POSUDEK VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno a příjmení studenta/Autor Martina Horáčková
Název práce Diagnostické portfolio jako nástroj učitele k rozvoji dítěte Jméno a příjmení vedoucího
práce PhDr. Barbora Petrů Puhrová, Ph.D.
Studijní obor Učitelství pro mateřské školy
Forma studia kombinovaná
Kritéria hodnocení práce Stupeň hodnocení
dle stupnice ECTS Formální stránka práce
Přehlednost a členění práce B
Úroveň jazykového zpracování (odborná, gramatická i stylistická úroveň
textu) C
Dodržení formálních náležitostí (rozsah práce, dodržení citační normy, estetická úprava, kvalita abstraktu, práce s grafickým, tabulkovým či
jiným materiálem) B
Teoretická část práce
Formulace cílů práce B
Analýza a syntéza problému C
Práce s odbornou literaturou (rozsah a aktuálnost použité literatury,
hloubka zpracování použité literatury) C
Praktická část práce
Bakalářská práce teoreticko-aplikačního charakteru
Originalita cílů aplikačního výstupu(náročnost, srozumitelnost,
aktuálnost) B
Didaktická správnost rozpracování cílových kompetencí aplikačního výstupu, hloubka rozpracování obsahu aplikačního výstupu, didaktická
přiměřenost realizace aplikačního výstupu B
Přiměřenost a rozsah evaluace průběhu a výsledků aplikačního výstupu B Celková kvalita a přínos práce
Kvalita, náročnost a originalita řešení zvoleného tématu C Odborný přínos práce a možnost jejího praktického využití B
Spolupráce s vedoucím práce A
Odůvodnění hodnocení práce:
Diagnostické portfolio jako nástroj učitele k zachycení pokroků dítěte stále není běžnou součástí diagnostické činnosti učitele mateřské školy a právě tomuto tématu se věnuje předkládaná bakalářská práce.
Teoretická část je členěna do tří základních kapitol, které vymezují klíčové pojmy pedagogické diagnostiky (pro kapitoly 1.6 a 1.7 bych volila jiný název). Praktická část je pak aplikací souboru diagnostických aktivit pro tvorbu diagnostického portfolia. Stručné shrnutí teoretické části mohlo čtenáře předpřipravit na aplikační část.
V rámci realizace aplikační části práce autorka věnovala značnou pozornost didaktické přípravě cílených činností, poté v diagnostické části aplikace vždy provedla dvě aplikace činnosti, právě pro zachycení pokroku dítěte, a to včetně popisu, fotodokumentace. U každé z diagnostických činností nechybí propojení s další oblastí (př. str. 60). V rámci popisu průběhu aplikace mi schází podrobnější popis dosažené úrovně dítěte či kvality realizované činnosti dítětem. Reflexe činnosti je hodnocením, nikoli reflexí. Kapitoly 13-15 bych doporučila sjednotit pod zastřešující kapitolu (např. Evaluace realizace aplikací).
Práci můžeme považovat přínosnou především pro učitele, neboť je jistým základním metodickým námětem pro zavádění diagnostického portfolia dítěte v mateřské škole. Výběr
ilustrativní fotografie (str. 88, obr. 40, 41) mohl být více reprezentativní a dokladující rozvíjení určité kompetence, fotografie mohly lépe ilustrovat obsah portfolia. Tyto obrázky navíc nejsou komentovány v textu, což je velká škoda, protože bychom očekávali určitou podobu diagnostického portfolia.
Ovšem s ohledem na cíl práce, ověřit sadu diagnostických aktivit jako podklad pro diagnostické portfolio je obsah práce zpracován odpovídajícím způsobem.
V práci neshledávám žádné zásadní nedostatky, autorka pracuje se 49 zdroji. Vzhledem k množství dokumentačního materiálu se stává práce v rozsahu nadlimitní, nicméně s ohledem na charakter aplikace je toto v pořádku.
Oceňuji velmi dobrou spolupráci se studentkou během zpracování bakalářské práce, její píli a úsilí.
Práci doporučuji k obhajobě.
Otázky k obhajobě:
1. Definujte rozdíl mezi pedagogickou diagnostikou a diagnostikováním.
2. Jaký význam může mít využívání diagnostického portfolia pro rodiče dětí předškolního věku?
Celkové hodnocení* C
Datum: Podpis:
** Výsledná známka není aritmetickým průměrem jednotlivých kritérií hodnocení práce.
