Představenstvo a. s. Bankovní institut vysoká škola Praha

(1)

Bankovní institut vysoká škola Praha

Katedra práva

Představenstvo a. s.

Bakalářská práce

Autor: Jakub Rovenský

Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce: Mgr. René Šifta

Praha Duben, 2015

(2)

6 Prohlášení:

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu.

Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysoko- školských prací.

V Praze dne: 30. Dub. 2015

(3)

Poděkování:

Děkuji panu Mgr. René Šiftovi za odborné vedení bakalářské práce a vstřícný přístup.

(4)

Anotace

Tato bakalářská práce se zabývá významným statutárním orgánem akciové společnosti, a to představenstvem. V práci se autor zabývá nejen působností představenstva, jejich právy a povinnostmi, ale také obecně ustanovením orgánů a jejich popisem a samotným vnikem a zaloţením akciové společnosti.

Klíčová slova: akciová společnost, akcie, představenstvo, dozorčí rada, správní rada, valná hromada, zákaz konkurence.

Annotation

This bachleor deals with the important statutory body of the joint-stock company, and the Board of Directors. In this work, the author discusses not only the Board of Directors, their rights and obligations, but also the general provisions of the authorities and their description and actual intrusions and the establishment of joint-stock companies.

Key words: stock company, share, Board of Directors, Supervisory Board, Board of Governors, General Meeting, competition ban.

(5)

5 Obsah

ÚVOD ... 7

1 ZALOŽENÍ A VZNIK A. S. ... 8

1.1 DEFINICE AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI ... 8

1.1.1 Akcie ... 9

1.1.2 Samostatně převoditelná práva ... 10

1.1.3 Zatímní list ... 10

1.1.4 Vyměnitelné prioritní dluhopisy ... 10

1.1.5 Opční listy ... 11

1.2 ZALOŢENÍ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI ... 11

1.3 VZNIK A. S. ... 14

1.3.1 Zápis společnosti do obchodního rejstříku ... 15

2 USTANOVENÍ ORGÁNŮ A. S. ... 16

2.1 VALNÁ HROMADA ... 16

2.1.1 Svolání valné hromady ... 18

2.1.2 Schopnost valné hromady se usnášet ... 19

2.1.3 Náhradní valná hromada ... 20

2.1.4 Rozhodování valné hromady ... 20

2.1.5 Rozhodování per rollam ... 21

2.1.6 Neplatnost usnesení valné hromady ... 21

2.2 DOZORČÍ RADA ... 21

2.2.1 Způsobilost k výkonu funkce ... 23

2.2.2 Zánik funkce ... 23

2.2.3 Zákaz konkurence ... 24

2.3 SPRÁVNÍ RADA ... 25

2.3.1 Předseda správní rady ... 25

2.3.2 Statutární ředitel ... 26

3 POSTAVENÍ PŘEDSTAVENSTVA A. S. ... 27

3.1 ČLENSTVÍ ... 29

3.2 VOLENÍ A ODVOLÁVÁNÍ ČLENŮ PŘEDSTAVENSTVA ... 30

4 PRÁVA A POVINNOSTI ČLENŮ PŘEDSTAVENSTVA A. S. ... 32

(6)

6

4.1 POVINNOSTI JEDNAT S PÉČÍ ŘÁDNÉHO HOSPODÁŘE ... 32

4.2 RUČITELSKÁ POVINNOST ... 34

4.3 POVINNOST UDRŢET OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ ... 34

4.4 PRAVIDLA PODNIKATELSKÉHO ÚSUDKU ... 35

4.5 ZÁKAZ KONKURENCE ... 37

4.6 STŘET ZÁJMŮ ... 38

4.7 POVINNOST SVOLÁVAT VALNOU HROMADU ... 40

4.8 POVINNOST VÉST ÚČETNICTVÍ A ZPRÁVA O PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI ... 40

4.9 SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ... 41

4.10 PRÁVO NA ODMĚNU ... 42

4.11 PRÁVO NA INFORMACE A POVINNOST INFORMOVAT ... 43

4.12 PRÁVO ZASTUPOVAT SPOLEČNOST ... 44

4.13 POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ČLENŮ ORGÁNŮ OBCHODNÍ KORPORACE ... 45

ZÁVĚR ... 47

SEZNAM LITERATURY ... 48

(7)

7

Úvod

V práci byly pouţity tyto literární zdroje, které představují základní odborné právní publikace:

Dědič a spol.: Akciové společnosti, Dvořák: Akciová společnost a evropská společnost, Pokorná a kol.: Obchodní společnosti a družstva, Rozehnal: Obchodní právo.

Dále byla pouţita i pomocná literatura, a to: ÚZ Obchodní korporace a družstva a ÚZ Nový občanský zákoník.

Tato bakalářská práce je rozdělena na 4 kapitoly,vyjma této kapitoly, které podávají ucelený pohled na statutární orgán akciové společnosti - představenstvo. Ve všech kapitolách byla pouţita metoda deskripce. Kapitoly vychází z odborných publikací.

V kapitole 1 - Zaloţení a vznik a. s., autor definuje samotnou akciovou společnost jednak za pomoci zákonu č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích, jednak z odborných publikací. Au- tor se dále zabývá akciemi a postupně přechází k samotnému zaloţení a vzniku akciové spo- lečnosti.

V kapitole 2 - Ustanovení orgánů a. s., autor popisuje jednotlivé orgány akciové společnosti a stručně je charakterizuje.

V kapitole 3 - Postavení představenstva a. s., je vymezena působnost představenstva jakoţto statutárního orgánu. Kapitola obsahuje také volení a odvolávání členů představenstva.

V kapitole 4 - Práva a povinnosti členů představenstva, autor definuje a popisuje jednotlivé práva a povinnosti.

(8)

8

1 Založení a vznik a. s.

Neţ se autor dostane k samotnému zaloţení a vzniku akciové společnost, je nutné akciovou společnost nejprve charakterizovat.

1.1 Definice akciové společnosti

Akciovou společností je společnost, jejíţ základní kapitál je rozvrţen na určitý počet akcií.

Firma obsahuje označení „akciová společnost“, které můţe být nahrazeno zkratkou „akc.

spol.“ nebo „a.s.“.¹

Rozehnal (2014) charakterizuje akciovou společnost jako typicky kapitálovou společnost, která se vyznačuje obligatorní existencí základního kapitálu, rozděleného na akcie, absencí ručení akcionářů za dluhy společnosti a profesionalitou jejího řízení. Akciové společnosti jsou svou konstrukcí zaměřeny na kapitálově silné podnikání, jehoţ chod by bylo obtíţné řídit jen přičiněním vlastních akcionářů.

Rozehnal (2014) dále dodává, ţe akciová společnost musí být profesionálně řízena a musí být zajištěny dostatečné kontrolní mechanismy jejího podnikání. Ekonomické teorie v této souvislosti hovoří o oddělení vlastnictví od řízení. V současné době neexistuje jednotná úprava akciové společnosti. Došlo totiţ k rozštěpení akciového práva na právo kótovaných společností, jejichţ akcie jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a na právo nekóto- vaných společností.

Rozehnal (2014) říká, ţe akciová společnost je svou právní podstatou smlouvou, i kdyţ v některých ohledech připomíná spíše mimosmluvní instituci. Akciová společnost má právní osobnost a je majetkově oddělena od svých akcionářů. Zánik, úmrtí, výkon rozhodnutí, exekuce či konkurz akcionáře nemá na akciovou společnost ţádný vliv. Akcionáři neručí za dluhy společnosti, pokud takové ručení nepřevezmou smlouvou. Akcionář neručí za dluhy společnosti ani tehdy, pokud nesplatí emisní kurz akcií. Majetková podstata akcionáře a akci- ové společnosti se prolne pouze tehdy, pokud akcionář svým vlivem způsobí úpadek akciové společnosti nebo pokud akciová společnost nemůţe v důsledku ovlivnění akcionářem zcela nebo zčásti splnit svůj dluh. Akciová společnost je čistě kapitálovou společností, coţ se pro- jevuje i v profesionalitě jejího řízení. Společníkem akciové společnosti se můţe stát jen ten,

1 § 243 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích

(9)

9

kdo nabude akcie. Vznik a zánik členství nemá za následek změnu stanov, protoţe v nich se osoby akcionářů neuvádějí.

