ANALÝZA HOSPODAŘENÍ A FINANČNÍ MANAGEMENT NA PŘÍKLADU ZVOLENÉ ORGANIZACE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

(1)

Vysoká škola regionálního rozvoje a Bankovní institut - AMBIS

Regionální rozvoj

ANALÝZA HOSPODAŘENÍ A FINANČNÍ MANAGEMENT NA PŘÍKLADU ZVOLENÉ

ORGANIZACE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

Bakalářská práce

Autor: Nela Hlaváčková

Management rozvoje měst a regionů Vedoucí práce: doc. Ing. Milan Jan Půček, MBA, Ph. D.

Praha 2020

(2)

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskoupráci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu.

Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně VŠ AMBIS a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 30.4.2020 Nela Hlaváčková

(3)

Poděkování

Chtěla bych poděkovat doc. Ing. Milanovi Janu Půčkovi, MBA, Ph. D. za pomoc při vedení bakalářské práce, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích. Dále pak také Lucii Šimonové a Ing. Patrikovi Panešovi za spolupráci při získávání údajů pro praktickou část práce.

(4)

ANOTACE A KLÍČOVÁ SLOVA

Anotace:

Tato bakalářská práce se zabývá problematikou hospodaření vybrané Městské části Praha 10 a hospodaření Hlavního města Praha. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část a soustředí se na objasnění pojmů spojených s hospodařením, představení obou organizací a následně na analýzu hospodaření daných organizací veřejné správy. K práci jsou využity záverečné účty Městské části Praha 10, zprávy o plnění rozpočtu Hlavního města Prahy a databáze Ministerstva financí MONITOR, která poskytuje cenné zdroje, potřebné k provedení analýzy hospodaření. Součástí práce je i návrh doporučení pro tyto organizace, jak do budoucna v hospodaření pokračovat.

Klíčová slova CZ:

Veřejná správa, finanční management, hospodaření, finanční analýza, rozpočtový proces, rozpočtový výhled, rozpočet, příjmy, výdaje, peněžní fondy, rozpočtové provizorium, MONITOR.

Annotation:

This bachelor thesis deals with the financial management of two selected organisations – the financial management of the selected city district of Prague 10 and the financial management of the City of Prague. The paper is divided into two parts – the theoretical and practical parts.

The main focus is the concepts related to management, such as the introduction of both organizations and the analysis of financial management of the chosen public administration organizations. The analysis is based on closing accounts of the city districts of Prague 10, the budget implementation reports of the City of Prague and on a database MONITOR. This database is created by the Ministry of Finance. It provides valuable sources for the financial analysis as well as sources for comparing multiple organisations in Czech Republic. The paper also includes a recommendation for management of these organisations for the future.

(5)

Key words:

Public administration, financial management, economic management, financial analysis, budgetary process, budget outlook, budget, revenues, expenditure, funds, provisional budget, MONITOR

(6)

Zadávací list bakalářské práce

Téma: Analýza hospodaření a finanční management na příkladu zvolené organizace ve veřejné správě

Student/ka: Nela Hlaváčková

Vedoucí práce: Doc. Ing. Milan JanPůček, Ph.D.

Cíl práce:

Prvním cílem bakalářské práce bude zpracovat případovou studii na zvolené organizaci ve veřejné správě, zahrnující její ekonomické údaje a analýzu hospodaření a dále porovnání této organizace s Hlavním městem Praha.Druhým cílem návrh doporučení.

Zásady pro vypracování práce:

1) Úvod

2) Teoretická část – vymezení klíčových pojmů, problematika hospodaření a finančního managementu ve veřejné správě.

3) Praktická část –případová studie vybraného území a porovnání s Hlavním městem Praha, součástí bude provedena analýza hospodaření vybrané organizace, výsledky provedených šetření (pohled jeho zaměstnanců) a stanoven návrh doporučení.

4) Závěr – shrnutí a vyhodnocení splnění cílů práce.

Použitými metodami bude analýza dostupné literatury a zdrojů, komparativní analýza, šetření ve vybrané instituci. Jako základní zdroj dat bude využita dostupná literatura a data zvolené organizace.

(7)

Základní literatura:

PŮČEK, Milan Jan, 2015. Udržitelné finanční řízení obcí a regionů. Praha: Národní síť Zdravých měst České republiky, ISBN 978-80-906033-1-88.

HAMERNÍKOVÁ, Bojka, 2000. Financování ve veřejném a neziskovém nestátním sektoru. Eurolex Bohemia, ISBN 809027523.

KADEŘÁBKOVÁ, Jaroslava a Jitka PEKOVÁ, 2012. Územní samospráva – udržitelný rozvoj a finance. Praha: WoltersKluwer, ISBN 8988073579104.

KRBOVÁ, Jana, 2018. Moderní management ve veřejné správě- Nové, inovativní a kreativní přístupy v managementu veřejné správy: výzvy a možnosti. Praha: WoltersKluwer, ISBN 978-80- 7552-744-8.

DOSTÁL, Petr, 2008. Pokročilé metody analýz a modelování v podnikatelství a veřejné správě.

Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN 978-80-7204-605-8

_________________________

_________________________ Podpis studenta Podpis vedoucího práce

(8)

OBSAH

Úvod ... 9

1 Problematika hospodaření a finančního managementu ve veřejné správě a vymezení klíčových pojmů ... 11

1.1 Finanční management ve veřejné správě ... 11

1.2 Hospodaření ve veřejné správě ... 13

1.3 Finanční analýza ... 14

1.4 Rozpočtový proces ... 15

1.5 Rozpočtový výhled ... 18

1.6 Rozpočet ... 19

1.7 Příjmy ... 20

1.7.1 Dělení příjmů ... 20

1.8 Výdaje ... 21

1.9 Peněžní fondy ... 22

1.10 Rozpočtové provizorium ... 23

1.11 Databáze Monitor ... 23

2 Charakteristika porovnávaného území ... 24

2.1 Identifikační údaje Hlavní město Praha ... 24

2.1.1 Vymezení hlavního města ... 24

2.1.2 Orgány a odbory ... 24

2.1.3 Rozpočet ... 24

2.2 Identifikační údaje městské části Praha 10 ... 26

2.2.1 Vymezení městské části ... 26

2.2.2 Orgány a odbory ... 26

2.2.3 Rozpočet ... 27

3 Analýza hospodaření vybraných institucí ... 29

3.1 Hlavní město Praha ... 29

3.1.1 Hlavní ukazatele hospodaření MHMP ... 30

3.1.2 Vývoj investic do vybraných kapitol Hlavního města Prahy během období 2015– 2019 36 3.2 Městská část Praha 10 ... 43

3.2.1 Hlavní ukazatele hospodaření MČ Praha 10 ... 44

(9)

3.2.2 Vývoj investic do vybraných kapitol Městské části Praha 10 během období 2015–

2019 51

3.3 Analýza hospodaření podle databáze MONITOR ... 61

3.3.1 Analýza hospodaření Hlavního města Prahy podle databáze MONITOR ... 61

3.3.2 Analýza hospodaření MČ Praha 10 podle databáze MONITOR ... 66

Případové studie ... 71

Závěr ... 75

Seznam použité literatury ... 76

Přílohy ... 79

Rozhovor – MČ Praha 10 ... 79

Rozhovor – MHMP ... 82

(10)

Úvod

V České republice byl pro územní správu přelomový rok 1990. V tomto roce začalo docházet k významným reformám, jejichž výsledkem byla správa řízena z většího podílu společnostmi spíše než orgány státu. Důležitým zákonem, který tuto reformu odstartoval, byl zákon č. 367/1990 Sb., o obcích., který definoval vznik a zánik obcí a jejich působnost. Sídla a regiony získaly větší samostatnost a tím vznikl rozvoj samosprávy. (Zákony pro lidi, 2010–

2019)

Samospráva je definována samostatným spravováním takových záležitostí, které se přímo dotýkají obyvatel. Je jednou ze dvou součástí veřejné správy. Je nezávislá a není podřízená státní správě. Rozděluje se na dva druhy, a to na samosprávu územní a zájmovou. Územní samospráva se zabývá záležitostmi, které se váží k určitému vymezenému území a k osobám, které na tomto území žijí. Naopak zájmová samospráva řídí a kontroluje chod a činnosti, které vykonávají osoby specializované v určitém oboru. (Kadeřábková a Peková, 2012, s. 16).

