Bankrotní a bonitní modely

Bankrotní a bonitní modely jsou dvě skupiny ukazatelů, které se snaží analyzovat současný stav firmy a na základě něho předpovědět budoucnost společnosti. Do skupiny bankrotních modelů řadíme Altmanovo Z-skóre, Tafflerův model, model IN – Index důvěryhodnosti a jiné. Do Bonitních modelů patří soustava bilančních analýz podle Rudolfa Douchy, Tamariho model, Kralickův Quicktest, modifikovaný Quicktest apod (Růčková, 2010). Bankrotní a bonitní modely jsou často používaným nástrojem v bankovnictví, kde se používají při rozhodování, zdali banka podniku schválí půjčku, popř. s jakým úrokem (Vochozka, 2011).

Bankrotní a bonitní modely je pojem, kterým označujeme snahy analytiků vytvořit jednotný nástroj pro měření finančního zdraví podniku. Do modelů jsou zahrnuty všechny důležité aspekty finančního zdraví. Na základě těchto údajů jsou do určité míry schopny predikovat šance podniku na přežití v budoucnosti. Bohužel není možné říct, že analytici objevili model, který funguje na všechny firmy, pro všechny odvětví ve všech zemích světa. Komplexní ukazatele finančního zdraví je možné rozdělit do dvou skupin, na bankrotní modely a bonitní modely. Bankrotní modely mají za úkol předpovědět, zdali podnik v určitém časovém období zkrachuje. Bonitní modely na druhou stranu podávají informace o tom, v jak dobrém, či špatné, finančním stavu se podnik nachází (Mrkvička & Kolář, 2006).

Kislingerová & Hnilica (2008) definují bankrotní a bonitní modely takto: „Metod a postupů hodnocení bonity firmy a předvídání případného bankrotu existuje nesčetně a finanční instituce většinou svoje postupy tají, neboť se jedná o jejich know-how. Nicméně ve všech modelech hrají podstatnou roli finanční ukazatele. K nejjednodušším přístupům patří různé ukazatelové soustavy přidělující body. K těm složitějším pak sofistikované statistické postupy, které pracují s historickými řady dat a kalkulují různé pravděpodobnosti selhání firmy na základě určitých hodnot finančních ukazatelů.“

24 3.4.1 Bankrotní modely

Ve skupině bankrotních modelů použiji index důvěryhodnosti „IN95“ od manželů Neumaierových. Druhý ukazatel, který ze skupiny bankrotních modelů použiji je Tafflerův model.

Index důvěryhodnosti „IN95“

Jedná se o ukazatel sestavený speciálně pro Českou republiku. Vystačí si s informaci, které poskytují účetní finanční výkazy Českých firem. Ukazatel byl sestaven manželi Neumaierovými a do svého výpočtu zahrnuje i specifické vlastnosti české ekonomiky (Mrkvička & Kolář, 2006).

IN95 = V1 * (A / CZ) + V2 * (EBIT / U) + V3 (EBIT / A) + V4 * (T / A) + V5 * (OA / KZ + KBU) + V6 * (ZPL / T) (27)

Kde:

A – aktiva CZ – cizí zdroje

EBIT – výsledek hospodaření před zdaněním a úroky U – nákladové úroky

T – výnosy

OA – oběžná aktiva KZ – krátkodobé závazky

KBU – krátkodobé bankovní úvěry ZPL – závazky

V1-6 – představují váhy, pro každý z ukazatelů. Dosazují se v desetinných číslech. Pro koeficienty V1, V3, V4 a V6 se používají hodnoty z tabulky, kde jsou vypsané různé hodnoty pro každé odvětví. Pro koeficienty V2 a V5 jsou vypsané jednotné hodnoty a to 0,11 pro V2 a 0,10 pro V5. Podnik, na který finanční analýzu zpracovávám je z potravinářského průmyslu.