Dědič a kolektiv (2011, s. 2) uvádí, ţe akciová společnost je společnost, jejíţ základní kapitál je rozvrţen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Výše základního kapitálu akcio- vé společnosti musí odpovídat součtu jmenovitých hodnot akcií, které vydala.

1.1.1 Akcie

Rozehnal (2014) uvádí, ţe ústředním institutem akciové společnosti je akcie, která před- stavuje podíl akcionáře na společnosti. Akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný pa- pír, s nímţ jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním důstatku při jejím zrušení s likvidací.

Akcie může mít formu cenného papíru na řad nebo na doručitele. To platí i pro zakniho- vané akcie. Akcie ve formě cenného papíru na doručitele se označuje jako akcie na majitele.

Akcie na majitele je neomezeně převoditelná. Společnost můţe vydat akcie na majitele pouze jako zaknihovaný cenný papír nebo imobilizovaný cenný papír. Imobilizace cenného papíru znamená, ţe je tento cenný papír dán do úschovy.

Akcie ve formě cenného papíru na řad se označuje jako akcie na jméno. Nejedná se však o cenný papír na jméno. Akcionář akcie na jméno se zapisuje do seznamu akcionářů, který vede společnost.

Pokorná (2014, s. 267) uvádí, ţe akcie představují podíl na akciové společnosti a inkorpo- rují v sobě práva akcionáře vůči akciové společnosti vyplývající z právních předpisů, pří- padně stanov společnosti. Akcie představuje cenný papír výnosový, neboť v sobě inkorporuje právo na určitá majetková plnění (dividenda). Dividenda není akcionáři garantována, ne- boť podléhá hospodářskému výsledku a jejímu přiznání nejvyšším orgánem společnosti. I z toho důvodu se řadí mezi spekulativní cenné papíry. Jedná se i o obchodovatelné cenné papíry, neboť zásadně mohou být předmětem obchodu, a to v rámci regulovaného trhu i mi- mo něj. Jelikoţ existence podílu akcionáře není existenčně závislá na existenci akcie jako cenného papíru, jedná se téţ o deklaratorní cenný papír.

Akcie se emitují buď v souvislosti se založením akciové společnosti nebo při zvýšení zá- kladního kapitálu jako ztělesněné nebo neztělesněné akcie. Ztělesněné akcie mohou být emitovány jako cenný papír - tedy v listinné podobě nebo jako zaknihovaný cenný papír, pří-

(10)

10

padně jako imobilizovaný cenný papír. Neztělesněné akcie jsou takové, které nebyly vydány ani jako cenný papír, ani jako zaknihovaný cenný papír a přesto představují podíl na základ- ním kapitálu akciové společnosti. Za neztělesněné akcie se považuje nesplacená akce nebo nevydaná akcie.

1.1.2 Samostatně převoditelná práva

Pokorná (2014, s. 270) říká, ţe práva spojená s akcií se zásadně převádí spolu s ní, neboť jsou v ní inkorporována. V některých případech je však ţádoucí, aby práva spojená s akcií byla převedena samostatně, tedy bez vlivu na vlastnické právo akcionáře k této akcii. Zákon vychází z konstrukce, podle níţ některá dílčí akcionářská práva lze od akcie oddělit a převést na jiného samostatně. Samostatně lze převádět pouze majetková práva, tj. právo na vyplacení podílu na zisku, přednostní právo na upisování akcií a vyměnitelných prioritních dluhopisů, právo na podíl na likvidačním zůstatku. Stanovy mohou ostamostatnit i další majetková práva z akcií, at o například právo na plnění z jiných vlastních zdrojů, právo na vydání akcií při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů. Nelze samostatně převádět nemajetková práva včetně hlasovacího práva.

1.1.3 Zatímní list

Pokorná (2014, s. 270) říká, ţe dalším cenným papírem, se kterým je spojen podíl na základ- ním kapitálu akciové společnosti, je zatímní list, do nějţ jsou inkorporována práva spojená s nesplacenou akcií. Zatímco akcionář můţe vlastnit více akcií s tím, ţe kaţdá akcie předsta- vuje samostatný podíl na základním kapitálu společnosti, pak v případě zatímního listu toto pravidlo neplatí. Jeden akcionář můţe výt vlastníkem jednoho zatímního listu, který nahrazuje všechny nesplacené akcie daného akcionáře.

Jakmile akcionář nesplacené akcie splatí, vymění mu akciová společnost jeho zatímní list za splacené akcie.

1.1.4 Vyměnitelné prioritní dluhopisy

Pokorná (2014, s. 271) uvádí, ţe vyměnitelné a prioritní dluhopisy jsou cennými papíry, se kterými je spojeno právo získat cenné papíry představující podíl na základním kapitálu

(11)

11

společnosti. Společnost můţe vyměnitelné a prioritní dluhopisy vydat pouze za předpokladu, ţe tak určí stanovy společnosti.

1.1.5 Opční listy

Pokorná (2014, s. 271) uvádí, ţe posledním pojmenovaným účastnickým cenným papírem akciové společnosti je opční list, který v sobě inkorporuje právo na uplatnění přednostní- ho práva. Opční list je cenným papírem na doručitele, který lze vydat jako zaknihovaný cen- ný papír.

1.2 Založení akciové společnosti

Dvořák (2009, s. 53) uvádí, ţe proces konstituování a. s. lze rozdělit ţna dvě základní etapy, a to na fázi zakládání a vzniku společnosti. Výsledkem tohoto procesu je existence nového subjektu práv a povinností, nové právnické osoby. Samo založení je nezbytnou podmínkou vzniku společnosti. Bez důkazu platného zaloţení společnosti nemůţe dojít k jejímu zápisu do obchodního rejstříku.

Rozehnal (2014) uvádí, ţe k zaloţení společnosti se vyţaduje přijetí stanov. Stanovy jsou smlouvou sui generis². za smlouvu svého druhu je nutno povaţovat i stanovy přijaté jedním zakladatelem. Stanovy mají obligatorní náleţitosti, které lze rozdělit na náleţitosti:

a) identifikační, kam patří určení:

▫ firmy - firma obsahuje označení „akciová společnost“, které můţe být nahra- zeno zkratkou „akc. spol.“ nebo „a. s.“

▫ sídla

▫ předmětu podnikání nebo činnosti b) kapitálové, kam patří:

▫ výše základního kapitálu - vyjadřuje se v českých korunách, případně v eu- rech, pokud se vede podle zvláštního zákona o účetnictví. Výše základního ka- pitálu je alespoň 2 000 000 Kč nebo 80 000 EUR.

▫ počet akcií, jejich jmenovitou hodnotu, určení, zda a kolik akcií bude znít na jméno nebo na majitele, anebo zda budou vydány jako zaknihované cenné pa-

2 Sui generis znamená svého druhu.

(12)

12

píry, popřípadě údaj o omezení převoditelnosti akcií, popřípadě údaj, zda jsou akcie imobilizovány.

▫ mají-li být vydány akcie různých druhů, jejich název a popis práv s nimi spo- jených.

▫ počet hlasů spojených s jednou akcií a způsob hlasování na valné hroma- dě; mají-li být vydány akcie o různé jmenovité hodnotě, obsahují stanovy také počet hlasů vztahujících se k té které výši jmenovité hodnoty akcií a celkový počet hlasů ve společnosti.

▫ údaje o tom, kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs, způsob a lhůtu pro splacení emisního kursu a jakým vkladem bude emisní kurs splacen.

▫ v jaké výši musí být splacen základní kapitál k okamţiku vzniku společnosti.

