Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva
Orgány a.s.
Bakalářská práce
Autor:
Markéta Honzáková
Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce: Mgr. René Šifta
Praha 2016
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu.
Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Bochově dne 30. 4. 2016 Markéta Honzáková
Poděkování
Tímto bych chtěla poděkovat panu Mgr. René Šiftovi, vedoucímu mé bakalářské práce, za odborné vedení, cenné rady a trpělivost při konzultacích.
Anotace
Tato bakalářská práce se zaměřuje na akciovou společnost, konkrétně na změny vzniklé rekodifikací zákona o obchodních společnostech a družstvech a občanského zákoníku.
Smyslem práce je stručně a výstižně zaznamenat zásadní změny v právní úpravě akciové společnosti. Cílem je komparace hlavních rozdílů, které nastaly vlivem nové právní úpravy.
Práce by měla čtenářům přinést základní přehled o podstatě akciové společnosti a možnost proniknout do problematiky staré a nové právní úpravy o akciových společnostech.
Klíčová slova:
akciová společnost, akcie, valná hromada, dualistický systém, monistický systém.
Annotation
This thesis focuses on the joint-stock company, specifically on the changes resulting from the new codification of the law on commercial companies and cooperatives, and of the civil code.
The purpose of the work is briefly and concisely record major changes in legislation, the joint stock company. The aim is a comparison of the major differences that have occurred due to the new legislation. Work should bring readers a basic overview of the nature of joint-stock company and the ability to penetrate into the problems of the old and new rules on public limited liability companies.
Key words:
Joint-stock company, share, general meeting, dualistic system, monistic system.
Obsah
Úvod ... 7
1 Akciová společnost ... 9
1.1 Akciová společnost po roce 2014 ... 10
2 Založení a vznik akciové společnosti ... 13
2.1 Založení akciové společnosti ... 13
2.1.1 Stanovy akciové společnosti ... 13
2.1.2 Změna stanov akciové společnosti ... 14
2.2 Vznik akciové společnosti ... 15
2.2.1 Předběžná společnost ... 15
2.3 Vklady ... 16
3 Všeobecná ustanovení o orgánech akciové společnosti... 17
4 Valná hromada ... 19
4.1 Svolání valné hromady ... 19
4.1.1 Osoby oprávněné svolat valnou hromadu ... 19
4.1.2 Pozvánka na valnou hromadu ... 20
4.1.3 Průběh valné hromady ... 20
4.2 Rozhodování per rollam ... 21
4.3 Kumulativní hlasování ... 22
5 Dualistický systém řízení akciové společnosti ... 24
5.1 Působnost představenstva ... 24
5.2 Působnost dozorčí rady ... 24
5.3 Předpoklady pro výkon funkce člena představenstva a dozorčí rady ... 25
5.4 Obsazování funkcí v představenstvu a dozorčí radě ... 25
5.5 Funkční období a počet členů představenstva a dozorčí rady... 26
5.6 Svolání, jednání a přijímání rozhodnutí představenstvem a dozorčí radou ... 26
5.7 Zánik členství v představenstvu a dozorčí radě ... 27
5.8 Zákaz konkurence ... 27
5.9 Péče řádného hospodáře a podnikatelský úsudek ... 27
6 Monistický systém řízení akciové společnosti ... 29
6.1 Správní rada ... 30
6.1.1 Předseda správní rady... 30
6.2 Statutární ředitel ... 31
7 Komparace systémů ... 32
8 Akcie ... 34
8.1 Formální náležitosti akcií ... 34
8.1.1 Listinné akcie ... 35
8.1.2 Zaknihované akcie... 35
8.1.3 Imobilizované akcie ... 35
8.1.4 Akcie na majitele ... 35
8.1.5 Akcie na jméno... 36
8.1.6 Seznam akcionářů ... 36
8.1.7 Akcie se jmenovitou hodnotou ... 37
8.1.8 Kusové akcie ... 38
8.1.9 Kmenové akcie ... 38
8.1.10 Prioritní akcie ... 39
8.1.11 Zvýhodněné akcie pro zaměstnance společnosti ... 39
8.2 Rozhodný den ... 39
8.3 Práva a povinnosti akcionářů ... 40
9 Zrušení a zánik akciové společnosti ... 42
9.1 Dobrovolné zrušení společnosti ... 42
9.2 Nucené zrušení společnosti ... 42
9.3 Zrušení akciové společnosti s likvidací ... 42
9.4 Zrušení akciové společnosti bez likvidace ... 43
9.4.1 Fúze ... 43
9.4.2 Rozdělení ... 43
9.4.3 Změna právní formy ... 44
9.4.4 Převod jmění na společníka... 44
9.4.5 Přeshraniční přemístění sídla ... 44
Závěr ... 45
Seznam použité literatury ... 47
7
Úvod
Ve druhém ročníku jsem absolvovala předmět obchodní právo. Tak jako další předměty, skrýval i tento pro mne mnohé zajímavosti. Pod pojmem obchodní právo jsem si představila obchod, firmy, podnikatele, ale netušila jsem, co a jak spolu souvisí nebo co vše pod tento pojem spadá. V průběhu přednášek, co jsme probrali všechny druhy společností, jsme se dostali až k akciové společnosti. Právě akciová společnost mě zaujala nejvíce, i když jsme ji stačili probrat pouze okrajově, tak zde bylo mnoho otázek, které jsem si potřebovala více objasnit, abych celé problematice porozuměla. A díky tomu byl výběr tématu mé bakalářské práce jasnou volbou. Věděla jsem, že se této problematice budu věnovat hlouběji a konečně mi budou jasné všechny souvislosti, jako rozdělení orgánů akciové společnosti a všeobecné změny, které vlivem rekodifikace zákona v roce 2014 vznikly.
První kapitola je zaměřena jak na všeobecné informace o akciové společnosti tak i na souhrn zásadních změn, které vznikly po zavedení nového zákona o obchodních společnostech a družstvech. V druhé části kapitoly se nachází komparace staré a nové právní úpravy o akciové společnosti. Nenachází se zde kompletní výčet změn, protože veškeré zmíněné i nezmíněné změny se prolínají v celé mé práci.
Druhá kapitola popisuje samotný akt založení a vzniku akciové společnosti a témata, které s tím souvisí. Velká část kapitoly se zabývá stanovami společnosti, které k akciové společnost neodmyslitelně patří a nastala u nich velká změna. Nová právní úprava klade na akcionáře velkou zodpovědnost při tvorbě stanov akciových společností, protože nyní mají akcionáři daleko volnější ruku při tvorbě stanov oproti staré právní úpravě.
Do práce jsem zahrnula mimo jiné i rozdělení akcií a práva a povinnosti akcionářů, u kterých došlo k velkým změnám, které určitě stojí za zmínku. Mé pozornosti neunikla ani podrobná exkurze do problematiky ohledně valné hromady, která i nadále zůstává nejvyšším orgánem akciové společnosti, jak v monistickém tak v dualistickém systému vnitřní struktury orgánů akciové společnosti.
Ve své práci jsem se rozhodla vytvořit analýzu dat o celém fungování akciové společnosti a následnou komparaci změn a rozdílů, které jsem v průběhu zpracování objevila. Zdrojem dat byla jak stará právní úprava do roku 2013 tak i nová právní úprava zákona o obchodních společnostech a družstvech platná od 1. 1. 2014.
8
Mým záměrem je vytvořit kompletní, ale přesto jednoduché shrnutí informací o akciové společnosti, které bude sloužit laické veřejnosti. Tyto fakta by jim měli nastínit obecné znalosti k problematice o akciové společnosti, které budou snadno pochopitelné.
Cílem mé práce je objasnit hlavní změny v akciové společnosti vzniklé přijetím nového zákona o obchodních společnostech a družstvech a především komparace systémů vnitřní struktury akciové společnosti. Právě porovnání dualistického systému a nového monistického systému tvoří hlavní část práce. Popíši jednotlivé změny, které vlivem přijetí nové právní úpravy nastaly a představím možné výhody a nevýhody, které to přineslo.