Finanční hospodaření územních samosprávných celků je upraveno zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který obsahuje nejen finanční hospodaření územních samosprávných celků, ale také rozpočtový proces, organizaci územních samosprávných celků a hospodaření svazků obcí. (Zákony pro lidi, 2010–2019). Tento zákon tedy stanovuje pravidla pro hospodaření s finančními prostředky samosprávných celků a také městských obvodů nebo městských částí statutárních měst a městských částí Hlavního města Prahy. (Peterová, 2014, s. 9) Při finančním hospodaření územního samosprávného celku je nutno dodržovat fiskální disciplínu, a to tzv. fiskální pravidla. Fiskální pravidla, patřící do fiskální politiky státu, jsou jedním z hlavních makroekonomických nástrojů politiky státu.

Cílem této politiky je stabilizovat hospodářský vývoj ekonomiky a působit proti výkyvům hospodářského cyklu. Fiskální politika je tedy prováděna vládou, konkrétně ministerstvem financí, a to pomocí veřejných rozpočtů. (Ministerstvo financí ČR, s. 31).

Hlavním cílem bakalářské práce je zpracování analýzy hospodaření zvolené organizace ve veřejné správě, jíž je Městská část Praha 10. Poté je tato organizace porovnána s analýzou hospodaření Hlavního města Prahy. Případová studie zahrnuje ekonomické údaje městské části a hlavního města Prahy a zpracovanou analýzu hospodaření. Pro obě organizace je stanoven návrh doporučení.

(11)

V první části práce je provedena analýza dostupné literatury a zdrojů. K analýze organizací jsou využita data ze závěrečných účtů obou organizací a z databáze Ministerstva financí MONITOR. Tato databáze umožňuje zobrazení informací o příjmech a výdajích, dluhové službě, majetku, závazcích a hospodaření daného území. (Půček, 2015, s. 50)

Přestože práce rozebírá dvě objemově naprosto rozdílné organizace, existují určité souvislosti mezi dynamikou vývoje výdajové a příjmové části těchto organizací. I když má hlavní město Praha mnohonásobně lepší možnosti získávání příjmů i mnohem variabilnější možnosti pro výdajovou část, konkrétně například výstavba trasy metra D nebo rekonstrukce Václavského náměstí, má také mnohem lepší přepoklady pro svůj dynamickýc vývoj. Jednotlivé městské části, tím, že jsou jen součástí tohoto obrovského celku, mají své možnosti sice obrovsky limitované, nicméně určitě se mezi hospodářskými činnostmi hlavního města Prahy a jednotlivých městských částí nacházejí určité paralely. Zejména současná situace v oblasti koronavirové infekce by pak měla potvrdit, zda ekonomicky slabší subjekty, jimiž jsou právě městské části, budou po ekonomické stránce moci vzdorovat krizovému vývoji alespoň podobně jako mnohem silnější hlavní město Praha.

(12)

1 Problematika hospodaření a finančního

managementu ve veřejné správě a vymezení klíčových pojmů

1.1 Finanční management ve veřejné správě

Kadeřábková a Peková definují management jako proces, ve kterém je zahrnuto vedení nebo řízení určité skupiny k tomu, aby byly dosaženy cíle organizace. Součástí managementu je používání určitých předem stanovených postupů a metod, vedení a řízení lidí, stanovení a indentifikování jednotlivých kroků a definice, jaké cíle a jaký účel si daná organizace stanoví. (Kadeřábková a Peková, 2012, s. 188-189) Při finančním managementu je nutné, aby finanční prostředky, které zabezpečují veřejné statky, byly využívány hopspodárně, účelně a s maximální účinností. Základem finančního managementu je soustředění se na to, jak efektivně dostupné finanční zdroje využít. Při finančním managementu ve veřejné správě je důležité zajištění maximální efektivnosti při využívání finančních zdrojů rozpočtu a zajištění, aby třídění daných finančních zdrojů veřejné správy bylo efektivní, zejména při financování současných i budoucích potřeb dané organizace. (Kadeřábková a Peková, 2012, s. 228-229) Finanční management veřejné správy řídí rozvoj celého území. K tomu je potřeba, aby obsahoval vize a strategie jak celého státu, tak i daného území a aby disponoval dovednostmi, které jsou potřeba pro získání občanů. (Kadeřábková a Peková, 2012, a. 292293) Pro potřeby práce bude finanční management chápán podle této definice.

Finanční management podle Wrighta a Nemece by měl zajistit, aby zdroje, které jsou užívány, byly využívány efektivněji a aby výkonnost veřejného sektoru a ekonomiky rostla jako jeden celek. (Wright a Nemec, 2003, s. 247) Cílem finančního managementu ve veřejné správě je, aby alokační a technická efektivnost veřejných výdajů dosahovala co možná nejvyšší úrovně.

Objem zdrojů přitom závisí na tom, jak výkonná je ekonomika a jak efektivně jsou vybírány daně. Dále je nutné, aby tyto zdroje byly využívány hospodárně, účelně a účinně. (Wright a Nemec, 2003, s. 248)

(13)

Podle Půčka je řízení neboli management činnost, která zabezpečuje cíle na základě zdrojů a vedení lidí. Jedná se o uskutečnění cílů správnou cestou. Obsahuje čtyři funkce, jimiž jsou (1) plánování, (2) organizování, (3) přikazování, vedení a motivování a (4) kontrola.

Finanční řízení zabezpečuje cíle ve finanční oblasti a jeho funkcemi jsou (1) finanční plánování, (2) organizování financí, (3) přikazování, vedení a motivování a (4) finanční kontrola. Ve vztahu k veřejné správě bude příkladem finančního plánování tvorba rozpočtu, příkladem organizování by mohlo být přerozdělování financí do jednotlivých kapitol rozpočtu, přikazování, vedení a motivování se promítne v tom, jak daná organizace hospodaří podle daného rozpočtu a finanční kontrolou je kontrola (Půček, 2015, s. 12), která je prováděna na základě zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů. (Zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole) Finanční řízení je jednou z nejzákladnějších sdílených hodnot řízení. Podle Půčka a Koppitze (2015, s. 16),

“smysluplná optimalizace veřejných služeb, účelné nakládání s majetkem, efektivní řízení investic a projektů, včetně transparentních zakázek” se nachází v základně pyramidy principů sdílených hodnot finančního řízení obce a kraje. Finanční řízení je efektivní, pokud jsou stanovené cíle dosaženy a vynaložené zdroje jsou použity ekonomicky racionálně. (Půček, 2015, s. 13) S finančním řízením se pojí využití kritérií 3E, tedy efektivnosti, účelnosti a hospodárnosti. Tato tři kritéria jsou zakomponována v zákoně o finanční kontrole. Pojem efektivnost znamená použití veřejných prostředků, kterými je dosaženo nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu úkolů, které jsou plněny ve srovnání s objemem prostředků, které jsou vynaloženy na jejich plnění. Pojem účelnost znamená použít veřejné prostředky, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění úkolů, které byly stanoveny. Pojem hospodárnost je využití veřejných prostředků, kdy cílů a úkolů, které byly stanoveny, je dosaženo s co nejnižším vynaložením zdrojů. (Půček, 2015, s. 18) Finanční řízení patří mezi ekonomické aspekty, které jako jedny z mnoha aspektů určují udržitelnost rozvoje daného území.

K dosažení efektivního řízení definuje Šuleř cyklus kroků jakožto základní koncept. Jsou jimi (1) cíle, (2) plánování, (3) úkoly a (4) kontrola. Díky cílům lze definovat a specifikovat budoucí stav, kterého má být dosaženo. Je u nich důležité, aby byly vhodně stanoveny, jednoznačně formulovány z hlediska obsahu a aby bylo jasné, na kterou oblast se vztahují, protože tím pak poskytnou časový rámec pro plánování a pomáhají motivovat jak daného jedince, tak i ostatní v celé organizaci. Plánování je důležité k efektivní organizaci úkolů, které je potřeba splnit k dosažení cílů. K úkolům je důležité, aby ti, kdo jsou odpovědní za

(14)

jejich plnění, byli dostatečně motivováni. Motivací je poté možno vytyčených cílů dosáhnout.