▫ tehdy, bude-li emisní kurs akcií plněn nepeněžitými vklady, jméno vkladatele, popis nepeněţitých vkladů, jakoţ i počet, jmenovitou hodnotu a druh akcií, které se za tento nepeněţití vklad vydají, jejich formu nebo údaj, ţe budou vy- dány jako zaknihované cenné papíry, a určení znalce, který provede ocenění nepeněţitého vkladu.

▫ určení ceny nepeněžitých vkladů při zaloţení společnosti.

c) utilitární, kam patří pravidla pro rozdělování zisku a úhrady zrát společnosti.

d) organizační, kam patří:

▫ údaj o tom, který ze systému vnitřní struktury společnosti byl zvolen, a pravidla pro určení počtu členů představenstva a dozorčí rady.

▫ alespoň přibližná výše nákladů, které v souvislosti se zaloţením společnosti vzniknou.

▫ údaj o tom, koho zakladatelé určují členy orgánu společnosti, kteří mají být podle stanov voleni valnou hromadou.

▫ určení správce vkladu.

▫ tehdy, mají-li být vydány akcie jako zaknihované cenné papíry, čísla majet- kových účtů, na které mají být zaknihované akcie vydány.

e) derogační, které určují proceduru změn stanov.

Rozehnal (2014) dále pokračuje tím, ţe organizační náleţitosti můţe představenstvo po vzniku společnosti a po splnění vkladové povinnosti ze stanov vypustit. K založení akciové spo- lečnosti se vyžaduje společenská smlouva či zakladatelská listina, ale přijetí stanov. Sta-

(13)

13

novy jsou svoji povahou smlouvu, tedy právním jednáním, které zavazuje akcionáře, tak ak- ciovou společnost a všechny její orgány, včetně valné hromady. Přestoţe jsou stanovy smlouvou, nemusí být schváleny jednomyslně. I kdyţ upisovat hlasoval proti schválení stanov, je jimi vázán, pokud byly platně přijaty.

Ustanovení o náleţitostech stanov je kogentní, a pokud stanovy neobsahují výše uvedené náleţitosti, způsobuje to neplatnost stanov. Neplatnost stanov však nemusí vţdy způsobovat neplatnost společnosti. Od neplatnosti stanov je zapotřebí odlišovat neplatnost usnesení, kte- rým byly stanovy přijaty. Neplatné stanovy totiţ mohou být přijaty bezvadným usnesením a naopak bezvadné stanovy mohou být přijaty usnesením, které soud určí jako neplatné.

Změna stanov nabývá účinnosti přijetím usnesení o této změně, resp. dnem obsaţeným v tomto usnesení. Pokud se však jedná o změnu stanov v důsledku štěpení akcií či spojení více akcií do jedné, o změně formy nebo druhu akcií anebo o omezení převoditelnosti akcií na jméno nebo zaknihovaných akcií či její změně, nabývá změna stanov účinnosti ke dni zápisu těchto skutečnosti do obchodního rejstříku. Při změně druhu nebo formy akcií se práva s tímto druhem nebo formou akcií spojená mění účinností změny stanov bez ohledu na to, kdy dojde k výměně akcií. Při přeměně zaknihovaných akcií na akcie a při přeměně akcií na zaknihova- né akcie se právní postavení akcionáře mění aţ výměnou akcií nebo jejich prohlášením za neplatné.

Rozhodnutí valné hromady, jehoţ důsledkem je změna obsahu stanov, nahrazuje rozhodnutí o změně stanov. Takové rozhodnutí valné hromady se osvědčuje veřejnou listinou.

Založení společnosti je účinné, splatil-li každý zakladatel případné emisní ážio a v sou- hrnu alespoň 30 % jmenovité nebo účetní hodnoty upsaných akcií v době určené ve sta- novách a na účet banky určený ve stanovách, nejpozději však do okamžiku podání ná- vrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Emisní áţio tedy musí splatit kaţdý ze zakladatelů, ale výše splacení jmenovité hodnoty se určuje úhrnem všech splátek upisovatelů a je tedy moţné, aby některý ze zakladatelů splatil méně neţ 30 % jmenovité hodnoty akcie za předpokladu, ţe jiný splatí více.

Zaloţená společnost, která ještě nevznikla, je společností v prenatálním stádiu a její zástupci za ní mohou právně jednat, i kdyţ ještě nemá první osobnost. Aby z takového jednání byla společnost zavázána, musí práva a povinnosti z těchto jednání do tří měsíců od svého vzniku převzít, a to buď na základě rozhodnutí představenstva, nebo správní rady.

(14)

14

Kvalifikované založení akciové společnosti je takové zaloţení, kdy je poskytnuta zakladateli nějaká výhoda. Kaţdá zvláštní výhoda poskytnutá jakékoliv osobě, která se zúčastnila zaloţe- ní společnosti, se určí ve stanovách a tato osoba se v nich označí.

Dvořák (2009, s. 53) dále říká, ţe akciovou společnost mohou založit nejméně dva zakladate- lé bez zřetele k tomu, zda se jedná o osoby fyzické nebo právnické. Zakladatel můţe být i jediný, avšak můţe jím být jen právnická osoba. Fyzická osoba jediným zakladatelem a. s. být nemůţe, na druhé straně však nic nebrání tomu, aby se stala jediným akcionářem jiţ existující společnosti získáním všech jejích akcií. Je-li zakladatelem společnosti fyzická osoba, pak pla- tí, ţe výkon práv a povinností akcionáře plynoucí z pouhé kapitálové účasti na společnosti není sám o sobě výdělečnou činností ve smyslu příslušných pracovněprávních předpisů.

Podle Dvořáka (2009, s. 55-56) je základní podmínkou zaloţení a vzniku jakékoliv právnické osoby pojetí idey o jejím zaloţení. Toto je primární předpoklad jejího zaloţení. Následuje obvykle přípravná činnost, konaná z iniciativy jednotlivce či skupiny osob, během níţ je při- praven obchodní záměr, tedy určitý podnikatelský plán. Zakladatelé musí pečlivě zváţit zejména tyto okolnosti:

1. vhodnost volby právní formy a. s. k zamýšlenému podnikatelskému účelu, 2. jaké výchozí finanční a majetkové prostředky bude mít společnost k dispozici, 3. jaké konkurenci bude muset čelit,

4. reálnost ekonomických kalkulací,

5. jaké obchodní vazby a styky můţe společnost vyuţít,

6. jakou výrobní produkcí nebo sluţbami se můţe prosadit na trhu, 7. jaký je výsledný ekonomický plán,

8. jaká je reálná dosaţitelnost bankovních úvěrů.

1.3 Vznik a. s.

Dvořák (2009, s. 80-81) uvádí, ţe poté, co je ukončen proces zakládání společnosti, společ- nost jakoţto subjekt práva dosud neexistuje. Hovoří se o tzv. předběžné společnosti. Společ- nost se teprve konstituuje, a jelikoţ nemůţe sama jednat jako subjekt práva, jednají jejím jménem zakladatelé v mezích a způsobem zákonem stanoveným.

Základním principem úpravy je zavázanost osob, které jednají jménem společnosti před jejím zápisem do obchodního rejstříku. Pokud jedná pouze jediná osoba, pak je zavázána pouze ona. Jedná-li dvě a více osob, pak jsou zavázány společně a nerozdílně.

(15)

15

Podmínkou vázanosti společnosti těmito jednáním je udělení souhlasu s nimi. Toto je v pů- sobnosti valné hromady. Tento souhlas musí být udělen v objektivní lhůtě 3 měsíců ode dne vzniku společnosti a představenstvo musí dát smluvním stranám z těchto vztahů najevo, ţe valná hromada jednání schválila, ţe je tedy jím společnost vázána. Jestliţe valná hromada schválí jednání, je společnost vázána od samého počátku, jinak jsou vázány pouze osoby, kte- ré takto jednaly samy.

Osoby, které překročily zákonné zmocnění, dopovídají za škodu tímto vzniklou a jsou z těch- to jednání samy zavázány, to platí jak pro zakladatele, tak pro třetí osoby. Zakladatelé musí pořídit seznam svých jednání a předloţit je valné hromadě společnosti ke schválení, a to v takovém časovém horizontu, aby mohla být dodrţena zákonná tříměsíční lhůta.