9
1 Akciová společnost
V této kapitole se zaměřím především na všeobecné představení akciové společnosti. Ve zkratce popíšu základní znaky akciové společnosti, její založení, vnitřní strukturu a nakonec i zánik společnosti.
Akciová společnost patří mezi starší typy obchodních společností. Její vznik jako forma právnické osoby se datuje do počátku 17. století. Je jedinou formou obchodní společnosti, jejíž zakládání bylo v Československé republice možné i po roce 1949. (1)
Akciová společnost se zařazuje mezi kapitálové společnosti. Na rozdíl od společnosti s ručením omezeným, která se rovněž někdy označuje jako smíšená společnost, se akciová společnost považuje za ryzí kapitálovou společnost. Za základní rysy kapitálové společnosti se považuje povinnost společníků vložit do společnosti určitý majetek neboli vklad, povinnost společnosti mít při založení a v průběhu celé existence společnosti základní kapitál a účast společníků na řízení společnosti prostřednictvím orgánů společnosti. (3)
Akciová společnost je právnickou osobou a zapisuje se do obchodního rejstříku. Zpravidla se zakládá za účelem podnikání, zákon však připouští založení i za jiným účelem než je podnikání, to ale v praxi nebývá příliš časté. Akciová společnost je povinna činit právní úkony pod svou firmou. Firma musí obsahovat označení „akciová společnost“ nebo zkratku „akc. spol.“
popřípadě tu více známou „a. s.“. (7)
Základním dokumentem akciové společnosti, se kterým je nutno pracovat, jsou její stanovy.
V případě, že je akciová společnost založena za účelem podnikání, musí zakladatelé požádat o vydání živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění. V opačném případě, kdy společnost není založena za účelem podnikání, vedení společnosti prokazuje rejstříkovému soudu vznik oprávnění k takové činnosti.
Návrh na zápis do obchodního rejstříku podávají všichni členové představenstva nebo statutární ředitel. Podpis na návrhu v listinné podobě musí být úředně ověřen, návrh v elektronické podobě musí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem nebo zaslán prostřednictvím datové schránky.
Společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku, čímž zákon odlišuje vznik a založení společnosti. Soudní poplatky za zápis akciové společnosti činí 12 000 Kč, tento poplatek musí být zaplacen bankovním převodem na příslušný účet rejstříkového soudu.
10
Rejstříkový soud musí dodržet obecnou lhůtu 5 pracovních dnů k provedení zápisu společnosti do obchodního rejstříku. Ode dne vzniku společnosti začínají plynout zákonem stanovené lhůty.
A to je 8 kalendářních dnů k zaregistrování u Okresní správy sociálního zabezpečení v případě, že má společnost zaměstnance, dále 8 denní lhůta na zaregistrování u zdravotních pojišťoven a v neposlední řadě 15 denní lhůta k zaregistrování u správce daně. Celé problematice o vzniku a založení společnosti se budu podrobně věnovat v kapitole založení a vznik akciové společnosti.
Jak už bylo zmíněno, společníci jsou povinni vložit do společnosti vklad, který bude tvořit základní kapitál společnosti. Požadavek určité výše základního kapitálu není samoúčelný, neboť u akciové společnosti po dobu jejího trvání neručí akcionáři za závazky společnosti a povinné vytvoření základního kapitálu je alespoň při vzniku společnosti určitou mírou garance, že společnost bude mít majetek ke splnění závazků vůči věřitelům společnosti.
Každá z akciových společností si ve stanovách musí zvolit vnitřní systém struktury, a to buď systém monistický, nebo dualistický. Právě toto rozhodnutí bude ovlivňovat chod akciové společnosti po celou dobu její existence.
Obchodní korporace zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku, takovému aktu předchází proces zrušení a to buď s likvidaci, nebo bez likvidace. Podrobnější charakteristice o zrušení společnosti se budu více věnovat v části zánik a zrušení akciové společnosti v poslední kapitole této práce.
1.1 Akciová společnost po roce 2014
V této části mé práce se zaměřím na nové skutečnosti, které nastaly rekodifikací zákona.
Porovnám starou a novou úpravu o akciové společnosti a představím novinky, které nová právní úprava přinesla.
Jedná se o obchodní společnost s dlouho tradicí. Význam akciové společnosti se vlivem rekodifikace nezměnil, z pojmového hlediska došlo jen k dalšímu upřesnění. Pojem akciové společnosti dostal podrobnější zákonné vyjádření. Praktický dopad bude patrný v okamžiku aplikace zákona o obchodních korporacích ve vztahu k občanskému zákoníku. Provázání těchto dvou právních předpisů je nově daleko těsnější. Občanský zákoník nově upravuje např.
předpoklady pro výkon funkce člena orgánu, hlasování kolektivních orgánů, základní pravidla založení a vzniku, rozdělení působnosti mezi členy orgánu a pravidla péče řádného hospodáře.
11
Akciová společnost je právnickou osobou. Právnická osoba je právem uměle vytvořený subjekt, právem obdařený právní subjektivitou, mající právní osobnost a svéprávnost od svého vzniku až do svého zániku. (1)
Akciová společnost se zapisuje do obchodního rejstříku a podle nového občanského zákoníku je podnikatelem, a to i v případě, že nebude podnikatelskou činnost fakticky vyvíjet. Z pohledu zákona o obchodních korporacích je akciová společnost obchodní společností. Z tohoto vyplývá nejdůležitější dopad nové právní úpravy ve vztahu k povaze akciové společnosti, zejména ve vyjádření legislativní struktury občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Akciová společnost je považována za právnickou osobu, korporaci, podnikatele, obchodní korporaci a kapitálovou obchodní společnost.
Nová právní úprava přináší jedinečnou příležitost změnit současné znění stanov a promítnout do nich nová flexibilní ustanovení zákona. Praktické určitě je ze stanov vypustit nově nepovinná ustanovení a naopak do stanov doplnit řadu institutů, které nová právní úprava zavedla. Jedná se o možnost vydávat odlišné druhy akcií, s nimiž budou spojena různá práva a povinnosti.
Akciová společnost již nemůže být založena na základě veřejné nabídky akcií, ale pouze bez veřejné nabídky k upsání akcií. K založení společnosti postačuje pouhé přijetí stanov, již není nutné přijmout zakladatelskou smlouvu nebo listinu. (9)
Akciové společnosti mají možnost vydávat i kusové akcie. Jedná se o akcie bez jmenovité hodnoty, ale s hodnotou účetní. Výhodou kusových akcií je především šetření nákladů při změnách kapitálu, a to jak samotné společnosti, tak jednotlivým akcionářům.
Kusové akcie mohou vydávat nejen nově založené akciové společnosti, ale i společnosti založené podle obchodního zákoníku. Pro tyto společnosti je možnost změnit rozhodnutím valné hromady a uvedením této skutečnosti ve stanovách společnosti. (9)
Akciové společnosti můžou vydávat akcie na majitele pouze v zaknihované nebo imobilizované podobě. Cílem této změny je omezit anonymitu akcionářů. Je tedy nutné listinné akcie na majitele zaknihovat nebo je vyměnit za akcie na jméno.
Novinkou v zákoně o obchodních korporacích je zavedení možnosti výběru mezi dualistickým a monistickým systémem vnitřního řízení akciové společnosti. Doposud bylo možné akciovou společnost řídit pouze dualistickým systémem, kde se vedle valné hromady pravomoci dělily mezi představenstvo jakožto řídící orgán a dozorčí radu představující orgán kontrolní.
12
Po vzoru některých zahraničních jurisdikcí zákon tedy zavedl i možnost monistického řízení společnosti, kde vedle valné hromady působí statutární ředitel a správní rada.
