Rozpočtový proces

Kadeřábková a Peková (2012, s. 190) definují rozpočtový proces jako proces tvorby a přidělování ročního rozpočtu mezi jednotlivé organizace. Systém přidělování financí je u nás založen na základě plnění rozpočtu z předchozího roku, a právě tento systém nemotivuje k úspornému zacházení s finančními prostředky.

Rozpočtový proces podle Peterové (2014, s. 17) je vypracovávání ročního rozpočtu v návaznosti na rozpočtový výhled a rozpisu platného státního rozpočtu nebo provizoria.

Jedná se o vytvoření návrhu rozpočtu, jeho projednání, schvalování a zveřejnění.

Rozpočtový proces je sled fází, pomocí kterých je v konečném výsledku vytvořen rozpočet dané obce, kraje nebo organizace. Jedná se o čtyři fáze, jimiž jsou (1) příprava rozpočtu, (2) projednání a schvalování rozpočtu, (3) plnění rozpočtu a případné změny rozpočtu a (4) zpětná kontrola, vyúčtování, přezkoumání hospodaření a schválení závěrečného účtu (Půček, 2015, s. 40).

Podle Hamerníkové (2017, s. 40) je rozpočtový proces průběh, řídící se zákony o rozpočtových pravidlech, který má čtyři fáze. První fází je příprava a projednávání návrhu rozpočtu, druhou fází je projednávání a schválení rozpočtu, třetí fází je plnění rozpočtu a čtvrtou fází je kontrola jeho plnění. Pro účely této práce bude rozpočtový proces chápán podle této definice.

V první fázi, v přípravě rozpočtu, probíhá aktualizace dosud platného rozpočtového výhledu a stanovení limitů pro tvorbu rozpočtů jednotlivých útvarů. (Půček, 2015, s. 42) Limity jsou většinou stanoveny ekonomickým odborem. (Půček, 2015, s. 41) Probíhá také sběr podnětů od občanů daného území na projekty, které mohou být zařazeny do akčního plánu. Poté je akční plán aktualizován a vytvořen základní návrh nového rozpočtu a rozpočtového výhledu.

Jsou zpracovány návrhy pravidel rozpočtového provizoria a členové zastupitelstva a vedoucích odborů a útvarů odsouhlasí základní parametry rozpočtového výhledu. (Půček, 2015, s. 42) Příprava rozpočtu probíhá cca 6. až 1. měsíc před zahájením rozpočtového období. (Půček, 2015, s. 40)

Ve druhé fázi se daný rozpočet projednává a schvaluje. Tuto činnost provádí zastupitelstvo obce. Upravený rozpočet nebo rozpočtový výhled je projednán u komisí Rady a Radě je poté předložen nový rozpočet a rozpočtový výhled. Rada vysloví připomínky a náměty a vrátí dokumenty k dalšímu zpracování. Poté projedná úpravy a doporučí dokumenty ke schválení v Zastupitelstvu. Dokumenty jsou patnáct dní před jejich projednáním zveřejněny vhodným způsobem a ve vhodném rozsahu na úřední desce a v elektronické podobě, způsobem umožňujícím dálkový přístup v souladu s platnou legislativou. Po schválení rozpočtu, rozpočtového výhledu a akčního plánu Zastupitelstvem provede ekonomický odbor rozpis rozpočtu, který obsahuje jeho rozčlenění podle rozpočtové skladby. (Půček, 2015, s. 42) Rozpočtový proces je vypracováván daným územním samosprávným celkem poté, co celek nejprve zpracuje rozpočtový výhled. Ten je zpracován v návaznosti na rozpis platného státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria, kterým státní rozpočet určuje své vztahy k rozpočtu obcí v kraji. I když rozpočtové období trvá jeden rok a je shodné s kalendářním rokem, rozpočtový proces trvá většinou o šest měsíců či o jeden rok déle.

Třetí fáze zahrnuje plnění, průběžnou kontrolu a případné změny v rozpočtu. Jedná se tedy o předběžnou, průběžnou a následnou kontrolu příjmů a výdajů, které byly uskutečněny v daném kalendářním roce. Co se týče změn v rozpočtu, ty se provádějí z důvodu buď organizačních změn, nebo z důvodu změn právních předpisů, které ovlivňují výši příjmů nebo výdajů, jež jsou rozpočtovány. Provádějí se také z důvodu věcných změn, tedy skutečností, které ovlivňují plnění stanovených příjmů a výdajů rozpočtu. Všechny změny jsou schvalovány zastupitelstvem a prováděny rozpočtovými opatřeními. Mezi rozpočtová opatření patří přesun rozpočtových prostředků, kdy se příjmy a výdaje navzájem mění, ale nemění se jejich celkový objem nebo jejich schválený celkový rozdíl. Dalším rozpočtovým opatřením je použití nových, rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových, rozpočtem nezajištěných výdajů. Tím se na rozdíl od prvního případu zvýší celkový objem rozpočtu. Posledním rozpočtovým opatřením je vázání rozpočtových výdajů. Toto opatření se provádí v situaci, kdy je krytí rozpočtových výdajů ohroženo neplněním rozpočtových příjmů (Půček, 2015, s.

44).

V poslední, čtvrté fázi, je zahrnuto provedení zpětné kontroly, vyúčtování, přezkoumání hospodaření a sestavení a schválení závěrečného účtu.

Závěrečný účet je schvalován zastupitelstvem ve druhém čtvrtletí rozpočtového období.

Obsahuje údaje o tom, jak byl plněn rozpočet příjmů a výdajů podle rozpočtové skladby, dále o tom, jak daný orgán hospodařil s majetkem, a o dalších finančních operacích. Součástí závěrečného účtu je zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce, což je povinnost podle zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků, ve znění pozdějších předpisů (Půček, 2015, s. 45). Toto přezkoumávání zahrnuje i městské části. (Zákon č. 420/2000 Sb.) Závěrečný účet by měl být stručný, přehledný, měl by obsahovat logicky na sebe navazující kroky. Musí být nejméně 15 dnů před projednáním zveřejněn veřejnosti, aby se k němu mohla vyjádřit. (Provazníková,

Rozpočtový proces podle Wrighta a Nemece je cyklus, který se opakuje každý rok. Může být proveden dvěma způsoby, a to metodou shora-dolů, kdy jsou parametry rozpočtu stanovovány nadřízenými subjekty a na jejichž základě poté podřízené subjekty zpracovávají své návrhy rozpočtu. Druhou metodou je metody zdola-nahoru, kdy podřízené subjekty sestaví své návrhy rozpočtu podle vlastních cílů a priorit a ty pak předají nadřízeným subjektům. Postup shora-dolů je snižuje transakční náklady přípravy rozpočtu, ale zároveň ubírá svobodu a odpovědnost podřízeným subjektům. (Wright a Nemec, 2003, s. 252–253)