1.3.1 Zápis společnosti do obchodního rejstříku

Dvořák (2009, s. 82-83) říká, ţe pokud má společnost podnikat, je třeba pro ni opatřit přísluš- né podnikatelské oprávnění. Zakladatelé musí ţivnostenskému nebo jinému úřadu prokázat zaloţení společnosti. Poté, co jsou příslušné doklady o podnikatelském oprávnění doručeny zakladatelům, anebo od zaloţení společnosti, počíná běh zákonné devadesátidenní lhůty, ve které musí být podán návrh na prvozápis do obchodního rejstříku. Uběhne-li tato lhůta mar- ně, má to za následek pozbytí platnosti podnikatelského oprávnění a nemoţnost podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. Návrh můţe být podán později, ovšem musí být jiţ opatřeny nové platné doklady o podnikatelském oprávnění.

Návrh na prvozápis podává představenstvo a podepisují jej vţdy všichni členové předsta- venstva. Společnost vzniká dnem, ke kterému byl zápis do obchodního rejstříku prove- den, zápis má konstitutivní účinky.

(16)

16

2 Ustanovení orgánů a. s.

Systém vnitřní struktury společnosti, ve kterém se zřizuje představenstvo a dozorčí rada, je systém dualistický.

Systém vnitřní struktury společnosti, ve kterém se zřizuje správní rada a statutární ředitel, je systém monistický. V pochybnostech platí, ţe je zvolen dualistický systém.

Společnost můţe zvolený systém své vnitřní struktury měnit změnou stanov.

Volbou systému vnitřní struktury nejsou dotčena ustanovení tohoto zákona o valné hromadě, ledaţe tento zákon stanoví jinak.³

Rozehnal (2014) říká, ţe akciová společnost můţe mít dvojí systém vnitřní struktury společ- nosti, a to dualistický, ve kterém ţije představenstvo a dozorčí rada, a monoistický, ve kterém se zřizuje správní rada a statutární ředitel, je systém monoistický. V monoistickém systému volí valná hromada z akcionářů správní radu, která v sobě slučuje jak řídící, tak kontrolní funkce. Naproti tomu systém dualistický kromě představenstva jako řídícího orgánu vyţaduje i ustavení dozorčí rady, která plní především kontrolní funkce.

2.1 Valná hromada

Dvořák (2009, s. 386) uvádí, ţe valná hromada je nejvyšším orgánem akciové společnosti.

Nejedná se o orgán permanentně fungující, nýbrţ o orgán svolávaný vţdy na konkrétní zase- dání. Valná hromada je orgán, jehoţ členy jsou všichni akcionáři společnosti. Účast na zase- dání valné hromady patří k základním právům každého akcionáře společnosti. Valná hromada je orgánem nejvyšším, nikdy však statutárním. Z jejího postavení nejvyššího orgánu plyne, ţe je jí svěřeno rozhodování o zásadních a významných otázkách ţivota společnosti a udílení závazných příkazů představenstvu a dozorčí radě.

Akcionáři vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni.Připouští-li stanovy hlasování na valné hromadě nebo rozhodování mimo valnou hro- madu s využitím technických prostředků, musí být podmínky tohoto hlasování nebo roz- hodování určeny tak, aby umoţňovaly společnosti ověřit totoţnost osoby oprávněné vykonat

3 § 396-397 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích

(17)

17

hlasovací právo a určit akcie, s nimiţ je spojeno vykonávané hlasovací právo, jinak se k hla- sům odevzdaným takovým postupem ani k účasti takto hlasujících akcionářů nepřihlíţí.⁴ Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení. Plná moc pro zastupování na valné hromadě musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách.

Má se za to, ţe osoba zapsaná v evidenci investičních nástrojů jako správce anebo jako osoba oprávněná vykonávat práva spojená s akcií, je oprávněna zastupovat akcionáře při výkonu všech práv spojených s akciemi vedenými na daném účtu, včetně hlasování na valné hromadě.

Zástupce oznámí v dostatečném předstihu před konáním valné hromady akcionáři veškeré skutečnosti, které by mohly mít pro akcionáře význam při posuzování, zda v daném případě hrozí střet jeho zájmů a zájmů zástupce. Pokud akcionář jedná ohledně určitých akcií na účet jiné osoby, je oprávněn vykonat hlasovací práva náleţející k těmto akciím odlišně.⁵

Rozehnal (2014) uvádí, ţe nejvyšším orgánem v obou dvou systémech vnitřní struktury spo- lečnosti je valná hromada. Řízení společnosti, resp. obchodní vedení společnosti je však vy- hrazeno výlučně představenstvu společnosti. Podíl na řízení znamená utváření vůle akciové společnosti při formulaci svých podnikatelských cílů, metod a strategií.

Rozehnal (2014) dále uvádí, ţe valná hromada nemá právní osobnost a nemá oprávnění jednat jménem či za společnost v právních poměrech. Některá její rozhodnutí však můţe mít za ná- sledek vznik, změnu nebo zánik právního poměru. Do působnosti valné hromady náleţí:

a) rozhodování o změně stanov,

b) rozhodování o změně výše základního kapitálu,

c) rozhodování o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, d) volba a odvolání členů představenstva nebo statutárního ředitele, e) volba a odvolání členů dozorčí rady nebo správní rady,

f) schválení řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, g) rozhodnutí o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty,

h) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, i) jmenování likvidátora a jeho odvolání, j) schválení likvidačního zůstatku,

(18)

18

k) schválení smlouvy o tichém společenství a další.

2.1.1 Svolání valné hromady

Valnou hromadu svolává představenstvo alespoň jednou za účetní období, ledaţe stanovy určí, ţe valná hromada má být svolána častěji. Valnou hromadu svolává představenstvo, po- případě jeho člen, pokud ji představenstvo bez zbytečného odkladu nesvolá a tento zákon svo- lání valné hromady vyţaduje, anebo pokud představenstvo není dlouhodobě schopno se usná- šet, ledaţe tento zákon stanoví jinak.

Řádnou účetní závěrku projedná valná hromada nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období.Představenstvo svolá valnou hromadu bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, ţe celková ztráta společnosti na základě účetní závěrky dosáhla takové výše, ţe při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti očekávat, nebo z jiného váţného důvodu, a navrhne valné hromadě zrušení společnosti nebo přijetí jiného vhodného opatření.⁶

Rozehnal (2014) dále říká, ţe v případě, kdy společnost nemá zvolené představenstvo nebo zvolené představenstvo dlouhodobě neplní své povinnosti a valnou hromadu nesvolá ani jeho člen, svolá valnou hromadu dozorčí rada.

Stanovy nebo rozhodnutí předcházející valnou hromadu mohou určit den, který je roz- hodný k účasti na valné hromadě. Rozhodnutí valné hromady podle věty první se nepova- ţuje za rozhodnutí o změně stanov. Rozhodný den nemůţe předcházet dni konání valné hromady o více jak 30 dnů.

Svolavatel nejméně 30 dnů přede dnem konání valné hromady uveřejní pozvánku na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti a současně ji zašle akcionářům vlastnícím akcie na jméno nebo zaknihované akcie na adresu uvedenou v seznamu akcionářů nebo v evidenci zaknihovaných cenných papírů anebo v evidenci vedené schovatelem drţícím imobili- zované akcie v úschově. Stanovy mohou určit i další poţadavky na svolání valné hromady.

Stanovy mohou také určit, jakým způsobem bude nahrazeno zasílání pozvánky na adresu ak- cionáře podle věty první; tento způsob nesmí akcionáře nedůvodně omezovat v moţnostech účastnit se valné hromady. Uveřejněním pozvánky se povaţuje pozvánka za doručenou akci-

(19)

19

onářům vlastnícím akcie na majitele. Pozvánka musí být na internetových stránkách společ- nosti uveřejněna aţ do okamţiku konání valné hromady.

