Hlavní práce75785_sedf03.pdf, 1 MB Stáhnout

(1)

Vysoká škola ekonomická v Praze

Bakalářská práce

2021 Filip Šedivý

(2)

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE

Fakulta podnikohospodářská

Studijní obor: Podniková ekonomika a management

Zhodnocení finančního zdraví společnosti Kofola ČeskoSlovensko a.s.

Autor bakalářské práce: Filip Šedivý

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Marie Ligocká, Ph.D.

(3)

P r o h l á š e n í

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma

„Zhodnocení finančního zdraví společnosti Kofola ČeskoSlovensko a.s.“

vypracoval/a samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.

V Praze dne 30. května 2021 Podpis

(4)

Název bakalářské práce:

Zhodnocení finančního zdraví společnosti Kofola ČeskoSlovensko a.s.

Abstrakt:

Cílem bakalářské práce je zhodnocení finančního zdraví společnosti Kofola ČeskoSlovensko a.s. Ke zhodnocení finančního zdraví použiji finanční analýzu. Zdroje, za kterých jsou čerpána data pro vypracování finanční analýzy jsou účetní uzávěrky společnosti Kofola ČeskoSlovensko a.s. Finanční analýza bude vypracována pro časové období 2015–2019, tedy 5 let. V teoretické části budou uvedeny definice finanční analýzy, účel finanční analýzy, uživatele finanční analýzy a zdroje finanční analýzy.

Dále budou v praktické části popsané nástroje finanční analýzy. V praktické části se budu věnovat vypracováním zmíněných nástrojů z teoretické části, tedy horizontální a vertikální analýzy, ukazatelů rentability, likvidity, zadluženosti a aktivity, bankrotních a bonitních modelů a jako poslední srovnáním Kofoly ČeskoSlovensko a.s. s odvětvím. V kapitole doporučení budou shrnuty silné a slabé stránky podniku a bude zde navržený postup, jak si silné stránky zachovat a slabé vyřešit.

Klíčová slova:

Finanční analýza, finanční zdraví, Kofola ČeskoSlovensko a.s.

(5)

Title of the Bachelor´s Thesis:

Evaluation of financial health of the Kofola ČeskoSlovensko a.s. company

Abstract:

The aim of this bachelor thesis is to evaluate the financial health of the Kofola ČeskoSlovensko a.s.

company. For this evaluation I am using financial analysis. The data I will be using are from the financial statements of the company. The financial analysis will be made for years 2015-2019. In theoretical part I will write about the definitions of financial analysis, the aim of financial analysis, users of financial analysis, the resources of financial analysis and the methods of financial analysis. In the practical part I will work out financial analysis using those very same methods – horizontal and vertical analysis, profitability, liquidity, indebtedness and activity indexes, bankruptcy and creditworthiness models and compare the results to the results of the industry. At the end, I will recommend how to solve the problems Kofola ČeskoSlovensko a.s. is facing and how to keep the strong sides of the company.

Key words:

Financial analysis, financial health, Kofola ČeskoSlovensko a.s.

(6)

Poděkování:

Rád bych tímto poděkoval doktorce Ing. Marii Ligocké, Ph.D. za čas, který strávila u vedení této bakalářské práce, za cenné rady a za trpělivost.

(7)

Obsah

1 Úvod ... 7

2 Představení finanční analýzy ... 8

2.1 Definice finanční analýzy ... 8

2.2 Zdroje pro vypracování finanční analýzy ... 9

2.2.1 Rozvaha ... 9

2.2.2 Výkaz zisků a ztrát ... 11

2.2.3 Výkaz cash flow ... 12

2.3 Uživatelé finanční analýzy ... 12

3 Metody finanční analýzy ... 14

3.1 Analýza absolutních ukazatelů ... 14

3.2 Analýza poměrových ukazatelů ... 15

3.2.1 Ukazatele rentability ... 16

3.2.2 Ukazatele likvidity... 17

3.2.3 Ukazatele zadluženosti ... 19

3.2.4 Ukazatele aktivity ... 20

3.3 Rozdílové ukazatele ... 22

3.4 Bankrotní a bonitní modely ... 23

3.4.1 Bankrotní modely ... 24

3.4.2 Bonitní modely ... 26

4 Praktická část ... 27

4.1 Představení podniku ... 27

4.2 Analýza absolutních ukazatelů ... 30

4.2.1 Horizontální analýza ... 30

4.2.2 Vertikální analýza ... 37

4.3 Poměrové ukazatele ... 41

4.3.1 Ukazatele rentability ... 41

4.3.2 Ukazatele likvidity... 45

4.3.3 Ukazatele zadluženosti ... 47

4.3.4 Ukazatele aktivity ... 50

4.4 Rozdílové ukazatele ... 54

4.5 Bankrotní a bonitní modely ... 55

5 Doporučení pro Kofolu ČeskoSlovensko a.s. ... 57

6 Závěr ... 59

Reference ... 60

(8)

7

1 Úvod

Povědomí o svém finančním zdraví je pro firmu velice důležité. Téma bakalářské práce jsem si vybral, abych vypracoval finanční analýzu pro firmu, která je na Českém trhu dobře známá.

Vypracováním této bakalářské práce zjistím finanční situaci firmy Kofola ČeskoSlovensko a.s.

Dnešní doba klade vysoké nároky na management všech podniků. Pokud vedení podniku chce, aby byl podnik úspěšný, musí využívat svěřený kapitál tak, aby přinesl co největší zisky, ale zároveň podniku bezprostředně nehrozil bankrot. Aby vedení podniku dokázalo podnik řídit podle těchto zásad, musí zjistit, kde se nachází ideální úroveň zisku a rizika. K tomuto účelu slouží finanční analýza. Doporučuje se vypracovat finanční analýzu minimálně jednou ročně.