Pro tento průmysl se uvádí tyto hodnoty:

V1 – 0,26 V3 – 4,99 V4 – 0,33 V6 – 17,36

Zdroj: (Mrkvička & Kolář, 2006)

Hodnocení tohoto ukazatele je velice jednoduché. Pokud hodnoty nabývají hodnot vyšších než 2, jedná se o podnik, který je finančně zdraví a riziko bankrotu je u něj malé. Pokud hodnoty modelu dosahují hodnot 1 až 2, spadá podnik do šedé zóny, kde nelze říct, zdali podnik bude

25

v budoucnosti prosperovat, nebo mu bude hrozit bankrot. Pokud hodnoty ukazatele nepřesahují 1, podnik se pravděpodobně dostane do potíží (Růčková, 2010).

Tafflerův model

Model samotný existuje již od roku 1977, od té doby vznikly i novější, modifikované verze modelu. Tafflerův model je podobný Altmanovu modelu. Vznikl na stejných statistických metodách a byl vytvořený pro ekonomiku Velké Británie, kde měl jako každý jiný bankrotní model odlišovat krachující podniky od těch prosperujících (Mrkvička & Kolář, 2006).

Tafflerův model má původní a modifikovaný tvar. Základní tvar Tafflerova modelu vypadá takto:

ZT(z) = 0,53 * (EBT / KD) + 0,13 * (OA / CZ) + 0,18 * (KD / CA) + 0,16 * ((FM – KD) / PN) (28)

Modifikovaný tvar modelu je následující:

ZT(z) = 0,53 * (EBT / KD) + 0,13 * (OA / CZ) + 0,18 * (KD / CA) + 0,16 * (T/CA) (29) Kde:

EBT – zisk před zdaněním

KD – krátkodobé dluhy (krátkodobé závazky + běžné bankovní úvěry + krátkodobé finanční výpomoci)

OA – oběžná aktiva CZ – cizí zdroje CA – celková aktiva FM – finanční majetek PN – Provozní náklady T – Tržby

Zdroj: (Růčková, 2010)

Zajímavostí interpretace tohoto modelu je absence tzv. šedé zóny. Podniky jsou rozděleny do dvou intervalů, na ty, u kterých hrozí bankrot a na ty, u kterých lze říct, že budou v budoucnosti prosperovat. První interval je (-∞; 0). Pokud se podnik nachází v tomto intervalu označujeme jej jako bankrotní podnik. Pokud podnik spadá do intervalu (0; ∞), můžeme jej označit jako podnik bonitní (Vochozka, 2011).

26 3.4.2 Bonitní modely

Bonitní modely na základě vypočítaného skóre hodnotí, jak bonitní podnik je. Stejně jako bankrotní modely, se skládají z mnoha poměrových ukazatelů, kterým je přiřazena určitá váha (Růčková, 2010).

Bonitní model, který použiji v této bakalářské práci je Kralickův Quicktest.

Kralickův Quicktest

Původní verze tohoto modelu pochází z roku 1990. V průběhu let docházelo k různým modifikacím, tudíž i u tohoto modelu máme původní verzi a verzi modifikovanou. Pro každou z verzí je zapotřebí jiných dat pro vypočítání. Model se skládá ze čtyř rovnic. První dvě rovnice se zabírají výnosovou situací podniku, druhé dvě potom finanční stabilitou podniku. Z výsledků všech čtyř rovnic se udělá aritmetický průměr, který poté vyhodnotíme (Vochozka, 2011).

Původní znění Kralickova Quicktestu je následující.

Výnosová situace podniku:

K1a = vlastní kapitál / aktiva K1b = závazky / provozní cash flow Situace finanční stability podniku:

K1c = provozní cash flow / tržby

K1d = (čistý zisk + nákladové úroky * (1 - daň)) / tržby (30) Kde:

K1a – kvóta vlastního kapitálu

K1b – doba splácení dluhu z cash flow K1c – cash flow v tržbách

K1d – rentabilita aktiv

Zdroj: (Vochozka, 2011)

Pro každý ukazatel se zjistí výsledná známka z tabulky, ze kterých je poté udělán aritmetický průměr. Pokud průměr spadá do intervalu <1;2), jedná se o podnik s dobrým finančním zdravím. Pokud je průměr v intervalu <2;3>, nachází se podnik v šedé zóně. Pokud hodnoty aritmetického průměru nabývají hodnot <3;5>, můžeme podnik označit jako bankrotní (Vochozka, 2011).

27