Pozvánka na valnou hromadu obsahuje alespoň:

a) firmu a sídlo společnosti,

b) místo, datum a hodinu konání valné hromady,

c) označení, zda se svolává řádná nebo náhradní valná hromada,

d) pořad valné hromady, včetně uvedení osoby, je-li navrhována jako člen orgánu společnosti, e) rozhodný den k účasti na valné hromadě, pokud byl určen, a vysvětlení jeho významu pro hlasování na valné hromadě,

f) návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění,

g) lhůtu pro doručení vyjádření akcionáře k pořadu valné hromady, je-li umoţněno korespon- denční hlasování, která nesmí být kratší neţ 15 dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné do- ručení návrhu akcionáři.

Místo, datum a hodina konání valné hromady se stanoví tak, aby nepřiměřeně neomezo- valo právo akcionáře se jí zúčastnit. Ve svém sídle společnost umoţní kaţdému akcionáři, aby ve lhůtě uvedené v pozvánce na valnou hromadu nahlédnul zdarma do návrhu změny stanov. Na toto právo společnost akcionáře upozorní v pozvánce na valnou hromadu.

Odvolání nebo odložení konání valné hromady oznámí společnost akcionářům způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady, a to alespoň 1 týden před původně oznámeným datem konání valné hromady, jinak uhradí akcionářům, kteří se na valnou hromadu dostavili podle původní pozvánky, s tím spojené účelně vynaloţené náklady. V případě, ţe byla valná hromada svolána z podnětu kvalifikovaných akcionářů, je odvolání nebo odloţení jejího konání moţné, jen souhlasí-li s tím tito akcionáři.⁷

2.1.2 Schopnost valné hromady se usnášet

Valná hromada je schopna se usnášet, pokud jsou přítomni akcionáři vlastnící akcie, jejichţ jmenovitá hodnota nebo počet přesahuje 30 % základního kapitálu, ledaţe stanovy určí jinak.Při posuzování schopnosti valné hromady se usnášet se nepřihlíţí k akciím nebo vyda-

(20)

20

ným zatímním listům, s nimiţ není spojeno hlasovací právo, nebo pokud nelze hlasovací prá- vo podle tohoto zákona nebo stanov vykonávat; to neplatí, nabudou-li tyto dočasně hlasovací- ho práva.⁸

2.1.3 Náhradní valná hromada

Není-li valná hromada schopná se usnášet, svolá představenstvo způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami, je-li to stále potřebné, bez zbytečného odkladu náhradní valnou hromadu se shodným pořadem. Lhůta pro rozesílání pozvánek se zkracuje na 15 dnů a po- zvánka nemusí obsahovat přiměřené informace o podstatě jednotlivých záleţitostí zařazených na pořad valné hromady.

Pozvánka na náhradní valnou hromadu se akcionářům zašle nejpozději do 15 dnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada, a náhradní valná hromada se musí konat nejpoz- ději do 6 týdnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada.

Záleţitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného pořadu původní valné hromady, lze na náhradní valné hromadě rozhodnout, jen souhlasí-li s tím všichni akcionáři.⁹

2.1.4 Rozhodování valné hromady

Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů, ledaţe tento zákon nebo stanovy vyţadují jinou většinu.

K rozhodnutío změně stanov, k rozhodnutí, v jehoţ důsledku se mění stanovy, k rozhodnutí o pověření představenstva zvýšit základní kapitál, o moţnosti započtení peněţité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu, o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, o zrušení společnosti s likvidací a k rozhodnutí o rozdělení likvidačního zůstatku se vyţaduje souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů přítomných akcionářů.

Rozhodnutí valné hromady o těchto skutečnostech podle a o dalších skutečnostech, jejichţ účinky nastávají aţ zápisem do obchodního rejstříku, se osvědčuje veřejnou listinou. Obsa- hem veřejné listiny je také schválený text změny stanov, jsou-li měněny.¹⁰

(21)

21

Valná hromada zvolí předsedu, zapisovatele, ověřovatele zápisu a osobu nebo osoby po- věřené sčítáním hlasů. Do doby zvolení předsedy řídí jednání valné hromady svolavatel ne- bo jím určená osoba. Totéţ platí, pokud předseda valné hromady nebyl zvolen. Nebude-li zvolen zapisovatel, ověřovatel zápisu nebo osoba pověřená sčítáním hlasů, určí je svolavatel valné hromady. Valná hromada můţe rozhodnout, ţe předsedou valné hromady a ověřovate- lem zápisu bude jedna osoba.¹¹

2.1.5 Rozhodování per rollam

Rozehnal (2014) říká, ţe připouští-li stanovy společnost rozhodování per rollam, zašle osoba oprávněná ke svolání valné hromady všem akcionářům návrh rozhodnutí: Návrh rozhodnutí obsahuje:

a) text navrhovaného rozhodnutí a jeho zdůvodnění,

b) lhůtu pro doručení vyjádření akcionáře určenou, jinak 15 dnů od doručení, c) podklady potřebné pro jeho přijetí,

d) další údaje dle stanov.

Nedoručí-li akcionář ve lhůtě stanovené pro vyjádření osobě oprávněné ke svolání valné hromady souhlas s návrhem usnesení, platí, ţe s návrhem nesouhlasí.

2.1.6 Neplatnost usnesení valné hromady

Kaţdý akcionář, člen představenstva, dozorčí rady nebo likvidátor se můţe dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami.

Důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy.¹²

2.2 Dozorčí rada

Rozehnal (2014) říká, ţe dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a na činnost společnosti. Základní funkcí dozorčí rady je kontrola. Nenáleţí ji rozhodování ve společnosti. Svou činností částečně konkuruje valné hromadě, která má téţ kontrolní působ-

11§ 421-422 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích

(22)

22

nost, ale na rozdíl od dozorčí rady není stále činným orgánem. Hlavním všeobecným kontrol- ním oprávněním dozorčí rady je dohled nad činností představenstva a nad uskutečňováním podnikatelské činnosti společnosti. Dozorčí rada zejména kontroly řádné vedení účetních zá- znamů a soulad podnikatelské činnosti společnosti s právními předpisy a stanovami, pře- zkoumává účetní závěrky a návrhy na rozdělení zisku nebo úhrady ztráty. Výsledky své kont- rolní činnosti pak předkládá valné hromadě. K výkonu kontrolních funkcí náleţí členům do- zorčí rady právo nahlíţet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti a kontrolovat, zda jsou účetní zápisy vedeny řádně a v souladu se skutečností a zda se podnika- telská či jiná činnost společnosti děje v souladu s jinými právními předpisy a stanovami, a to na základě rozhodnutí dozorčí rady. Aby byla zajištěna dostatečná nezávislost dozorčí funkce, nejméně 25 % členů dozorčí rady by mělo být na společnosti nezávislých. Tito členové by neměli být ani v zaměstnaneckém vztahu se společností, ani pod řízením nebo vlivem kteréhokoli jiného člena správního orgánu.

Rozehnal (2014) dále pokračuje, ţe dozorčí rada určí svého člena, který zastupuje společnost v řízení před soudy a jinými orgány proti členu představenstva.

Dvořák (2009, s. 531-532) uvádí, ţe není přípustné, aby stanovy nebo usnesení valné hromady dozorčí radě její působnost omezily nebo vůbec odebraly. Dozorčí rada je především po- vinna ke kontrolní činnosti, a to vţdy řádně, svědomitě a dbale, s respektem k poţadavku profesionality při výkonu své činnosti. Členové dozorčí rady nemohou vykonávat svoji funkci nahodile, příleţitostně nebo nedbale.

Neurčí-li stanovy jinak, má dozorčí rada 3 členy. Členy dozorčí rady volí a odvolává valná hromada.Dozorčí rada volí a odvolává svého předsedu.Neobsahují-li stanovy nebo smlouva o výkonu funkce délku funkčního období, platí, ţe byla pro kaţdého jednotlivého člena do- zorčí rady sjednána na 3 roky; v případě rozporu mezi stanovami a smlouvou o výkonu funkce platí délka funkčního období sjednaná ve smlouvě o výkonu funkce. Člen dozorčí rady nesmí být současně členem představenstva nebo jinou osobou oprávněnou podle zápisu v ob- chodním rejstříku jednat za společnost.

