Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Práva Představenstvo a.s. Bakalářská práce

(1)

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Práva

Představenstvo a.s.

Bakalářská práce

Autor:

Andrea Homolová

Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: Mgr. René Šifta

Praha 2016

(2)

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu.

Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednicvím interní databáze elektronických

vysokoškolských prací.

Andrea Homolová V Písku dne 15. 12. 2016 ……….

(3)

Poděkování

Ráda bych věnovala poděkování vedoucímu práce Mgr. Renému Šiftovi za odborné vedení a podnětné komentáře k mé bakalářské práci.

(4)

Anotace

Bakalářská práce pojednává o způsobech řízení představenstvem monistické a dualistické akciové společnosti, o rozdílech, výhodách a nevýhodách těchto rozdílných způsobů řízení. V České republice je nejčastějším modelem řízení akciové společnosti dualistický systém, který svým konzervativním přístupem zajišťuje komplexní vymahatelnost a kontrolu práv

akcionářů nad řízenou společností. Tato práce hledá možnosti, způsoby využití a výhody řízení prostřednictvím monistického systému. Práce dále zahrnuje změny v právní úpravě od roku 2014, doplněné o dotazníkové šetření.

Klíčové pojmy:

Akciová společnost, monistický systém, dualistický systém, valná hromada, jednatel, dozorčí rada, představenstvo

Annotation

This Bachelor thesis deals with the monistic and dualistic systems of a joint stock company management by the board of directors, and with the differences, advantages and drawbacks of the two different management systems. The most frequent joint stock company management model in the Czech Republic is the dualistic system, which thanks to its conservative

approach secures general enforceability and control of shareholder rights over the managed company. This thesis is trying to find the possibilities, application and advantages of the monistic system. The thesis further includes changes in legislation since 2014 and is complemented by a questionnaire survey.

Key words:

Joint stock company, monistic system, dualistic system, general meeting, executive, supervisory board, board of directors

(5)

5

OBSAH

ÚVOD 7

2. ORGÁNY SPOLEČNOSTI 12

3. SYSTEM VNITŘNÍ STRUKTURY SPOLEČNOSTI 12

4. VALNÁ HROMADA 13

4.1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ 13

4.2 SVOLÁVÁNÍ VALNE HROMADY 13

4.3 PŮSOBNOST VALNÉ HROMADY 14

4.4 KE LHŮTÁM PRO SVOLÁNÍ VALNÉ HROMADY A ROZHODNUTÍ O ROZDĚLENÍ ZISKU 15

5. DUALISTICKÝ SYSTEM 20

5.1PŘEDSTAVENSTVO 20

5.2ZÁKAZ KONKURENCE 20

5.3DOZORČÍ RADA 20

5.4ZÁKAZ KONKURENCE 20

6. PŘEDSTAVENSTVO 21

6.1 POSTAVENÍ PŘEDSTAVENSTVA 21

6.2UVEŘEJNĚNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY A ZPRÁVY O PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI 21

6.3JINÝ ZPŮSOB UVEŘEJNĚNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY 21

6.4VOLBA ČLENŮ PŘEDSTAVENSTVA 22

6.5FUNKČNÍ OBDOBÍ PŘEDSTAVENSTVA 22

6.6ROZHODOVÁNÍ PŘEDSTAVENSTVA 22

6.7OBSAH ZÁKAZU KONKURENCE 22

6.8VYVRATITELNÁ DOMNĚNKA 23

6.9ZÁNIK FUNKCE ČLENA PŘEDSTAVENSTVA 23

6.10KOOPTACE 23

6.11ZÁNIK ČLENA PŘEDSTAVENSTVA PRÁVNICKÉ OSOBY 24

6.12PŮSOBNOST 24

6.13OBCHODNÍ VEDENÍ 24

7. MONISTICKÝ SYSTEM 25

7.1SPRÁVNÍ RADA 25

7.2PŘEDSEDA SPRÁVNÍ RADY 26

(6)

6

7.3STATUTÁRNÍ ŘEDITEL 26

8. ZMĚNY VÝŠE ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU 26

9. ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU 27

9.1UPSÁNÍ AKCIÍ NA ZÁKLADĚ VEŘEJNE NABÍDKY 27

9.2PŘEDNOSTNÍ PRÁVO AKCIONÁŘŮ NA UPSÁNÍ NOVÝCH AKCIÍ 27

9.3.ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU DOHODOU VŠECH AKCIONÁŘŮ 28

10. SNÍŽENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU 28

10.1OCHRANA VĚŘITELŮ 29

10.2ZPŮSOBY SNÍŽENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU 29

10.3VZETÍ AKCIÍ ZOBĚHU NA ZÁKLADĚ LOSOVÁNÍ 30

10.4VZETÍ AKCIÍ ZOBĚHU NA ZÁKLADĚ VEŘEJNEHO NÁVRHU SMLOUVY 30

10.5UPUŠTĚNÍ OD VYDANÝCH AKCIÍ 30

10.6SOUBĚŽNÉ SNÍŽENÍ A ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU 31

11. LIKVIDACE AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI 31

12. PRAKTICKÁ ČÁST 32

12.1.ROZDÍLY MEZI STAROU A NOVOU PRÁVNÍ ÚPRAVOU PRO: 32 12.2 SROVNÁNÍ DUALISTICKE AKCIOVE SPOLEČNOSTI ČSADAUTOBUSY ČESKE BUDĚJOVICE A.S., MONISTICKE AKCIOVE SPOLEČNOSTI PROLOOK A.S. A DUALISTICKÉ SPOLEČNOSTI O2

CZECH REPUBLIK A.S. 38

12.3SROVNÁNÍ SPOLEČNOSTÍ 40

12.4.DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ 44

SHRNUTÍ 52

ZÁVĚR 56

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 58

SEZNAM ZKRATEK 60

SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ 60

PŘÍLOHY 61

(7)

7

ÚVOD

Tato práce se zabývá významným statutárním orgánem - Představenstvo akciové společnosti.

Představenstvo a.s. je kolektivní orgán, zajišťující obchodní a provozní vedení společnosti prostřednictvím jednatelů – členů představenstva (min. tří), kteří jednají samostatně, pokud ve stanovách není stanoveno jinak. Řízení představenstvem probíhá mezi valnými hromadami.

Řízení každé akciové společnosti je prováděno dvoustupňovým řízením, které je známé ve dvou modelech, které se od sebe liší rozdílnou organizační strukturou:

Anglosaský model

V tomto modelu volí oba řídící orgány dozorčí radu i představenstvo valná hromada. Žádný z orgánů není nadřazen tomu druhému. Dozorčí rada je kontrolním orgánem, kontrolujícím činnost managementu.

Představenstvo zajišťuje plnění úkolů stanovených valnou hromadou, přímo úkoluje management, provádí kontrolu a prakticky se přímo podílí na řízení společnosti prostřednictvím podřízeného managementu.

Graf č.1: Organizační graf A

Zdroj: inspirace z knížky ¹

1 MULAČOVÁ, Věra a Petr MULAČ. Obchodní podnikání ve 21. století. Praha: Grada, 2013. Finanční řízení.

ISBN 978-80-247-4780-4.