Volba mezi těmito dvěma systémy je upřesněna ve stanovách společnosti. Společnosti založené podle obchodního zákoníku si systém vnitřního řízení zvolily právě změnou stanov. Zvolený systém pak musí být uveden ve stanovách již při založení společnosti. Za trvání akciové společnosti je možno zvolený systém měnit, ale každá taková změna s sebou nese jak nemalé finanční náklady, tak i četné těžkosti při změně samotného fungování společnosti.
Dualistickému a monistickému systému se budu podrobněji věnovat ve stejnojmenných kapitolách v další části mé práce.
Neopomenutelnou novinkou ve fungování akciové společnosti je povinnost mít internetové stránky, které se stanou informačním zdrojem pro veřejnost i pro akcionáře. Z toho důvodu musí být stránky veřejně a bezplatně přístupné. Na stránkách nemůžou chybět informace jako název akciové společnosti dle obchodního rejstříku, sídlo a IČO společnosti a údaj o zápisu v obchodním rejstříku.
13
2 Založení a vznik akciové společnosti
Tato část je věnována podrobnému popsání celého procesu založení a vzniku akciové společnosti. Zaměřím se jak na stanovy společnosti, tak i na jejich změnu. Podrobnému popsání se nevyhnou ani vklady, které k akciové společnosti určitě neodmyslitelně patří.
2.1 Založení akciové společnosti
V případě založení akciové společnosti nenastaly velké změny ze strany zákona. Úpravu akciové společnosti nahradily dva nové zákony, a to zákon o obchodních korporacích a nový občanský zákoník. Ustavení společnosti je okamžik, kdy zakladatelé dají impuls k její budoucí existenci. Ustavením je zakladatelské právní jednání, zákon, rozhodnutí orgánu veřejné moci či jiný způsob stavení stanovenými právními předpisy. Zakladatelské právní jednání je případ většiny akciových společností, je tím myšleno především přijetí stanov společnost, které jsou nově jediným zakladatelským dokumentem akciové společnosti.
Stanovy obsahují a upravují práva a povinnosti akciové společnosti a práva a povinnosti akcionářů i členů orgánů. Stanovám společnosti se budu podrobněji věnovat v části stanovy akciové společnosti. Ustavením na základě zákona, vzniklo několik specifických akciových společností a to například České dráhy nebo Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky.
Podle zákona o obchodních korporacích je založení účinné až v okamžiku, kdy každý ze zakladatelů splatil emisní ážio a v souhrnu alespoň 30% jmenované či účetní hodnoty upsaných akcií, a to na zvláštní bankovní účet. (4, s.82)
2.1.1 Stanovy akciové společnosti
Akciová společnost je založena přijetím stanov zakladateli. Náležitosti stanov se dělí do několika kategorií, a to na náležitosti podstatné, podmíněné obligatorní a fakultativní.
Stanovy musí obsahovat část podstatných náležitostí po celou dobu existence akciové společnosti, dále zákon stanovil, že část podstatných náležitostí lze vypustit, jakmile nabydou významu. Jedná se o náležitosti spojené s prvním obsazením orgánů nebo s plněním vkladových povinností. Jak už vyplývá z názvu, tak podmíněné obligatorní náležitosti se stanou povinnými jen za splnění zákonem předpokládaných podmínek.
Z hlediska fakultativních náležitostí lze rozeznávat ty, které zákon výslovně nabízí či zakazuje a potom ty, které zákon sice nenabízí, ale ani je nezakazuje. V tomto ohledu mají zakladatelé volnější ruku, co se týká náležitostí stanov.
14
Stanovy akciové společnosti musí po celou dobu existence obsahovat sídlo společnosti, předmět podnikání, výši základního kapitálu, počet akcií, druhy akcií a údaj o tom, který ze systémů vnitřní struktury byl zvolen a počet členů orgánů. Sídlo společnosti je povinnou náležitostí stanov. Formálním sídlem společnosti je adresa zapsaná v obchodním rejstříku.
Společnost je povinna své skutečné sídlo zapisovat do veřejného rejstříku, Jedná se o adresu, kde se třetí osoby mohou se společnosti stýkat a kde jsou umístěny orgány společnosti.
Minimální výše základního kapitálu se oproti předchozí právní úpravě nemění. I nadále musí základní kapitál akciové společnosti činit nejméně 2 000 000 Kč nebo 80 000 EUR.
Akciová společnost může vydat různé druhy akcií. Podmínkou je, že tyto akcie i práva a povinnosti s nimi spojené musí být uvedeny ve stanovách společnosti. Zákon pouze zakazuje vydávání úrokových akcií, tedy akcie, se kterými je spojeno právo na určitý úrok nezávisle na hospodářských výsledcích.
Nově zákon o obchodních korporacích připouští dvojí systém vnitřní struktury akciové společnosti. Jedná se o tradiční dualistický systém nebo o nový monistický systém. Pokud se stanovy nezmíní o systému organizační struktury, platí, že byl zvolen dualistický systém.
Z hlediska zákona o obchodních korporacích je možné si ve stanovách zvolit různé fakultativní úpravy, a to například kumulativní hlasování na valné hromadě, per rollam hlasování, hlasování pomocí technických prostředků, pravidla svolání správní rady, kooptace a délka funkčního období členů představenstva, dozorčí rady a správní rady, zvýšení a snížení základního kapitálu a mnoho dalších.
2.1.2 Změna stanov akciové společnosti
V této kapitole se budu věnovat problematice o změně stanov tedy, který orgán rozhoduje o této změně, jakou většinu hlasů je třeba získat, v jakých náležitostech se stanovy mění a kdy změna stanov nabývá účinnosti.
Podle předchozí právní úpravy o změně stanov rozhodovala valná hromada. Tento automatický postup však prošel zásadní změnou a to, že o změně stanov bude i nadále rozhodovat valná hromada, ale pouze v případě, že to připustí stanovy společnosti.
15
2.2 Vznik akciové společnosti
Z hlediska vzniku akciové společnosti jsou podstatné 3 právní předpisy, a to zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech a zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
Akciová společnost vzniká jejím zápisem do obchodního rejstříku. Akciová společnost může být do obchodního rejstříku zapsána jen na základě návrhu. Návrh na zápis k rejstříkovému soudu podávají všichni členové představenstva nebo statutární ředitel založené akciové společnosti. Návrh se podává v písemné nebo elektronické podobě na předepsaném formuláři.
Návrh je třeba podat ve lhůtě 6 měsíců od založení, a to k rejstříkovému soudu, kterým je krajský soud podle sídla založené akciové společnosti.
Do veřejného rejstříku se o každé právnické osobě zapisuje jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, předmět činnosti nebo podnikání, právní forma právnické osoby, u fyzické osoby datum narození a rodné číslo, identifikační číslo osoby, které přiděluje rejstříkový soud, název statutárního orgánu a den, k němuž byl zápis proveden.
Do obchodního rejstříku se o každé obchodní společnosti zapisuje výše základního kapitálu společnosti, výše vkladu každého společníka, údaj o tom, že se obchodní korporace podřídila zákonu o obchodních korporacích. U akciových společností se ještě zapisuje rozsah splacení základního kapitálu, počet, forma a jmenovitá hodnota akcií, druh akcií a popis práv a povinností s nimi spojené. Návrh na zápis do obchodního rejstříku je třeba doplnit listinami prokazujícími předpoklady provedení zápisu akciové společnosti. Je to živnostenské nebo jiné oprávnění k činnosti, právní důvod užívání prostor, kde bude mít společnost sídlo a souhlas osob zapisovaných do obchodního rejstříku.
2.2.1 Předběžná společnost
Podstata právní úpravy tzv. předběžné společnosti, tedy jednání za společnost před jejím vznikem, zůstala obsahově beze změn. Jedinou změnou je přesun celé problematiky z obchodního zákoníku do nového občanského zákoníku.
Před vznikem akciové společnosti může kdokoliv a v jakýchkoliv otázkách jednat za tuto společnost. Po následném vzniku společnosti, musí jednající oznámit představenstvu všechna svá jednání a rozhodnutí, ke kterým došlo před vznikem společnosti. Představenstvo musí sestavit seznam z těchto předběžných jednání a předložit je valné hromadě ke schválení, tak aby je valná hromada stihla schválit nejpozději do 3 měsíců od vzniku společnosti.