Kontrola je jedna z nejdůležitějších manažerských dovedností. Díky kontrole je možno identifikovat různé odchylky od původního plánu, analyzovat důvod jejich vzniku a danou situaci napravit. (Šuleř, 2009, s. 305-306)

1.2 Hospodaření ve veřejné správě

Hospodaření je u většiny případů spojováno s finanční oblastí. Jedná se o úsporné spravování majetku nebo financí. Je důležité v mnoha finančních aspektech. O jeho vyrovnanosti a nevyrovnanosti podává informaci bilance příjmů a výdajů za rozpočtové období, což je podle Půčka (2015, s. 37) jeden ze tří pohledů na rozpočet obce nebo kraje. Celkově hospodaření a prosazování cílů je zajišťováno finančními plány, kterými mohou být rozpočty, rozpočtové výhledy, rozpočty projektů, finanční rámce u dlouhodobých strategických plánů a ostatní finanční plány. Například již zmíněný rozpočtový výhled má na hospodaření dané obce nebo městské části významný dopad, jelikož obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, dále jsou v něm obsaženy informace o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, informace týkající se finančních zdrojů a potřeb dlouhodobě realizovaných záměrů (Půček, 2015, s. 37). Dalším z hlavních zdrojů informací o tom, jak obec hospodařila, je závěrečný účet. Ten obsahuje souhrnně zpracované údaje o ročním hospodaření obce nebo daného orgánu. (Půček, 2015, s. 45) Pro potřeby práce bude hospodaření ve veřejné správě chápáno podle této definice.

Důležitým pojmem pro hospodaření je rozpočet. Rozpočet tvoří základ finančního hospodaření organizace. Tvoří součást dlouhodobé strategie v dané organizaci. (Kadeřabková a Peková, 2012, s. 241-242)

Každá územní samospráva má právo vlastnit majetek a s ním také náležitě hospodařit. Toto právo napomáhá ovlivňovat sociálně-ekonomický rozvoj daného území. Majetek je tvořen zejména hmotnými prostředky, nemovitostmi, movitými věcmi, majetkovými právy, peněžními prostředky a nehmotnými aktivy. Všechny tyto části se poté dělí podle toho, zda se jedná o části majetku dlouhodobého nebo krátkodobého. Mezi dlouhodobý majetek se řadí aktiva nebo nemovitosti a mezi krátkodobé se řadí peněžní prostředky v hotovosti. Majetek

(15)

může sloužit i jako důležitý nástroj řízení organizací, pokud je obcí nebo městskou částí do dané organizace svěřen. (Kadeřábková a Peková, 2012, s. 259, 261)

Hodnocení hospodaření se provádí finanční analýzou pomocí ukazatelů, jako jsou ukazatele stavové, tokové, rozdílové a poměrové. Tyto ukazatele umožňují srovnání daných organizací v čase nebo mezi sebou. Hospodaření je kontrolováno podle zákona 320/2001 Sb., o finanční kontrole.

1.3 Finanční analýza

Podle Růčkové je finanční analýza “rozbor jakékoliv činnosti, v souvislosti s níž je možno uvažovat o čase a penězích”. Finanční analýza systematicky rozebírá získaná data, obsažená v účetních výkazech. Hodnotí minulost a současnost dané organizace a předpovídá její budoucí finanční podmínky. Z minulosti může finanční analýza pomoci zhodnotit, jak se daná organiace vyvíjela až do současnosti. Do budoucnosti je pak finanční analýza základem finančního plánování. Napomáhá tedy nejen při krátkodobém plánování u běžného chodu organizace, ale i při plánování dlouhodobém, které souvisí se strategickým, dlouhodobým rozvojem organizace. Finanční analýza je velmi důležitá pro strategické řízení organizace v oblasti finančního managementu a hodnocení a výběru obchodních partnerů.

Při finanční analýze jsou identifikovány jednak slabiny ve finanční oblasti dané organizace, které by v budoucnu mohly způsobit problémy, ale také silné stránky, kterých je třeba do budoucnosti dále využít. Před provedením samotné finanční analýzy je důležité stanovit si základní cíle, kterého chce daná organizace analýzou dosáhnout. Na základě předem stanoveného cíle je poté zvolena metoda, která bude odpovídat dosažení daných požadavků z hlediska časové a finanční náročnosti a z hlediska nákladů, potřebných na její vypracování.

(Růčková, 2015, s. 9-11)

Nástrojem finanční analýzy jsou finanční ukazatele, jimiž jsou číselné charakteristiky ekonomické činnosti dané organizace. Standardně se ukazatelé rozděluji na ukazatele absolutní, rozdílové a poměrové. Při volbě metody finanční analýzy je důležité, aby daná volba brala v úvahu účelnost, nákladnost a spolehlivost analýzy. Jak již bylo zmíněno, analýza musí odpovídat danému cíli, musí na ní být vytyčen dostatek času a zajištění

(16)

kvalifikovaných odborníků a musí kvalitně využívat všechna dostupná data. (Růčková, 2015, s. 40-41)

Finanční analýza podle Peškové a Jindřichovské (2012, s. 6) je metodou, která mezi sebou poměřuje účetní údaje. Tím pomáhá docházet k určitým závěrům o tom, jak daná organizace celkově hospodařila a jaká je její majetková a finanční situace. Tyto informace jsou poté využity na přijetí určitých opatření a pro další řízení a rozhodování. Finanční analýza hodnotí minulost a formuluje vhodná řešení pro budoucí hospodaření. Cílem je určit, zda organizace hospodaří zdravě, popřípadě identifikovat její slabé stránky, které by do budoucna mohly vést k problémům, a silné stránky, na kterých je možné do budoucna stavět. Pro potřeby práce bude finanční analýza chápána podle této definice.

Finanční analýza je neustálé vyhodnocování, v jaké ekonomické situaci se podnik nachází a jaký je její vývoj, její stav a vyhlídky do budoucnosti. Dále pak pomáhá při připravení podkladů pro zlepšení ekonomické situace do budoucnosti a ve zkvalitnění rozhodovacích procesů. (Konečný, 2006, s. 6)

Finanční analýza zhodnocuje finanční situaci podniku. Pomáhá při odhalování ziskovosti podniku, jeho kapitálové struktury, efektivity při využívání svých aktiv, schopnosti splácet včas své závazky atd. Představuje zpětnou informaci o výsledcích podniku v minulosti a zároveň poskytuje cenné informace do budoucnosti. (Knápková a Pavelková, s. 15)

1.4 Rozpočtový proces

Kadeřábková a Peková (2012, s. 190) definují rozpočtový proces jako proces tvorby a přidělování ročního rozpočtu mezi jednotlivé organizace. Systém přidělování financí je u nás založen na základě plnění rozpočtu z předchozího roku, a právě tento systém nemotivuje k úspornému zacházení s finančními prostředky.

Rozpočtový proces podle Peterové (2014, s. 17) je vypracovávání ročního rozpočtu v návaznosti na rozpočtový výhled a rozpisu platného státního rozpočtu nebo provizoria.

Jedná se o vytvoření návrhu rozpočtu, jeho projednání, schvalování a zveřejnění.

(17)

Rozpočtový proces je sled fází, pomocí kterých je v konečném výsledku vytvořen rozpočet dané obce, kraje nebo organizace. Jedná se o čtyři fáze, jimiž jsou (1) příprava rozpočtu, (2) projednání a schvalování rozpočtu, (3) plnění rozpočtu a případné změny rozpočtu a (4) zpětná kontrola, vyúčtování, přezkoumání hospodaření a schválení závěrečného účtu (Půček, 2015, s. 40).

Podle Hamerníkové (2017, s. 40) je rozpočtový proces průběh, řídící se zákony o rozpočtových pravidlech, který má čtyři fáze. První fází je příprava a projednávání návrhu rozpočtu, druhou fází je projednávání a schválení rozpočtu, třetí fází je plnění rozpočtu a čtvrtou fází je kontrola jeho plnění. Pro účely této práce bude rozpočtový proces chápán podle této definice.