Členové dozorčí rady se zúčastňují valné hromady a pověřený člen dozorčí rady ji seznamuje s výsledky činnosti dozorčí rady. Členům dozorčí rady musí být uděleno slovo, kdykoliv o to poţádají. Dozorčí rada rozhoduje většinou přítomných členů, ledaţe stanovy určí vyšší počet.

Každý člen dozorčí rady má 1 hlas.

(23)

23

O průběhu jednání dozorčí rady a o jejích rozhodnutích se pořizuje zápis podepsaný předseda- jícím; přílohou zápisu je seznam přítomných.V zápisu se jmenovitě uvedou členové dozorčí rady, kteří hlasovali proti přijetí jednotlivých rozhodnutí nebo se zdrţeli hlasování; u neuve- dených členů se má za to, ţe hlasovali pro přijetí rozhodnutí.V zápise se uvedou také stano- viska menšiny členů, jestliţe o to poţádají.¹³

2.2.1 Způsobilost k výkonu funkce

Dvořák (2009, s. 537-538) uvádí, ţe členem dozorčí rady se můţe stát pouze:

a) fyzická osoba, b) starší 18 let,

c) plně způsobilá k právním úkonům, d) bezúhonná,

e) u níţ nenastala překáţka provozování ţivnosti,

f) není zároveň členem představenstva, prokuristou nebo osobou oprávněnou podle zápi- su v obchodním rejstříku jednat jménem téţe společnosti,

g) splňuje předpoklady pro výkon funkce.

2.2.2 Zánik funkce

Dvořák (2009, s. 546) uvádí to, jak funkce člena dozorčí rady končí:

a) smrtí člena dozorčí rady,

b) zánikem společnosti bez právního nástupce,

c) zánikem společnosti s právním nástupcem, jedná-li se o zanikající společnost,

d) okamţikem zahájení prvního zasedání valné hromady, jedná-li se o člena dozorčí rady kooptovaného na uprázdněné místo člena dozorčí rady voleného valnou hromadou, e) odvoláním člena dozorčí rady z funkce,

f) odstoupením člena dozorčí rady,

g) uplynutím dodatečné tříměsíční lhůty po skončení funkčního období, h) ztrátou způsobilosti k výkonu funkce,

i) dohodou stran,

13§ 448-450 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích

(24)

24

j) jedná-li se o člena dozorčí rady voleného zaměstnanci. Zánikem pracovního poměru nebo zánikem oprávnění být odborovým nebo jiným zástupcem zaměstnanců podle obecných pracovněprávních pravidel,

k) zkrácením funkčního období změnu stanov.

2.2.3 Zákaz konkurence

Člen dozorčí rady nesmí podnikat v předmětu činnosti společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného.

Člen dozorčí rady nesmí být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdob- ným předmětem činnosti nebo osobou v obdobném postavení, ledaže jde o koncern.

Člen dozorčí rady se nesmí účastnit na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti.

Pokud zakladatelé při zaloţení společnosti byli členem dozorčí rady na některou z okolnos- tívýslovně upozorněni nebo vznikla-li tato skutečnost později a člen dozorčí rady na ni pí- semně upozornil, má se za to, ţe tento člen dozorčí rady činnost, které se zákaz týká, zakáza- nou nemá. To neplatí, pokud některý ze zakladatelů nebo orgán příslušný k jeho volbě vyslo- vil nesouhlas s činnostído jednoho měsíce ode dne, kdy byl na okolnostiupozorněn. Je-li člen dozorčí rady volen valnou hromadou, uvede se upozornění v pozvánce na valnou hromadu a na pořad jejího jednání musí být zařazeno hlasování o případném nesouhlasu.

V případě smrti člena dozorčí rady, odstoupení z funkce, odvolání anebo jiného ukonče- ní jeho funkce zvolí příslušný orgán do 2 měsíců nového člena dozorčí rady. Nebude-li z tohoto důvodu dozorčí rada schopna plnit své funkce, jmenuje chybějící členy soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, neţ bude řádně zvolen chybějící člen nebo členové, jinak můţe soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci. Funkce člena dozorčí rady zaniká také volbou nového člena, ledaţe z rozhodnutí valné hromady plyne něco jiného.

Stanovy mohou určit, ţe dozorčí rada, jejíţ počet členů neklesl pod polovinu, můţe jmenovat náhradní členy do příštího zasedání orgánu, který je oprávněn členy jmenovat. Doba výkonu funkce náhradního člena dozorčí rady se nezapočítává do doby výkonu funkce člena dozorčí rady, neurčují-li stanovy něco jiného.

(25)

25

Stanovy mohou také určit volbu náhradníků, kteří nastupují na uvolněné místo člena dozorčí rady podle stanoveného pořadí.

Zanikne-li právnická osoba, která je členem dozorčí rady, s právním nástupcem, stává se čle- nem dozorčí rady její právní nástupce, ledaţe stanovy určí jinak.¹⁴

2.3 Správní rada

Funkci dozorčí rady vykonává ve společnosti s monoistickým systémem správní rada.

Rozehnal (2014) uvádí, ţe neurčí-li stanovy jinak, má správní rada 3 členy. Správní rada mů- ţe být i jednočlenná. Vzhledem k tomu, ţe statutárním ředitelem můţe být i předseda správní rady, monoistický systém umoţňuje, aby jediná osoba plnila funkce všech orgánů akciové společnosti.

Jednání správní rady svolává její předseda. K účasti na jednání správní rady se vţdy přizve statutární ředitel. V případě, ţe není správní rada svolána po dobu delší neţ 2 měsíce, můţe o její svolání poţádat předsedu jedna třetina jejích členů, a to s pořadem jednání, který určí.

Nesvolá-li předseda správní radu bez zbytečného odkladu od doručení ţádosti, mohou ji svolat sami ţadatelé. Předseda svolá správní radu i tehdy, poţádá-li o to statutární ředitel a to s pořadem jednání, který statutární ředitel určil. Nesvolá-li předseda správní radu bez zbytečné- ho odkladu od doručení ţádosti, můţe ji svolat sám statutární ředitel.

Správní rada určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíţí na jeho řádný výkon. Do působnosti správní rady náleţí jakákoliv věc týkající se společnosti, ledaţe je svě- řena do působnosti valné hromady.

2.3.1 Předseda správní rady

Rozehnal (2014) říká, ţe správní rada volí a odvolává svého předsedu. Funkční období předsedy nesmí přesáhnout délku jeho funkčního období jako člena správní rady. Předsedou správní rady můţe být jen fyzická osoba. V případě současné nezpůsobilosti předsedy vyko- návat funkci můţe správní rada dočasně pověřit výkonem funkce předsedy jiného svého čle- na.

(26)

26

Předseda správní rady organizuje a řídí její činnost a dohlíží na řádný výkon funkce správní radě podřízených orgánů společnosti. O svých poznatcích a o činnosti správní rady informuje valnou hromadu. Předseda správní rady zastupuje společnost v řízení před soudy a jinými orgány proti statutárnímu řediteli. Je-li předseda správní rady současně statutárním ředitelem, zastupuje společnosti jiný správní radou určený člen.

2.3.2 Statutární ředitel

Rozehnal (2014) uvádí, ţe statutárním orgánem společnosti je statutární ředitel jmenovaný správní radou. Smlouvu o výkonu funkce statutárního ředitele schvaluje správní rada. Statu- tárním ředitelem můţe být jen fyzická osoba splňující podmínky zákona pro členství v před- stavenstvu. Statutárním ředitelem můţe být i předseda správní rady. Statutárnímu řediteli pří- sluší obchodní vedení společnosti.

