Zdroje pro vypracování finanční analýzy

Hlavním zdrojem informací pro finanční analýzu je účetní uzávěrka, která je v předepsaných případech doplněná o výroční zprávu. Součástí účetní uzávěrky je rozvaha, výkaz zisků a ztrát, přehled o peněžních tocích a příloha (Grünwald & Holečková, 2007).

2.2.1 Rozvaha

Rozvaha zachycuje stav aktiv (majetku) a pasiv (zdrojů financování) vždy k určitému datu, většinou k poslednímu dni účetního období, v peněžím vyjádření. Položka aktiv obsahuje veškerý majetek firmy vyjádřený v penězích. Z položky aktiv je možné vyčíst do jakých oblastí firma investuje, jak aktivně spravuje svěřený majetek apod. Ve finanční analýze se položka aktiv rozebírá v kontextu vývoje bilanční sumy a meziročních změn jednotlivých položek ve složce aktiv. U položky pasiv neboli u zdrojů financování nás nejvíce zajímá, z jaké části je podnik financován cizími zdroji. V rozvaze platí princip bilanční rovnosti neboli aktiva se musejí rovnat pasivům.

10 Aktiva

Aktiva mohou být rozdělena do 3 základních sekcí: stálá aktiva, oběžná aktiva a přechodná aktiva. Jak jsem již zmínil výše, z aktiv zjistíme majetkovou strukturu daného podniku.

V účetní uzávěrce nalezneme položku aktiv v rozvaze. Základní struktura aktiv je zobrazena v tabulce 1.

Tabulka 1 - Aktiva

Označení Aktiva

Aktiva celkem

A. Pohledávky za upsaný vlastní kapitál

B. Dlouhodobý majetek

B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek

B.II. Dlouhodobý hmotný majetek

B.III. Dlouhodobý finanční majetek

C. Oběžná aktiva

C.I. Zásoby

C.II. Dlouhodobé pohledávky

C.III. Krátkodobé pohledávky

C.IV. Krátkodobý finanční majetek

D. Časové rozlišení

Zdroj: (Kislingerová & kol, Manažerské finance, 2007), vlastní zpracování

Jak je možné vidět z tabulky, dlouhodobý majetek se skládá z dlouhodobého nehmotného majetku, dlouhodobého hmotného majetku a dlouhodobého finančního majetku. Za dlouhodobé aktivum se zpravidla považuje majetek, který podnik vlastní delší dobu, než je jeden rok. Pod dlouhodobým nehmotným majetkem si můžeme představit např. software, práva na prodej věcí, patenty apod. Dlouhodobý hmotný majetek jsou často nemovité věci, jako jsou budovy a pozemky. Patří sem i movité věci, jejichž užitná doba přesahuje dobu jednoho roku – např.

firemní automobily, výrobní stroje apod. Poslední složkou dlouhodobého majetku je dlouhodobý finanční majetek. V praxi tuto složku tvoří hlavně cenné papíry. Oběžná aktiva v rámci podniku hrají jinou roli než aktiva dlouhodobá. Ve zkratce je možné říct, že oběžná aktiva zajišťují denní fungování podniku. Jsou zde např. materiál, rozpracované výrobky, hotové výrobky, finanční majetek (hotovost, bankovní účty) apod. (Vochozka, 2011).

Pasiva

Hlavní složky pasiv jsou: vlastní kapitál, cizí kapitál a časové rozlišení. Podrobnější strukturu je možné vidět v tabulce 2.

11

A.IV. Výsledek hospodaření minulých let

A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního

Zdroj: (Kislingerová & kol, Manažerské finance, 2007), vlastní zpracování

Vlastní kapitál je tvořen počátečním kapitálem, který byl investován při založení společnosti a kapitálem, který podnik nashromáždil za dobu svého působení na trhu. Je tvořen položky základního kapitálu, kapitálových fondů, rezervních fondů, výsledku hospodaření minulých let a výsledku hospodaření běžného účetního období. Cizí kapitál jsou prostředky, které si podnik vypůjčil od věřitelů a které musí eventuelně vrátit. Za zapůjčení majetku je zpravidla placen úrok, který nabývá různých hodnot podle toho, jak riskantní tato půjčka pro věřitele je.

Nejčastější forma pasiv jsou hlavně bankovní úvěry a závazky vůči obchodním partnerům (Vochozka, 2011).

2.2.2 Výkaz zisků a ztrát

Výkaz zisků a ztrát podává informace o vztahu mezi výnosy podniku a náklady spojenými s jejich vytvořením, které se podílely na tvorbě výsledku hospodaření za určité období. Nesmíme si plést výnosy a náklady s příjmy a výdaji. Výsledek hospodaření můžeme rozdělit na výsledek hospodaření provozní, z finančních operací, za běžnou činnost, za účetní období a před zdaněním (Růčková, 2010). Slouží jako nástroj k posouzení schopnosti podniku zhodnocovat vložený kapitál.

Zjednodušeně se jedná o vzorec: výnosy – náklady = zisk

- Výnosy – jedná se o peněžní prostředky, které získal podnik v daném účetním období.

Není důležité, jestli již došlo k jejich inkasu.

- Náklady – Peněžní prostředky, které podnik vynaložil k zajištění činností, které generovali výnosy. Stejně jak u výnosů, je jedno, jestli budou náklady za určité účetní období zaplacené až v období druhém.

Tabulka 3 zachycuje výpočet nejčastějších forem zisků.

Tabulka 3 - Zisky Zisk

Výsledek hospodaření za účetní období (EAT) + daň z příjmů za mimořádnou činnost

12

= Zisk před úroky, odpisy a zdaněním (EBITDA)

Zdroj: (Kislingerová & kol, Manažerské finance, 2007), vlastní zpracování

2.2.3 Výkaz cash flow

Přehled o peněžních tocích, označován jako výkaz cash flow, zachycuje příjmy a výdaje v průběhu účetního období. Peněžní toky se dále člení na provozní činnost, investiční činnost a finanční činnost (Růčková, 2010).

Pro sestavení výkazu peněžních toků je možné použít dvě metody. Jedná se o metodu přímou a metodu nepřímou. V České republice je nejčastější použití nepřímé metody (Vochozka, 2011).

V tabulce 4 je zachycen postup pro sestavení cash flow ze samofinancování, provozní cash flow, cash flow z investiční činnosti a cash flow z finanční činnosti nepřímou metodou.

Tabulka 4 – Cash flow Zisk po úhradě úroků a zdanění

+ odpisy + jiné náklady

– výnosy, které nevyvolávají pohyb peněz ± Cash flow ze samofinancování

± změna pohledávek (+ úbytek, – přírůstek)

± změna krátkodobých cenných papírů (+ úbytek)

± změna zásob (+ úbytek)

± změna krátkodobých závazků (+ přírůstek) Cash flow z provozní činnosti

± změna fixního majetku (+ úbytek)

± změna nakoupených obligací a akcií (+ úbytek) Cash flow z investiční činnosti

± změna dlouhodobých závazků (+ přírůstek) + přírůstek vlastního jmění z titulu emise akcií – výplata dividend

Cash flow z finanční činnosti

Zdroj: (Růčková, 2010), vlastní zpracování