V první fázi, v přípravě rozpočtu, probíhá aktualizace dosud platného rozpočtového výhledu a stanovení limitů pro tvorbu rozpočtů jednotlivých útvarů. (Půček, 2015, s. 42) Limity jsou většinou stanoveny ekonomickým odborem. (Půček, 2015, s. 41) Probíhá také sběr podnětů od občanů daného území na projekty, které mohou být zařazeny do akčního plánu. Poté je akční plán aktualizován a vytvořen základní návrh nového rozpočtu a rozpočtového výhledu.

Jsou zpracovány návrhy pravidel rozpočtového provizoria a členové zastupitelstva a vedoucích odborů a útvarů odsouhlasí základní parametry rozpočtového výhledu. (Půček, 2015, s. 42) Příprava rozpočtu probíhá cca 6. až 1. měsíc před zahájením rozpočtového období. (Půček, 2015, s. 40)

Ve druhé fázi se daný rozpočet projednává a schvaluje. Tuto činnost provádí zastupitelstvo obce. Upravený rozpočet nebo rozpočtový výhled je projednán u komisí Rady a Radě je poté předložen nový rozpočet a rozpočtový výhled. Rada vysloví připomínky a náměty a vrátí dokumenty k dalšímu zpracování. Poté projedná úpravy a doporučí dokumenty ke schválení v Zastupitelstvu. Dokumenty jsou patnáct dní před jejich projednáním zveřejněny vhodným způsobem a ve vhodném rozsahu na úřední desce a v elektronické podobě, způsobem umožňujícím dálkový přístup v souladu s platnou legislativou. Po schválení rozpočtu, rozpočtového výhledu a akčního plánu Zastupitelstvem provede ekonomický odbor rozpis rozpočtu, který obsahuje jeho rozčlenění podle rozpočtové skladby. (Půček, 2015, s. 42) Rozpočtový proces je vypracováván daným územním samosprávným celkem poté, co celek nejprve zpracuje rozpočtový výhled. Ten je zpracován v návaznosti na rozpis platného státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria, kterým státní rozpočet určuje své vztahy k rozpočtu obcí v kraji. I když rozpočtové období trvá jeden rok a je shodné s kalendářním rokem, rozpočtový proces trvá většinou o šest měsíců či o jeden rok déle.

(18)

Třetí fáze zahrnuje plnění, průběžnou kontrolu a případné změny v rozpočtu. Jedná se tedy o předběžnou, průběžnou a následnou kontrolu příjmů a výdajů, které byly uskutečněny v daném kalendářním roce. Co se týče změn v rozpočtu, ty se provádějí z důvodu buď organizačních změn, nebo z důvodu změn právních předpisů, které ovlivňují výši příjmů nebo výdajů, jež jsou rozpočtovány. Provádějí se také z důvodu věcných změn, tedy skutečností, které ovlivňují plnění stanovených příjmů a výdajů rozpočtu. Všechny změny jsou schvalovány zastupitelstvem a prováděny rozpočtovými opatřeními. Mezi rozpočtová opatření patří přesun rozpočtových prostředků, kdy se příjmy a výdaje navzájem mění, ale nemění se jejich celkový objem nebo jejich schválený celkový rozdíl. Dalším rozpočtovým opatřením je použití nových, rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových, rozpočtem nezajištěných výdajů. Tím se na rozdíl od prvního případu zvýší celkový objem rozpočtu. Posledním rozpočtovým opatřením je vázání rozpočtových výdajů. Toto opatření se provádí v situaci, kdy je krytí rozpočtových výdajů ohroženo neplněním rozpočtových příjmů (Půček, 2015, s.

44).

V poslední, čtvrté fázi, je zahrnuto provedení zpětné kontroly, vyúčtování, přezkoumání hospodaření a sestavení a schválení závěrečného účtu.

Závěrečný účet je schvalován zastupitelstvem ve druhém čtvrtletí rozpočtového období.

Obsahuje údaje o tom, jak byl plněn rozpočet příjmů a výdajů podle rozpočtové skladby, dále o tom, jak daný orgán hospodařil s majetkem, a o dalších finančních operacích. Součástí závěrečného účtu je zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce, což je povinnost podle zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků, ve znění pozdějších předpisů (Půček, 2015, s. 45). Toto přezkoumávání zahrnuje i městské části. (Zákon č. 420/2000 Sb.) Závěrečný účet by měl být stručný, přehledný, měl by obsahovat logicky na sebe navazující kroky. Musí být nejméně 15 dnů před projednáním zveřejněn veřejnosti, aby se k němu mohla vyjádřit. (Provazníková, 2009, s. 70, 72)

Pokud je na územním samosprávném celku realizován program nebo projekt, který je spolufinancován z rozpočtu Evropské unie, musí být v jeho rozpočtu obsažena stanovená částka finančních prostředků, která je určena na spolufinancování daného projektu nebo programu. (Peterová, 2014, s. 17)

(19)

Rozpočtový proces podle Wrighta a Nemece je cyklus, který se opakuje každý rok. Může být proveden dvěma způsoby, a to metodou shora-dolů, kdy jsou parametry rozpočtu stanovovány nadřízenými subjekty a na jejichž základě poté podřízené subjekty zpracovávají své návrhy rozpočtu. Druhou metodou je metody zdola-nahoru, kdy podřízené subjekty sestaví své návrhy rozpočtu podle vlastních cílů a priorit a ty pak předají nadřízeným subjektům. Postup shora-dolů je snižuje transakční náklady přípravy rozpočtu, ale zároveň ubírá svobodu a odpovědnost podřízeným subjektům. (Wright a Nemec, 2003, s. 252–253)

1.5 Rozpočtový výhled

Prvním důležitým a povinným nástrojem pro finanční hospodaření je rozpočtový výhled. Ten slouží hlavně pro střednědobé finanční plánování. Podle rozpočtového výhledu městské části zvažují své potřeby a možnosti jejich finančního zabezpečení. Měl by obsahovat základní informace o příjmech a výdajích, závazcích a pohledávkách dlouhodobějšího charakteru. Dále by měl zahrnovat finanční zdroje a potřeby dlouhodobě realizovaných záměrů. Ve zkratce tedy obsahuje celkové příjmy, celkové výdaje, celkové pohledávky a celkové závazky.

Obvykle se stanovuje na období dvou až pěti let po roce, na který je schválen rozpočet.

(Peterová, 2014, s. 10 - 11) Pro účely této práce bude rozpočtový proces chápán podle této definice.

Podle Hamerníkové je rozpočtový výhled, který se uplatňuje v České republice, výhledem střednědobým, obsahující očekávané veřejné příjmy, výdaje a způsob financování salda.

Tento výhled je zpracováván na dva roky, které následují po roce, na který se aktuálně sestavuje rozpočet. (Hamerníková, 2017, s. 40)

Podle Půčka je rozpočtový výhled pomocný nástroj, který slouží pro střednědobé finanční plánování. Je sestavován na 2 až 5 let, které následují po roce, na který je sestavován rozpočet. Obsahuje uzavřené smluvní vztahy a přijaté závazky. Dále pak údaje obsahující příjmy a výdaje a informace o dlouhodobých závazcích a pohledávkách. Zároveň jsou v něm obsaženy informace o finančních zdrojích a potřebách záměrů, které jsou realizované na delší dobu. (Půček, 2015, s. 37)

(20)

1.6 Rozpočet

Po rozpočtovém výhledu je možné začít sestavovat rozpočet, jenž je dalším důležitým nástrojem pro hospodaření. Rozpočet je finanční plán, který řídí financování činnosti obcí.

Zpracovává se na rok a tento rok je shodný s kalendářním rokem. Je nástrojem ovlivňování dlouhodobého sociálně–ekonomického rozvoje daného území a nástrojem financování potřeb lokálního a regionálního veřejného sektoru a řízení organizací.

Obsahuje několik funkcí, mezi které patří funkce alokační, distribuční a stabilizační. Alokační funkce znamená, že prostřednictvím finančních prostředků, které rozpočet obsahuje, jsou financovány různé potřeby územních samosprávných celků, městských částí. Funkce distribuční je využívána při sociální výpomoci. Díky stabilizační funkci je územní samospráva schopna zčásti ovlivnit i růst ekonomického potenciálu daného území, a to například vybudováním infrastruktury. (Kadeřábková a Peková 2012, s. 233)

Rozpočet je podle Peterové základní nástroj hospodaření. Je to finanční plán, který slouží k řízení financí. Řídí se podle zákona 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů. Měl by být sestavován jako rozpočet vyrovnaný, což znamená, že očekávané příjmy by měly být rovny očekávaným výdajům. (Zákony pro lidi, 2010–2019) Pokud není rozpočet vyrovnaný, pak se může jednat o rozpočet přebytkový.