(27)

27

3 Postavení představenstva a. s.

Dědič a kol. (2012, s. 432) uvádí, ţe představenstvo je statutárním orgánem akciové spo- lečnosti, jedná jejím jménem a náleží mu obchodní vedení společnosti. Rozhoduje o všech věcech akciové společnosti, které zákon nebo stanovy společnosti nesvěřují valné hromadě či dozorčí radě.

Pokorná a kol. (2014, s. 286) říká, ţe představenstvo je obligatorním orgánem akciové spo- lečnosti v rámci dualistického systému vnitřního řízení a je statutárním orgánem. V prvé řadě představuje představenstvo orgán společnosti s tzv. zbytkovou působností. To znamená, ţe pokud stanovy společnosti, zákon, popřípadě rozhodnutí orgánu veřejné moci nevkládají urči- tou působnosti do rukou konkrétního orgánu akciové společnosti, náleţí tato záleţitost před- stavenstvu coby statutárnímu orgánu obchodní korporace.

Vedle zbytkové působnosti představenstva právní předpisy zakládají působnost představen- stva v konkrétně určených případech. Představenstvu proto náleţí například obchodní vedení společnosti (např. rozhodování o strategických otázkách, finančního řízení, marketingu, vnitř- ní organizace práce). Náleţí mu rovněţ oprávnění zastupovat akciovou společnost ve všech věcech, které jsou vyjmenovány v novém občanském zákoníku v § 164.

Představenstvo akciové společnosti v sobě rovněţ v souladu se zákonem koncentruje odpo- vědnost za řádné vedení účetnictví, vyhotovování účetních závěrek, působnost ve vztah zprá- vě o podnikatelské činnosti a stavu majetku společnosti nebo působnost ve vztahu k vypraco- vání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami za podmínek stanovených právní úpravou podnikatelských seskupení.

Představenstvo je současně orgánem, který vykonává významnou působnost ve vztahu k valné hromadě. Představenstvo svolává valnou hromadu, případně i náhradní valnou hroma- du, zařazuje záleţitosti na valnou hromadu na návrh kvalifikovaného akcionáře, případně rozhoduje o odmítnutí vysvětlení na valné hromadě. Z dalších praktických věci lze uvést, ţe je to představenstvo, které odpovídá za vyhotovení úplného znění stanov v případě, ţe jsou stanovy dotčeny změnou nebo dokonce mění obsah stanov, pokud z rozhodnutí valné hromady neply- ne, jakým způsobem se mění stanovy.

Zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích § 435, odstavec 3 uvádí, ţe nikdo není oprávněn udělovat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení.

(28)

28

Rozehnal (2014) říká, ţe představenstvo je výkonným orgánem, který se má řídit zása- dami schválenými valnou hromadou a skládat ji účty ze své činnosti. Představenstvo je řídícím orgánem s úkolem definovat strategické zaměření a strategické cíle společnosti, jmenovat a kontrolovat provozní management, sledovat, nakolik a jakým způsobem společnost naplňuje stanovené cíle, a kontrolovat dodrţování norem.

Na rozdíl od valné hromady vyjadřuje představenstvo vůli společnosti navenek, protoţe z právních jednání, která činí představenstvo v zastoupení společnosti, vznikají společnosti prá- va a povinnosti. Rozhodování představenstva směřuje i dovnitř společnosti. V tomto případě se jedná o obchodní vedení. Rozhodnutí učiněná v rámci obchodního vedení nezakládají prá- va a povinnosti společnosti vůči třetím osobám. Patří sem rozhodování o podnikatelské čin- nosti, stanovení způsobů její realizace, rozhodování o změně pracovních metod, vnitřním or- ganizačním členěním atd. Obchodní vedení vyţaduje ke své realizaci i projev vůle směřující vůči třetím osobám.

V případě veřejně obchodovatelné akciové společnosti je funkce představenstva zaměřena prioritně na přijímání strategických rozhodnutí, mělo by existovat jasné dělítko mezi vedením, řízením a vlastnictvím. Představenstva v těchto společnostech působí v přísnějším reţimu, jejich členové musejí dbát na dodrţování poţadavků zákona o obchodních korporacích v ta- kových oblastech, jako je udrţování kapitálu, rozdělení zisku, splácení základního kapitálu, účetnictví a udrţování rezervních fondů. Potřeba vyšší ochrany je vyvolána potřebou chránit veřejnost, která do takových společností investuje. Mezi valnou hromadou a managementem společnosti stojí představenstvo a dozorčí rada. Představenstvo je odpovědné za provozní ří- zení společnosti i za její dlouhodobé strategické směřování, naproti tomu dozorčí rada odpo- vídá za kontrolu činnosti představenstva.

Zástupčí oprávnění představenstva je vůči třetím osobám neomezitelné, coţ je důsledkem toho, ţe je statutárním orgánem. Stanovami, rozhodnutím valné hromady nebo dozorčí rady můţe být sice omezeno právo představenstva jednat za společnost, toto omezení však směřuje pouze dovnitř akciové společnosti a ve vnějších poměrech je neúčinné. Společnost je ve vztahu k třetím osobám vázána i takovými právními jednáními, jimiţ představenstvo překročilo rozsah omezení zástupčího oprávnění.

Představenstvo zajišťuje řádné vedení účetnictví, předkládá valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, případně mezitímní účetní závěrku a v souladu se stanovami také návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty.

(29)

29

Účetní závěrku nebo hlavní údaje z ní určené stanovami společnosti uveřejní představenstvo způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady alespoň 30 dnů přede dnem jejího konání s uvedením doby a místa, kde je účetní závěrka k nahlédnutí. Uve- řejní-li společnost účetní závěrku na svých internetových stránkách alespoň po dobu 30 dnů přede dnem konání valné hromady a do doby 30 dní po schválení nebo neschválení účetní závěrky, věta první se nepouţije.

Společně s účetní závěrkou uveřejní představenstvo způsobem podle odstavce 1 také zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku; tato zpráva je součástí výroční zprávy podle jiného právního předpisu, zpracovává-li se.¹⁵

Právní poměr mezi členem představenstva se řídí smlouvou o výkonu funkce, na níţ se pod- půrně pouţití ustanovení o příkazní smlouvě, pokud není ve smlouvě stanoveno jinak. Neob- sahují-li stanovy nebo smlouva o výkonu funkce délku funkčního období, platí, ţe byla pro kaţdého jednotlivého člena představenstva sjednána na jeden rok.

Představenstvo rozhoduje většinou hlasů přítomných členů, ledaţe stanovy určí vyšší počet.

Kaţdý člen představenstva má jeden hlas.

3.1 Členství

Díky rekodifikaci můţe být členem představenstva nejen fyzická osoba, ale i právnická oso- ba. Jsou zde určité podmínky, které musí být splněny:

▫ Členem orgánu obchodní korporace nemůţe být ten, kdo není bezúhonný ve smyslu zákona o ţivnostenském podnikání, a ani ten, u koho nastala skutečnost, která je pře- káţkou provozování ţivnosti.

▫ Kdo se má stát členem orgánu obchodní korporace, předem zakladatele nebo obchodní korporaci informuje, zda ohledně jeho majetku nebo majetku obchodní korporace, v níţ působí nebo působil v posledních 3 letech jako člen orgánu, bylo vedeno insol- venční řízení podle jiného právního předpisu anebo zda u něho není dána jiná překáţ- ka funkce.

▫ Zástupce právnické osoby, která je členem orgánu obchodní korporace, musí splňovat poţadavky a předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena orgánu a újmu jím způsobenou obchodní korporaci nahradí společně a nerozdílně s

15 § 435, odstavec 4 a § 436 zákona 90/2012 Sb. o obchodních korporacích

(30)

30

právnickou osobou, kterou zastupuje; ustanovení občanského zákoníku o důsledcích nezpůsobilosti pro výkon funkce a její ztráty se pouţijí na zástupce obdobně.