Majitelé Management Valná hromada

Dozorčí rada Představenstvo

Generální ředitel

Ekonomický ředitel

Obchodní ředitel

Ředitel pro strategii a

řízení

(8)

8 Německý model

V tomto modelu je organizační uspořádání jednodušší, Valná hromada volí pouze dozorčí radu, které v tomto případě vykonává práci i za představenstvo v Anglosaském modelu.

Dozorčí rada volí Představenstvo, které se přímo podílí na řízení společnosti a je tedy i vrcholovým managementem akciové společnosti.

Dozorčí rada, která je v tomto případě přímým nadřízeným vrcholového vedení dohlíží na činnost představenstva a kontroluje naplňování zájmů vlastníků.²

Graf č. 2: Organizační graf B

Zdroj: inspirace z knížky ³

2 Organizační architektury správních orgánů aneb proč v Česku nemáme CEO. BusinesVize.cz [online]. [cit.

2016-12-08]. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/organizace/organizacni-architektury-spravnich-organu- aneb-proc-v-cesku-nemame-ceo

3 MULAČOVÁ, Věra a Petr MULAČ. Obchodní podnikání ve 21. století. Praha: Grada, 2013. Finanční řízení.

ISBN 978-80-247-4780-4.

Valná hromada Dozorčí rada

Představenstvo a generální ředitel

Ekonomický ředitel

Obchodní ředitel

Ředitel pro strategii a

řízení Majitelé Management

(9)

9

Práva vlastníků jsou zajišťována vrcholovým orgánem akciové společnosti:

Valná hromada

- je složena z vlastníků. Je to nejvyšší orgán akciové společnosti, kterým jsou uplatňována akcionářská práva. Valná hromada řídí dozorčí radu, představenstvo, likvidátora a další orgány a.s. Schází se minimálně jednou ročně dle stanov. Rozhoduje o zisku, ztrátě, hodnotí orgán, projednává výroční zprávy, ekonomické výsledky společnosti a stav jejího majetku.

Tato práce se soustředí na činnost Představenstva v Anglosaském modelu, jako nejdůležitější orgán, na jehož činnosti závisí ekonomické výsledky a úspěch řízené společnosti. Na představenstvo nebude pohlíženo pouze z pohledu zákonných ustanovení, ale práce se zabývá i efektivností a vhodností, či nevhodností řízení společnosti tímto způsobem.

(10)

10

1. Práva a povinnosti akcionáře

1.1 Vkladová povinnost

1) Akcionář je povinen zaplatit emisní kurz jim upsaných akcií v době určené ve stanovách nebo v rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu, nejpozději však do jednoho roku od vzniku společnosti nebo zvýšení základního kapitálu.

2) Pokud akcionář nestihne zaplatit emisní kurz ve stanoveném termínu, uhradí společnosti úrok z prodlení z dlužné částky ve výši dvojnásobku sazby úroku z prodlení stanovené jiným právním předpisem, pokud stanovy neurčí jinak.

3) Akcionář nemůže být zproštěn vkladové povinnosti.

K odst. 1

Společnost si sama stanoví svými stanovami, v jaké lhůtě bude splacen emisní kurz akcií.

Lhůta nesmí překročit dobu jednoho roku počítáno od vzniku společnosti (od data zápisu do obchodního rejstříku) a dobu jednoho roku při zvýšení základního kapitálu ode dne jeho účinnosti.

Toto omezení se týká pouze peněžitých vkladů.

Pro nepeněžité vklady obsahuje zákon o obchodních korporacích zvláštní úpravu.

Minimálně 30% jmenovité nebo účetní hodnoty akcií musí být splaceno před podáním návrhu na zápis společnosti.

Nepeněžité vklady musejí být vneseny do společnosti před jejím vznikem. To znamená před podáním návrhu na zápis.

K odst. 2

Prodlení se splacení může být jak před vznikem společnosti, tak i účinností zvýšení základního kapitálu a dále i po té.

Úroky s prodlení jsou stanoveny v § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.

V případě, že společnost utrpí škodu prodlením vkladatele, může po něm požadovat náhradu škody, pokud tato není krytá právě úrokem z prodlení.

Akcionář, který neplní vkladové povinnosti, nemůže vykonávat hlasovací práva a následně může být i ze společnosti vyloučen.

(11)

11 K odst. 3

V případě snížení základního kapitálu je možné zprostit akcionáře platby části emisního kurzu nebo upustit od vydání akcií.

1.2 Hlasovací právo

1) Každý akcionář má právo účastnit se valné hromady a hlasovat na ní.

2) Stanovy mohou definovat hlasovací právo jednoho akcionáře stanovením nejvyššího počtu hlasů za podmínky, že toto rozhodnutí bude platit pro všechny akcionáře ve stejném rozsahu. Toto ustanovení platí i pro jím ovládané osoby.

K odst. 1

Základní právo akcionáře je právo účastnit se valné hromady. Akcionář nemůže být tohoto práva nikdy zbaven, i když nemůže vykonávat právo hlasovací.

Akcionář se však nemusí valné hromady účastnit.

Svá práva však může akcionář vykonávat i mimo valnou hromadu, pokud toto připouštějí stanovy.

Před uskutečněním valné hromady může každý akcionář požádat o písemné vysvětlení záležitostí zařazených v programu valné hromady. Písemně může podávat své návrhy a protinávrhy, které musejí být na valné hromadě projednány.

Při porušení určitých povinností může být použita sankce – zákaz účasti akcionáře na valné hromadě a to v těchto případech:

- prodlení předložení akcií

- nevykonávání akcionářských práv - prodlení předložení zatímního listu

Zákaz účastnit se valné hromady pro akcionáře může vyplývat i ze zvláštních zákonů.

Účast na valné hromadě může akcionář provádět osobně nebo prostřednictvím svého zástupce.

Hlasování na valné hromadě může být prováděno i za pomoci akcií se zvláštními právy a to například takzvanými hlasovacími akciemi, které mívají tradičně vyšší váhu hlasů než ostatní akcie se stejnou jmenovitou hodnotou.

Na regulovaných trzích evropské unie se prosazuje pravidlo proporcionality označované také jako princip one share – one vote s cílem zamezit zvýhodnění některých skupin akcionářů na úkor druhých.

(12)

12

Většina rozhodnutí je schválena na valné hromadě prostou většinou, neurčí-li zákon jinak.

Pro některá rozhodnutí valné hromady je vyžadováno schválení kvalifikované většiny. Tyto případy jsou uvedeny v § 416 a 417, popřípadě v dalších ustanoveních.

K odst. 2

Ochrana před vstupem většinového akcionáře do společnosti může být stanovením tzv.

hlasovacího stropu.

Omezení výkonu hlasovacího práva jsou uvedeny ve stanovách společnosti uvedením hlasovacího stropu. Zákon blíže neurčuje jak tento hlasovací strop definovat, jeho konstrukce je tedy možná různými způsoby.

2. Orgány společnosti

1) Akciová společnost, která je řízena představenstvem a dozorčí radou vychází z dualistického systému. Jedná se o řízení vnitřní struktury společnosti.

2) Monistický systém vnitřní struktury společnosti je řízen správní radou a statutárním ředitelem.