V tomto případě očekávané příjmy převyšují očekávané výdaje. Druhým typem je rozpočet schodkový, kdy tedy očekávané výdaje převyšují očekávané příjmy. Obsahem rozpočtu jsou roční příjmy a výdaje, dále pak také finanční operace. Finančními operacemi se mění stavy peněžních prostředků na peněžních fondech městských částí. Existují ale i peněžní operace, které probíhají mimo rozpočet. Jedná se o cizí prostředky, sdružené prostředky a prostředky z tzv. podnikatelské činnosti. Mezi cizí prostředky patří peněžní prostředky, které nebyly řádně označeny, a tudíž se přesně neví, zda se jedná o finanční prostředky dané městské části.

(Peterová, 2014, s. 11 - 13) Pro účely této práce bude rozpočet chápán podle této definice.

Hamerníková definuje rozpočet ze čtyř pohledů. Podle ní je rozpočet finančním plánem, který určuje, jak by záměry a cíle v oblastech všech politik měly být naplňovány a financovány. Dále je to peněžní fond, který je vytvořen na principech veřejných financí, jimiž jsou nenávratnost, neekvivalence a nedobrovolnost. Je to také tok finančních prostředků,

(21)

který je obousměrný v průběhu celého rozpočtového období. Posledním pohledem na rozpočet je rozpočet právní normou, zákonem. Ze všech pohledů ale rozpočet uvádí do souvislosti očekávané příjmy a očekávané výdaje za dané rozpočtové období. (Hamerníková, 2017, s. 42)

Wright a Nemec definují rozpočet jako finanční plán obsahující roční příjmy a výdaje. Je tedy používán na kontrolu příjmů a výdajů a informuje management o případných odchylkách.

Má tři základní funkce. První jeho funkční je definice předpokládaného vývoje příjmů a výdajů. Druhá funkce je uplatňována při kontrole, kdy rozpočet slouží jako kontrolní nástroj. Třetí funkcí je informování o tom, jaké má vláda cíle a záměry a jaké realizuje aktivity. Rozpočet by měl být přesná a reálný. Měl by porovnávat údaje alespoň mezi dvěma lety. Kromě tohoto porovnání by měly být jeho odhadem ukazatele finanční výkonnosti a odhady, jak vysoké budou budoucí náklady jeho kapitálové části. (Wright a Nemec, 2003, s. 252)

1.7 Příjmy

Příjmy rozpočtu jsou členěny tzv. Rozpočtovou skladbou, což je přehledné třídění, které pomáhá zajistit, analyzovat a sumarizovat příjmy a zajistit potřebné informace a jejich využití v rozpočtové politice. Třídění by mělo být jednotné, srozumitelné a kompatibilní s mezinárodními standardy. (Kadeřábková a Peková, 2012, s. 238)

1.7.1 Dělení příjmů

Druhově lze příjmy rozdělit na:

(a) kapitálové, (b) daňové, (c) nedaňové a (d) přijaté transfery.

Do kapitálových příjmů jsou zařazeny příjmy z prodeje dlouhodobého majetku nebo z prodeje akcií a majetkových podílů. V daňových příjmech jsou zařazeny daně z příjmu, zisku a kapitálových výnosů, sankce a poplatky z vybraných činností, majetkové daně a ostatní

(22)

daňové příjmy. V nedaňových příjmech jsou zařazeny příjmy z vlastní činnosti, odvody zřízených organizací, příjmy z pronájmu majetku, dividendy, úroky, přijaté sankce, příjmy z prodeje nekapitálového majetku a přijaté splátky půjček (Peterová, 2014, s. 14–15).

V přijatých transferech jsou obsaženy dotace. (Půček, 2015, s. 35)

Dále se příjmy územních samosprávných celků dělí do šesti skupin. Jedná se o:

(a) příjmy z jeho vlastnických práv a z vlastní hospodářské činnosti, (b) příjmy z vlastní správní činnosti,

(c) výnosy a podíly na daních, (d) dotace,

(e) příjmy z poplatků, pokut nebo jiných sankcí, které vznikají v působnosti orgánů státní správy a

(f) příjmy v podobě darů nebo příspěvků (Peterová, 2014, s. 14).

1.8 Výdaje

Výdaje jsou určitá část HDP, která je přerozdělovaná prostřednictvím veřejné rozpočtové soustavy. O tom, jaký bude jejich objem, struktura a jakým způsobem budou přerozdělovány, rozhodují parlamenty, vláda, orgány veřejné správy nebo instituce ve veřejném sektoru.

Objem veřejných výdajů stále roste. Podle Hamerníkové existují čtyři skupiny růstu, kterými jsou objektivní faktory, například faktory geografické, kdy z důvodu zeměpisného umístění určitého státu může docházet například k přírodním katastrofám. Druhou skupinou jsou faktory subjektivní, které souvisí s preferencemi těch, kdo o jejich objemu a struktuře v dané době rozhoduje. Jedná se o politiky, zvolené zástupce, úředníky apod. Třetím důvodem růstu veřejných financí je tzv. demonstrační efekt, kdy je ze strany občanů vyvíjen tlak na orgány veřejné správy za účelem poptávky poskytování podobných statků a služeb, jako jsou v zahraničí. Čtvrtým důvodem růstu jsou tzv. fiskální iluze, kdy občané nemají základní přehled o objemu veřejných výdajů, a proto tolerují jejich růst, aniž by znali reálný stav věci.

(Hamerníková, 2017, s. 66)

Výdaje jsou rozčleněny na dvě skupiny. První skupinou jsou běžné výdaje, které zahrnují výdaje na platy, nákup zboží a materiálu, nákup energií, dopravní obslužnost, nákup služeb,

(23)

výdaje na opravy a údržbu, dotace, příspěvky atd. V kapitálových výdajích je zahrnuto pořízení hmotného majetku, pořízení nehmotného majetku, nákup pozemků, akcie a majetkové podíly, dotace, příspěvky a investiční půjčky (Půček, 2015, s. 35).

Stejně jako příjmy také výdaje jsou členěny rozpočtovou skladbou a lze je rozdělit do několika skupin, a to:

(a) výdaje ze zákonných povinností, jako jsou například některé daně nebo poplatky, (b) úhrady vlastních činností daného celku, kam patří například výdaje na péči o majetek,

(c) výdaje spojené s výkonem státní správy v přenesené působnosti,

(d) výdaje, které vznikají vstupem daného celku do určitých právně závazných vztahů, (e) výdaje, které má daný celek při své veřejně prospěšné činnosti (Peterová 2014, s.

15-16, Kadeřábková a Peková, 2012, s. 239).

Podle druhu se výdaje rozdělují na:

(a) neinvestiční nákupy, (b) neinvestiční transfery a (c) neinvestiční půjčky.

Kapitálové výdaje se rozdělují na:

(a) investiční výdaje, (b) investiční transfery a

(c) investiční půjčky (Peterová, 2014, s. 16-17).

1.9 Peněžní fondy

Stejně jako je rozpočet jedním z nástrojů územně samosprávných celků, jsou jimi také peněžní fondy. Peněžní fondy městských částí má na starosti zastupitelstvo městské části.

(Peterová, 2014, s. 13, 14) Každá část si může zřídit peněžní fondy podle již zmíněného zákona o rozpočtových pravidlech. Je možné si zřídit libovolný počet peněžních fondů. Daný peněžní fond může být zřízen jak pro konkrétní účel, tak i jako bezúčelový.

