen jednat s odbornou péčí podle pokynů komitenta.
Od pokynů se může odchýlit pouze, pokud je to v zájmu komitenta a nemůže si vyžádat jeho souhlas. V případě porušení povinnosti komisionáře, nemusí komitent uznat jednání za uskutečněné na svůj účet. Komisionář je povinen chránit jemu známé zájmy komitenta související se zařizovanou záležitostí. Komisionáři je uložena oznamovací povinnost vůči komitentovi. Komisionářská smlouva podobně jako mandátní nemá ze zákona výlučně osobní charakter.92 Z jednání komisionáře nevznikají komitentovi ve vztahu k třetím osobám ani práva, ani povinnosti. Ve vztahu k třetím osobám je oprávněn a zavázán komisionář osobně.93
89 Římskoprávní mandátům, jako prapůvodce smluv příkazního typu.
90 MAREK, Karel. Smlouva mandátní a smlouva komisionářská. Právní rádce. 1997, č. 6.
91 BEJČEK, Josef, Karel ELIÁŠ, Přemysl RABAN. A KOL. Kurs obchodního práva: Obchodní závazky. 4. vydání. v Praze: C.H.Beck, 2007, s.379.
92 Srov. §573 a §580 ObchZ. Mandatář neodpovídá za porušení závazku osoby, s níž uzavřel smlouvu při zařizování záležitosti vs. Použije-li komisionář ke splnění závazku jiné osoby, odpovídá jako by záležitost obstarával sám.
93 MAREK, Karel. Smlouva mandátní a smlouva komisionářská. Právní rádce. 1997, č. 6.
43 Komisionář odpovídá komitentovi za splnění závazků třetí osoby pouze, pokud písemně takovýto závazek převzal.94 Nárok na odměnu vzniká komisionáři splněním povinností stanovených v §584 až §586, tedy: „Po zařízení záležitostí je komisionář povinen o výsledku podat komitentovi zprávu a provést vyúčtování.
Komisionář je povinen bez zbytečného odkladu převést na komitenta práva získaná při zařizování záležitostí a vydat mu vše, co přitom získal, a komitent je povinen je převzít.“ V případě nesplnění povinností nevzniká nárok na odměnu. Nebyla-li výše odměny ve smlouvě stanovena, pak komisionáři přísluší odměna přiměřená uskutečněné činnosti v době uzavírání smlouvy za činnost obdobného charakteru. Vedle odměny je komitent povinen k úhradě nákladů vynaložených na splnění závazku, nejsou-li součástí odměny komisionáře.95
Komisionářská smlouva nejčastěji zaniká splněním závazku. V případě výpovědi komisionářské smlouvy platí obdobně ustanovení §574 a §575 ObchZ. o smlouvě mandátní.
Dealerská smlouva má k smlouvě komisionářské podstatně blíže nežli k mandátní.
Způsob jednání dealera a komisionáře vlastním jménem je jedním ze společných znaků. Podobnost v postavení dealera a komisního agenta je více než zřejmá. Komisní agent jedná se zákazníky vlastním jménem, na rozdíl od dealera na účet jiného, s nímž má podobně jako dealer uzavřenou dlouhodobou smlouvu. Úplatnost závazkového vztahu je dalším odlišujícím znakem. Trvalá činnost je specifickým rysem komisního agenta, na nějž se vztahuje ustanovení §590 ObchZ., které naši pozornost směřuje k následující podkapitole zaměřené na obchodní zastoupení.
6.1.3 Smlouva o obchodním zastoupení
Smlouvu o obchodním zastoupení upravují §652 až §672a ObchZ. Úprava tohoto smluvního typu se použije na smlouvy, které obsahují podstatné části smlouvy, které předepisuje „základní ustanovení“. Smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce zavazuje, že bude pro zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv nebo sjednávat a uzavírat obchody jménem zastoupeného a na jeho účet za úplatu (provizi).
94 §582 ObchZ. ručení tohoto typu se označuje termínem delcredere a může mít podstatný vliv na výši odměny komisionáře.
95 BEJČEK, Josef, Karel ELIÁŠ, Přemysl RABAN. A KOL. Kurs obchodního práva: Obchodní závazky. 4. vydání. v Praze: C.H.Beck, 2007,s.380-381.