16
Pokud došlo ke schválení těchto jednání, platí, že je akciová společnost tímto jednáním zavázána od počátku. Pokud valná hromada jednání neschválila, je zavázaným z tohoto jednání ten, kdo za společnost jednal před jejím vznikem.
2.3 Vklady
Vkladem se rozumí souhrn peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných hodnot, které se určitá osoba zavazuje vložit do společnosti za účelem účasti ve společnosti. U akciové společnosti má vklad dvojí označení a to jako jmenovitá hodnota akcie nebo účetní hodnota akcie. Vklady se dále rozdělují na peněžité a nepeněžité.
Peněžitý vklad je dán hotovostní či bezhotovostní peněžitou částkou, kterou vkladatel dává společnosti k dispozici. Peněžité vklady se povinně splácejí na bankovní účet, kde jsou deponovány až do okamžiku vzniku společnosti.
Naopak nepeněžité vklady musí být vneseny v celém rozsahu ještě před vznikem akciové společnosti, což znamená, že nepeněžitý vklad musí být zcela splacen před zápisem základního kapitálu do obchodního rejstříku. Nepeněžité vklady se rozdělují na hmotné a nehmotné. Mezi nepeněžité vklady hmotné patří věci movité i nemovité a mezi nehmotné se řadí práva jiné majetkové hodnoty. Nově u nepeněžitých vkladů nemusí jít o věc využitelnou ve vztahu k podnikání, nadále však platí, že nesmí jít o práce a služby. V případě oceňování nepeněžitého vkladu je zapotřebí znalecký posudek, nově už znalce nemusí jmenovat soud, ale vybere si ho sama společnost. Absence soudního jmenování znalce tak přinese významnou úsporu času i nákladů ve prospěch společnosti.
Oproti původní úpravě je nyní nově doplněno, že akcionář nemá právo po dobu existence společnosti požadovat vrácení splaceného vkladu ani nelze sjednat úroky z vkladů. V případě, že akcionáři vznikne ve společnosti právo na plnění, bude se jednat o vypořádací podíl, který nelze ztotožňovat s vrácením konkrétního předmětu vkladu.
Před vznikem obchodní korporace spravuje vklady správce vkladů, který je uveden v zakladatelském dokumentu. Správcem může být jeden ze zakladatelů, banka nebo jiný správce, který má předpoklad odborné způsobilosti ke správě vkladů, kterým je advokát nebo notář. Správce spravuje vklady až do okamžiku vzniku společnosti. V okamžiku kdy je korporace způsobilá nabývat práva a povinnosti, předá správce splacené vklady společnosti.
17
3 Všeobecná ustanovení o orgánech akciové společnosti
V této kapitole se zaměřím na orgány akciové společnosti z všeobecného pohledu, dále popíšu nejdůležitější orgán akciové společnosti valnou hromadu a na závěr podrobně vysvětlím problematiku dualistického a monistického systému a orgánů, které k nim patří.
Celkové pojednání o orgánech korporace vychází z nového občanského zákoníku, odchylky u jednotlivých orgánů jsou zakotveny v zákoně o obchodních korporacích.
Rozsah funkce členů orgánů určují stanovy společnosti. Počet členů se mění podle druhu orgánů, buď se jedná o orgán individuální o jednom členovi, nebo kolektivní o více členech.
Volený případně jmenovaný člen orgánu obchodní korporace musí být plně svéprávný a bezúhonný, nesmí být pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence rejstříku trestů. Člen orgánu musí splňovat stanovené předpoklady pro výkon své dané funkce. Osoba, která se chce stát členem orgánu společnosti, má oznamovací povinnost týkající se informací o jejím majetku. Toto sdělení se požaduje z důvodu zjištění insolvenčního řízení vůči této osobě.
Orgány společnosti činí v rámci svého působení rozhodnutí, která mají vliv na chod akciové společnosti.
Nejvyšším orgánem kapitálové společnosti je valná hromada. Akcionáři se podílí na řízení společnosti právě jejím prostřednictvím. Akcionáři se valné hromady účastní osobně nebo v zastoupení. Bez souhlasu nejvyššího orgánu společnosti tam, kde to zákon výslovně vyžaduje, je právní jednání neplatné.
Jako další se zřizuje orgán kontrolní. Kontrolní orgán převážně zajišťuje dohled nad činností statutárního orgánu, a zda je dodržováno pravidlo péče řádného hospodáře. Zákon rozeznává orgány kolektivní a individuální. V případě kolektivního orgánu je zapotřebí vymezit rozhodovací pravomoc, proto je třeba zvolit předsedu takového orgánu, aby v případě rovnosti hlasů byl jeho hlas rozhodujícím. Tyto skutečnosti lze upravit ve stanovách společnosti.
Existují čtyři zásadní pravidla, které ovlivňují rozhodování a působení člena v jakémkoliv orgánu akciové společnosti. Prvním pravidlem je pravidlo podnikatelského úsudku. Člen ho splňuje v případě, že jedná informovaně a v nejlepším zájmu obchodní korporace, jedná pečlivě a s potřebnými znalostmi a činí tak loajálně.
18
Druhým pravidlem, které už bylo zmíněno, je pravidlo péče řádného hospodáře. Členovi orgánu vzniká, na základě tohoto pravidla, závazek vykonávat funkci s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí. V situaci kdy tak neučiní, a prokáže se jeho zanedbání, nese člen odpovědnost za případnou újmu společnosti.
Dalším pravidlem je pravidlo o střetu zájmů. Jedná se o informační povinnost člena orgánu, oznámit případný střet zájmu nejvyššímu orgánu společnosti bez zbytečného odkladu.
Posledním pravidlem je pravidlo o zákazu konkurence. Vztahuje se zejména na statutární a kontrolní orgán akciové společnosti. V dualistickém systému se jedná o členy představenstva a dozorčí rady a na druhé straně v monistickém systému se to týká členů správní rady a statutárního ředitele. Bez svolení valné hromady nesmí člen představenstva a dozorčí rady podnikat v předmětu činnosti společnosti, nemůže být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby se stejným předmětem činnosti a v neposlední řadě se nesmí účastnit jako společník na podnikání jiné společnosti.
Osoba, jako člen statutárního orgánu uzavírá smlouvu o výkonu funkce s akciovou společností.
Smlouva o výkonu funkce je vždy písemná a schválená nejvyšším orgánem společnosti.
Obsahem smlouvy jsou nejen povinnosti, ale i práva, které člen díky smlouvě získává. Ve smlouvě jsou dále upraveny složky odměny, ke kterým patří například cestovní náhrady, placené volno nebo příspěvky na penzijní připojištění, dále je ve smlouvě zahrnuta výše odměny, výplata zvláštní odměny a výhody pro člena orgánu, do této skupiny patří mimo jiné služební vůz, telefon nebo počítač.
19
4 Valná hromada
Valná hromada je nejvyšším orgánem akciové společnosti. Akcionáři uplatňují svá práva na řízení společnosti prostřednictvím valné hromady.
Akcionář se zúčastňuje jednání valné hromady osobně nebo v zastoupení na základě písemné plné moci, ze které musí být zřejmé, zda byla udělena na jednu či více valných hromad. Valná hromada je orgánem kolektivním, výjimkou je pouze společnost s jedním akcionářem, kde jediný akcionář netvoří valnou hromadu, ale vykonává její působnost.