3) Jsou-li pochybnosti jaký systém pro řízení společnosti zvolit je použit systém dualistický.

3. Systém vnitřní struktury společnosti

1) Zvolený systém vnitřní struktury společnosti je možné měnit změnu stanov.

2) Ustanovení zákona o valné hromadě není možné měnit volbou systému vnitřní struktury, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(13)

13

4. Valná hromada

4.1 Úvodní ustanovení

1) Právo podílet se na řízení společnosti vykonávají akcionáři na valné hromadě nebo mimo ni.

2) Hlasování mimo valnou hromadu s využitím technických prostředků mohou umožnit pouze stanovy a to tak, aby společnost měla možnost ověřit totožnost osoby oprávněné vykonat hlasovací právo a určit akcie, s nimiž je spojeno vykonávané hlasovací právo.

Tímto způsobem je možné i rozhodovat.

Pokud společnost nemá možnost ověřit totožnost osoby oprávněné vykonat hlasovací právo a určit akcie, k hlasům odevzdaným takovým způsobem se nepřihlíží a to ani k účasti takto hlasujících akcionářů.

3) Hlasování a rozhodování podle odstavce 2 se řídí stanovami a vždy jsou uvedeny v pozvánce na valnou hromadu nebo v návrhu rozhodnutí podle § 418. Pokud tyto podmínky neobsahují stanovy, určí je představenstvo.

4) Mezi technické prostředky hlasování na valné hromadě se považují i korespondenční lístky.

,,Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení. Plná moc pro zastupování na valné hromadě musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách.“⁴

4.2 Svolávání valné hromady

1) Valná hromada je svolávána představenstvem alespoň jednou za účetní období, pokud stanovy neurčí jinak – častěji.

2) Valnou hromadu obvykle svolává představenstvo. Samostatný člen představenstva může svolat valnou hromadu, pokud ji nesvolá představenstvo v řádném termínu bez zbytečného odkladu případně, pokud zákon svolání valné hromady nevyžaduje. Další

4 JOSKOVÁ, Lucie a Pavel PRAVDA. Zákon o obchodních korporacích: s komentářem : s účinností od 1.1.2014 nahrazuje obchodní zákoník. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4834-4. Str. 56

(14)

14

možností svolání valné hromady jedním členem představenstva je dlouhodobá neschopnost představenstva usnášet se, ledaže zákon nestanoví jinak.

3) Valné hromady se vždy účastní členové představenstva s právem udělení slova, kdykoliv o to požádá.

4.3 Působnost valné hromady

1) Valná hromada rozhoduje usnesením.

2) Do působnosti valné hromady náleží:

a) změna stanov, jeli tak určeno stanovami nebo zákonem a nejde-li o věci jako je zvýšení základního kapitálu pověřeným představenstvem nebo o změny na základě jiných právních skutečností a předpisů,

b) Změna výše základního kapitálu, pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu,

c) Možnost započtení peněžité pohledávky vůči pohledávce na splacení emisního kurzu společnosti

d) Vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů,

e) pokud podle stanov neodvolává a nevolí členy představenstva nebo statutárního ředitele dozorčí rada volí a odvolává členy představenstva nebo statutárního ředitele valná hromada,

f) volba a odvolání členů dozorčí nebo správní rady a jiných orgánů určených stanovami, s výjmkou členů dozorčí rady, které nevolí valná hromada,

g) valná rada schvaluje řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky případně mezitímní účetní závěrky stanovené jiným právním předpisem

h) rozhoduje o jiných vlastních zdrojích, úhrady stráty a rozdělení zisku

i) rozhoduje o obchodování s cennými papíry společnosti na evropském regulovaném trhu nebo o vyřazení těchto cenných papírů s obchodováním na evropském regulovaném trhu

j) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací

k) pokud tak určí stanovy, jmenuje a odvolává likvidátora l) schvaluje návrh rozdělení likvidačního zůstatku

m) schvaluje vše co by znamenalo podstatnou změnu dosavadní struktury závodů nebo předmětu podnikání nebo činnosti společnosti nebo převodu či zastavení závodu n) rozhoduje o převzetí účinků jednání spojených se společností před jejím vznikem

(15)

15

o) schvaluje smlouvy o tichém společenství včetně jejich změn a zrušení p) vše co zákon svěřuje do působnosti valné hromady

3) Valná hromada nemůže rozhodovat o věcech, které do její působnosti nesvěřuje zákon nebo stanovy.

,,Valná hromada rozhoduje o zásadních otázkách společnosti. Působnost valné hromady vymezuje zákon (zejména § 421 odst. 2 ZOK); krom toho mohou valné hromadě svěřit další působnost stanovy. Valná hromada zásadně není oprávněna zasahovat do obchodního vedení společnosti (náleží představenstvu, § 435 odst. 3 ZOK). Nově nicméně může představenstvo požádat valnou hromadu o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení (§ 51 odst. 2 ZOK).“⁵

4.4 Ke lhůtám pro svolání valné hromady a rozhodnutí o rozdělení zisku

,,Obchodní společnosti řeší v praxi otázku, zda a kdy je nutné svolat valnou hromadu společnosti za účelem projednání účetní závěrky, a kdy lze rozhodnout o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty. Ve vztahu k těmto otázkám existují určitá zákonem stanovená pravidla a časové limity, které je nutné dodržovat.

Základní časové limity pro svolání valné hromady

Jedním ze základních práv akcionářů a společníků obchodních společností je právo pravidelně se seznamovat s finančními výsledky společnosti a v návaznosti na to rozhodovat o způsobu naložení s hospodářským výsledkem za příslušné účetní období. Místem a prostředkem k interakci a rozhodování v těchto otázkách je valná hromada společnosti. Za tímto účelem platná právní úprava předepisuje konání řádné valné hromady akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným alespoň jednou ročně, aby umožnila akcionářům, resp. společníkům společnosti tato práva uplatnit.

Z právní úpravy lze dovodit, že na této řádné valné hromadě bude projednávána řádná účetní závěrka, která je vždy sestavována k poslednímu dni účetního období (zpravidla k 31. prosinci

5 JOSKOVÁ, Lucie a Pavel PRAVDA. Zákon o obchodních korporacích: s komentářem : s účinností od 1.1.2014 nahrazuje obchodní zákoník. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4834-4. Str. 19

(16)

16

příslušného roku). Účetní závěrka zobrazuje stav hospodaření společnosti vždy k určitému časovému okamžiku, avšak z povahy věci je zřejmé, že se hospodářská situace společnosti v čase neustále vyvíjí a mění. Proto zákon vyžaduje, aby řádná účetní závěrka byla projednána valnou hromadou vždy nejpozději do šesti měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období, tedy zpravidla do 30. června následujícího kalendářního roku, za účelem zachování

určité aktuálnosti a reálnosti údajů účetní závěrky.

V akciové společnosti je nutné, aby pozvánka na valnou hromadu byla řádně uveřejněna a sdělena akcionářům společnosti alespoň 30 dnů přede dnem konání valné hromady. Valná hromada se může konat i bez splnění požadavků na její svolání, pokud tak určí stanovy a pokud s tím budou souhlasit všichni akcionáři. Požadavek třicetidenní lhůty pro svolání valné hromady se z povahy věci neuplatní v případě akciové společnosti s jediným akcionářem, kde se nekoná valná hromada, neboť v působnosti valné hromady rozhoduje jediný akcionář svým rozhodnutím.