(24)

Účelové fondy slouží k zajištění dlouhodobé stability financování určité potřeby vymezenými veřejnými výdaji, které se váží na určené veřejné příjmy. Kromě toho účelové fondy zajišťují hospodaření s veřejnými prostředky. (Kadeřábková a Peková, 2012, s. 246)

Jak už vyplývá z názvu, bezúčelové fondy nemají konkrétní účel. Jako příklad bezúčelového fondu lze uvést fond rezerv. Fond rezerv obsahuje částku, která vznikla, pokud v minulých letech vznikl nějaký přebytek. Tento fond je pak možné využít například na financování oprav památek. (Kadeřábková a Peková, 2012, s. 247)

1.10 Rozpočtové provizorium

Rozpočtové provizorium vzniká ve chvíli, kdy Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky neschválí zákon o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku. Organizační složka státu tak od prvního rozpočtového dne roku do dne nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu hospodaří podle rozpočtového provizoria. Podle rozpočtového provizoria se hospodaří také v případě, pokud Poslanecká sněmovna schválí zákon o státním rozpočtu na příslušný rok před 1. lednem, ale zákon nenabude k tomuto dni účinnosti.

Pravidla rozpočtového provizoria jsou stanovena zastupitelstvem daného územního samosprávného celku nebo městské části. Při jejich stanovení nesmí dojít k narušení plynulosti hospodaření. (Peterová, 2014, s. 17 - 18)

1.11 Databáze Monitor

Databáze MONITOR je informační portál pro veřejnost od Ministerstva financí.

Prostřednictvím něj Ministerstvo financí informuje o dostupných finančních a účetních datech státního rozpočtu a samospávy v průběhu let 1997-2009. Veřejnost má volný přístup k informacím o rozpočtech a účetnictví všech úrovní státní správy a samosprávy. Obsahuje tedy informace o příjmech, výdajích, dluhové službě, majetku, závazcích a hospodaření.

Informace, které jsou v systému poskytnuty, pocházejí ze systému Státní pokladny a Centrálního systému účetních informací (MONITOR) Jsou zde obsažena data pro každou obec, kraj, dobrovolný svazek obcí nebo regionální radu. (Půček, 2015, s. 50)

(25)

2 Charakteristika porovnávaného území

2.1 Identifikační údaje Hlavní město Praha

2.1.1 Vymezení hlavního města

Hlavní město Praha leží v severozápadní části České republiky. Jeho rozloha je 496 km² a má přibližně 1 260 000 obyvatel. Založení města se datuje do od 9. století, kdy byl založen Pražský hrad. Historické jádro Prahy je památkovovu rezervací, Jedná se o oblast Vyšehradu, Pražský hradu, Starého Města včetně Josefova, Malé Strany, Hradčan a Nového Města. Od 1.

července 2001 je Praha rozdělena na 22 správních obvodů a 57 městských částí. (Portál hlavního města Prahy, 2020). Městské části jsou rozděleny podle zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Městskou částí se rozumí souvislé území, které se skládá z katastrálních území nebo jejich částí. Tyto části patří svým územím do hlavního města Prahy, nemusí ovšem pokrývat celé jeho území. (Portál hlavního města Prahy, 2020)

2.1.2 Orgány a odbory

Hlavní město Praha má 6 orgánů, jimiž jsou Primátor hlavního města, Rada a Zastupitelstvo hlavního města, Magistrát, Městská policie a zvláštní orgány. První tři orgány, tedy Primátor, Rada a Zastupitelstvo, jsou orgány volené. Současným primátorem je MUDR. Zdeněk Hřib (Portál hlavního města Prahy, 2014). Odbory hlavního města Prahy jsou rozděleny do 6 sekcí, jimiž jsou Odbory v přímé podřízenosti ředitele Magistrátu, Zvláštní organizační jednotky Magistrátu, Sekce řízení úřadu, Sekce finanční správy majetku, Sekce služeb občanům a Sekce rozhodování o území (Portál hlavního města Prahy, 2020).

2.1.3 Rozpočet

K popisu rozpočtu hlavního města Praha byla vybrána nejaktuálnější zpráva o plnění rozpočtu a vyúčtování výsledků hospodaření hlavního města Prahy, a to konkrétně za rok 2018.

Příjmy hlavního města Praha jsou rozděleny na:

a) daňové,

(26)

b) nedaňové, c) kapitálové a d) přijaté transfery.

Příkladem příjmů, které jsou zahrnuty do daňových, jsou například z roku 2018 daně z příjmů fyzických osob, daně z příjmů právnických osob, daň z přidané hodnoty, poplatky a odvody v oblasti životního prostředí, místní poplatky z vybrané činnosti a služeb, ostatní odvody z vybrané činnosti a služeb, státní poplatky, daně, poplatky v oblasti hazardních her a daně z majetku. Příkladem příjmů zahrnutých do nedaňových jsou například z roku 2018 Příjmy z vlastní činnosti, odvody přebytků organizací s přímým vztahem, příjmy z pronájmu majetku, příjmy z úroků a z realizace finančního majetku, přijaté sankční platby, přijaté vratky transferů a ostatní příjmy z finančního vypořádání, příjmy z prodeje krátkodobého a dlouhodobého majetku, ostatní nedaňové příjmy, příjmy z využití výhradních práv k přírodním zdrojům a přijaté spláky půjčených prostředků. Do kapitálových příjmů jsou v tomto roce zahrnuty příjmy z prodeje dlouhodobého majetku, ostatní kapitálové příjmy a příjmy z prodeje dlouhodobého finančního majetku. Do přijatých transferů jsou pak zahrnuty neinvestiční transfery ze státního rozpočtu, neinvestiční transfery od obcí, převody z vlastních fondů hospodářské činnosti a neinvestiční transfery přijaté ze státních finančních aktiv.

Výdaje hlavního města Praha jsou rozděleny na:

a) běžné a b) kapitálové.

Dále jsou pak rozčleněny do jednotlivých kapitol. Kapitol je celkem 10.

a) 01 – Rozvoj obce

b) 02 – Městská infrastruktura c) 03 – Doprava

d) 04 – Školství, mládež a sport e) 05 – Zdravotnictví a sociální oblast f) 06 – Kultura a cestovní ruch g) 07 – Bezpečnost

h) 08 – Hospodářství i) 09 – Vnitřní správa

(27)

j) 10 – Pokladní správa

(Zpráva o plnění rozpočtu a vyúčtování výsledků hospodaření hl. m. Prahy za rok 2018, 2019, Příjmy).

2.2 Identifikační údaje městské části Praha 10

2.2.1 Vymezení městské části

Městská část Praha 10 se nachází v jihovýchodní části Prahy a zahrnuje 6 čtvrtí, kterými jsou Vršovice, Strašnice, Malešice, Vinohrady, Záběhlice a Michle. Části Vršovice a Malešice patří do městské části celou svou rozlohou, nepatrně pak do katastru městské části Praha 10 zasahují čtvrti Žižkov, Hloubětín a Hrdlořezy (MČ Praha 10 - seznámení s městskou částí, 2013-2019). Městská část vznikla v roce 1990, a to účinností zákona č. 418/1990 Sb.

Současnou starostkou je Renata Chmelová (MČ Praha 10 - vznik a právní postavení, 2013- 2019). V současnosti se zde nachází přibližně 7 tisíc domů a 55 tisíc bytů a celkem zde žije přibližně 110 tisíc obyvatel (MČ Praha 10, 2013-2019).

2.2.2 Orgány a odbory

Městská část Praha 10 má 5 orgánů, jimiž jsou Zastupitelstvo m.č. Praha 10, Rada m.č. Praha 10, Starosta m.č. Praha 10, Úřad m.č. Praha 10 a zvláštní orgány m.č. Praha 10, které mohou být zřízeny pouze na základě zvláštních zákonů pro výkon přenesené působnosti. Městská část Praha 10 je navenek zastoupená starostkou. Veškeré úkony, které starostka učiní, musí být schváleny Zastupitelstvem nebo Radou městské části (MČ Praha 10 - vznik a právní postavení, 2013-2019).