Do působnosti valné hromady patří rozhodování o změně stanov, rozhodování o změně výše základního kapitálu, schválení nabytí majetku, rozhodování o vydání dluhopisů, volba a odvolání členů představenstva, dozorčí rady, správní rady nebo statutárního ředitele, schvalování účetní závěrky, rozdělení zisku, rozhodování o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora. Jedná se pouze o základní výčet z působnosti valné hromady. Působnost společnosti upravují stanovy a v neposlední řadě také zákon o obchodních korporacích. (10)
4 . 1 Svolání valné hromady
Valnou hromadu svolává představenstvo společnosti a to povinně alespoň jednou za účetní období a to z důvodu projednání řádné účetní závěrky. Tu je valná hromada povinna projednat nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období. Účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztrát a příloha. Valná hromada společnosti se může konat i častěji, a to na základě znění stanov nebo potřebách společnosti a akcionářů.
4.1.1 Osoby oprávněné svolat valnou hromadu
Jak už bylo zmíněno, valná hromada je povinna se sejít alespoň jednou za rok. Je možné i častější jednání valné hromady ať už to vyžadují stanovy nebo zájmy společnosti. Valnou hromadu akciové společnosti jsou oprávnění svolat orgány nebo členové orgánů společnosti.
Představenstvo jako statutární orgán společnosti může svolat valnou hromadu kdykoliv to uzná za vhodné, ale na druhé straně ji musí svolat v situaci, kdy zjistí, že celková neuhrazená ztráta společnosti dosáhla poloviny základního kapitálu.
Dozorčí rada získává pravomoc svolat valnou hromadu, pokud společnost nemá zvolené představenstvo nebo představenstvo neplní své povinnosti.
20
4.1.2 Pozvánka na valnou hromadu
Formu a lhůtu ke svolání valné hromady určí stanovy společnosti. Valná hromada se standardně svolává písemnou pozvánkou, jejíž náležitosti stanovuje zákon. Zákon o obchodních korporacích vyžaduje rovněž prezentaci pozvánky na internetových stránkách společnosti.
Dříve bylo sporné, zda lze pozvánku považovat za právní jednání, a proto judikatura dovodila, že pozvánka na valnou hromadu není právním jednáním, a dokonce nemusí být podepsána osobou, která svolává valnou hromadu, to vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. dubna 2008, sp. Zn. 29 Cdo 372/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13, prosince 2006, sp. Zn. Ze dne 35 Odo 755/2005. (4, s.352,353)
Plánované jednání se akcionářům prezentuje dvojím způsobem. Pozvánka se uveřejní na internetové prezentaci společnosti, k prezentaci musí dojít nejméně 30 dnů před jednáním valné hromady. Okamžikem zveřejnění se pozvánka považuje za doručenou.
Dále se pozvánka zašle akcionářům na adresy uvedené v seznamu akcionářů a to nejméně 30 dnů před jednáním valné hromady. Nesplnění této povinnosti může znamenat zpochybnění splnění procesu svolání valné hromady a tím tedy i hrozbu podání žaloby na neplatnost usnesení, může to dále znamenat uložení pokuty společnosti až do výše 100 000 Kč.
Pozvánka musí obsahovat název firmy a sídlo společnosti, místo, datum a hodinu konání valné hromady, pořad valné hromady a návrhy usnesení. Základním smyslem pozvánky na valnou hromadu je informovat akcionáře o konání valné hromady a jejím programu. Na základě pozvánky se akcionář rozhoduje, zda se valné hromady chce zúčastnit a zda se chce k navrhovaným bodům programu vyjádřit. Pozvánka a její doručení před konáním valné hromady má také akcionářům umožnit, aby se na jednání připravili. Je nutné, aby byl program valné hromady v pozvánce vyjádřen dostatečně určitě a srozumitelně, což vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2001, sp. zn. 29 Odo 155/2001. (4, s.355)
4.1.3 Průběh valné hromady
Kromě akcionářů se valné hromady vždy účastní i členové představenstva. Představenstvo, jako svolavatel valné hromady, je povinno zahájit a řídit jednání do doby, než budou zvoleny orgány valné hromady. Pokud si valná hromada nezvolí svého předsedu, potom je svolavatel povinen řídit jednání valné hromady.
21
Členové představenstva jsou dále na valné hromadě k dispozici akcionářům, aby jim poskytli potřebné doplňující informace k projednávaným bodům. Představenstvo je zpravidla nejlépe obeznámeno s děním ve společnosti, s její ekonomickou situací a s plněním podnikatelského záměru.
Před zahájením samotného jednání valné hromady se zjišťuje, zda je přítomný dostatečný počet akcionářů. K tomuto účelu slouží listina přítomných. Zapisují se do ní všichni přítomní akcionáři, kteří se dostavili osobně či v zastoupení. Listina přítomných musí obsahovat jméno a bydliště akcionáře, čísla akcií a jmenovitou hodnotu akcií, které akcionáře opravňují k hlasování. Listinu podepisuje svolavatel, svým podpisem potvrzuje správnost obsahu.
Valná hromada je usnášení schopná v případě, že jsou přítomni akcionáři, jejichž celková jmenovitá hodnota akcií dosahuje 30% základního kapitálu.(4, s.362) Pokud je splněna tato podmínka tak lze zahájit projednávání plánovaného pořadu.
Omezit program jednání je možné tehdy, pokud s tím souhlasí přítomní akcionáři, ale změnit či rozšířit program jednání je možné jen za přítomnosti a souhlasu všech akcionářů společnosti.
Pokud žádné změny nejsou, následuje volba orgánů valné hromady.
Povinnými orgány valné hromady jsou předseda valné hromady, zapisovatel, ověřovatel a osoba pověřená sčítáním hlasů. Předseda valné hromady může být současně i ověřovatelem zápisu i sčitatelem. Ve výsledku se tedy může stát, že veškeré činnosti v rámci jednání zastanou předseda valné hromady a zapisovatel. Ke zvolení předsedy a zapisovatele postačí rozhodnutí přijaté většinou hlasů přítomných akcionářů. Neshodnou-li se akcionáři potřebnou většinou hlasů na zapisovateli, ověřovateli či sčitateli hlasů, určí jej svolavatel svým rozhodnutím.
Po projednání celého pořadu jednání je třeba vyhotovit zápis z jednání valné hromady, a to nejpozději do 15 dnů ode dne jejího ukončení. Zápis z valné hromady musí obsahovat firmu a sídlo společnosti, místo a dobu konání valné hromady, jméno předsedy, zapisovatele, ověřovatele zápisu a osoby pověřené sčítáním hlasů, dále také popis projednání jednotlivých záležitostí zařazených na pořad valné hromady a usnesení s uvedením výsledků hlasování.
Zápis podepisuje předseda valné hromady, zapisovatel i ověřovatel zápisu. Takto vyhotovený zápis se může objevit na internetových stránkách společnosti.
4.2 Rozhodování per rollam
Zákonem o obchodních korporacích byla zavedena možnost přijímání rozhodnutí mimo valnou hromadu, jedná se o tzv. per rollam. Pro akciové společnosti se jedná o zcela nový institut. (7)
22
Rozhodování per rollam je velmi praktické a flexibilní. Aby však akcionáři mohli přijímat rozhodnutí mimo valnou hromadu společnosti, je nezbytné, aby tuto možnost připouštěly stanovy společnosti. Změna stanov, kterou bude připuštěna tato možnost rozhodování, je poměrně nákladnou a náročnou záležitostí.
Osoba, která je oprávněná svolat valnou hromadu, zašle všem akcionářům návrh rozhodnutí, o kterém má být hlasováno. Zaslaný návrh rozhodnutí musí obsahovat lhůtu pro doručení vyjádření akcionáře k návrhu osobě iniciující rozhodování. Pokud lhůtu neurčí stanovy společnosti, je lhůta zákonem o obchodních korporacích stanovena na 15 dnů. Lhůta začíná běžet dnem doručení návrhu akcionáři, z čehož je zřejmé, že lhůta na vyjádření bude jednotlivým akcionářům končit rozdílně. K návrhu musí být přiloženy podklady potřebné pro přijetí návrhu. Své vyjádření akcionář doručí osobě oprávněné ke svolání valné hromady. Pokud tak neučiní ve stanovené lhůtě, má se za to, že akcionář s návrhem nesouhlasí.