V případě společnosti s ručením omezeným zákon vyžaduje, aby pozvánka na valnou hromadu byla písemně oznámena společníkům společnosti nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání.

Společenská smlouva může lhůtu pro svolání valné hromady stanovit odlišně. Společníci se však mohou vzdát práva na včasné a řádné svolání valné hromady písemným prohlášením s úředně ověřeným podpisem anebo ústním prohlášením učiněným na valné hromadě společnosti. I zde obdobně platí, že v případě jednočlenné společnosti se valná hromada nekoná, a tedy žádná patnáctidenní lhůta pro její svolání se neuplatní.

Oproti původní právní úpravě obchodního zákoníku není několikaleté nekonání valné hromady sankcionováno možností soudu rozhodnout o zrušení společnosti a její likvidaci.

Nicméně pokud by tento stav měl za následek neusnášeníschopnost statutárního orgánu (v důsledku nezvolení nových osob do orgánů společnosti), pak by soud o zrušení společnosti

rozhodnout mohl.

(17)

17

Osoba odpovědná za svolání valné hromady a rozhodnutí statutárního orgánu o svolání valné hromady

Povinnost svolat valnou hromadu má v zásadě vždy statutární orgán obchodní společnosti, tedy její jednatel nebo představenstvo. V případě, že je statutární orgán kolektivním orgánem (u představenstva akciové společnosti je to vždy, u jednatelů společnosti s ručením omezeným je to v případě, že podle společenské smlouvy tvoří její jednatelé kolektivní orgán), předpokládá se, že o svolání valné hromady bude náležitě rozhodnuto, tedy že tento kolektivní statutární orgán přijme příslušné usnesení. Kolektivní statutární orgán přitom rozhoduje na svém zasedání většinou hlasů přítomných členů. To znamená, že před svoláním valné hromady by mělo představenstvo akciové společnosti (resp. jednatelé společnosti s ručením omezeným tvořící kolektivní orgán) na svém zasedání přijmout rozhodnutí o tom, že společnost svolá na určitý den, hodinu a místo valnou hromadu s konkrétním pořadem jednání. Tento formální krok je vhodné před svoláním valné hromady učinit, neboť v právní teorii se objevují názory, že absence rozhodnutí statutárního orgánu o svolání valné hromady může založit neplatnost usnesení přijatých následně na valné hromadě, což je situace, které se

chce každá obchodní společnost vyvarovat.

Statutární orgán je povinen svolat valnou hromadu tak, aby byly splněny shora uvedené časové limity. Pokud je však představenstvo akciové společnosti nečinné a vše nasvědčuje tomu, že valnou hromadu včas nesvolá, zakládá tento stav povinnost každého jednotlivého člena představenstva, aby valnou hromadu společnosti svolal. Totéž platí i v situaci, kdy je představenstvo dlouhodobě nefunkční a není schopno se usnášet. Pokud by ani tento člen představenstva nekonal, pak by tuto povinnost měla dozorčí rada, popř. i její jednotlivý člen.

V případě společnosti s ručením omezeným lze předpokládat, že pokud společnost má více jednatelů tvořících kolektivní orgán, postupuje se analogicky, jako tomu je u akciové společnosti. Tedy pokud by jednatelé (jako kolektivní orgán) byli nečinní, vznikla by povinnost každého jednotlivého jednatele valnou hromadu svolat. Pokud by jednatel neplnil tuto povinnost nebo by společnost jednatele neměla, pak by tuto povinnost měl kterýkoliv společník společnosti.

(18)

18 Uveřejnění a projednání účetní závěrky

Akciová společnost je povinna v souvislosti se svoláním valné hromady uveřejnit účetní závěrku (anebo hlavní údaje z ní určené stanovami společnosti) způsobem pro svolání valné hromady a zároveň umožnit akcionářům nahlédnout do této účetní závěrky (zpravidla v sídle společnosti). Pokud však společnost uveřejní účetní závěrku na svých internetových stránkách alespoň 30 dnů před konáním valné hromady a 30 dnů po jejím konání, není nutné plnit uveřejňovací povinnost podle předcházející věty. Vzhledem k tomu, že pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti musí být vždy uveřejněna na internetových stránkách společnosti, může být druhý způsob uveřejňování účetní závěrky praktičtější.

V případě společnosti s ručením omezeným platná právní úprava výslovně nevyžaduje uveřejnění účetní závěrky před konáním valné hromady či její zaslání společníkům. Nicméně pro účely řádného seznámení společníků s hospodářskými výsledky společnosti lze doporučit doručení účetní závěrky společně s pozvánkou na valnou hromadu.

Z dikce zákona vyplývá, že není nutné, aby valná hromada řádnou účetní závěrku schválila.

Výslovně se vyžaduje, aby řádná účetní závěrka byla projednána. Tímto projednáním má zákon na mysli, že účetní závěrka bude předložena akcionářům či společníkům společnosti na valné hromadě, kde jim zároveň bude umožněno žádat vysvětlení k záležitostem týkajícím se hospodářských výsledků společnosti za dané účetní období.

Rozhodnutí o rozdělení zisku a úhradě ztráty

Samotné projednání účetní závěrky však nepostačuje pro to, aby na jejím základě mohlo být rozhodnuto o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty společnosti. Zisk lze rozdělit (nebo ztrátu uhradit) pouze na základě schválené řádné nebo mimořádné účetní závěrky společnosti. Z výše uvedeného pak vyplývá, že tato účetní závěrka musí být schválena ve lhůtě šesti měsíců od konce daného účetního období. Pokud se valná hromada v této lhůtě neuskuteční a nedojde ke schválení účetní závěrky, není ani možné podle této účetní závěrky vykázaný zisk rozdělit. Jinými slovy i samotné rozhodnutí o rozdělení zisku či úhradě ztráty musí proběhnout ve lhůtě šesti měsíců od konce účetního období, neboť pozdější rozhodování o rozdělení zisku (byť na základě včas schválené účetní závěrky) by už nemuselo vycházet z reálné hospodářské situace společnosti. Tedy pokud by společnost nestihla svolat valnou hromadu a schválit

(19)

19

účetní závěrku a rozhodnout o rozdělení zisku ve lhůtě šesti měsíců od konce účetního období, musela by sestavit novou účetní závěrku (tentokrát mimořádnou) a na jejím podkladě rozhodnout o naložení s aktuálním hospodářským výsledkem společnosti, anebo posečkat do následujícího roku, kdy se bude projednávat nová řádná účetní závěrka za následující účetní období.

Požadavek na aktuálnost účetní závěrky zřejmě bude nutné splnit i v případě rozhodování o rozdělení akumulovaného zisku z minulých let. Tento nerozdělený zisk sice nereflektuje poslední hospodářský vývoj společnosti, nicméně je nutné brát ohled na zásadu, že před rozdělením zisku má vždy přednost úhrada případné ztráty. Tuto případnou ztrátu lze identifikovat právě na základě aktuální (tedy ne starší než 6 měsíců) účetní závěrky. Z tohoto pohledu lze tudíž doporučit, aby i v těchto případech bylo dbáno na aktuálnost účetní závěrky.