Městská část je rozdělena na 15 odborů, kterými jsou:

(a) Odbor občanskosprávní

(b) Odbor životního prostředí, dopravy a rozvoje (c) Odbor bytů a nebytových prostor

(d) Odbor majetkoprávní (e) Odbor kultury a projektů (f) Odbor živnostenský

(28)

(g) Odbor stavební (h) Odbor školství (i) Odbor sociální

(j) Odbor hospodářské správy (k) Odbor ekonomický

(l) Odbor kontroly a komunikace (m) Kancelář starostky

(n) Kancelář tajemníka

2.2.3 Rozpočet

Příjmy městské části jsou rozděleny na a) daňové, b) nedaňové a c) kapitálové. Do daňových příjmů městské části Praha 10 jsou zahrnuty místní poplatky, které obsahují například poplatky ze psů, za užívání veřejného prostranství nebo poplatky za lázeňské a rekreační pobyty. Kromě místních poplatků jsou zde zahrnuty ještě ostatní příjmy, kam jsou zařazeny správní poplatky a daně z nemovitých věcí. Do nedaňových příjmů jsou zahrnuty příjmy z odvodů příspěvkových organizací u mateřských a základních škol, příjmy z ostatní tělovýchovné činnosti, ze zájmové činnosti a rekreace, z pohřebnictví, z ochrany druhů a stanovišť, osobní asistence, pečovatelské služby a podpory samostatného bydlení, z činnosti místní správy a převodů ze zdaňované činnosti a další (Důvodová zpráva MČ Praha 10, s.14- 17).

Z rozpočtu hlavního města Prahy, státního rozpočtu nebo ze státních fondů, poskytovaných prostřednictvím rozpočtu hlavního města Prahy, plynou dotace do rozpočtu městské části.

Převody ze zdaňované činnosti jsou přesuny peněžních prostředků uvnitř městské části.

Obsahují správu majetku městské části a další činnosti, ze kterých městská část získává příjmy. Jsou zde zařazeny výnosy z pronájmu bytů, nebytových prostor a dalších nemovitostí a všechny výnosy z majetku, který městská část prodá (Důvodová zpráva MČ Praha 10, s.

11). Do výnosů jsou pak zařazeny například výnosy z prodeje služeb, z pronájmu za byty, výnosy z pokut a penále a další. Pro přehled zdaňované činnosti je vypracován Plán zdaňované činnosti. Je obsažen v důvodové zprávě na rok 2020 a obsahuje náklady a výnosy, které jsou vykázány ve chvíli, kdy určitá operace započne, například vystavením faktury.

Výdaje městské části jsou rozděleny do dvou kategorií, jimiž jsou (a) běžné výdaje, zahrnující výdaje, které se pravidelně opakují a (b) investice, které zahrnují výdaje na pořízení dlouhodobého majetku a investiční transfery. Jako příklad běžných výdajů lze uvést platy

(29)

zaměstnanců nebo příspěvky na provoz organizací, jejichž je městská část zřizovatelem.

Běžné výdaje městské části Praha 10 jsou rozděleny do několika odvětví. Po základním rozdělení jsou výdaje dále členěny na jednotlivé kapitoly a položky, které byly stanoveny Rozpočtovou skladbou. Paragrafy kapitol označují, jakou funkci daný výdaj má nebo do jakého odvětví je zařazen. Jednotlivé položky pak označují jeho charakter. Tento systém je stanoven centrálně napříč téměř všemi rozpočty, proto je pak možné snadno porovnat výdaje napříč různými obcemi (Důvodová zpráva MČ Praha 10, s. 4,5).

Rozpočtové výdaje městské části se dělí do odvětví:

0011 Územní rozvoj 0012 Stavební řád 0021 Životní prostředí 0031 Doprava

0041 Školství

0041 EU-OP VVV Místní akční plán 0051 Sociální věci

0053 EU-Komplexní rekvalifikace s Desítkou 0061 Kultura a volný čas

0062 Sport

0063 Projekty MČ Praha 10 0064 Veřejná finanční podpora

0065 Správa kulturních objektů MČ Praha 10 0081 Obecní majetek

0082 Správa majetku 0091 Vnitřní správa 0010 Pokladní správa

Příkladem výdajů v jednotlivých kapitolách jsou například v případě školství příspěvky na provoz 13 základních a 20 mateřských škol. V kapitole sociální věci provozuje městská část Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci, které zajišťuje pobytové služby pro seniory a dětské skupiny. V kapitole životní prostředí jsou výdaje použity na péči o rozsáhlé parky, dětská hřiště a takový úklid, který není v kompetenci hlavního města Praha. (Důvodová zpráva MČ Praha 10, s. 6). Velkou částí úkonů, které Úřad městské části vykonává, jsou

(30)

úkony v přenesené působnosti. Městská část je tedy provádí pro stát. Jejich financování je odměněno příspěvkem, který ale vzniklé náklady nepokryje v plné výši.

3 Analýza hospodaření vybraných institucí

Pro provedení analýzy hospodaření jsou nejprve vybrány 3 kapitoly, do kterých je investováno nejvíce finančních prostředků a zároveň nejlépe odráží hospodaření daných organizací. Vybranými kapitolami pro Hlavní město praha je kapitola 02 - Městská infrastruktura, 03 - Doprava a 09 - Hospodaření a vnitřní správa. Na tyto tři kapitoly je vynaloženo v posledních pěti letech největší množství výdajů

3.1 Hlavní město Praha

Hospodaření hlavního města Prahy a jejich městských částí je uzákoněno v zákonu č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Hlavní město Praha hospodaří s vlastním majetkem, s vlastními příjmy a hospodaří podle vlastního rozpočtu. (Zákon č. 131/2000 Sb.)

Majetek, který hlavní město Praha vlastní, je spravován jednotlivými subjekty, které s ním hospodaří. Část majetku je svěřena do jednotlivých městských částí, část je využívána organizacemi, které byly zřízeny přímo hlavním městem. Další část je spravována přímo odborem hospodaření s majetkem hlavního města Prahy, který spravuje majetek skrze správcovské firmy. Tento odbor spravuje především nemovitý majetek, který je určený ke komerčnímu užití. (Informační portál odboru hospodaření s majetkem hlavního města Prahy).

Nemovitý majetek obsahuje budovy, stavby a pozemky zahrnující infrastrukturu. O využití tohoto nemovitého majetku rozhoduje Magistrát hlavního města Prahy. Jeho cílem je efektivní a transparentní nakládání s majetkem města. V jeho správě je v současné době přes 16 000 pozemků s celkovou rozlohou přes 34 415 000 m2, z toho je přes 1 400 budov (Informační portál odboru hospodaření s majetkem hlavního města Prahy-pozemky v majetku města). Výnosy z těchto pozemků činí pčes 412 milionů korun. (Informační portál odboru hospodaření s majetkem hlavního města Prahy-budovy v majetku města)

(31)

3.1.1 Hlavní ukazatele hospodaření MHMP

V následujících tabulkách se nachází přehled vývoje celkových příjmů a celkových výdajů rozpočtu upraveného MHMP v letech 2015-2019.

Tabulka 1: Vývoj celkových příjmů RU MHMP v letech 2015–2019 tis. Kč

Rok 2015 2016 2017 2018 *2019

Příjmy celkem

65 997 180, 70 68 815 381, 80 72 669 313, 10 83 049 605,60 72 632 870,3

Pramen: Závěrečné účty MHMP 2015-2018, *údaje vypočteny podle trendu, zpracování: Vlastní

Tabulka 2: Řetězové indexy vývoje celkových příjmů MHMP v letech 2015-2019 tis. Kč

Rok 2016/2015 2017/2016 2018/2017 *2019/2018

Výpočet 68 815 381,80 / 65 997 180,70

72 669 313,10 / 68 815 381,80

83 049 605,60 / 72 669 313,10

72 632 870,3 / 83 049 605,60

% 104,3 105,6 114,2 87,5

Pramen: Závěrečné účty MHMP 2015-2018, *údaje vypočteny podle trendu, zpracování: Vlastní Graf 1: Řetězové indexy vývoje celkových příjmů MHMP v letech 2015-2019

Pramen: Závěrečné účty MHMP 2015-2018, zpracování: Vlastní

V letech 2015-2019 měly příjmy hlavního města Prahy jen mírně kolísavou tendenci kolem téměř konstantního trendu. Přesto indexy řetězové signalizují pokles příjmů, i když proti roku 2015 vzrostly téměř o 700 mil. Kč.

(32)

Tabulka 3: Bazické indexy vývoje celkových příjmů MHMP v letech 2015-2019 tis. Kč

Rok 2016/2015 2017/2015 2018/2015 *2019/2015

Výpočet 68 815 381,80 / 65 997 180,70

72 669 313,10 / 65 997 180,70

83 049 605,60 / 65 997 180,70

72 632 870,3 / 65 997 180,70

% 104,3 110,1 125,8 110

Pramen: Závěrečné účty MHMP 2015-2018, *údaje vypočteny podle trendu, zpracování: Vlastní Graf 2: Bazické indexy vývoje celkových příjmů MHMP v letech 2015-2019

Indexy bazické realisticky popisují vývoj příjmů hlavního města Prahy v letech 2015-2019, včetně pozitivní odchylky v roce 2018. Celkově však měly příjmy trend rostoucí.