Osoba oprávněná svolat valnou hromadu je povinna rozhodnutí návrhu oznámit všem akcionářům, a to bez zbytečného odkladu ode dne jeho přijetí.
Při rozhodování per rollam lze hlasovat i s využitím technických prostředků. Podmínky tohoto druhu hlasování musí být určeny tak, aby umožňovaly ověřit totožnost osoby oprávněné vykonávat hlasovací právo. Podmínky hlasování nebo rozhodnutí per rollam s využitím technických prostředků urči stanovy společnosti.
4.3 Kumulativní hlasování
V českém právním řádu se jedná o zela nový institut, který má účelově zvýhodnit menšinové akcionáře při volbě členů orgánů společnosti a vyloučit tak nebezpečí dlouhodobého ovládání těchto orgánů většinovými akcionáři. Tento způsob hlasování je inspirován angloamerickým právním systémem.
Zákon vyžaduje, aby kumulativní hlasování bylo přímo připuštěno stanovami společnosti, pokud ne, toto hlasování není přípustné. Kumulativní hlasování je postaveno na multiplikaci hlasů akcionářů pro účely volby členů orgánů společnosti. Hlasy, které akcionáři náleží pro hlasování na valné hromadě, se v případě kumulativního hlasování vynásobí počtem volených míst členů orgánu společnosti. Takové násobení hlasů se provádí pro každý orgán společnosti zvlášť.
23
Ať už se jedná o volbu členů představenstva, dozorčí rady nebo statutárního orgánu, vždy akcionáři náleží počet hlasů, se kterými nakládá na valné hromadě, krát počet míst, která mají být obsazena, nikoliv počet kandidátů. Je výhradně na akcionáři, kolik hlasů v rámci volby členů orgánů použije, přičemž může pro určitého kandidáta využít veškeré své hlasy. (4) Ke zvýhodnění menšinových akcionářů dojde i tehdy, pokud tito akcionáři budou hlasovat jako poslední resp. až po většinových akcionářích, aby většinový akcionáři nerozeznali jejich taktiku a nemohli je případně přehlasovat. V takovém případě má multiplikace větší smysl.
Zvolení člena kumulativním hlasováním se projeví i v případě jeho odvolání z funkce. Má-li být odvolán člen orgánu, který byl do této funkce zvolen kumulativním hlasováním, pak i na jeho odvolání musí být zvolena tato metoda hlasování a pro jeho odvolání musí hlasovat většina akcionářů. Proto je nezbytné zdokumentovat jakým způsobem a jakým počtem hlasů jakých akcionářů byla osoba do funkce zvolena. To však neplatí, pokud je člen orgánu ze své funkce
odvolán pro závažné porušování svých povinností.
24
5 Dualistický systém řízení akciové společnosti
Dualistický systém řízení je tradičním modelem organizační struktury akciové společnosti vyznačující se tím, že vedle sebe stojí dva silné orgány společnosti, a to představenstvo a dozorčí rada. Oba orgány mají svou vlastní působnost a nejsou na sobě primárně závislé, proto nelze určit, zda je některý z orgánů silnější. Působnost představenstva je výkonná a naopak působnost dozorčí rady je zejména kontrolní. Funkce v představenstvu a dozorčí radě jsou vzájemně neslučitelné. Členem orgánů mohou být fyzické i právnické osoby.
5.1 Působnost představenstva
Představenstvo společnosti má širokou působnost mezi orgány akciové společnosti.
Představenstvo díky obchodnímu vedení naplňuje předmět podnikání společnosti a zastupuje ji ve věcech vůči třetím osobám.
Do okruhu působnosti představenstva dále patří: zajišťování řádného vedení účetnictví, předkládání účetní závěrky a návrhu na rozdělení zisku či úhradu ztrát pro valnou hromadu, vypracovávání zpráv o podnikatelské činnosti a stavu majetku společnosti, svolávání valné hromady.
Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu. Pro členy představenstva platí zákaz konkurence v zákonném rozsahu. (8)
5.2 Působnost dozorčí rady
Působnost dozorčí rady je o poznání užší než působnost ostatních orgánů společnosti. Účel dozorčí rady je převážně kontrolní. Do její hlavní působnosti patří zejména dohled nad činností představenstva a účast na valné hromadě.
Dozorčí rada je oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů společnosti a kontrolovat správnost účetních zápisů. Jednou z nejdůležitějších pravomocí dozorčí rady je přezkoumávání řádné, mimořádné a mezitímní uzávěrky. O svých případných zjištěních informuje valnou hromadu. Členovi dozorčí rady musí být na valné hromadě uděleno slovo, kdykoliv o to požádá.
I na členy dozorčí rady se vztahuje zákaz konkurence.
25
5.3 Předpoklady pro výkon funkce člena představenstva a dozorčí rady
Předpoklady pro výkon funkce člena orgánu obchodní korporace nově plynou z občanského zákoníku. Nově mohou být členem orgánu akciové společnosti fyzické i právnické osoby. (6) Bude-li členem orgánu osoba právnická, musí za sebe určit konkrétní fyzickou osobu, aby činnost člena orgánu vykonávala jako zástupce. Jelikož musí člen orgánu splňovat určité předpoklady pro výkon funkce, budou se v případě, že je členem orgánu právnická osoba, tyto předpoklady posuzovat u zástupce fyzické osoby.
Předpokladem k výkonu funkce je plná svéprávnost k právnímu jednání a bezúhonnost podle živnostenského zákona. Pojem plné způsobilosti k právním úkonům byl novým občanským zákoníkem nahrazen svéprávností.
5.4 Obsazování funkcí v představenstvu a dozorčí radě
Existuje několik variant na obsazení členů představenstva a dozorčí rady.
První variantou je jejich uvedení ve stanovách společnosti. Před zápisem do obchodního rejstříku nemá společnost právní subjektivitu, tedy ani její orgány v čele s valnou hromadou, která by mohla členy orgánů jmenovat, proto k prvnímu obsazení orgánů dochází právě uvedením ve stanovách společnosti.
Dalším a taky nejobvyklejším způsobem ustanovování členů představenstva a dozorčí rady je jejich volba valnou hromadou společnosti. Valná hromada hlasuje prostou většinou hlasů přítomných akcionářů. V souladu se stanovami může být použito kumulativní hlasování. Jedná se o zvláštní způsob počítání hlasů. Cílem je zvýhodnit menšinové akcionáře. Tento typ hlasování je podrobněji popsán v části o valné hromadě.
Třetí možností je tzv. kooptace. Jedná se o možnost, aby si orgán sám zvolil své chybějící členy, ale pouze do doby, než se sejde valná hromada a zvolí řádné členy orgánů s plnohodnotným členstvím. (4)
Další zcela novou možností je volba náhradníků. Aby bylo možné variantu využít, musí ji připustit stanovy společnosti. Varianta spočívá v tom, že náhradníci budou nastupovat na uvolněná místa členů orgánů podle předem stanoveného pořadí.
Poslední možností je obsazení volných míst rozhodnutím soudu, který může jmenovat členy orgánů přímo a to například z důvodu nečinnosti valné hromady.
26
5.5 Funkční období a počet členů představenstva a dozorčí rady
Co se týká počtu členů orgánů dualistického systému, není zákon podle nové právní úpravy tak přísný. Je stanoveno, že představenstvo i dozorčí rada májí 3 členy. Důležité je, že stanovy mohou určit počet členů odchylně, avšak není zákonem upřesněno, jakým směrem se odchylka může ubírat. Dříve bylo možné snížit počet členů pod 3 pouze výjimečně, ale nyní je možné, aby představenstvo či dozorčí rada měla pouze jednoho člena. Nižší počet není možný, jelikož by to znamenalo zrušení jednoho z orgánů, což je v rozporu se samotnou podstatou dualistického systému. Znamená to, že akciová společnost může tvořit jak orgány kolektivní, tak i orgány individuální.