Pokud by valná hromada přesto rozhodla o rozdělení zisku, ačkoliv by shora uvedené podmínky nebyly splněny (nebyla by schválena účetní závěrka nebo by schválená účetní závěrka byla zastaralá), pak by takové rozhodnutí mohlo být důvodem, pro který by soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady o rozdělení zisku. Vyplacení dividend na základě takového usnesení valné hromady by pak mohlo představovat porušení povinnosti statutárního orgánu jednat s péčí řádného hospodáře a mohlo by založit osobní odpovědnost statutárního orgánu za případnou újmu způsobenou společnosti.“⁶

6 Ke lhůtám pro svolání valné hromady a rozhodnutí o rozdělení zisku. Epravo.cz [online]. [cit. 2016-12-13].

Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/ke-lhutam-pro-svolani-valne-hromady-a-rozhodnuti-o-rozdeleni- zisku-103827.html

(20)

20

5. Dualistický systém

5.1 Představenstvo

,,Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu.“⁷

5.2 Zákaz konkurence

1) ,,Člen představenstva nesmí podnikat v předmětu činnosti společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného.

2) Člen představenstva nesmí být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern.

3) Člen představenstva se nesmí účastnit na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti.“⁸

5.3 Dozorčí rada

1) Kontrolním orgánem akciových společností v duálním systému je dozorčí rada.

2) Dozorčí radu úkoluje valná hromada, která je nejvyšší orgánem akciové společnosti.

Úkoly nesmí být v rozporu se zákonem.

5.4 Zákaz konkurence

1) Statutární představitelé a.s nemohou podnikat či vykonávat činnost, která je stejná jako předmět podnikání řízené akciové společnosti či jinak využívat informace z obchodního styku, které v akciové společnosti získávají.

2) Statutární zástupci dozorčí rady nesmějí vykonávat obdobnou pozici v konkurenčních společnostech, To znamená, že nesmějí řídit dva stejné subjekty v konkurenčním vztahu a to jenom stejným nebo podobným předmětem podnikání.

7 LASÁK, Jan. Zákon o obchodních korporacích, obchodní zákoník: srovnávací texty. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013. ISBN 978-80-7357-346-1. Str. 13

8 Zákon o obchodních korporacích: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2014. Komentáře (Wolters Kluwer ČR).

ISBN 978-80-7478-537-5.

(21)

21

3) Stejně jako člen dozorčí rady, tak ani člen představenstva nesmí působit ve statutárních orgánech jiných společností, které mají obdobný předmět podnikání.

6. Představenstvo

6.1 Postavení představenstva

1) ,,Statutárním orgánem společnosti je představenstvo.“⁹

2) Představenstvo vede obchodní činnost společnosti, a to bez zásahu kohokoli jiného, vyjma § 51 odst.1.

3) Povinnosti představenstva:

- Zajištuje řádné vedení účetnictví

- Valné hromadě předkládá ke schválení řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, případně mezitimní účetní závěrku

- Navrhuje, v souladu se stanovami, návrh na rozdělení zisku nebo úhrady ztráty

6.2 Uveřejnění účetní závěrky a zprávy o podnikatelské činnosti

1) ,,Účetní závěrku nebo hlavní údaje z ní určené stanovami společnosti uveřejní představenstvo způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady alespoň 30 dnů přede dnem jejího konání s uvedením doby a místa, kde je účetní závěrka k nahlédnutí. Uveřejní-li společnost účetní závěrku na svých internetových stránkách alespoň po dobu 30 dnů přede dnem konání valné hromady a do doby 30 dní po schválení nebo neschválení účetní závěrky, věta první se nepoužije.

2) Společně s účetní závěrkou uveřejní představenstvo způsobem podle odstavce 1 také zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku;tato zpráva je součástí výroční zprávy podle jiného právního předpisu, zpracovává-li se. Věta druhá odstavce 1 se použije obdobně. ”¹⁰

6.3 Jiný způsob uveřejnění účetní závěrky

,,Stanovy mohou určit jiný způsob, jakým představenstvo může své povinnosti podle § 436 splnit, pokud takový postup nebude omezovat právo akcionářů na požadované informace. ”¹¹

9 ŠUK, Petr a Ivana ŠTENGLOVÁ. Zákon o obchodních korporacích: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2013, xiv, 994 s. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-480-3. Str. 692

10 ŠTENGLOVÁ, Ivana. Zákon o obchodních korporacích: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2013, xiv, 994 s.

Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-480-3. Str. 695

(22)

22

6.4 Volba členů představenstva

1) Obsazení představenstva je prováděno volbou na valné hromadě. Valná hromada však může ustanovit, že představenstvo navrhuje, volí a schvaluje dozorčí rada.

2) V tomto případě do kompetence dozorčí rady patří i sjednávání smluvního vztahu se členy představenstva.

,,Nejčastějším způsobem ukončení funkce člena představenstva je kromě uplnynutí doby odvolání člena představenstva, k němuž je oprávněn organ, který jej do funkce zvolil, tj.

valná hromada popřípadě dozorčí rada; pokud má společnost jediného akcionáře, rozhoduje o odvolání tento akcionář.”¹²

6.5 Funkční období představenstva

1) Obvykle se sestává představenstvo ze tří členů. Nestanoví-li valná hromada jinak.

2) Předseda je volen a obvoláván nad představenstvem.

3) Délka funkčního období je definována zákonem a to v tom případě pokud toto období není definováno smlouvou.

6.6 Rozhodování představenstva

1) Pokud není ustanoveno jinak rozhodování na představenstvu je prováděno většinou hlasů.

Každý člen představenstva má jeden hlas, pokud není valnou hromadou ve stanovách schváleno jinak.

2) Z každého představenstva je vyhotoven zápis podepsaný předsedou představenstvem a zapisovatelem případně všemi členy. Pokud zápis podepíší všichni členové představenstva, kteří byli tomuto jednání účastni, nahrazuje podepsaný zápis prezenční listinu, která je povinnou přílohou každého zápisu. Na zápise musí být uvedeno celé jméno hůlkovým písmem a podpis.

3) V zápise je u každého bodu uveden každý člen, který se schválením nesouhlasil či se zdržel. Členové, kteří nejsou u tohoto bodu zapsáni s navrhovaným souhlasili.

6.7 Obsah zákazu konkurence

Členovi představenstva je zákonem zakázáno podnikat či zastupovat či jinak napomáhat jiným organizacím jednotlivcům a firmám, které mají stejný předmět podnikání.

12 DĚDIČ, Jan, Radim KŘÍŽ a Ivana ŠTENGLOVÁ. Akciové společnosti. Praha: C.H. Beck, 1997. ISBN 80- 7179-107-5.Str. 212

(23)

23

6.8 Vyvratitelná domněnka

1) ,,Pokud zakladatelé při založení společnosti nebo organ oprávněný k volbě člena představenstva byli členem představenstva na některou z okolností podle § 441 výslovně upozorněni nebo vznikla-li tato skutečnost později a člen představenstva na ni písemně upozornil. Má se za to, že tento člen představenstva činnost, které se zákaz týká, zakázanou nemá. To neplatí, pokud některý ze zakladatelů nebo orgán příslušný k jeho volbě vyslovil nesouhlas s činností podle § 441 do jednoho měsíce ode dne, kdy byl na okolnosti podle § 441 upozorněn.

