Posudek recenzenta diplomové práce
Jméno studenta: Lenka Berková
Téma práce: Cílování inflace v Č eské republice a v Polsku a jeho zhodnocení pomocí ztrátové funkce centrální banky
Kritéria hodnocení práce Stupeň hodnocení
výborně velmi dobře vyhovující nevyhovující
Stupeň splnění cíle práce /
Logická stavba práce /
Práce s literaturou /
Adekvátnost použitých metod / Hloubka provedené analýzy
/ve vztahu k tématu/
/ Úprava práce
/text, grafy, tabulky/
/
Stylistická úroveň /
P ř ipomínky k práci a otázky k obhajob ě :
Autorka se ve své diplomové práci zabývá problematikou cílování inflace v České republice a v Polsku. Grafická úprava práce a její stylistická úroveň je nadprůměrná a celkově lze práci hodnotit jako velmi zdařilou. Některé nedostatky práce jsou spíše pouze okrajové a výrazněji nekazí celkový dojem. Cíl práce je definován jako zhodnocení úspěšnosti zavedení režimu cílování inflace pomocí tří kriterií: pomocí dosažené desinflace, dosažení stanovených cílů a pomocí ztrátové funkce centrální banky. Logická struktura práce je těmto cílům velmi dobře podřízena. Ačkoli mohla být provedená analýza v některých částech detailnější, lze konstatovat, že cíle byl naplněny.
Práce je rozdělen do dvou vhodně navazujících částí.
V první části se autorka zaměřuje na praktické aspekty zavedení režimu cílování inflace v České republice a v Polsku. Tato kapitola obsahuje přehledný popis nejdůležitějších okolností a úskalí spojených se změnou měnového režimu. Po obsahové stránce se této části nedá nic vytknout.
Vlastní přínos práce je obsažen v druhé části nazvané Hodnocení cílování inflace v České republice a v Polsku, ve které se autorka nejprve zaobírá problematikou hodnocení změny režimu z pohledu schopnosti snížit míru inflaci. Provedená analýza je poměrně strohá a autorka se zaměřuje pouze na okomentování vývoje inflace v obou zemích. Kvalita práce by se zvýšila, kdyby se autorka zaměřila na vývoj nákladu desinflace – např. pomocí vývoje koeficientu obětování. Autorka sice zmiňuje dopady snižování inflace na reálnou ekonomiku, avšak hlouběji se jim již nevěnuje. V druhé části je analyzována úspěšnost z pohledu plnění inflačních cílů. I tato kapitola je velmi stručná a mohla by být vhodně doplněna např. o faktory, proč Polsko nebylo schopno ani jednou splnit inflační cíl, popř. jaké důsledky plynou z této neschopnosti pro důvěryhodnost centrální banky.
Druhý způsobem hodnocení úspěšnosti režimu cílování inflace je pomocí ztrátové funkce, kterému autorka věnuje zbylou část své práce. Tato kapitola je velmi zdařilá a představuje jádro provedené analýzy. Autorka názorně ilustruje, jak se vyvíjely vypočtené hodnoty ztrátové funkce před a po přijetí inflačního cílení v závislosti na zvolených hodnotách parametrů a použitých proměnných. Velmi vhodně se rovněž věnuje faktorům, které způsobily pokles či růst hodnot ztrátové funkce. Tuto část lze charakterizovat jako nadprůměrnou.
Poznámka ke vzorci na straně 51: Není příliš vhodné označovat proměnnou stejným symbolem jako její index (požadovaná hodnota proměnné t v čase t)
Určitým nedostatkem je práce s literaturou. Autorka sice v seznamu literatury uvádí značné množství zdrojů, avšak v textu se jim nijak konkrétně nevěnuje, ani je neuvádí a necituje jako původní zdroje.
Navzdory výše zmíněným výtkám, které jsou spíše marginálního charakteru, je předkládaná práce kvalitní, a proto ji navrhuji k obhajobě se známkou výborně.
Autorka by se mohla u obhajoby věnovat těmto otázkám:
1) Jaké jsou dopady neschopnosti dosáhnout inflačního cíle pro důvěryhodnost centrální banky a jakou roli hraje důvěryhodnost pro centrální banku v režimu cílování inflace?
2) Použitá kvadratická ztrátová funkce penalizuje stejným způsobem podstřelení i přestřelení inflačního cíle. Je tento předpoklad reálný? Je přestřelení i podstřelení stejně nežádoucí?
Jiří Korbel
Katedra měnové teorie a politiky Fakulta financí a účetnictví
Vysoká škola ekonomická v Praze