Funkční období členů představenstva je 1 rok, ale je možné toto období zkrátit či prodloužit a to díky stanovám společnosti nebo smlouvou o výkonu funkce. (8) Co se týče dozorčí rady, tam je funkční období určeno na 3 roky. Funkce členů orgánů představenstva a dozorčí rady jsou neslučitelné.
5.6 Svolání, jednání a přijímání rozhodnutí představenstvem a dozorčí radou
Není zákonem stanovené, jak často mají orgány zasedat. Určit to mohou stanovy společnosti, avšak představenstvo a dozorčí rada se scházejí převážně podle vlastní potřeby. Jediné co zákon upravuje je způsob hlasování a pořízení záznamu z jednání orgánů.
Bude-li se jednat o individuální orgány, které mají podle stanov jednoho člena, nebude se pořádat jednání, ale bude o všem rozhodovat jediný člen. Naopak u kolektivního jednání akt bude řídit zvolený předseda orgánu a orgán bude schopen usnášení jen tehdy, bude-li na jednání přítomna většina jeho členů. Každý člen orgánu má 1 hlas.
O průběhu jednání se pořizuje zápis, který vždy obsahuje listinu přítomných osob. Na každém jednání je volen předseda jednání čili předsedajícího. Tuto osobu nelze zaměňovat s předsedou orgánu samotného. Předsedajícím, tedy osobou podepisující zápis z jednání orgánu, je jen vedoucí konkrétního jednání tohoto orgánu. Předsedou orgánu je však osoba, která byla zvolena členy orgánu za trvalého předsedu, zapsaná v obchodním rejstříku a její hlas rozhoduje v případě rovnosti hlasů.
27
5.7 Zánik členství v představenstvu a dozorčí radě
Z hlediska zániku funkce se oproti dřívější úpravě věcně nic nemění. Je jen třeba myšlení přizpůsobit nové právní úpravě a tomu, že členem orgánu akciové společnosti mohou být i právnické osoby.
K zániku funkce člena představenstva či dozorčí rady může dojít několika způsoby. Smrtí člena fyzické osoby či zánikem člena právnické osoby. Právní nástupnictví nebude přicházet v úvahu v případě, že právnická osoba zanikne bez právního nástupce nebo, když právní nástupnictví v orgánech společnosti vyloučí stanovy. Další způsoby zániku funkce jsou uplynutí funkčního období, odvolání z funkce, odstoupení z funkce, ztráta předpokladů pro výkon funkce.
5.8 Zákaz konkurence
S výkonem funkce v představenstvu či dozorčí radě jsou spjata určitá pravidla kvality výkonu dané funkce jako například zákaz konkurence. Člen představenstva ani dozorčí rady nesmí podnikat v předmětu činnosti společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob.
Dále nesmí být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti, ani se účastnit na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako osoba ovládající jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti. Uvedené omezení je třeba chápat jako minimální zákonné omezení zákazu konkurence.
Další přísnější omezení pro členy orgánu společnosti je možné určit ve stanovách společnosti.
Kandidát na členství v orgánu je povinen informovat zakladatele společnosti o svých případných obchodních činnostech. Jestliže byli zakladatelé na existující konkurenční činnost upozorněni již před uskutečněním volby, a přesto takového kandidáta zvolili, platí, že zákaz konkurence porušen není a že je konkurenční činnost povolená.
5.9 Péče řádného hospodáře a podnikatelský úsudek
Nově jsou definiční znaky péče řádného hospodáře definovány přímo zákonem. Přesun do nového občanského zákoníku má ten efekt, že se aplikace požadavku jednání s kvalitou péče řádného hospodáře rozšiřuje na všechny členy voleného orgánu právnické osoby.
Aby byly splněny požadavky péče řádného hospodáře, musí být splněny všechny definiční znaky.
28
Nejzákladnějším a nejdůležitějším znakem je loajalita. Druhým předpokladem jsou potřebné znalosti. Jsou to znalosti potřebné k relevantnímu a řádnému rozhodnutí. Posledním znakem je pečlivost.
Podnikatelský úsudek byl do naší právní úpravy přejat na základě zahraničních zkušeností.
Definice podnikatelského úsudku je vymezena takto: ‚‚Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré míře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace, to neplatí, pokud takové rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou.‘‘ (7, s.11)
Mezi základní znaky správného podnikatelského úsudku patří pečlivost, potřebné znalosti, dobrá víra, informovanost a obhajitelný zájem společnosti. I když budou naplněny všechny dílčí znaky, nebude člen orgánu korporace před odpovědností chráněn, nejednal-li s nezbytnou loajalitou.
29
6 Monistický systém řízení akciové společnosti
Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, který poprvé zakotvil v právním řádu České republiky obecnou právní úpravu monistické akciové společnosti.
Úprava monistické společnosti je založena jako fakultativní, záleží tedy na vůli akcionářů každé konkrétní společnosti, zda zvolí model monistické nebo dualistické struktury společnosti ve stanovách. Toto rozhodnutí není neměnné, akcionáři mohou usnesením valné hromady kdykoliv změnit stanovy společnosti a zvolit si opačný systém struktury, a to i vícekrát, protože počet změn není limitován.
Ať už se společnost rozhodne jakkoliv, nelze žádnou společnost diskriminovat jen proto, který ze systému si vybrala. Představenstvo nebo statutární ředitel po změně stanov bude moci jednat novým způsobem až po zápisu této změny do obchodního rejstříku. (5)
Monistický systém je definován jako takový systém vnitřní struktury společnosti, ve které se zřizuje správní rada a statutární ředitel. Tato definice je ovšem logicky rozporná, neboť jak může být monistickým systémem ten, kde se zřizují dva obligatorní orgány jako v dualistickém systému, byť jinak pojmenované? Odpovědí na tuto otázku je, že podstata monistického systému je naplněna v případě, že členem správní rady a statutárním ředitelem je pouze jedna a ta samá osoba.
Další podstatnou myšlenkou je fakt, že zákonodárce vlastně monistický systém nezavedl, pouze fakticky uzákonil dva dualistické systémy, a to hybridní dualistický systém označovaný za monistický a klasický dualistický systém. Takové pojetí odporuje koncepci monistické společnosti ve vyspělých zahraničních státech, kde je sice obvyklé, že správní rada jmenuje jednoho nebo více ředitelů, kteří však nejsou druhým orgánem vedle správní rady, ale zpravidla útvarem společnosti podřízeným správní radě.
Monistický systém řízení akciové společnosti není našemu právnímu a podnikatelskému prostředí vlastní, proto platí, že pokud stanovy neurčí systém řízení, bude aplikován systém dualistický. V obou případech však platí totožná pravidla pro nejvyšší orgán společnosti, a tím je valná hromada.
30
Podstatou monistického systému řízení je, že moc výkonná i kontrolní je koncentrována do jednoho orgánu, kterým je správní rada. Ačkoliv se systém nazývá monistický, ve skutečnosti je statutárním orgánem statutární ředitel a správní rada plní spíše funkce kontrolní, ale pravdou je, že správní rada může mít jednoho člena, který je předsedou a současně může být i statutárním ředitelem. V takovém případě se bude skutečně jednat o monistický systém.
6.1 Správní rada
Správní rada v monistickém systému je něco jako dozorčí rada v systému dualistickém. Správní rada plní funkci výkonnou i kontrolní. Správní rada určuje zaměření obchodního vedení, dohlíží na výkon obchodního vedení, rozhoduje o zvýšení základního kapitálu, schvaluje smlouvy o výkonu funkce pro statutárního ředitele a dále působí ve věcech, které nespadají do působnosti valné hromady.