2) Je-li člen představenstva volen valnou hromadou, uvede se upozornění podle odstavce 1 v pozvánce na valnou hromadu a na pořad jejího jednání musí být zařazeno hlasování o případném nesouhlasu podle odstavce 1.

3) Stanovy nebo rozhodnutí valné hromady mohou určit další omezení. ”¹³

6.9 Zánik funkce člena představenstva

,,V případě smrti člena představenstva, odstoupení z funkce, odvolání anebo jiného ukončení jeho funkce zvolí příslušný orgán do 2 měsíců nového člena představenstva. Nebude-li z důvodů uvedených ve větě první představenstvo schopno plnit své funkce, jmenuje chybějící členy soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen chybějící člen nebo členové, jinak může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci. ”¹⁴

6.10 Kooptace

1) ,,Stanovy mohou určit, že představenstvo, jehož počet členů neklesl pod polovinu, může jmenovat náhradní členy do příštího zasedání orgánu, který je oprávněn členy jmenovat. Doba výkonu funkce náhradního člena představenstva se nezapočítává do doby výkonu funkce člena představenstva, neurčují-li stanovy něco jiného.

2) Stanovy také mohou určit volbu náhradníků, kteří nastupují na uvolněné místo člena představenstva podle stanoveného pořadí. ”¹⁵

(24)

24

6.11 Zánik člena představenstva právnické osoby

1) ,,Zanikne-li právnická osoba, která je členem představenstva, s právním nástupcem, stává se členem představenstva její právní nástupce, ledaže stanovy určí jinak.

2) Zanikne-li právnická osoba, která je členem představenstva, s likvidací, použijí se

§ 443 a 444 obdobně. ”¹⁶

6.12 Působnost

1) ,,Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a na činnost společnosti.

2) Dozorčí rada se řídí zásadami schválnými valnou hromadou, ledaže jsou v rozporu s tímto zákonem nebo stanovami. Porušení těchto zásad nemá účinky vůči třetím osobám.

3) Nikdo není oprávněn udělovat dozorčí radě pokyny týkající se její zákonné povinnosti kontroly působnosti představenstva. ”¹⁷

6.13 Obchodní vedení

Judikatůra Nejvyššího soudu ze dne 5.10.2005, sp. zn. 5 Tdo 1208/2005 uvedla:¹⁸ ,,Obchodním vedení se rozumí řízení společnosti, tj. zejména organizování a řízení její každodenní podnikatelské činnosti.”

Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-480-3. Str. 705-706

17ŠTENGLOVÁ, Ivana. Zákon o obchodních korporacích: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2013, xiv, 994 s.

18 ŘEHÁČEK, Oldřich. Představenstvo akciové společnosti a postavení jeho členů [online]. V Praze: C.H. Beck, 2010 [cit. 2016-12-06]. Beckova edice právo a hospodářství. ISBN 978-80-7400-346-2. Str. 25.

(25)

25

7. Monistický systém

§ 456 (Aplikovatelnost právní úpravy dualistického systému)

1) ,,Kde se v tomto zákoně stanoví o představenstvu, rozumí se tím podle okolností statutární ředitel nebo jiný orgán společnosti, který má obdobnou působnost.

2) Kde se v tomto zákoně stanoví o dozorčí radě, rozumí se tím podle okolností správní rada nebo předseda správní rady anebo jiný orgán s obdobnou kontrolní působností!“¹⁹

Monistický systém je především určen menším akciovým společnostem, kde není nutné rozhodovat a řídit společnost vícestupňově za pomoci více jednatelů, či členů statutárních orgánů.²⁰

Řízení monistické společnosti je tak mnohem rychlejší, efektivnější a pružnější. Statutární ředitel může za pomoci svých přímých podřízených rozhodovat velmi flexibilně a rychle.

7.1 Správní rada

Neurčí-li stanovy jinak, má správní rada 3 členy.

 Stanovy upraví pravidla pro svolání správní rady.

 Statutární ředitel se vždy přizve k účasti na jednání správní rady.

 Jestliže správní rada není svolána po dobu delší než 2 měsíce, může předsedu o svolení požádat jedna třetina jejích členů, a to s pořadem jednání, který určí.

 Žadatelé mohou sami svolat správní radu, pokud ji nesvolá předseda bez zbytečného odkladu od doručení žádosti; náklady s tím spojené nese společnost.

 ,,Předseda svolá správní radu i tehdy, požádá-li o to statutární ředitel, a to s pořadem jednání, který statutární ředitel určil. Nesvolá-li předseda správní radu bez zbytečného odkladu od doručení žádosti, může ji svolat sám staturární ředitel;

náklady s tím spojené nese společnosti.“

 ,,Předseda správní rady nesmí zúžit návrh pořadu jednání podle odstavců 1 až 3, ledaže s tím souhlasí ti, kdo svolání správní rady požadovali.“²¹

19 Zákon o obchodních korporacích: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2014. Komentáře (Wolters Kluwer ČR).

ISBN 978-80-7478-537-5.

20 Co představuje monistický systém správy akciové společnosti a v čem tkví jeho výhody? Účetní kavárna [online]. [cit. 2016-12-14]. Dostupné z: http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d43878v55086-co- predstavuje-monisticky-system-spravy-akciove-spolecnosti-a-v-cem/

(26)

26

7.2 Předseda správní rady

1) ,,Správní rada volí a odvolává svého předsedu. Funkční období předsedy nesmí přesáhnout délku jeho funkčního období jako člena správní rady.

2) Předsedou správní rady může být jen fyzická osoba.

3) V případě dočasné nezpůsobilosti předsedy vykonávat funkci může správní rad dočasně prověřit výkonem funkce předsedy jiného svého člena; odstavec 2 se použije obdobně.“

7.3 Statutární ředitel

1) ,,Statutárním orgánem společnosti je statutární ředitel jmenovaný správní radou.

Smlouvu o výkonu funkce statutárního ředitele schvaluje správní rada.

2) Statutárním ředitelem může být jen fyzická osoba splňující podmínky tohoto zákona pro členství v představenstvu.

3) Statutárním ředitelem může být i předseda správní rady. Na jeho postavení se použijí přednostně ustanovení tohoto zákona o představenstvu.

4) Statutárnímu řediteli přísluší obchodní vedení společnosti.“²²

Pravomoci statutárního ředitele se rovnají pravomocem představenstva a dozorčí rady, může být totiž předsedou obou statutárních orgánů. Jediným jeho nadřízeným je správní rada, která určuje jeho funkční období, kontroluje plnění jeho úkolů, jmenuje ho i odvolává.

