Hodnocení diplomové práce – oponent
Autor hodnocení: Ing. Jan Skapa, Ph.D.
Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Koudelka, Ph.D.
Oponenti: Ing. Jan Skapa, Ph.D.
Téma: Aplikace optovláknových DTS systémů ve stavebnictví
Verze ZP: 1
Student: Ing. David Hrubý
1. Splnění požadavků zadání.
Zadání práce patří k jednodušším. Předložená práce odpovídá zadání, zadání je splněno ve všech bodech.
2. Hodnocení formální stránky závěrečné práce.
Práce je členěna do 6 kapitol včetně Úvodu a Závěru.
V Úvodu je chybně uveden název univerzity "VŠB". Je třeba uvést úplný název univerzity.
V kapitole č. 2 jsou popsány dobře známé principy optické Ramanovské reflektometrie. Věta
"Můžeme tedy říci, že optické vlákna nejsou využívány pouze pro účely telekomunikační, ale také pro účely senzorické." vyvolává až fyzickou bolest...
Formulaci "Optické vlákno je v případě použití systému DTS chápáno jako lineární senzor."
nepovažuji za šťastnou vzhledem k použití nelineárního senzorového principu.
Obrázky 2 a 3 jsou shodné, byť jsou popsány odlišně.
Další kapitoly jsou experimentální. V kapitole 4 byla nevhodně zvolena metoda pro porovnání kontinuálního a bodového měření. V prezentaci experimentálních dat jsou silné mezery. Není
uvedeno, zda byl proveden pouze jeden experiment či větší množství měření. V případě většího počtu realizací by bylo vhodné výsledky zobrazovat pomocíkrabicových grafů s vyznačením konfidenčních intervalů.
Další výhrady k formální a jazykové stránce práce nemám.
3. Hodnocení výsledků závěrečné práce.
Uvedené výsledky popisují pouze daný případ tuhnutí betonu. Není provedeno srovnání s jinou měřicí metodou či simulací teplotního vývoje betonové směsi při tuhnutí betonu. Není uvedeno, jak byly mezi sebou skládány jednotlivé senzorické kroužky v plotnách. Z naměřených dat, uvedených v příloze, je tedy velmi problematické vytvořit grafy shodné s těmi, které jsou uvedené v práci.
4. Hodnocení práce z hlediska přínosu nových poznatků.
Práce ukazuje možnosti použití DTS na principu Ramanovské reflektometrie při měření hydratačního tepla, vznikajícího při tuhnutí betonové směsi. Tyto výsledky bude možné využít v praxi po
odstranění principielních nedostatků.
5. Charakteristika výběru a využití studijních pramenů.
Výběr studijních pramenů je dostatečný. Převzaté pasáže jsou náležitě odlišeny od vlastních výsledků a myšlenek.
6. Otázky k obhajobě.
1. V seznamu použitých zkratek a symbolů máte uvedeno:
T -- Teplota Jaké jsou jednotky?
2. V kapitole 2 -- Optovláknové distribuované systémy uvádíte:
Systémem DTS (Distribution Temperature System) rozumíme opticko-elektrické zařízení
založené na principu reflektometru sloužící k měření teplot nebo mechanického napětí, jako je tah a tlak, v optickém vlákně.
Umíte DTS systémem měřit mechanické napětí?
3. U obr. 1 je uveden popisek "DTS senzor".
Jde skutečně o senzor? Co je senzorem v případě DTS systému?
4. V kapitola 2.4 je uvedeno
• Strokesova součást s vyšší vlnovou délkou a nižší frekvencí (zde jsou protony generovány).
• Anti-Strokesova součást s nižší vlnovou délkou a vyšší frekvencí než je Rayleighův rozptyl (zde jsou protony ničeny).
Opravdu dochází k destrukci a vzniku protonů?
5. Jak se navzájem liší obrázky č. 2 a 3?
6. V kapitole 2.5:
Co ve vztazích (1) a (5) je skalár a co vektor?
7. V kapitole 3.1 uvádíte:
Abychom zabezpečili dobrou rozlišovací schopnost, bylo v každém kroužku namotáno 5 metrů optického vlákna.
V kapitole 3 je uvedena rozlišovací schopnost 1.02 metru. Skutečně smotáním vlákna do kroužků zvýšíte rozlišovací schopnost systému?
8. V kapitolách 3.7 a 3.8
Kolik měření bylo provedeno s každým průměrem kroužku? Jak probíhala jednotlivá měření?
9. V kapitole 4 je navržená metoda pro porovnání bodového a kontinuálního měření principielně nevhodná vzhledem k rozlišovací schopnosti systému a velikosti betonové krychle. Kroužek měří něco úplně jiného než přímé vlákno.
Závěr "Na základě výsledků měření můžeme říci, že kontinuální měření nemá smysl pro měření teploty v daném bodě." asi nikoho nepřekvapí...
10. Na str. 35 píšete:
Celkový vývoj teplot po celou dobu měření je znázorněn v teplotním modelu na obrázku 49.
Vytvořil jste matematický model vývoje teplot nebo jde o znázornění experimentálních výsledků?
11. K obr. 57:
Jak byly skládány jednotlivé kroužky v plotně vzhledem ke zdi? Je možné rozlišit teplotu v jednotlivých senzorických kroužcích namísto ploten?
7. Souhrnné hodnocení.
Předložená práce obsahuje řadu zbytečných nedostatků jak v přípravě experimentů tak v prezentaci experimentálních výsledků. Přesto -- práce nastiňuje možnou cestu k využití DTS systémů ve stavebnictví. Práci tedy doporučuji k obhajobě. Hodnotím celkovou známkou "dobře".
dobře Celkové hodnocení:
Ostrava, 13.05.2013 Ing. Jan Skapa, Ph.D.