Tabulka 4: Vývoj celkových výdajů RU MHMP v letech 2015–2019 tis. Kč

Rok 2015 2016 2017 2018 *2019

Výdaje celkem

68 035 866,74 73 435 310,30 85 809 984,40 95 842 769,30 80 780 982,69

Tabulka 5: Řetězové indexy vývoje celkových výdajů MHMP v letech 2015–2019 tis. Kč

Rok 2016/2015 2017/2016 2018/2017 *2019/2018

Výpočet 73 435 310,30 / 68 035 866,74

85 809 984,40 / 73 435 310,30

95 842 769,30 / 85 809 984,40

80 780 982,69 / 95 842 769,30

% 107,9 116,8 111,6 84,2

(33)

Graf 3: Řetězové indexy vývoje výdajů MHMP v letech 2015- 2019

Indexy řetězové opět zkreslují dynamiku výdajové části hlavního města Prahy v letech 2015- 2019, protože náhodná výchylka v roce 2018 ve výši 95 842 769, 30 Kč pak znamenala v řetězovém indexu zlom dolů. Přesto, že výdaje hlavního města Prahy v letech 2015-2019 rostly, indexy řetězové tento růst nepotvrzují.

Tabulka 6: Bazické indexy vývoje celkových výdajů MHMP v letech 2015–2019 tis. Kč

Rok 2016/2015 2017/2015 2018/2015 *2019/2015

Výpočet 73 435 310,30 / 68 035 866,74

85 809 984,40 / 68 035 866,74

95 842 769,30 / 68 035 866,74

80 780 982,69 / 68 035 866,74

% 107,9 126,1 140,8 118,7

(34)

Graf 4: Bazické indexy vývoje celkových výdajů MHMP v letech 2015-2019

Naopak indexy bazické nejen dobře znázorňují růstový trend nákladů hlavního města Prahy v letech 2015-2019, ale po extrémním přírůstku výdajů v roce 2018 ve výši 95 842 769,30 Kč nezkreslují ani menší přírůstek v roce 2019.

Tabulka 7: Vývoj celkových příjmů/celkových výdajů MHMP v letech 2015-2019 tis. Kč

Rok 2015 2016 2017 2018 *2019

Výp očet

65 997 180,70/

68 035 866,74

68 815 381,80/

73 435 310,30

72 669 313,10/

85 809 984,40

83 049 605,60/

95 842 769,30

72 632 870,30/

80 780 982,69

% 97,0 93,7 84,7 86,7 89,9

(35)

Graf 5: Vývoj celkových příjmů/celkových výdajů MHMP v letech 2015-2019

Pramen: Závěrečné účty MHMP 2015-2018, Zpracování: Vlastní

Ve všech letech 2015-2019 vychází disproporce v krytí výdajové části. Toto svědčí o vícezdrojovém systému příjmů hlavního města Prahy.

Tabulka 8: Indexy řetězové vývoje celkových příjmů/výdajů MHMP v letech 2015-2019 tis. Kč

Rok 2016/2015 2017/2016 2018/2017 *2019/2018 2016/2015 Výpočet 93,7/97 84,7/93,7 86,7/84,7 89,9/86,7 93,7/97

% 96,6 90,4 102,4 103,7 96,6

(36)

Graf 6: Indexy řetězové vývoje celkových příjmů/výdajů MHMP v letech 2015-2019

Příjmová část MHMP v letech 2015-2019 měla mírně klesající trend. V něm se

pravděpodobně již promítla blížící se ekonomická krize. Tomu vedení přizpůsobilo výdajovou stránku, když byly příjmy proti výdajům v letech 2015 a 2016 mírně deficitní, ale po úpravě v roce 2018 se již rozpočet MHMP dostal do plného krytí výdajů.

Tabulka 9: Indexy bazické vývoje celkových příjmů/výdajů MHMP v letech 2015-2019 tis. Kč

Rok 2016/2015 2017/2015 2018/2015 *2019/2015 2016/2015 Výpočet 93,7/97 84,7/97 86,7/97 89,9/97 93,7/97

% 96,6 87,3 89,4 92,7 96,6

(37)

Graf 7: Indexy bazické vývoje celkových příjmů/výdajů MHMP v letech 2015-2019

Bazické indexy tentokrát nemají plnou vypovídající schopnost, protože v rámci klesajícího příjmového trendu ukazují poněkud pesimisticky na vývoj krytí příjmy/výdaje.

3.1.2 Vývoj investic do vybraných kapitol Hlavního města Prahy během období 2015–2019

V následujících tabulkách a grafech je znázorněn vývoj investic do vybraných kapitol Hlavního mětsta Prahy v letech 2015-2019.

V roce 2015 bylo do kapitoly 02 - Městská infrastruktura investováno 4 549 445,10tis. Kč, do kapitoly 03 - Doprava, bylo investováno 22 537 973,34 tis. Kč a do kapitoly 09 – Vnitřní správa bylo investováno 8 049 685,70 tis. Kč

V roce 2016 bylo do kapitoly 02 - Městská infrastruktura investováno 6 708 704,60 tis. Kč, což bylo o 2 159 259,6 tis. Kč více než předchozí rok. Do kapitoly 03 - Doprava, investováno 23 570 013 tis. Kč, což je o 1 032 039,66 tis. Kč méně oproti předchozímu roku. Do kapitoly 09 – Vnitřní správa bylo investováno 8 798 750,80 tis. Kč, což je o 749 065,1 tis. Kč více než předchozí rok.

(38)

V roce 2017 bylo do kapitoly 02 - Městská infrastruktura investováno 8 078 211,80 tis. Kč, což je o 1 369 507,2 tis. Kč více než přechozí rok. Do kapitoly 03 - Doprava bylo investováno 24 707 390 tis. Kč, což je o 1 137 377 tis. Kč více než předchozí rok. Do kapitoly 09 - Vnitřní správa bylo investováno 9 968 627,20 tis. Kč, což je o 1 169 876,4 tis. Kč více než předchozí rok.

V roce 2018 bylo do kapitoly 02 - Městská infrastruktura investováno 8 005 379,30 tis. Kč, což je o 72 832,5 tis. Kč méně než předchozí rok. Do kapitoly 03 - Doprava bylo investováno 27 531 269 tis. Kč, což je o 2 823 879 tis. Kč více než předchozí rok. Do kapitoly 09 – Vnitřní správa bylo investováno 10 384 355,30 tis. Kč, což je o 415 728,1 tis. více než předchozí rok.

Tabulka 10: Vyhodnocování výdajů do dopravy MHMP v letech 2015-2019 (RU) tis.

Kč

Rok 2015 2016 2017 2018 *2019

Výdaj 22 537 973,34 23 570 013 24 707 390 27 531 269 24 586 661,34

Tabulka 11: Řetězové indexy vyhodnocování výdajů do dopravy MHMP v letech 2015-2019 (RU) tis. Kč

Rok 2016/2015 2017/2016 2018/2017 *2019/2018

Výpočet 23 570 013 / 22 537 973,34

24 707 390 / 23 570 013

27 531 269 / 24 707 390

24 586 661,34 / 27 531 269

% 104,5 104,83 111,43 89,3

(39)

Graf 8: Řetězové indexy vyhodnocování výdajů do dopravy MHMP v letech 2015-2019

V letech 2015–2018 vykazoval MHMP výbornou dynamiku vývoje krytí výdajů. Rok 2019 představuje zlom, kdy by bylo třeba zhodnotit, jakého doplňkového zdroje bylo použito ke krytí výdajové části.

Tabulka 12: Bazické indexy vyhodnocování výdajů do dopravy MHMP v letech 2015-2019 (RU) tis. Kč

Rok 2016/2015 2017/2015 2018/2015 *2019/2015

Výpočet 23 570 013

/22 537 973,34 24 707 390

/22 537 973,34 27 531 269

/22 537 973,34 24 586 661,34 /22 537 973,34

% 104,5 109,6 122,16 109,1