8. Změny výše základního kapitálu

1) ,,Účinky zvýšení základního kapitálu nastávají okamžikem zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku, ledaže základní kapitál zvyšuje společnost, jejíž akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, nebo jejichž vydání je poslední podmínkou pro jejich přijetí na evropský regulovaný trh.“

2) ,,Zvyšuje-li základní kapitál společnosti, jejíž akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, nebo jejichž vydání je poslední podmínkou pro jejich přijetí na evropský regulovaný trh, nastávají účinky zvýšení základního kapitálu

21 JOSKOVÁ, Lucie a Pavel PRAVDA. Zákon o obchodních korporacích: s komentářem : s účinností od 1.1.2014 nahrazuje obchodní zákoník. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4834-4, Str. 61

(27)

27

upsáním akcií a splacením předepsané části jejich emisního kursu, nestanoví-li rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu jinak. Účinky zvýšení základního kapitálu však nemohou nastat dříve, než budou upsány akcie, a ne později, než je nová výše základního kapitálu zapsána do obchodního rejstříku.“²³

Základní kapitál se navyšuje, snižuje obdobně jako u dualistického systému. U obou typů řízení akciové společnosti se mnoho věcí netýkajících se obsazení statutárních orgánů podobá.

9. Zvýšení základního kapitálu

1) ,,Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií je přípustné jen tehdy, jestliže akcionáři zcela splatili emisní kurs dříve uspaných akcií, ledaže dosud nesplacená část emisního kursu je vzhledem k výši základního kapitálu zanedbatelná a valná hromada se zvýšením základního kapitálu tímto postupem projeví souhlas.

2) Zákaz podle odstavce 1 neplatí, vnáší-li se při zvýšení základního kapitálu pouze nepeněžité vklady.“

9.1 Upsání akcií na základě veřejné nabídky

1) ,,Upisování akcií na základě veřejné nabídky se řídí ustanoveními jiného právního předpisu o veřejné nabídce investičních cenných papírů a prospektu cenného papíru a ustanovení tohoto zákona o postupu při upisování na základě veřejné nabídky se používají jen tehdy, nebudou-li s nimi v rozporu.

2) Upisování může být provedeno i elektronicky.

3) Každé zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií, kde není určen zájemce nebo zájemi úpisu podle § 475 písm. D), se považuje za zvýšení základního kapitálu upsáním na základě veřejné nabídky.”

9.2 Přednostní právo akcionářů na upsání nových akcií

1) ,,Každý akcionář má přednostní právo upsat část nových akcií společnosti upisovaných ke zvýšení základního kapitálu v rozsahu jeho podílu, má-li být jejich emisní kurs splácen v penězích.

(28)

28

2) Neurčí-li stanovy jinak, má každý akcionář přednostní právo na upsání i těch akcií, které v souladu s tímto zákonem neuspal jiný akcionář.”²⁴

9.3. Zvýšení základního kapitálu dohodou všech akcionářů

1) ,,Na základě rozhodnutí valné hromady se mohou všichni akcionáři dohodnout na rozsahu své účasti na zvýšení základního kapitálu v částce určené rozhodnutím valné hromady; dohoda vyžaduje formu veřejné listiny.

2) Dohoda obsahuje také

a) prohlášení o tom, že se akcionáři vzdávají přednostího práva, ledaže se ho vzdali již dříve nebo ho již vykonali,

b) určení počtu, druhu, jmenovité hodnoty a výše emisního kursu akcií uspisovaných každým akcionářem, formu akcií nebo údaj, že akcie budou vydány jako zaknihované cenné papíry,

c) je-li emisní kurs splácen v penězích, lhůtu a způsob jeho splácení,

d) má-li být vnesen nepeněžitý vklad, jeho popis a částku jeho oceněné určenou postupem podle tohoto zákona, a popřípadě

e) číslo majetkového účtu, na který mají být vydány zaknihované akcie.”²⁵

10. Snížení základního kapitálu

Usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu obsahuje alespoň a) důvody a účel navrhovaného snížení základního kapitálu,

b) rozsah a způsob provedení navrhovaného snížení,

c) způsob, jak bude naloženo s částkou odpovídající snížení,

d) pravidla losování a výši úplaty za vylosované akcie nebo způsob jejího určení, snižuje- li se základní kapitál vzetím akcií z oběhu na základě losování,

e) snižuje-li se základní kapitál na základě návrhu akcionářů, údaj, zda jde o návrh na úplatné nebo bezúplatné vzetí akcií z oběhu, a při návrhu na úplatné vzetí akcií z oběhu i výši úplaty nebo pravidla pro její určení,

f) mají-li být v důsledku snížení základního kapitálu předloženy společnosti akcie, lhůty pro jejich předložení

(29)

29

10.1 Ochrana věřitelů

1) Do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu vůči třetím osobám oznámí předstaenstvo rozhodnutí o snížení základního kapitálu písemně těm známým věřitelům, jejichž pohledávky vůči společnosti vznikly před okamžikem účinnosti rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu.

Součástí oznámení je výzva, aby věřitelé přihlaásili své pohledávky podle odstavce 3.

2) Představenstvo nejméně dvakrát po sobě s třicetidenním odstupem zveřejní usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu po jeho zápisu do obchodního rejstříku;

součástí zveřejněné informace je výzva, aby věřitelé přihlásili své pohledávky podle odstavce 3.

3) Věřitelé společnosti podle odstavce 1 mohou do 90 dnů ode dne, kdy obdrželi oznámení o snížení základního kapitálu, jinak o 90 dnů od druhého zveřejnění informace podle odstavce 2 požadovat, aby splnění jejich pohledávek, které nebyly v okamžiku doručení výzvy nebo v okamžiku druhého zveřejnění splatné, bylo přiměřeným způsobem zajištěno nebo uspokojeno anebo byla uzavřena dohoda o jiném řešení; to neplatí, nezhorší-li se snížením základního kapitálu dobytnost pohledávek za společností.

4) Nedojde-li mezi věřiteli a společností k dohodě o způsobu zajištění pohledávky nebo má-li věřitel za to, že se zhoršila dobytnost jeho pohledávek, rozhodne o dostatečném zajištění soud s ohledem na druh a výši pohledávky.

10.2 Způsoby snížení základního kapitálu

1) ,,K povinnému snížení základního kapitálu použije společnost vlastní akcie, které má v majetku. V ostatních případech snížení základního kapitálu použije společnost nejprve vlastní akcie, které má v majetku.

2) Jiným postupem lze základní kapitál snižovat jen tehdy, nepostačuje-li postup podle odstavce 1 kde snížení základního kapitálu v rozsahu určeném valnou hromadou nebo pokud by tento postup nesplnil účel snížení základního kapitálu.

3) Při snížení základního kapitálu jen s využitím vlastních akcií, které jsou v majetku společnosti, se nepoužijí ustanovení tohoto zákona o odděleném hlasování podle druhu akcií.“²⁶

(30)

30

10.3 Vzetí akcií z oběhu na základě losování

1) Pokud společnost vydala zaknihované akcie, podá před losováním osobě oprávněné vést jejich evidenci příkaz k jejich očíslování a současně požádá o výpis z této evidence, který musí obsahovat i čísla akcií.

2) Po dobu, kdy jsou akcie očíslovány, se pozastavuje právo s nimi nakládat.