▫ Na zástupce právnické osoby, která je členem orgánu obchodní korporace, se pouţijí ustanovení tohoto zákona o střetu zájmů, nepřípustnosti konkurenčního jednání a ustanovení právního předpisu o povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře a násled- cích porušení této povinnosti.¹⁶

3.2 Volení a odvolávání členů představenstva

Členy představenstva volí a odolává valná hromada, ledaže stanovy určí, že tato působ- nost náleží dozorčí radě. Neurčí-li stanovy jinak, má představenstvo 3 členy. Představenstvo můţe být i jednočlenné. V případě, ţe má představenstvo více členů, volí a odvolává svého předsedu.

Dědič (2012, s. 434) říká, ţe nejčastějším způsobem ukončení funkce člena představen- stva je - kromě uplynutí doby - odvolání člena představenstva, k němuţ je oprávněn or- gán, který jej do funkce zvolil, tj. valná hromada, popřípadě dozorčí rada, pokud má společ- nost jediného akcionáře, rozhoduje o odvolání tento akcionář, případně dozorčí rada. Osoby, které jsou členy představenstva, mohou ze své funkce odstoupit.

Člen orgánu obchodní korporace můţe ze své funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná. Neurčuje-li společenská smlouva nebo smlouva o výkonu funkce jinak, oznámí odstupující člen své odstoupení orgánu, který jej zvolil, a jeho funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li příslušný orgán obchodní korporace na ţádost odstupujícího jiný okamţik zániku funkce. Je-li tímto orgánem jediný společník, skončí funkce uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení ozná- mení o odstoupení z funkce jedinému společníkovi, neujednají-li jiný okamţik zániku funkce.¹⁷

Rozehnal (2014) říká, ţe v případě smrti člena představenstva, odstoupení z funkce, odvolání anebo jiného ukončení funkce zvolí příslušný orgán do 2 měsíců nového člena představenstva.

Nebude-li představenstvo schopno plnit své funkce, jmenuje chybějící členy soud na návrh

16 § 46 zákona 90/2012 Sb. o obchodních korporacích

17 § 59, odstavec 5 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích

(31)

31

osoby, která na tom má právní zájem, a to na tu dobu, neţ bude řádně zvolen chybějící člen nebo členové, jinak můţe soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.

Stanovy mohou určit, ţe představenstvo, jehoţ počet členů neklesl pod polovinu, můţe jmenovat náhradní členy do příštího zasedání orgánu, který je oprávněn členy jmenovat. Takový způsob jmenování členů představenstva se nazývá kooptace. Stanovy také mohou určit volbu náhradníků, kteří nastupují na uvolněné místo člena představenstva podle stanoveného pořadí.

Pokorná (2014, s. 287) uvádí, ţe novinkou, kterou zákon o obchodních korporacích přinesl, je i moţnost tzv. náhradnictví. Stanovy akciové společnosti mohou určit volbu náhradníků, kteří nastupují na uvolněné místo člena představenstva podle stanoveného pořadí. Například tedy valná hromada zvolí tři členy představenstva, přičemţ současně určí tři náhradníky. Po- kud zvolenému členovi představenstva jeho funkce zanikne, automaticky dojde ke zvniku funkce u toho náhradníka, který je aktuálně v pořadí. Ostatní náhradníci se následně posunou o pozici výše.

(32)

32

4 Práva a povinnosti členů představenstva a. s.

Pokorná (2014, s. 289) uvádí, ţe základní povinností člena představenstva je povinnost vyoknávat funkci s péčí řádného hospodáře, povinnost informovat zakladatele akciové společnosti, repektive orgán příslušný k jeho volbě, zda ohledně jeho majektu nebo majetku obchodní koprorace, v níţ působí nebo působil v posledních 3 letech jako člen orgánu, bylo vedeno insolvenční řízení nebo řízení o diskvalifikací anebo zda u něho není dána překáţka funkce. Člen představenstva má dále povinnost informovat o zániku své funkce z důvodu ztráty předpokladů pro výkon funkce, respektive informační povinnost, nastane-li u něj poteciální střet zájmů nebo střet zájmů plynoucí ze záměru uzavřít s akciovou společností smlouvu.

Zvláštní povinností představenstva je povinnost zdržet se konkurečnního jednání. Člen představenstva zásadně nesmí podnikate v rámci předmětu činnosti akciové společnosti, at o ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného.

4.1 Povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře

Pokorná (2014, s. 92-94) uvádí, ţe v kaţdodenní činnosti obchodní korporace mají klíčové postavení její výkonné orgány, neboť jim náleţí veškerá působnost k řízení běţného provozu i výkon dalších organizačních činností spojených s uplatňováním práv společníků, s plněním povinností ke státu a k orgánům správy regionu, v němţ korporace působí, s plněním povin- ností zohledňujících veřejné zájmy… Jsou rovněţ oprávněny zastupovat korporaci ve vněj- ších vztazích při právním jednání se třetími osobami. V organizačním systému korporace se tak u výkonných orgánů soustřeďují informace i rozhodovací a jednatelské působnosti, které umoţňují pruţně reagovat na měnící se podmínky, v nichţ korporace podniká, ale otevírají jim téţ moţnosti zneuţití velmi silného postavení, které mají.

Poţadavek péče řádného hospodáře nepřináší jako nový prvek zákon o obchodních korpora- cích, nýbrţ navazuje na obchodní zákoník. Péče řádného hospodáře se můţe definovat jako jednotlivé prvky, které charakterizují tu péči. Jde tedy o objektivní standard jednání, které nebere v úvahu osobní charakteristiky jednotlivých členů orgánů, nýbrţ výkon jejich funkce posuzuje jednotným, na nich nezávislým měřítkem. Chápání péče řádného hospodáře jako objektivního kritéria zohledňuje, ţe k výkonu funkce jsou potřebné určité znalosti, dovednos- ti, zkušenosti, které musí mít shodně všichni členové orgánů, neboť se ocitají v totoţné situaci

(33)

33

- řídí podnikatelský subjekt zaměřený na získávání výnosu v konkurenčním prostředí trţního hospodářství. Standard však zahrnuje i prvky subjektivní povahy - zkoumá, zda je konkrétní osoba schopna jednat svědomitě, pečlivě, pozorně, ale téţ aktivně, obětavě a nápaditě.

Standard péče řádného hospodáře vychází z duality náležitosti péče a loajality: základní sloţky standardu péče řádného hospodáře představují požadavek potřebné odbornosti spo- čívající ve znalostech, zkušenostech a dovednostech. Odbornost neznamená dokonalou věc- nou znalost všech řízených procesů i postupů vyuţívaných při řízení procesů a získávání in- formací o nich, nýbrţ znalost řízení korporace, schopnost včas rozpoznat nutnost speciální pomoci a schopnost této pomoci vyuţít, tedy vyhodnotit získané informace a vyuţít jich pro rozhodování o záleţitostech korporace. K tomu přistupuje požadavek loajality vyjadřující jednoznačnou preferenci zájmů a potřeb společnosti a rezignaci na vlastní osobní zájmy i na zájmy jen určité skupiny společníků. V aktivním jednání členu orgánu to znamená, ţe obě sloţky budou vzájemně prolínat a doplňovat. Od člena orgánu korporace s tímto vyţaduje profesionální postup při řízení korporace a schopnost volit řešení, která se jeví jako optimální nejen z hlediska odborného, ale téţ z hlediska optimalizace zájmů společnosti.

Zákon o obchodních korporacích také definuje péči řádného hospodáře.

Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou.

Člen statutárního orgánu kapitálové společnosti můţe poţádat nejvyšší orgán obchodní korporace o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení; tím není dotčena jeho povinnost jednat s péčí řádného hospodáře.¹⁸

Při posouzení, zda člen orgánu jednal s péčí řádného hospodáře, se vţdy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaloţila jiná rozumně pečlivá osoba, byla-li by v postavení člena obdobného orgánu obchodní korporace.¹⁹

Pokorná (2014, s. 94) uvádí, ţe pokud člen orgánu obchodní korporace nedosáhne při výkonu své funkce očekávaného standardu, je povinen vydat korporaci prospěch, který získal v

19 § 52, odstavec 1 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích