Hlavní práce6035_xsimj45.pdf, 327.4 kB Stáhnout

(1)

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a ú etnictví

BAKALÁ SKÁ PRÁCE

2007 Jana Šim nková

(2)

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a ú etnictví

Katedra ve ejných financí

Studijní obor: Dan a finan ní kontrola

Obchodní majetek v legislativ a v praxi

Autor bakalá ské práce: Jana Šim nková

Vedoucí bakalá ské práce: doc. Ing. Slavomíra Svátková, CSc.

Rok obhajoby: 2007

(3)

estné prohlášení:

Prohlašuji, že bakalá skou práci na téma: „Obchodní majetek v legislativ a v praxi“ jsem vypracovala samostatn a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem ádn ozna ila a uvedla v p iloženém seznamu.

V Praze dne 31. kv tna 2007

podpis

(4)

Anotace:

Tato práce se zabývá obchodním majetkem a jeho vymezením v právních p edpisech.

Nejprve je pojem „obchodní majetek“ vysv tlen v len ní dle jednotlivých zákon , ve kterých je definován. Následn jsou na modelovém p íkladu znázorn ny rozdíly v pojetí obchodního majetku. Sou ástí práce je provedené dotazníkové šet ení, jeho výsledky a vyhodnocení.

(5)

Obsah

Úvod...5

1. Vymezení obchodního majetku dle jednotlivých právních p edpis ...7

1.1 Obchodní zákoník ...7

1.2 Zákon o daních z p íjm ...9

1.3 Zákon o dani z p idané hodnoty...11

1.4 Legislativa Slovenské republiky ...12

2. Modelový p íklad...15

2.1 Vymezení podmínek ...15

2.2 Majetková struktura dle sou asných právních p edpis ...18

2.3 Vyhodnocení modelového p íkladu ...19

3. Dotazníkové šet ení a jeho vyhodnocení ...21

3.1 Zp sob provád ní dotazníkového šet ení ...22

3.2 Výsledky dotazníkového šet ení ...24

3.3 Vyhodnocení dotazníkového šet ení a návrh vhodných zm n...31

Záv r ...33

Seznam použitých zdroj ...34

Seznam tabulek ...35

Seznam graf ...35

Seznam p íloh ...35

(6)

Úvod

O majetku by málokdo hovo il jako o pojmu, který si nedokáže p edstavit nebo ho neumí vysv tlit. Dle mého názoru si však lidé v tšinou p edstavují v ci hmatatelné nebo alespo viditelné. Spíše výjime n si p edstaví i v ci nehmotného charakteru, jako nap íklad vzd lání, do kterého je t eba investovat spoustu asu a n kdy i pen z. Majetkem jsou však také r zné p j ené v ci, i když v danou chvíli nejsou vlastníkovi k dispozici. Stejn tak je to i s pojmem „obchodní majetek“. Tém každý si p edstaví movité nebo nemovité v ci, které jsou ve vlastnictví podnikatele, jako nap íklad stroje, automobily, ná adí, zásoby zboží a materiálu, budovy a pozemky. Také cenné papíry, sm nky a nakoupené dluhopisy, jsou pro mnohé p edstavitelné. Ale co nap íklad obchodní zna ka i obchodní firma, jinak e eno logo a název firmy? Databáze zákazník i odborná kvalifikace podnikatele? P itom práv tento majetek se získává velmi dlouho a obtížn . A už jde o studium na odborných školách, dlouholeté získávání poznatk p i výrob i dob e uvedené jméno firmy na trhu výrobk a služeb. Vždy se jedná o dlouhodobý individuální proces, který lze jen velmi t žko urychlit nebo ošidit.

Pokud budeme hledat pojem „obchodní majetek“ a jeho vymezení, setkáme se hned se t emi výklady ve t ech r zných právních p edpisech, kterými jsou obchodní zákoník, zákon o daních z p íjm a zákon o dani z p idané hodnoty. Zde se nabízí otázka, zda n kolik výklad téhož pojmu není nep ehledné až zavád jící a zda nevznikají v obchodních vztazích zbyte né komplikace. Nedochází-li tedy k r znému pochopení tohoto pojmu mezi jednotlivci, když je v právních p edpisech vysv tlen r znými zp soby. Pravd podobnost r zného chápání je vyšší, jestliže je v jiných právních p edpisech odkaz na tento pojem, avšak není blíže ur eno, podle které definice je vymezen. S touto situací se m žeme setkat nap íklad v zákon o dani d dické, dani darovací a dani z p evodu nemovitostí, kde je na termín „obchodní majetek“ odkaz v podmínkách pro osvobození od t chto daní.

Cílem mé bakalá ské práce je vysv tlit pojem „obchodní majetek“ a s ním související pojmy, jak jsou vymezeny v jednotlivých zákonech eské republiky. Ur it, zda se vymezení v zákonech navzájem dopl ují i nikoliv. Po názorné ukázce na modelovém p íkladu a po provedení dotazníkového šet ení rozhodnu, zda je vhodná zm na v legislativ , která se tímto termínem zabývá. Rozhodnu také, zda by tento pojem nemohl být vysv tlen pouze v jednom z právních p edpis takovým zp sobem, aby již nebylo nutné další up esn ní v jednotlivých zákonech, které se jím zabývají.

(7)

Jak jsem již uvedla výše, nejprve využiji údaj z právních p edpis , platných k 31. 5. 2007, k vysv tlení všech pot ebných termín nutných pro správné pochopení pojmu „obchodní majetek“. Pro jednodušší pochopení celé problematiky týkající se obchodního majetku znázorním jeho pojetí na modelovém p íkladu. Ukáži na n m odlišnosti ve struktu e obchodního majetku firmy z hlediska všech t ech vymezení v jednotlivých výše uvedených zákonech. Velkou ást mé bakalá ské práce v nuji dotazníkovému šet ení, ve kterém se zam ím na znalosti obyvatel eské republiky. Nejprve jsem musela vy ešit jejich rozd lení vzhledem ke zkoumané otázce. Bylo velmi d ležité zvolit správný t ídící znak, který jednoduše rozd lí obyvatelstvo na jednotlivé skupiny tak, aby p i výb ru statistického vzorku byla zohledn na celá populace eské republiky. Dalším d ležitým bodem byla volba vhodných otázek zahrnutých v dotazníku. Dotazy by m ly být jednoduché, aby neodradily potenciální respondenty od odpov dí, a zárove musí splnit ú el dotazníkového šet ení – dát jednozna né odpov di na mnou zkoumané otázky. Na základ provedených p ípravných fázích jsem v období b ezen – kv ten 2007 uskute nila vlastní dotazníkové šet ení. Vzhledem k mému trvalému bydlišti jsem sb r dat provád la na území hlavního m sta Prahy a jeho blízkého okolí. Jednalo se o náhodný výb r respondent , a již z ad student a u itel , drobných živnostník jako jsou ezník nebo automechanik, zam stnanc velkých firem jako nap íklad eský rozhlas i pracovník finan ních ú ad . Celé dotazníkové šet ení m lo potvrdit i vyvrátit již zmín né dva p edpoklady. V první ad jde o nevhodnost uvedení definice „obchodního majetku“ sou asn do t ech právních p edpis . V druhé ad pak o nev domost obyvatel, že obchodní majetek mohou být i v ci nehmotného charakteru. Na základ výsledk výzkumu se rozhodnu, zda je právní úprava posta ující, i zda jsou vhodné její úpravy, nebo dokonce zásadní zm ny.

(8)

1. Vymezení obchodního majetku dle jednotlivých právních p edpis

Je velmi zajímavé, že pojem „obchodní majetek“ je v legislativ eské republiky vymezen hned trojím zp sobem – v obchodním zákoníku, v zákon o daních z p íjm a v zákon o dani z p idané hodnoty, ale v ú etních p edpisech se tento termín nevyskytuje ani jednou. V zákon o dani d dické, dani darovací a dani z p evodu nemovitostí je však na n j uveden odkaz, p i emž není definováno, na které ze t ech vymezení je odkazováno.

1.1 Obchodní zákoník

Pojem „obchodní majetek“ je v obchodním zákoníku vymezen následujícím zp sobem:

Obchodním majetkem podnikatele, který je fyzickou osobou, se pro ú ely obchodního zákoníku rozumí majetek (v ci, pohledávky a jiná práva a pen zi ocenitelné jiné hodnoty), který pat í podnikateli a slouží nebo je ur en k jeho podnikání. Obchodním majetkem podnikatele, který je právnickou osobou, se rozumí veškerý jeho majetek.¹

Vzhledem k tomu, že obchodní zákoník je právní p edpis upravující vztahy mezi podnikateli navzájem, je i termín „obchodní majetek“ brán pouze z pohledu podnikatel . V tomto p ípad je tedy nezbytné rozlišit osoby podnikatele od ostatních obyvatel. V obchodním zákoníku je také uvedena definice „podnikání², podnikatele³ a podniku⁴“.

Z definice „obchodního majetku“ je patrné rozlišení z pohledu vlastnictví, a to na majetek ve vlastnictví fyzické osoby a právnické osoby. Toto rozlišení je zcela na míst , protože majetek ve vlastnictví fyzické osoby, která ho používá pro své soukromé ú ely, nem že být zahrnován do jejího obchodního majetku. Je ovšem velmi obtížné ur it, zda fyzická osoba užívá majetek pouze pro své soukromé pot eby nebo ho využívá i pro podnikatelskou innost. Naproti tomu u právnické

1 Zákon íslo 513/1991 Sb., obchodní zákoník § 6 odst. 1

4 Zákon íslo 513/1991 Sb., obchodní zákoník § 5 odst. 1-2

(9)

osoby nem že dojít k tomu, aby její majetek nebyl ur en k podnikání. Proto je v definici obchodní majetek právnické osoby vymezen jako její veškerý majetek.

V obchodním zákoníku je také definice „obchodního jm ní⁵, istého obchodního majetku⁶ a vlastního kapitálu⁷“. První dva termíny p ímo vycházejí z vyjád ení

„obchodního majetku“ uvedeného v tomto zákoníku a pro oba platí stejné rozlišení, tedy z hlediska vlastnictví fyzické osoby podnikatele nebo právnické osoby. Odlišn se však p istupuje k závazk m podnikatele, které vyjad ují cizí zdroj financování, a z hlediska ú etnictví jsou evidovány na stran pasiv, na rozdíl od obchodního majetku, který je evidován na stran aktiv. Pro vyjád ení

„obchodního jm ní“ stojí závazky a obchodní majetek vedle sebe a tvo í soubor obchodního majetku a závazk .⁸ Je však t eba upozornit na to, že se nejedná o sou et t chto dvou položek. Pro vyjád ení obchodního jm ní neuvažujeme íselnou hodnotu. Jedná se o veškerý majetek a dluhy uvedené v rozvaze firmy.

V p ípad ukon ení innosti p echází obojí na právního nástupce, který ru í za závazky zaniklé spole nosti a disponuje jejím obchodním majetkem. Pro vyjád ení

„ istého obchodního majetku“ se závazky od obchodního majetku od ítají. Takto vypo tená hodnota slouží nap íklad pro vypo ádání p i zániku ú asti spole níka za trvání spole nosti jinak než p evodem podílu⁹ nebo pro ochranu v itel a dlužník p i fúzi akciových spole ností¹⁰, ale i pro znalecké posudky p i zm n právní formy na spole nost s ru ením omezeným nebo akciovou spole nost¹¹. Naproti tomu pojem „vlastní kapitál“ je v obchodním zákoníku definován jako zdroj financování obchodního majetku, který je vykazován v rozvaze na stran pasiv.

Nejde tedy o rozší ení definice, jak tomu bylo u p edchozích dvou termín , ale jedná se o vymezení zp sobu financování a o provázání obchodního zákoníku s ú etními p edpisy.

8 Nesnídal, Ji í. Majetek podniku. Ekonom, 1997, ro . XLI, . 3/1997, s. 49

10 Zákon íslo 513/1991 Sb., obchodní zákoník § 220x

11 Zákon íslo 513/1991 Sb., obchodní zákoník § 69d odst. 8

(10)

1.2 Zákon o daních z p íjm

V zákon o daních z p íjm je pojem „obchodní majetek“ definován následovn : Obchodní majetek je souhrn majetkových hodnot (v cí, pohledávek a jiných práv a pen zi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je ú továno anebo jsou nebo byly uvedeny v evidenci majetku a závazk pro ú ely stanovení základu dan a dan z p íjm („da ová evidence“). Dnem vy azení majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o tomto majetku naposledy ú toval nebo jej naposledy uvád l v da ové evidenci.¹² Podnikatelé se z pohledu zákona o daních z p íjm nazývají „poplatníky“ a jejich vymezení je pro fyzické¹³ a právnické osoby¹⁴ odlišné.

Z definice „obchodního majetku“ v zákon o daních z p íjm je na první pohled patrná odlišnost od definice v obchodním zákoníku. Aby se jednalo o „obchodní majetek“ z pohledu tohoto zákona, musí o n m být ú továno, nebo musí být evidován v da ové evidenci. Není tedy rozhodující, zda poplatník sv j majetek k podnikání používá, d raz je kladen na jeho rozhodnutí, zda majetek do ú etnictví i evidence zahrne. Je ovšem t eba zmínit, že existují r zná zákonná opat ení, která povinnost zahrnutí do obchodního majetku p ímo na izují. Jako p íklad mohu uvést jednu z podmínek uznatelnosti nájemného hrazeného formou finan ního pronájmu do da ových náklad pouze za p edpokladu, že poplatník v roce ukon ení pronájmu zahrne takto získaný majetek do svého obchodního majetku¹⁵.

Obchodní majetek je vymezen v ásti ur ené daním z p íjm fyzických osob, konkrétn v ásti vztahující se k osvobození od dan . Je tak u in no p edevším z d vodu návaznosti na stanovení za átku lh ty pro osvobození p íjm z prodeje majetku, který již v dob prodeje zahrnut v obchodním majetku není, avšak d íve tomu tak bylo¹⁶. Pokud poplatník prodá obchodní majetek p ed uplynutím této lh ty, je povinen p íjem z tohoto prodeje zdanit dle zákona o daních z p íjm ¹⁷.

12 Zákon íslo 586/1992 Sb., o daních z p íjm § 4 odst. 4

15 Zákon íslo 586/1992 Sb., o daních z p íjm § 24 odst. 4 písm. c)

16 Zákon íslo 586/1992 Sb., o daních z p íjm § 4

17 Zákon íslo 586/1992 Sb., o daních z p íjm § 10 odst. 1 písm. b) a odst. 2

(11)

Fyzické osoby mohou vést ú etnictví, da ovou evidenci a v neposlední ad pak uplat ovat výdaje procentem z p íjm . P i každém z t chto zp sob se obchodní majetek eviduje odlišn . Poplatníci, kte í vedou da ovou evidenci, uvedou datum po ízení nebo vy azení v p ípad odpisovaného majetku na inventární kartu nebo na skladní kartu v p ípad zásob. Pro ostatní majetek zvolí jiné vhodné zaevidování. Poplatníci, kte í vedou ú etnictví, pak ješt spole n se zápisem do evidence zaú tují tuto situaci na strany „má dáti a dal“ p íslušných ú t . Zcela odlišná je situace z pohledu poplatník , kte í uplat ují výdaje procentem z p íjm . Vzhledem k tomu, že nemusí ú tovat ani vést da ovou evidenci, nevztahuje se na n povinnost stanovená v zákon o daních z p íjm , která jim evidenci majetku ukládá. Z hlediska tohoto zákona se proto majetek t chto poplatník nebude nikdy považovat za majetek obchodní. Povinnost evidence odpisovaného hmotného a nehmotného majetku, která je pro n stanovená v zákon o správ daní a poplatk , nemá na tuto skute nost žádný vliv.¹⁸ Zde je t eba upozornit na zásadní v c, která je mnohdy poplatníky opomíjená. Pokud je majetek po izován formou finan ního pronájmu a v roce ukon ení nájmu se poplatník rozhodne uplatnit výdaje procentem z p íjm , nesplní podmínku zahrnutí takto získaného majetku do majetku obchodního. Ani nem že, jak již bylo zmín no výše, poplatníci, kte í uplat ují výdaje procentem z p íjm , obchodní majetek dle zákona o daních z p íjm nemají. Není tedy spln na jedna z podmínek pro da ovou uznatelnost nájemného z finan ního pronájmu. O toto nájemné pak musí poplatník v roce ukon ení pronájmu zvýšit da ový základ pro zdan ní p íjm . Všeobecn lze tedy íci, že poplatník, který p echází na uplat ování výdaj procentem z p íjm , vždy k poslednímu dni p edcházejícího zda ovacího období, automaticky vy adí veškerý majetek z obchodního majetku pro ú ely dan z p íjm . Majetek, který je pronajímán, avšak p íjmy z pronájmu nejsou evidovány jako p íjmy z podnikání¹⁹ a jiné samostatné výd le né innosti²⁰ nebo jako p íjmy z p íležitostného pronájmu movitých v cí²¹, také nebude majetkem obchodním dle zákona o daních z p íjm .

18 Zákon íslo 337/1992 Sb., o správ daní a poplatk § 39 odst. 4

21 Zákon íslo 586/1992 Sb., o daních z p íjm § 10 odst. 1 písm. a)

(12)

Tento majetek je na základ ustanovení²² tohoto zákona z obchodního majetku vylou en.

Podobná situace nastává i u majetku, který není ve vlastnictví poplatníka, p estože ho pro své podnikání používá. Jako p íklad mohu uvést majetek po izovaný formou finan ního pronájmu, u kterého zatím nebyla zaplacena kupní cena, a je tedy ve vlastnictví pronajímatele. Takový majetek nem že nájemce zahrnout do svého obchodního majetku, m že však v ú etnictví nebo v da ové evidenci uplat ovat výdaje s tímto majetkem spojené jako da ov uznatelné.

Z pohledu zákona o daních z p íjm rozlišujeme, zda se jedná o majetek hmotný²³, který dále d líme na v ci movité (automobil, ná adí...) a nemovité (budovy, pozemky...), nebo majetek nehmotný²⁴, nap íklad z izovací výdaje, software nebo ocenitelná práva.

1.3 Zákon o dani z p idané hodnoty

Pojem „obchodní majetek“ je v zákon o dani z p idané hodnoty vysv tlen tímto zp sobem:

Obchodní majetek je souhrn majetkových hodnot, který slouží nebo je ur en osob povinné k dani k uskute ování ekonomických inností a o kterém je tato osoba povinna ú tovat nebo jej evidovat.²⁵

Rozdíl od vymezení v obchodním zákoníku je pro definici uvedenou v zákon o dani z p idané hodnoty stejný jako u definice, uvedené v zákon o daních z p íjm . Aby se jednalo o obchodní majetek, musí o n m být ú továno nebo musí být evidován. Na rozdíl od zákona o daních z p íjm není up esn no, která evidence je myšlena. Dle mého názoru se však jedná o „evidenci pro da ové ú ely²⁶“, která je v zákon o dani z p idané hodnoty vymezená. Rozdíl od zákona o daních z p íjm je také patrný na první pohled – je jím otázka vlastnictví.

Z hlediska zákona o daních z p íjm je vlastnictví jednou z hlavních podmínek pro

23 Zákon íslo 586/1992 Sb., o daních z p íjm § 26 odst. 2-3

24 Zákon íslo 586/1992 Sb., o daních z p íjm § 32a odst. 1-2

25 Zákon íslo 235/2004 Sb., o dani z p idané hodnoty § 4 odst. 3 písm. c)

26 Zákon íslo 235/2004 Sb., o dani z p idané hodnoty § 100

(13)

definování obchodního majetku. Také v obchodním zákoníku je uvedeno: ...který pat í podnikateli a slouží nebo je ur en k jeho podnikání²⁷. Pouze v zákon o dani z p idané hodnoty se otázka vlastnictví ne eší, je zde jen stanoveno, že majetek musí sloužit nebo být ur en podnikateli k uskute ování ekonomických inností.

Pro vymezení „osoby povinné k dani²⁸“, která v tomto zákon p edstavuje podnikatele, je kladen d raz na uskute ování ekonomické innosti. A pro vymezení „ekonomické innosti²⁹“ se klade d raz na její soustavnost. Nejde tedy ani tak o to, jaká innost je vykonávána, ale zda je vykonávána soustavn . Z toho je z ejmý další rozdíl od zákona o daních z p íjm . Pokud se jedná o majetek, který je pronajímán soustavn , je z hlediska zákona o dani z p idané hodnoty tento majetek nutno evidovat jako majetek obchodní, avšak z pohledu zákona o daních z p íjm je z evidence obchodního majetku vylou en.

V již zmín né „evidenci pro da ové ú ely“, vymezené zákonem o dani z p idané hodnoty, je stanovena povinnost pro osoby, které nemusí vést ú etnictví, aby pro ú ely tohoto zákona obchodní majetek evidovaly³⁰. Jedná se o osoby, které bu vedou da ovou evidenci, nebo uplat ují výdaje procentem z p íjm , pop ípad pronajímají majetek, který není dle zákona o daních z p íjm evidován jako majetek obchodní. Takoví podnikatelé proto musí vést soub žn dvojí evidenci obchodního majetku, a to jak z hlediska zákona o daních z p íjm pop ípad zákona o správ daní a poplatk , tak z hlediska zákona o dani z p idané hodnoty.

1.4 Legislativa Slovenské republiky

V této ásti se okrajov zam ím na právní úpravu pojmu „obchodní majetek“

v zákonech Slovenské republiky a na rozdíly v jeho vymezení od zákon eské republiky. P esto, že eská a slovenská legislativa vychází historicky ze stejného právního základu, došlo u nich za posledních 14 let z pohledu vymezení

„obchodního majetku“ k odlišnému vývoji. Na rozdíl od eské republiky je na Slovensku tento pojem obsažen pouze ve dvou právních p edpisech. Jedná se o obchodní zákoník a zákon o dani z p íjm . V zákon o dani z p idané hodnoty

28 Zákon íslo 235/2004 Sb., o dani z p idané hodnoty § 5 odst. 1

(14)

není pojem „obchodní majetek“ definován. V tomto zákon je použit termín

„hmotný a nehmotný majetek“. O obchodním majetku je, v zákon o dani z p idané hodnoty, zmínka pouze v souvislosti s osvobozením od této dan p i dovozu zboží do Slovenské republiky³¹.

• Obchodní zákoník

Tento zákoník vymezuje pojem „obchodní majetek“ následujícím zp sobem:

Obchodným majetkom na ú ely tohto zákona sa rozumie súhrn majetkových hodnôt (vecí, poh adávok a iných práv a peniazmi ocenite ných iných hodnôt), ktoré patria podnikate ovi a slúžia alebo sú ur ené na jeho podnikanie.³²

Na rozdíl od naší legislativy nerozlišuje tento právní p edpis majetek z pohledu vlastnictví na majetek fyzických osob podnikatel a majetek právnických osob. Na druhou stranu stejn jako legislativa eská, tak i slovenská vymezuje v tomto zákoníku pojmy „obchodní jm ní³³ a vlastní jm ní³⁴“. Také pojem „ istý obchodní majetek“, který známe z eské legislativy, je zde definován, avšak pod ozna ením

„ isté obchodní jm ní³⁵“.

• Zákon o dani z p íjm

Z pohledu tohoto zákona se rozumí

obchodným majetkom súhrn majetkových hodnôt, a to vecí, poh adávok a iných práv a peniazmi ocenite ných iných hodnôt, ktoré má fyzická osoba s príjmami pod a § 6 vo vlastníctve a ktoré sa využívajú na dosiahnutie, zabezpe enie a udržanie týchto príjmov, o ktorých táto fyzická osoba ú tuje alebo ú tovala, (Zákon . 431/2002 Z. z., o ú tovnictve) eviduje alebo evidovala pod a § 6 ods. 11;

obchodným majetkom pod a tohto ustanovenia je aj hmotný majetok obstarávaný formou finan ného prenájmu.³⁶

Zásadním rozdílem oproti eské legislativ je ustanovení týkající se hmotného majetku po izovaného formou finan ního pronájmu. Za obchodní majetek je na Slovensku považován již majetek, který je touto formou po izován³⁷, zatímco

31 Zákon íslo 222/2004 Z. z., o dani z pridanej hodnoty § 48 odst. 2 písm.)

32 Zákon íslo 513/1991 Zb., obchodný zákonník § 6 odst. 1

36 Zákon íslo 595/2003 Z. z., o dani z príjmov § 2 písm. m)

37 Pokyn DR SR k zákonu . 534/2005 Z. z., ktorým sa mení a dop a zákon o dani z príjmov

(15)

v eské republice je do obchodního majetku za azen až v roce ukon ení finan ního pronájmu. Dalším podstatným rozdílem je pohled na pronajímaný majetek, který je na Slovensku (na rozdíl od eské republiky) zahrnován do obchodního majetku dle zákona o dani z p íjm ³⁸. Pokud je o majetku ú továno nebo se jedná o majetek movitý nebo jsou u pronájmu nemovitostí uplat ovány skute n vynaložené výdaje, jedná se o majetek obchodní z pohledu zákona o dani z p íjm . Pro úplnost dodávám, že pronajímané nemovitosti (v etn pronajímaných movitých v cí tvo ících jejich p íslušenství), o kterých pronajímatel neú tuje dle zákona o ú etnictví nebo u nich uplat uje výdaje procentem z p íjm , se na Slovensku za obchodní majetek dle zákona o dani z p íjm nepovažují.

38 Zákon íslo 595/2003 Z. z., o dani z príjmov § 6 odst. 5 písm. a)

(16)

2. Modelový p íklad

Pro lepší pochopení celé problematiky týkající se obchodního majetku jsem zvolila názornou ukázku na modelovém p íkladu firmy podnikající na území eské republiky.

2.1 Vymezení podmínek

Pro jednoduchost jsem zvolila osobu samostatn výd le n innou provozující svoji innost na základ živnostenského oprávn ní. Podnikatel se zabývá prodejem zvukové a sv telné techniky v etn technického zabezpe ení r zných kulturních akcí. Vzhledem k tomu, že se jedná o živnost volnou, není k jejímu provozování nutná žádná další specializace. I p esto je podnikatel absolventem eského vysokého u ení technického v Praze, fakulty elektrotechnické. Dále je dobrovoln pod obchodní firmou zapsán v Obchodním rejst íku. Má 10 zam stnanc z toho jednoho prodava e, jednu sekretá ku, dva idi e automobil , jednu uklíze ku, jednoho zvukového a jednoho sv telného odborníka. Poslední t i zam stnanci jsou pomocní pracovníci pro stavbu a bourání konstrukcí na kulturních akcích.

Podnikatel nezam stnává žádného postiženého zam stnance. Nep ekra uje obratovou hranici, která je stanovená pro nutnost vedení ú etnictví, vede tedy da ovou evidenci dle zákona o daních z p íjm . Nespadá ani do podmínek pro provád ní auditu. Je plátcem dan z p idané hodnoty. Da ovou evidenci v etn evidence pro ú ely zákona o dani z p idané hodnoty vede externí ú etní firma a da ová p iznání zpracovává da ový poradce. Právní služby zajiš uje externí právník. Prodejnu v etn kancelá e má ve vlastní budov , kde sou asn také bydlí.

Ob místnosti jsou však od obytné ásti odd leny a mají i odd lený vstup.

U budovy je malý pozemek, taktéž v osobním vlastnictví, využívaný jako parkovišt pro firemní a zákaznické automobily. Na tomto pozemku je samostatn stojící sklad, který soustavn pronajímá jiné fyzické osob a p íjmy z pronájmu zda uje dle § 9 zákona o daních z p íjm . Pozemek nezahrnuje z pohledu zákona o daních z p íjm do obchodního majetku budovu však ano. Jako soukromá osoba vlastní automobil, který nevyužívá pro podnikatelské ú ely. Pro ty má ur eny t i osobní automobily a dva p ív sné vozíky. První automobil po izuje formou finan ního pronájmu. Kupní cena za n j ješt nebyla zaplacena. Druhý automobil, který byl také po izován formou finan ního pronájmu, má zahrnutý do obchodního majetku. Byly u n j dodrženy, veškeré tímto zákonem stanovené, podmínky pro

(17)

zahrnutí nájemného do da ov uznatelných výdaj . U posledního automobilu a obou p ív sných vozík uplat uje da ové odpisy v souladu s p íslušnými ustanoveními zákona o daních z p íjm . Majetek po ízený k zabezpe ení kulturních akcí nakoupil z firemních prost edk (uplatnil výdaje na jeho po ízení jako da ov uznatelné výdaje dle zákona o daních z p íjm ). Mezi tento majetek pat í veškerá audiovizuální technika, tzn. zvukové a sv telné p ístroje, jako jsou mikrofony, reproboxy, sv telné a zvukové mixážní pulty, zesilova e, CD p ehráva e, gramofony, výrobníky mlhy, sv telné a UV zdroje, reflektory v etn dekora ních, videoprojekce, plazmové a LCD monitory, zp tné projektory, signální procesory, sv telné laserové p ístroje, scannery a k t mto p ístroj m pot ebná kabeláž. Pro obsluhu za ízení, která to vyžadují, je využíván firemní notebook. Dále mezi tento majetek pat í projek ní plátna, PVC plachty, kovové konstrukce, regály, kladkostroje, kontejnery, stojany, bedny sloužící k p enosu techniky a pódiové desky. Na p ání zákazníka poskytuje videozáznam po ízený digitální videokamerou, sest íhaný v softwarové aplikaci sloužící k úprav digitálních nahrávek. Výdaje na kameru i software rovn ž zahrnul do da ov uznatelných výdaj z hlediska zákona o daních z p íjm . Jako soukromá osoba vlastní naftový agregát, ale p íležitostn ho používá pro podnikatelskou innost na kulturních akcích, kde není p ívod elektrické energie. Kancelá i prodejna je vybavena standardním nábytkem a výpo etní technikou v etn softwarového vybavení a b žným kancelá ským za ízením. Na prodejn má vystavené zboží, které je ur ené k prodeji. ást sortimentu po izuje ze Spolkové republiky N mecko. Na takto získané zboží má všechna pot ebná prohlášení o shod dle zákona o technických požadavcích na výrobky. Z hlediska zákona o odpadech je považován za výrobce elektroza ízení, z titulu uvád ní elektroza ízení, které má p vod v N mecku, na trh v eské republice. Je proto povinen odvád t Ministerstvu životního prost edí R tzv. recykla ní poplatek, který slouží k zajišt ní nakládání s elektroza ízením a elektroodpady. Toto zboží je v souladu se zákonem o odpadech ádn ozna eno. Kancelá i prodejna jsou chrán ny elektronickým zabezpe ovacím systémem. Hotovostní prost edky má uloženy z malé ásti v pokladní zásuvce na prodejn a z v tší ásti v trezoru v kancelá i.

Další finan ní prost edky má uloženy u pen žního ústavu na firemním bankovním ú tu. Termínovaný vklad má ve vlastnictví jako soukromá osoba a zdroje z n j

(18)

získané nevyužívá pro podnikatelské ú ely. Finan ní prost edky jsou v eské m n . Všichni zam stnanci používají své soukromé mobilní telefony i pro vy izování telefonát týkajících se pracovních úkol . Pouze podnikatel má mobilní telefony dva – jeden pro soukromé a druhý pro podnikatelské ú ely. Pro pot eby prodejny je k dispozici další mobilní telefon po ízený v etn náklad na jeho provoz z firemních zdroj . Uklíze ka používá firemní prost edky na nákup uklízecího vybavení a istících pom cek. Podnikatel každoro n hradí sob i svým zam stnanc m povinné p ezkoušení nutné pro možnost ízení firemních dopravních prost edk . On sám se každý p lrok doškoluje v oblasti zvukové a sv telné techniky u renomované firmy. V sou asnosti eviduje pohledávky za odb rateli, ale i závazky k dodavatel m. Pohledávky i závazky ke státu neeviduje žádné. Jako soukromá osoba poskytl finan ní p j ku svému dlouholetému p íteli.

Vlastní patnáctiprocentní podíl ve spole nosti s ru ením omezeným, do které vložil hotovostní vklad z firemních prost edk a na jejím výpise z Obchodního rejst íku je uveden pod svým I em jako jeden ze spole ník . Vlastní ochrannou známku (logo firmy) registrovanou v rejst íku ochranných známek, který vede Ú ad pr myslového vlastnictví. Databázi zákazník , o jejíž evidenci je dle zákona o ochran osobních údaj povinen informovat Ú ad pro ochranu osobních údaj se sídlem v Praze, vede v elektronické podob . Používá ji pro vystavování da ových doklad , rozesílání katalog nabízeného zboží, ale i pro rozesílání novoro ních blahop ání nebo jiný písemný i telefonický styk se zákazníkem. Na základ této databáze a údaj z da ové evidence sestavuje statistická vyhodnocení, která mu slouží jako zdroj informací pro rozvoj jeho podnikatelského zám ru. Od firmy, která svoji podnikatelskou innost již ukon ila, zakoupil technologii na výrobu zkapaln ného plynu nezbytného pro provoz výrobníku mlhy. Zdravotní nezávadnost kapaliny pro výrobu um lé mlhy byla provedena v Institutu pro testování a certifikaci, a.s. ve Zlín . Hlavní hygienik ud lil rozhodnutí o uvedení tohoto výrobku do ob hu. Veškerý soukromý majetek se rozhodl z pohledu zákona o daních z p íjm neevidovat jako majetek obchodní.

V následující tabulce je uveden p ehled veškerého výše vyjmenovaného majetku:

(19)

Tabulka 1: Majetek z modelového p íkladu v len ní dle zákona o daních z p íjm

Hmotný majetek Nehmotný majetek

budova, sklad vzd lání a znalosti podnikatele

pozemek obchodní firma

automobily, p ív sné vozíky software audiovizuální technika k zabezpe ení akcí pohledávky

notebook podíl ve spole nosti s ru ením omezeným

ostatní majetek k zabezpe ení akcí ochranná známka

digitální videokamera databáze zákazník

naftový agregát statistická vyhodnocení

nábytek výrobní technologie

výpo etní technika kancelá ské za ízení zboží ur ené k prodeji

elektronický zabezpe ovací systém finan ní prost edky v eské m n trezor

mobilní telefony

uklízecí vybavení a istící pom cky

2.2 Majetková struktura dle sou asných právních p edpis

V této ásti se postupn zam ím na jednotlivé právní p edpisy a ur ím, který z vyjmenovaného majetku podnikatele nespadá do majetku obchodního.

• Obchodní zákoník

Vzd lání a zkušenosti zam stnanc zvyšují hodnotu firmy v daném okamžiku, nepat í však podnikateli, proto nemohou být do obchodního majetku zahrnuty.

Prostory v budov , které jsou ur ené k bydlení, soukromý automobil a soukromý mobilní telefon pro podnikatelské ú ely nepoužívá, proto se nejedná o obchodní majetek dle tohoto zákoníku. Automobil, v sou asnosti po izovaný formou finan ního pronájmu, je až do zaplacení kupní ceny ve vlastnictví pronajímatele, který jej odpisuje na základ da ových p edpis . Nem že proto být zahrnut do obchodního majetku nájemce. Také mobilní telefony zam stnanc , které mu nepat í, v obchodním majetku dle tohoto zákoníku evidovány nebudou. Finan ní prost edky na termínovaném vkladu se do obchodního majetku také nezahrnují z d vodu soukromého vlastnictví a nevyužití zdroj pro podnikatelské ú ely.

Stejn jako finan ní p j ka p íteli poskytnutá ze soukromých zdroj .

(20)

• Zákon o daních z p íjm

Vzd lání a zkušenosti (vlastní i zam stnanc ) nezahrnuje do da ové evidence.

Neeviduje v ní ani název a logo firmy, databázi zákazník , statistická vyhodnocení a pozemek. Z pohledu zákona o daních z p íjm proto nep jde o obchodní majetek. Samostatn stojící sklad, který soustavn pronajímá jiné fyzické osob a p íjmy z pronájmu zda uje dle § 9 zákona o daních z p íjm , není dle tohoto zákona zahrnován do obchodního majetku. Soukromý automobil a automobil po izovaný formou finan ního pronájmu nejsou obchodním majetkem dle tohoto zákona. V prvním p ípad z d vodu rozhodnutí podnikatele automobil do obchodního majetku nezaevidovat, v druhém p ípad pak z d vodu vlastnictví, kdy vlastníkem je až do zaplacení kupní ceny pronajímatel. Ani naftový agregát a finan ní prost edky na termínovaném vkladu, které vlastní jako soukromá osoba, do obchodního majetku zahrnuty nebudou. D vodem je op t rozhodnutí podnikatele nezaevidovat tento majetek do obchodního majetku. Mobilní telefony zam stnanc nevlastní ani je nevede v da ové evidenci, stejn jako sv j soukromý mobilní telefon, proto tyto mobilní telefony do obchodního majetku nepat í.

Finan ní p j ku poskytnutou p íteli ze soukromých zdroj op t neeviduje v da ové evidenci, proto ani ta nebude obchodním majetkem dle tohoto zákona.

• Zákon o dani z p idané hodnoty

Stejn jako v p edchozí ásti nep jde o obchodní majetek z pohledu zákona o dani z p idané hodnoty u vzd lání a zkušeností (vlastních i zam stnanc ), názvu a loga firmy, databáze zákazník a statistických vyhodnocení. Prostory v budov , které jsou ur ené k bydlení, neslouží k uskute ování ekonomických inností, nejde tedy o obchodní majetek dle tohoto zákona. Stejn jako osobní automobil, mobilní telefon, finan ní prost edky na termínovaném ú tu, sloužící k soukromým pot ebám podnikatele a finan ní p j ka poskytnutá p íteli.

2.3 Vyhodnocení modelového p íkladu

Na základ tohoto modelového p íkladu je patrné, že se právní p edpisy definující pojem „obchodní majetek“ nedopl ují. Každý naopak vymezuje obchodní majetek pro svá vlastní ustanovení a nemá s vymezením v ostatních právních p edpisech tém nic spole ného. Za zmínku stojí budova, ve které jsou jak obytné prostory,

(21)

tak prostory sloužící k podnikatelské innosti. Z hlediska obchodního zákoníku i z hlediska zákona o dani z p idané hodnoty jsou do obchodního majetku zahrnuty pouze prostory sloužící k podnikání/ekonomické innosti. Naproti tomu dle zákona o daních z p íjm musí být do obchodního majetku zahrnuty nemovitosti celé (nebo dle spoluvlastnických podíl ), i když jsou k podnikání využívány jen áste n ³⁹. Da ov uznatelné výdaje, v tomto p ípad odpisy, jsou u tohoto majetku uplat ovány pouze v pom rné výši.

Výsledkem modelového p íkladu je následující tabulka, ve které je názorn p edvedeno, co do obchodního majetku dle jednotlivých právních p edpis nepat í.

Tabulka 2: Rozdíly v evidenci obchodního majetku dle jednotlivých právních p edpis Co do obchodního majetku z pohledu modelového p íkladu nepat í

Obchodní zákoník Zákon o daních z p íjm Zákon o dani z p idané hodnoty

vzd lání a zkušenosti

zam stnanc vzd lání a zkušenosti

zam stnanc vzd lání a zkušenosti zam stnanc

vzd lání a zkušenosti

podnikatele vzd lání a zkušenosti podnikatele

název a logo firmy název a logo firmy prostory v budov ur ené

k bydlení prostory v budov ur ené

k bydlení pozemek

samostatn stojící sklad

soukromý automobil soukromý automobil soukromý automobil automobil po izovaný formou

finan ního pronájmu automobil po izovaný formou finan ního pronájmu

naftový agregát finan ní prost edky na

termínovaném vkladu finan ní prost edky na

termínovaném vkladu finan ní prost edky na termínovaném vkladu mobilní telefony

zam stnanc mobilní telefony

zam stnanc

soukromý mobilní telefon soukromý mobilní telefon soukromý mobilní telefon finan ní p j ka poskytnutá ze

soukromých zdroj finan ní p j ka poskytnutá ze

soukromých zdroj finan ní p j ka poskytnutá ze soukromých zdroj

databáze zákazník databáze zákazník statistická vyhodnocení statistická vyhodnocení

39 Pokyn íslo D-300 vydaný Ministerstvem Financí R v zájmu zajišt ní jednotného uplat ování zákona o daních z p íjm

(22)

3. Dotazníkové šet ení a jeho vyhodnocení

Na základ tohoto dotazníkového šet ení chci prokázat, jakým zp sobem lidé chápou pojem „obchodní majetek“ a co se jim v souvislosti s ním vybaví. Zda by ho v p ípad pot eby dokázali vyhledat ve Sbírce zákon eské republiky a jestli není zbyte né až zavád jící, vymezit tento termín hned ve t ech právních p edpisech. Dotazníkové šet ení jsem provád la na území hlavního m sta Prahy a jeho blízkého okolí v m sících b ezen až kv ten roku 2007.

P i p íprav dotazníkového šet ení jsem kladla velký d raz na volbu vhodného kritéria pro rozd lení obyvatel eské republiky. Jako první jsem musela u init rozhodnutí, zda do svého výzkumu zahrnu celkové obyvatelstvo nebo pouze ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Jedná se o základní rozd lení obyvatel starších 15ti let podle za azení na trhu práce. Dle eského statistického ú adu se do celkového obyvatelstva zahrnují všichni státní p íslušníci a cizinci s trvalým pobytem na území eské republiky a do ekonomicky aktivního obyvatelstva všechny osoby, které jsou b hem daného období a na daném území zam stnané nebo jsou vedené na ú adu práce jako nezam stnané. Do ekonomicky aktivního obyvatelstva tedy nepat í lidé, kte í nepracují (jako nap íklad d chodci) a ani si práci aktivn nehledají. P edpokládám tedy velmi malou pravd podobnost, že dojde k situaci, kdy se tito obyvatelé s termínem „obchodní majetek“ setkají nebo ho budou nuceni vyhledávat ve Sbírce zákon eské republiky.

Proto jsem do svého výzkumu zahrnula pouze ekonomicky aktivní obyvatele.

Dalším d ležitým kritériem byl hlavní t ídící znak. Nejprve jsem obyvatele rozt ídila dle odv tví ekonomické innosti. Tento zp sob však nebyl zcela objektivní a to hlavn z hlediska v tších firem, kde je pracovní nápl od vedení spole nosti p erozd lována na jednotlivá odd lení. Tato odd lení jsou povinna ešit již p edem danou problematiku a je p edpokladem, že jsou v nich zam stnávány osoby této problematiky znalé. Když jsem p ed vedením spole nosti vznesla dotaz na pojem „obchodní majetek“, tém vždy m odkázali na ú etní odd lení. Odpov di na mé otázky tedy pocházely ze stejného zdroje, a to ze strany ú etních. Rozd lení dle ekonomických inností bylo sice provedeno správn , ale se získanými odpov mi nem lo nic spole ného. Proto jsem zvolila jako t ídící znak nejvyšší dosažené vzd lání ekonomicky aktivního obyvatelstva staršího 15ti let. Ale ani takto rozd lené obyvatelstvo neodpovídalo pln mým pot ebám. Proto jsem

(23)

použila ješt další t ídící znak, který rozlišil obyvatele na osoby se znalostí dané problematiky (odborníky), jako jsou nap íklad da oví poradci, ú etní nebo právníci a na ostatní, kte í se s danou problematikou v b žném život nesetkávají.

Nemén d ležitou ástí dotazníku byla i správná formulace a jednoduchost zvolených otázek týkajících se zkoumaného problému. Dotazník jsem musela sestavit tak, aby svou složitostí neodradil potenciální respondenty od vypl ování. Dv úvodní otázky sloužily k rozd lení obyvatel, další t i tvo ily hlavní výzkum. První ze t ech hlavních otázek rozlišila respondenty na ty, kte í se s pojmem „obchodní majetek“ již setkali a na ty, kte í tento termín slyšeli poprvé. Druhá otázka byla zam ena na Sbírku zákon eské republiky, zda v bec a pop ípad ve kterém z právních p edpis je tento termín vymezen. Tuto ást jsem proto rozd lila na otázku, ve které dotázaní odpov d li, zda je termín „obchodní majetek“ ve Sbírce zákon definován. A v p ípad kladné odpov di byla p ipojena podotázka, kde m li blíže ur it, které právní p edpisy tuto definici obsahují. Poslední otázka m la za úkol ur it, zda jsou respondenti schopni z nabídnutých položek ur it, která do obchodního majetku pat í a která nikoliv. Otázky položené v dotazníku se týkaly všech firem podnikajících na území eské republiky a obchodní majetek byl pojat v nejširším možném zp sobu. Mohl tedy nastat p ípad, ve kterém uvedené v ci nebyly pro n které firmy obchodním majetkem, ale pro jiné naopak ano. Jako p íklad mohu uvést lokomotivu, která bude pro eské dráhy jedním z nejd ležit jších zástupc obchodního majetku, pro drobného prodejce s prout ným zbožím však obchodním majetkem s velkou pravd podobností nebude.

3.1 Zp sob provád ní dotazníkového šet ení

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo eské republiky starší 15ti let jsem na základ údaj získaných ze stránek eského statistického ú adu rozd lila dle nejvyššího dosaženého vzd lání. Vycházela jsem z údaj zjišt ných na základ s ítání lidu, dom a byt , které bylo provedeno eským statistickým ú adem k 1. 3. 2001:

(24)

Tabulka 3: Rozd lení obyvatel eské republiky dle nejvyššího dosaženého vzd lání a dle odbornosti

Po et osob dle nejvyššího dosaženého vzd lání ekonomicky aktivního obyvatelstva

Obyvatelé eské

republiky Nezjišt no, bez vzd lání

a základní

St ední

bez maturity St ední

s maturitou Vysokoškols

ké Celkem

Muži 237802 1450237 813729 377746 2879514

Ženy 318899 828167 980956 251856 2379878

Celkem 556701 2278404 1794685 629602 5259392

Z toho

odborník X 40225 273623 119485 433333

Zdroj: http://dw.czso.cz/iPublMan/publikace_detail_fs.jsp?publikaceid=2045&pubvystid=3997&lstqryid=1

Zcela zám rn jsem do výzkumu nezahrnula osoby s nezjišt ným vzd láním, bez vzd lání a se základním vzd láním. Zd vodn ním jsou údaje p evzaté z eského statistického ú adu, které potvrzují i m j názor, že je jen velmi zanedbatelná ást t chto osob aktivní v takových profesích, kde by byla znalost termínu „obchodní majetek“ bezpodmíne ná. Je tedy velmi málo pravd podobné, aby ho vyhledávali nebo aktivn používali. Domnívám se proto, že zjišt né údaje by nebyly pro m j výzkum p ínosem, naopak by mohlo dojít ke zkreslení celého dotazníkového šet ení.

Graf 1: Rozd lení obyvatel eské republiky dle nejvyššího dosaženého vzd lání a dle odbornosti vyjád ené v procentech

0%

10%

20%30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

ostatní odborníci

St ední bez maturity St ední s maturitou Vysokoškolské

Do statistického vzorku jsem zahrnula 100 respondent bez ohledu na pohlaví.

Dále jsem ho rozd lila na osoby se znalostí dané problematiky a na ostatní, kte í se s danou problematikou v b žném život nesetkávají.

(25)

znalost pojmu neznalost pojmu

Tabulka 4: Rozd lení statistického vzorku dle nejvyššího dosaženého vzd lání a dle odbornosti

Po et osob dle nejvyššího dosaženého vzd lání ekonomicky aktivního obyvatelstva

Statistický vzorek – 100

respondent St ední

s maturitou Vysokoškolské Celkem

Celkem 49 38 13 100

Z toho

odborník 1 6 2 9

3.2 Výsledky dotazníkového šet ení

Výsledky dotazníkového šet ení jsem rozd lila do t ech základních ástí.

První ást se zabývá znalostí pojmu „obchodní majetek“ z pohledu odborník a ostatních obyvatel dle stupn jejich nejvyššího dosaženého vzd lání.

Tabulka 5: Znalost pojmu „obchodní majetek“

Po et odpov dí dle nejvyššího dosaženého vzd lání ekonomicky aktivního obyvatelstva

St ední

s maturitou Vysokoškolské Znalost pojmu

„obchodní majetek“

odborníci ostatní odborníci ostatní odborníci ostatní

ANO 1 15 6 26 2 9

NE 33 6 2

Graf 2: Znalost pojmu „obchodní majetek“ vyjád ená v procentech

odborníci

100%

0%

ostatní

55%

45%

Jak je patrné z tabulky, všichni odborníci se s pojmem „obchodní majetek“ již setkali. V tšina osob s vysokoškolským a st edním vzd láním zakon eném maturitou se s ním setkala také. Naproti tomu více než 2/3 obyvatel se st edním

(26)

je ve Sbírce zákon není ve Sbírce zákon

vzd láním bez maturity tento pojem slyšelo poprvé. Malá znalost, která je patrná z výsledk dotazníkového šet ení, je dle mého názoru u této skupiny obyvatel zp sobená opravdu pouze neznalostí pojmu než obchodního majetku jako takového. Tyto osoby v zam stnání s obchodním majetkem denn pracují a ani by bez n j svoji innost vykonávat nemohly. Ve v tšin p ípad však není obchodní majetek v jejich vlastnictví – jedná se o obchodní majetek zam stnavatele. Proto pro n pojem „obchodní majetek“ není d ležitý a nemají ani pot ebu ani nutnost se jím zabývat.

Stejné rozd lení jako v první ásti jsem zvolila i pro hlavní otázku ásti druhé. Ta se týká znalosti obyvatel, zda je definice „obchodního majetku“ obsažena ve Sbírce zákon eské republiky i nikoliv.

Tabulka 6: Pov domí o existenci pojmu „obchodní majetek“ ve Sbírce zákon R Po et odpov dí dle nejvyššího dosaženého vzd lání ekonomicky

aktivního obyvatelstva St ední

s maturitou Vysokoškolské Je definice pojmu

„obchodní majetek“ ve Sbírce

zákon R

ANO 1 17 6 28 2 11

NE 31 4

Graf 3: Pov domí o existenci pojmu „obchodní majetek“ ve Sbírce zákon R vyjád ená v procentech

odborníci

100%

0%

ostatní

62%

38%

Výsledky jsou tém shodné jako v první zkoumané ásti. Na první pohled je vid t úplná znalost odborník , která se však, stejn jako v první ásti, dala p edpokládat.

Také u osob s vysokoškolským a st edním vzd láním zakon eným maturitou je

(27)

znalost ve druhé zkoumané ásti tém stoprocentní, oproti zna né nev domosti osob se st edním vzd láním bez maturity. Domnívám se, že je to zp sobeno již zmín ným d vodem. Tyto osoby se nemusí pojmem „obchodní majetek“ zabývat, i když se s ním ve svém život velmi asto setkávají. Proto ho nemají pot ebu ani vyhledávat. Není pro n tedy d ležité v d t, že je o n m zmínka v právních p edpisech.

Podotázku, ve kterém z právních p edpis je tento pojem definován, již nerozlišuji z pohledu nejvyššího dosaženého vzd lání ani z pohledu odbornosti. V této ásti p edevším zkoumám, zda je vymezení ve více než v jednom právním p edpise vhodné. Není proto podstatné, kdo by v p ípad nutnosti pojem vyhledával, ale ve kterém z právních p edpis by ho hledal. Vzhledem k tomu, že údaje o dosaženém vzd lání a odbornosti byly i u této otázky z dotazníku lehce zjistitelné, je následující tabulka rozd lena i podle tohoto t ídícího znaku. Avšak pro p ehlednost grafického znázorn ní již zohled uji pouze odbornost.

Tabulka 7: Znalost Sbírky zákon R v souvislosti s pojmem „obchodní majetek“

St ední

bez maturity St ední s maturitou Vysokoškolské Ve kterých

právních p edpisech je pojem

„obchodní majetek“

definován odborníci ostatní odborníci ostatní odborníci ostatní

trestní zákoník 1

ob anský zákoník

obchodní zákoník 1 15 4 23 8

živnostenský zákon 3 5

zákon o nájmu a podnájmu

nebytových prostor 2

zákon o ú etnictví 7 3 15 1 4

zákon o správ daní

a poplatk 4 1 2

zákon o daních

z p íjm 1 2 4 1 2

zákon o DPH 1 2 5

jiný právní p edpis 2

(28)

Graf 4: Znalost Sbírky zákon R v souvislosti s pojmem „obchodní majetek“

0 10 20 30 40 50 60

Trestní zákoník Ob anský zákoník

Obchodní zákoník Živnostenský zákon

Zákon o nájmu… Zákon o ú etnictví

Zákon o správ daní…

Zákon o daních z p íjm

Zákon o DPH Jiný právní p edpis

odborníci ostatní

Tyto výsledky jsou velmi zajímavé. Jenom pro p ipomenutí uvádím, že definice

„obchodního majetku“ je uvedena v obchodním zákoníku, v zákon o daních z p íjm a v zákon o dani z p idané hodnoty. Zákon o dani d dické, dani darovací a dani z p evodu nemovitostí se na obchodní majetek odvolává, ale není v n m blíže ur eno, na které z trojího vymezení. Naopak v ú etních p edpisech se definice „obchodního majetku“ nevyskytuje v bec. Jak z pohledu nejvyššího dosaženého vzd lání, tak z pohledu odbornosti, s velkou p evahou p evládá obchodní zákoník. Za zmínku stojí i zákon o ú etnictví, ve kterém se však definice

„obchodního majetku“ nevyskytuje. Naopak v da ových p edpisech by termín

„obchodní majetek“ hledal málokdo. I mezi odborníky, kde by tomu tak být m lo, nejsou znalosti dosta ující. Ani polovina z nich da ové p edpisy neuvedla.

V záv re né ásti v nované správnému rozlišení, co do obchodního majetku pat í a co nikoliv, jsem zvolila jako hlavní kritérium odbornost. Dle mého názoru je velmi d ležité zjistit, zda jsou odborníci p i zahrnutí v cí do obchodního majetku schopni rozhodnout správn . Pro zajímavost však uvádím i výsledky ostatních dotázaných.

(29)

Tabulka 8: Rozlišení obchodního majetku

St ední

bez maturity St ední s maturitou Vysokoškolské Co lze považovat za

obchodní majetek

auto 1 46 3 29 2 7

tužka 11 15 1 6

továrna 5 3 19 2 8

zásoby 1 29 4 31 2 10

atmosférický vzduch 1

software 1 5 3 24 2 8

zam stnanec 11 2

vzd lání zam stnance 1 2 1

slune ní energie 1

obchodní zna ka 4 3 23 2 9

energie (elekt ina,

plyn…) 2 1 3 1

ná adí zam stnance 1 40 2 23 2 7

Graf 5: Rozlišení obchodního majetku - odborníci

01 23 45 67

auto tužka tov árna zásoby atmosf érický v zduch

sof tware zam stnanec v zd lání zam stnance

slune ní energie

obchodní zna ka

energie (elekt ina,

ply n…) ná adí zam stnance

(30)

Graf 6: Rozlišení obchodního majetku - ostatní

0 20 40 60 80 100

auto tužka tov árna zásoby atmosf érický v zduch

sof tware zam stnanec v zd lání zam stnance

slune ní energie

obchodní zna ka

energie (elekt ina,

ply n…) ná adí zam stnance

Jak již bylo zmín no, termín „obchodní majetek“ je definován ve Sbírce zákon eské republiky hned trojím zp sobem. Vezmeme-li v úvahu nejširší možné pojetí z hlediska všech firem provozující podnikatelskou innost na území eské republiky, zahrneme do obchodního majetku všechny v ci hmotného charakteru, které jsou ve vlastnictví firem nebo jsou používány k podnikatelským ú el m.

Stejn tak sem pat í i zásoby materiálu a zboží. Do obchodního majetku zahrneme také v ci nehmotného charakteru, které pat í podnikateli nebo slouží k podnikatelským ú el m.

Z položek vyjmenovaných v dotazníku tedy jednozna n do obchodního majetku pat í „auto, tužka a zásoby“. Všechny t i uvedené v ci jsou hmotného charakteru a s velkou pravd podobností budou zahrnuty v obchodním majetku v tšiny firem.

„Auto a zásoby“ zahrnuli do obchodního majetku tém všichni. Naproti tomu s „tužkou“ už v tšina dotázaných nepo ítá, a to ani z ad odborník . P itom každá firma pro svoji podnikatelskou innost denn používá práv tužku – a už jde o ú edníka v kancelá i nebo zedníka na stavb , i truhlá e v díln . Jedná se o tak b žný obchodní majetek, že ho v tšina obyvatel nebere v úvahu. Pro podnik, který se výrobou tužek zabývá, p edstavují tužky zásoby – tzn. obchodní majetek. Mezi zásoby však pat í také „energie (elekt ina, plyn...)“, se kterou na našem trhu obchodují nap íklad firmy Pražská energetika, a. s. nebo EZ, a. s. Zajímavým zjišt ním výzkumu je, že obyvatelé do obchodního majetku zásoby zahrnují, už je

(31)

pro n však složit jší rozlišit, co zásobou je a co ne. Velkým p ekvapením pro m byla pom rn malá znalost „neodborník “, týkající se nemovitostí, v tomto p ípad „továrny“. P itom práv nemovitosti jsou obchodním majetkem, který hraje velkou roli p i ocen ní podniku jako takového. Odborníci z v tší ásti továrnu do obchodního majetku zahrnuli. Další položkou, která je zahrnována do obchodního majetku je, „software“. V tšinou však nedochází k prodeji/nákupu softwaru jako takového, ale pouze k poskytnutí práva (licence) na jeho použití.

Spole n s „obchodní zna kou“ p edstavují v ci nehmotného charakteru, které jsou sou ástí obchodního majetku. Z výzkumu vyplývá, že odborníci v nadpolovi ní v tšin zahrnuli ob tyto položky do obchodního majetku. Ostatní dotázaní však v ci nehmotného charakteru asto za obchodní majetek nepovažují.

Z ostatních položek vyjmenovaných v dotazníku m žeme z obchodního majetku vylou it „atmosférický vzduch a slune ní energii“, které jsou pro všechny voln p ístupné a nelze s nimi obchodovat. Výjimkou je vzduch, který se prodává ve stla eném stavu v uzavíratelných lahvích. Ten však nelze považovat za atmosférický. Tyto dv položky tém nikdo do obchodního majetku nezahrnul, a již z pohledu odborník , i z pohledu ostatních obyvatel. N kte í neodborníci zahrnuli do obchodního majetku „zam stnance“. V otroká ské spole nosti by tomu tak zajisté bylo, ale na území eské republiky je vlastnictví osob nezákonné, proto ani zam stnanec nem že být obchodním majetkem. Trochu odlišný pohled m že být na „vzd lání zam stnance“. Firmy v sou asné dob investují nemalé ástky na doškolování svých zam stnanc . Vyšší znalosti p ináší firm vyšší zisky, a tím roste i její hodnota. Vzhledem k tomu, že vzd lání zam stnance je pouze jeho soukromé vlastnictví a to i za p edpokladu, že do n j investuje jeho zam stnavatel, nem že mu ho proto nikdo vzít. M že nastat situace, kdy dojde k ukon ení pracovního pom ru a zam stnanec z firmy odejde. Proto dle mého názoru nelze ani tuto položku zahrnout do obchodního majetku.

Na záv r bych se cht la zastavit u položky „ná adí zam stnance“. Pokud ná adí vlastní zam stnanec, nem že ho již vlastnit nikdo jiný, tedy ani zam stnavatel.

Nejedná se proto o obchodní majetek. V tšina dotázaných (odborník i ostatních) však zahrnula ná adí zam stnance do obchodního majetku. Zde se nabízí otázka – z jakého d vodu k tomu došlo. Odpov nebude ani tak v neznalosti dotázaných,

(32)

jako spíše ve špatném pochopení významu. Respondenti neuvažovali o tom, kdo má ná adí ve vlastnictví, ale o tom, kdo ho používá. Položka, která by m la název:

„ná adí zam stnavatele, které zam stnanec používá k výkonu pracovní innosti“, by pak správn vystihovala jimi pochopený význam. Je ale s podivem, že u položky „vzd lání zam stnance“ nikdo nepochyboval o tom, komu vzd lání pat í.

3.3 Vyhodnocení dotazníkového šet ení a návrh vhodných zm n

Z výsledk dotazníkového šet ení je na první pohled patrná nevhodnost definování pojmu „obchodní majetek“ ve t ech právních p edpisech. V tšina dotázaných by hledala vymezení tohoto termínu pouze v obchodním zákoníku. V tom je však uvedena definice v nejširším možném pojetí obchodního majetku jako takového a je tedy zcela nevhodná pro da ové p edpisy, kterými jsou zákon o daních z p íjm a zákon o dani z p idané hodnoty. Hlavním rozdílem mezi nimi a obchodním zákoníkem je nutnost evidence nebo ú tování. Ta je z pohledu obchodního zákoníku nepodstatná a v mnoha p ípadech i velmi obtížná, vzhledem k vysoké náro nosti až nemožnosti n který obchodní majetek ocenit v souladu se zákonem o oce ování majetku. Naproti tomu z pohledu zákona o daních z p íjm a zákona o dani z p idané hodnoty je evidence nebo ú tování jeden z hlavních znak obchodního majetku. Druhým, pom rn asto dotazovanými voleným, právním p edpisem, ve kterém by definici „obchodního majetku“ hledali, je zákon o ú etnictví. Vzhledem k tomu, že se jedná o právní p edpise vztahující se pouze na podnikatele, kte í mají povinnost vést ú etnictví, nelze brát tuto variantu v úvahu. Nabízí se však možnost zahrnout definici tohoto termínu do obecného da ového p edpisu, kterým je zákon o správ daní a poplatk . Definice by však byla platná pouze pro da ové p edpisy. Situaci, i když už jen s dvojím vymezením (obchodní zákoník a zákon o správ daní a poplatk ), by tedy ne ešila. Ani výsledky dotazníkového šet ení nezahrnují zákon o správ daní a poplatk mezi právní p edpisy, ve kterých by byla definice „obchodního majetku“ vyhledávána a to a již z pohledu odborník , i ostatních respondent .

Druhá zkoumaná hypotéza, týkající se nev domosti obyvatel, že obchodním majetkem jsou i v ci nehmotného charakteru, byla potvrzena pouze ze strany neodborník . Odborníci z velké ásti odpovídali v této souvislosti správn .

(33)

Velkým p ekvapením pro mne však bylo nesprávné rozlišení zásob a to a z ad odborník i neodborník . Jen velmi málo dotázaných zahrnulo do obchodního majetku tužku a energii, p i emž o položce „zásoby“ tém nikdo nepochyboval a p evážná v tšina dotázaných je do obchodního majetku zahrnula. V souvislosti s tužkou je patrná další neznalost v tšiny dotázaných. Do obchodního majetku by nezahrnovali malé v ci spot ebního charakteru. Zajímavostí však je, že nesprávné zahrnutí této položky do obchodního majetku bylo ve v tším pom ru ze stran odborník . Domnívám se, že je to zp sobené krátkou životností a malou hodnotou t chto p edm t , které jsou proto považovány za bezvýznamné.

(34)

Záv r

V bakalá ské práci byl vymezen pojem „obchodní majetek“ v legislativ eské republiky v etn vyjád ení rozdíl od legislativy Slovenské republiky. Na modelovém p íkladu byly znázorn ny odlišnosti, které jsou zp sobené r znými pohledy jednotlivých právních p edpis , na nutnost za azení majetku do majetku obchodního. Je z n j patrné, že definice týkající se obchodního majetku se v zákonech nedopl ují. N kdy je dokonce nutná i dvojí evidence tohoto majetku. Hlavní ástí mé bakalá ské práce bylo provedení dotazníkového šet ení. U obyvatel, kte í se danou problematikou nezabývají, je z n j patrná neznalost týkající se zahrnutí v cí nehmotného charakteru do obchodního majetku. Dle mého názoru je tato situace zp sobená tím, že si lidé nehmotný majetek asto neumí ani p edstavit.

Z dotazníkového šet ení také plyne nevhodnost vyjád ení pojmu „obchodní majetek“ ve více než jednom právním p edpise. Vzhledem k tomu, že je však v každém zákon tento pojem definován z odlišného pohledu, není dle mého názoru možné sjednotit vymezení do jediné definice, která by sloužila k jednotnému vysv tlení termínu „obchodní majetek“

v naší legislativ .