44 Podstatnými částmi smlouvy jsou: přesná identifikace smluvních stran, vymezení druhu obchodů, závazek obchodního zástupce vyvíjet činnost k uzavírání obchodů a závazek zastoupeného uhradit úplatu (provizi).96 Zákon pro smlouvu o obchodním zastoupení vyžaduje písemnou formu.
Existují dvě varianty obchodního zastoupení. V první je předmětem závazku obchodního zástupce vyhledávání zájemců o uzavření obchodů vymezených ve smlouvě – obstarání příležitosti pro zastoupeného, v druhém případě činí obchodní zástupce přímé právní úkony (uzavírá vymezené smlouvy), které zavazují zastoupeného.
V případě druhé formy se řídí vztah mezi zastoupeným a zástupcem i ustanoveními o smlouvě mandátní. Dlouhodobost tohoto závazkového vztahu je charakteristickým znakem.97
Obchodní zástupce uskutečňuje svoji činnost, k níž je vázán s vynaložením odborné péče, dbá mu známých zájmů zastoupeného a v rámci smlouvy se řídí pokyny zastoupeného. Obchodní zástupce má informační povinnost vůči zastoupenému.
Obchodní zástupce nesmí sdělit údaje získané při své činnosti třetím osobám bez souhlasu zastoupeného nebo je využít pro sebe v rozporu se zájmy zastoupeného.
Ručení zástupce za splnění závazků třetí osobou nenastává ze zákona, ale jen na základě písemného závazku se zastoupeným.
Z hlediska teritoriálního rozlišujeme výhradní obchodní zastoupení, kde je zastoupený povinen ve stanovené oblasti a pro určený okruh obchodů nepoužívat jiného obchodního zástupce a obchodní zástupce není oprávněn v tomto rozsahu vykonávat obchodní zastoupení pro jiné osoby. Nevýhradní obchodní zastoupení umožňuje zastoupenému pověřit i několik osob obchodním zastoupením v dané územní oblasti.
Obchodní zástupce může vykonávat činnost, ke které se zavázal vůči zastoupenému i pro jiné osoby, nebo uzavírat obchody se stejným předmětem obchodního zastoupení na vlastní účet.
Obchodní zástupce má nárok na provizi sjednanou, jinak odpovídající zvyklostem podle místa jeho činnosti a s ohledem na druh zboží, jehož se týká smlouva o obchodním zastoupení. Právo obchodnímu zástupci na provizi vzniká podle §661 již obstaráním příležitost pro zastoupeného k uzavření obchodu s třetí osobou,
96 MAREK, Karel. Smlouva o zprostředkování a smlouva o obchodním zastoupení. Obchodní právo.
1997, č. 5.
97 BEJČEK, Josef, Karel ELIÁŠ, Přemysl RABAN. A KOL. Kurs obchodního práva: Obchodní závazky. 4. vydání. v Praze: C.H.Beck, 2007,s.388.
45 li tak ze smlouvy. V případě, že dohoda nebyla uzavřena dle §661 vzniká právo na provizi, kdy a)zastoupený splnil závazek ze smlouvy, b)zastoupený byl povinen splnit závazek na základě smlouvy uzavřené se třetí osobou, c)třetí osoba splnila závazek ze smlouvy. Nárok na úhradu nákladů spojených s činností má obchodní zástupce vedle provize, jen když to bylo sjednáno a nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného. V případě, že byl obchodní zástupce činný jako obchodní zástupce také pro osobu, s níž zastoupený uzavřel obchod, nárok na provizi a smluvenou úhradu nákladů mu nevzniká.98
Závazek obchodního zástupce zaniká uplynutím doby, na kterou byla smlouva uzavřena. Smlouva uzavřená na dobu neurčitou, tj. taková, kde to smlouva stanovuje nebo neobsahuje ustanovení o době, na kterou byla uzavřena, může být ukončena výpovědí kteroukoliv ze stran. Minimální výpovědní lhůtu předepisuje §668 odst.3 kogentně. V případě celé úpravy smlouvy o obchodním zastoupení se projevuje tendence ochrany obchodního zástupce jako slabšího subjektu smluvního vztahu.99
Hlavní společné znaky mezi smlouvou o obchodním zastoupení a dealerskou spatřuji v dlouhodobosti smluvního vztahu, vymezení okruhu obchodů a možnosti vymezení uzemní oblasti působnosti dealera či obchodního zástupce. V neposlední řadě je dealer podobně jako obchodní zástupce samostatný podnikatel, který je trvale pověřen prodejem a podporou odbytu produktů jiného podnikatele.100