3) Losování zaknihovaných akcií se provede nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy byl podán příkaz k očíslování.

,,Možnost losování akcií za účelem snížení základího kapitálu musí připouštět stanovy společnosti. Rozhodnutí valné hromady o vzetí akcií z oběhu na základě losování musí být zveřejněno.“²⁷

10.4 Vzetí akcií z oběhu na základě veřejného návrhu smlouvy

1) V případě, že se akcie berou z oběhu na základě veřejného návrhu smlouvy, může rozhodnutí valné hromady určit, že základní kapitál

a) bude snížen v rozsahu jemnovitých hodnot akcií, které budou vzaty z oběhu, nebo b) bude snížen o pevnou částku.

2) Akcie lze vzít z oběhu na základě veřejného návrhu smlouvy úplatně i bezplatně;

ustanovení § 322 odst.1 a 2, § 323 až 325 a § 329 se použijí obdobně.

10.5 Upuštění od vydaných akcií

1) ,,Valná hromada může rozhodnout o snížení základního kapitálu upuštěním od vydání akcií v rozsahu, v jakém jsou upisovatelé v prodlení se splácením jmenovité hodnoty akcií, ledaže společnost prodlevšího akcionáře ze společnosti vyloučí.

2) Vydala-li společnost na nesplacené akcie zatímní listy, provede se upuštění od vydání nesplacených akcií tak, že představenstvo vyzve akcionáře, který je v prodlení se splacením emisního kursu nebo jeho části, aby ve lhůtě určené valnou hromadou odevzdal zatímní list s tím, že společnost nevydá akcie, které tento zatímní list nahrazuje, a upisovateli vrátí bez zbytečného odkladu po účinnosti snížení základního kapitálu dosud splacený emisní kurs po započtení pohledávek, které vůči upisovateli má.

27 Obchodní zákoník a předpisy související k .. Olomouc: ANAG, 2009. Právo (ANAG).Str.136

(31)

31

3) Akcionář, který je v prodlení s předloením zatímního listu v určené lhůtě, nevykonává až do okamžiku předložení s ním spojená akcionářská práva a představenstvo uplatní postup podle § 537 až 541.”²⁸

10.6 Souběžné snížení a zvýšení základního kapitálu

Valná hromada může rozhodnout o souběžném snížení a zvýšení základního kapitálu pouze tehdy, je-li základní kapitál snižován za předpokladů stanovených v § 536 nebo § 540 odst.1.

11. Likvidace akciové společnosti

1) ,,Právo na podíl na likvidačním zůstatku je samostatně převoditelné ode dne, kdy společnost vstoupila do likvidace, ledaže stanovy určí jinak.

2) V případě, že likvidační zůstatek nestačí k úhradě jmenovité hodnoty akcií, dělí se na část připadající vlastníkům prioritních akcií a na část připadající vlastníkům ostatních akcií v rozsahu určeném stanovami; je-li vice druhů akcií, jejichž zvýhodnění se vtahuje k likvidačnímu zůstatku, dělí se likvidační zůstatek i na část připadající vlastníkům těchto akcií.

3) Části likvidačního zůstatku se dělí mezi akcionáře v poměru odpovídajícím splacené jmenovité hodnotě jejich akcií.”²⁹

 Právo na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku vzniká odevzdáním akcií společnosti na výzvu likvidátora.

 V případě, že akcionář akcie na výzvu likvidátora neodevzdá, uplatní likvidátor přiměřeně postup podle § 537, 538 a 540.

 Odevzdané akcie likvidátor neprodleně zničí.

V případě vydání zaknihovaných akcií vzniká oprávněné osobě právo na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku ke dni zrušení akcií společnosti v evidenci zaknihovaných cenných papírů na základě příkazu likvidátora.³⁰

30 JOSKOVÁ, Lucie a Pavel PRAVDA. Zákon o obchodních korporacích: s komentářem : s účinností od 1.1.2014 nahrazuje obchodní zákoník. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4834-4. 68-69

(32)

32

12. Praktická část

Cílem práce je popsat právní institut představenstva a.s. a to v dnešní podobě dle zákona o obchodních korporacích od 1.1.2014 a srovnání s jeho nedávnou podobou v obchodním zákoníku platného do konce roku 2013.

Pro vypracování této práce byly použity dvě akciové společnosti ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. (dualistický systém) založena v roce 2003 a Prolook a.s. (monistický systém) založena v roce 2014.

Práce se zaměřuje nejen na srovnání rozdílů mezi novým a starým zákonem, ale i na rozdíl mezi dualistickým a monistickým systémem.

12.1. Rozdíly mezi starou a novou právní úpravou pro:

1) Vedení korporací

Nová právní úprava Zákona o obchodních korporacích, dále jen ZOK nabízí společníkům a podnikatelům mnohem více svobody v úpravě vztahů a vnitřních záležitostí, než tomu bylo v obchodním zákoníku.

ZOK je ovšem přísnější z pohledu odpovědnosti orgánů korporací a jasněji stanovuje jejich povinnosti zejména v případě úpadku společnosti a náhrady škod. Definuje i ručení představiteli orgánů korporací.

2) Fungující společnosti

Vedení stávajících společností odpovídá za revizi stanov, zakladatelských listin či společenských smluv, které je povinna do 30.6.2014 upravit dle nového zákona, který neobsahuje povinná ustanovení starého zákona. Tyto přestanou dnem 1.1.2014 platit.

Po půlroční době může soud, pokud společnosti neučiní potřebné úpravy, nařídit v dalším půl roce nápravu všech potřebných dokumentů. Pokud nebudete využita ani tato doba k uvedení listin do souladu s novou právní úpravou, může být společnost zrušena.

(33)

33 3) Zakladatelské dokumenty

Nový ZOK nenařizuje uvádět v zakladatelských dokumentech původního zakladatele společnosti. V případě úpravy společenské smlouvy není potřeba znovu uvádět informace o:

- prvních jednatelích - správci vkladu

- popisu nepeněžitého vkladu / vkladové povinnosti - výši nákladů spojených se založením společnosti

4) Základní kapitál

U s.r.o. se snižuje základní kapitál na 1Kč. V případě a.s. se hranice základního kapitálu sjednocují na hranici 2mil Kč, nebo 80tis Eur. Založení a.s. veřejným úpisem již není možné.

Zapsání s.r.o. je vždy závislé na složení ZK (i 1Kč) na speciální účet a potvrzení o splacení od banky pro notáře, který až po té zapíše společnost do rejstříku.

5) Obchodní podíly a akcie

Nový ZOK poskytuje větší volnost v rozdělení obchodních podílů, které však nesmí odporovat dobrým mravům.

Obchodní podíly mohou být spojeny s různými povinnostmi ve společnosti.

Hlasovací práva a rozdělení zisku u a.s. už nebude určovat množství akcií.

6) Valná hromada

ZOK zavádí hlasování per rollam. Člen vedení společnosti může zaslat svým kolegům písemně návrh rozhodnutí spolu s podklady, na které musí být společníky do určitého termínu odpovězeno a to pouze tak, zda návrh doručitel přijímá, či odmítá. Hlasování probíhá pouhým doručením.

Tento postup musí být vložen v zakládací listině.