Dle zákona se předpokládá, že správní rada bude mít 3 členy, ale stanovy mohou určit jiný počet členů orgánu, ať už vyšší či nižší. Není tedy vyloučeno, aby správní rada měla jen jediného člena. Forma jednočlenné správní rady je dosti absurdní, protože už ze samotného pojmu „rada“ plyne, že se má jednat o orgán kolektivní. (5)
Bude-li orgán kolektivní, musí si členové podle nového občanského zákoníku zvolit svého předsedu, který bude svolávat jednání tohoto orgánu. Jednání správní rady se účastní členové, ale také statutární ředitel, který musí být vždy přizván. Pravidla pro svolání rady musí upravit stanovy společnosti. Zákon dovoluje, aby statutární ředitel byl předsedou správní rady. Bude- li správní rada jednočlenná, pak bude statutární ředitel a jako jediný člen jednočlenné správní rady kontrolovat pouze sám sebe.
6.1.1 Předseda správní rady
Jak už bylo uvedeno, předsedu správní rady volí členové tohoto orgánu bez zbytečného odkladu. Předsedou správní rady může být pouze fyzická osoba.
Předseda svolává a řídí zasedání správní rady a současně informuje valnou hromadu o zjištěních správní rady. Další povinností předsedy správní rady je zastupovat společnost v řízeních před orgány veřejné moci.
Na předsednictví správní rady není právní nárok, proto správní rada může svého předsedu kdykoliv odvolat z jeho funkce. Funkce předsedy správní rady zaniká se skončením jeho funkčního období.
31
6.2 Statutární ředitel
Statutární ředitel je monokratickým statutárním orgánem společnosti, který zastupuje akciovou společnost navenek. Statutárního ředitele jmenuje správní rada. Statutárním ředitelem může být pouze fyzická osoba. Jak už bylo zmíněno, tato funkce je slučitelná i s funkcí předsedy správní rady. Taková varianta může být příznivá zejména pro akciové společnosti s menším počtem akcionářů.
Pokud se jedná o vícečlennou správní radu, může být statutárním ředitelem kterýkoliv člen správní rady, bez ohledu na to, zda je předsedou správní rady či nikoliv. Statutární ředitel vykonává svou činnost na základě smlouvy o výkonu funkce, kterou schvaluje správní rada. Na jednání správní rady je vždy přizván statutární ředitel, který má oprávnění k tomu svolat zasedání správní rady.
32
7 Komparace systémů
V této části mé práce se budu věnovat komparaci vnitřních systému akciové společnosti. Bude se jednat pouze o mé postřehy, které jsem nabyla v průběhu zpracování této práce. Zaměřím se spíše na výhody a nevýhody monistického systému, protože se jedná o zcela nový vnitřní systém akciové společnosti.
Skutečnost, že se do české právní úpravy zavedla možnost zvolit, jakými orgány bude akciová společnost tvořena, lze považovat za větší volnost pro různorodost ve vedení akciové společnosti. Například vhodným řešením pro malé a střední podnikatele bude právě monistický systém vnitřní struktury, který jim přinese minimální náklady na provoz společnosti a personální obsazení, ale zároveň bude využívat veškeré obecné výhody, které akciová společnost přináší.
Monistický systém řízení akciové společnosti je využívaný v právu Evropské unie v úpravě evropské společnosti. Má svou obdobu v mnoha evropských právních úpravách, právě proto je více srozumitelný v rámci mezinárodních podnikatelských vztahů. Oproti dualistickému systému se systém monistický vyvinul historicky dříve a svůj původ má v angloamerickém systému. Na místě je otázka, z jakého důvodu trvalo tak dlouho, než se monistický systém dostal do našeho právního řádu, když jiné evropské státy ho využívají už řadu let? Odpovědí nejspíš bude strach zavést něco nového a hrdost „opičit se“ po ostatních právních řádech. (11) Ale i právní teorie dualistického systému je viditelná například v německé právní úpravě, která se vyznačuje dvěma výraznými orgány s rozsáhlými pravomocemi, jako je tomu u dualistického systému kde působí představenstvo a dozorčí rada.
Jak v dualistickém, tak v monistickém systému musí jednotlivé orgány akciové společnosti zajistit kontrolní i výkonnou funkci. Rozdílem je však jejich vzájemná provázanost, například v dualistickém systému jsou orgány striktně oddělené. Na rozdíl od monistického systému, který se vyznačuje koncentrací obou orgánů.
V této chvíli je v rozporu označení monistického systému, ze kterého vyplývá, že vedení bude v rukách jednoho orgánu, což neplatí. V monistickém systému se zřizují dva orgány a to správní rada a statutární ředitel, právní řád z toho vybruslil zajímavým nápadem a to, že povinnosti těchto dvou orgánů může vykonávat jedna osoba. V tomto případě se jedná o čistý monistický systém řízení společnosti.
33
Z toho vyplývá, že společnosti, které chtějí mít v orgánech menší počet osob, zvolí právě uvedený monistický systém řízení. Je-li ve společnosti angažováno méně osob, logicky to pro společnost znamená nižší náklady na jejich odměnu. Proto není divné, že po zavedení nové právní úpravy, mnoho menších akciových společností přešlo právě na monistický systém z výše uvedených důvodů.
Ze zákona vyplývá, že představenstvo v dualistickém systému, představuje kolektivní orgán společnosti. Tato skutečnost je lehce vyvratitelná, ve stanovách je možné si zvolit menší počet členů představenstva a to až na jednoho, a v této situaci se určitě o kolektivní orgán nejedná.
Z toho vyplývá, že po nové právní úpravě mají zakladatelé širokou škálu změn, které si můžou upravit právě ve stanovách společnosti. Což někdo může vidět jako výhodu a druhý jako nevýhodu. V mém případě se jedná o výhodu, kdy si každá společnost upraví stanovy přímo pro své potřeby.
34
8 Akcie
Akcie představují cenné papíry, se kterými jsou spojena práva a povinnosti akcionářů vůči akciové společnosti. Akcionáři se pak prostřednictvím akcií mohou odpovídajícím způsobem podílet na chodu a činnosti společnosti. Akcionáři může náležet právo na podíl na základním kapitálu společnosti nebo podíl na hlasovacích právech, případně oba tyto podíly dohromady.
8.1 Formální náležitosti akcií
Formální náležitosti akcií jsou stanoveny zákonem, a proto není možné bez jejich řádného splnění akcie platně vydat. Základní okruh povinných náležitostí lze odlišit na dvě skupiny požadavků kladených na obsahovou stránku akcie.
Ta první z nich představuje minimální nároky kladené na obsah všech akcií bez ohledu na jejich druh či formu.
Naopak druhá skupina rozšiřuje náležitosti pouze ve vztahu k určitým druhům akcií.
Mezi základní formální náležitosti akcie patří, že každá akcie musí ve svém textu obsahovat označení, že se jedná o akcii, dále musí být uvedena jednoznačná identifikace akciové společnosti, vyloučí se tak riziko záměny společnosti za jinou a to pomocí označení společnosti, sídla a identifikačního čísla vyplývajícího ze zápisu v obchodním rejstříku, další povinný údaj je jmenovitá hodnota akcie, v případě, že se jedná o kusové akcie, není tento údaj povinný.
Další povinnou náležitostí je údaj o formě dané akcie, který představuje základní informaci o charakteru určité akcie.
Rozeznáváme jednak akcie na doručitele označované jako akcie na majitele, a akcie na řad což je známé jako akcie na jméno. Touto problematikou se budu zabývat v následujících kapitolách.
V případě vydání akcií na jméno je nezbytnou náležitostí jednoznačná identifikace jejich vlastníka. Identifikace se bude lišit podle toho, zda je vlastníkem akcie fyzická či právnická osoba. O identifikaci právnické osoby jsem se již zmínila, co se týče identifikace fyzické osoby, zde je nutné uvést celé jméno, trvalé bydliště a datum narození vlastníka.
Poslední formální náležitostí je údaj o druhu akcie, který musí být uveden u všech akcií, se kterými jsou spojena zvláštní práva. V tomto případě je na místě uvést odkaz na text stanov společnosti, kde jsou obsažena zvláštní práva k akciím. Pokud údaj o druhu akcie v textu chybí, jedná se o tzv. kmenovou akcii, se kterou nejsou spojena žádná zvláštní práva.