Máme mnoho druhů finančních analýz, jak se dočtete v teoretické části. V této bakalářské práci se budu věnovat finanční analýze na úrovni podniku. Podnik, pro který finanční analýzu zpracuji je Kofola ČeskoSlovensko a.s. Tento podnik má v Česko a na Slovensku obrovskou tradici. Znám je hlavně díky svému nejpopulárnějšímu nápoji, po kterém přejal i jméno – Kofole. Pravděpodobně každý občan České a Slovenské republiky již tento kolový nápoj ochutnal a viděl i velice populární reklamy, ať už se jedná o legendární reklamu se „zlatým prasátkem“ či se šišlajícím psem „Ftefanem“.

Tato práce je bohužel limitována, jelikož nemám přístup k interním datům společnosti. Tyto data podnik nezveřejňuje, jelikož jsou strategicky důležitá a v rukou konkurence by byla nebezpečná. Data k vypracování finanční analýzy jsem tedy čerpal z finančních výkazů v účetních uzávěrkách.

Cílem této bakalářské práce je vypracování finanční analýzy podniku Kofola ČeskoSlovensko a.s. v letech 2015–2019 pomocí nástrojů, které jsou doporučeny v odborné literatuře. Výsledky nástrojů finanční analýzy budou porovnány s hodnotami v odvětví CZ-NACE 11 – výroba nealkoholických nápojů.

Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části se budu zabývat definicemi finanční analýzy z odborné literatury, zdroji pro vypracování finanční analýzy a metodami finanční analýzy. V praktické části představím Kofolu ČeskoSlovensko a.s., vypracuji analýzu absolutních ukazatelů, poměrových ukazatelů, rozdílových ukazatelů, bankrotní a bonitní modely a následně výsledky srovnám s odvětvím. V doporučení zmíním slabé a silné stránky podniku a navrhnu postup, jak slabé stránky vyřešit a silné stránky zachovat. V závěru provedu shrnutí výsledků nástrojů finanční analýzy.

(9)

8

2 Představení finanční analýzy

V této kapitole se budu věnovat odpovědím na téma co to finanční analýza je, k čemu slouží, kdo ji používá, jaké jsou zdroje na vypracování finanční analýzy apod.

První podkapitola se věnuje definicím, kterými je finanční analýza popsaná v odborné literatuře a jejím základním charakteristikám. Druhá podkapitola se věnuje popsání zdrojů dat, které jsou pro vypracování finanční analýzy potřebné. Třetí podkapitola se věnuje představení různých druhů finanční analýzy. Poslední podkapitola uvádí, pro jaké subjekty je finanční analýza vypracovávána a jaké můžou být rozdíly mezi přístupy k vypracování finanční analýzy pro jednotlivé subjekty.

2.1 Definice finanční analýzy

„Existuje celá řada způsobů, jak definovat pojem „finanční analýza“. V zásadě nejvýstižnější definicí je však ta, která říká, že finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat, která jsou obsažena především v účetních výkazech. Finanční analýzy v sobě zahrnují hodnocení firemní minulosti, současnosti a předpovídání budoucích finančních podmínek.“

(Růčková, 2010, str. 9)

„Finanční analýza představuje proces vyšetřování a vyvozování závěrů z výsledků finančního hospodaření minulých nebo budoucích období určité osoby včetně zjišťování jeho slabých a silných stránek, testování jednotlivých finančních parametrů a ověřování jejich skutečné vypovídací schopnosti.“ (Marek & kolektiv, 2009, str. 22)

Finanční analýza zahrnuje analýzu finančních poměrů, cash flow finančních, operačních a investičních aktivit společnosti v poměru s hlavní konkurencí, či historickými výsledky firmy.

Dá se říct, že finanční analýza zjišťuje efektivitu firemní strategie (Palepu, Healy, Wright, Bradbury, & Coulton, 2020).

Předpoklad výkonosti v budoucích období je ponechán na úsudku každého čtenáře finanční analýzy. Čtenář si musí vyhodnotit na základě výsledků analýzy, jak moc je podnik výkonný a co za procesy se schovává za výsledky. Čím lepší má podnik výsledky v analýze, tím menší mu hrozí nebezpečí a tím lépe by měl v budoucnosti performovat (Grünwald & Holečková, 2007).

Finanční analýza je nástroj ke stanovení finanční situace podniku. Pomocí finanční analýzy odpovíme na to, jak si podnik stojí v otázkách kapitálové struktury, jak dobře využívá svůj a cizí majetek, jestli je schopný splácet své obchodní závazky, jak ziskový je provoz podniku a mnoho dalších otázek. Čím aktuálnější finanční analýza bude, tím lépe může vedení řídit podnik. Vedení podniku potřebuje finanční analýzu jak pro krátkodobé řízení podniku, tak pro dlouhodobé řízení podniku. Pouze pokud bude mít vedení podniku kvalitně vypracovanou finanční analýzu, může zjistit, v jakých oblastech si podnik vede dobře a na jaké oblasti si dát pozor tak, aby v budoucnosti nedošlo k ohrožení zisků a případné insolvenci (Knápková, Pavelková, Remeš, & Šteker, 2017).

Finanční analýza je vypracována z důvodu zjištění finančního zdraví sledovaného podniku.

Vypracováním finanční analýzy se zabývají manažeři dané společnosti a je jedním z hlavních kritérií při strategickém a finančním rozhodování podniku (Vochozka, 2011). Můžeme tedy

(10)

9

říct, že analýza podniku slouží k monitoringu minulosti, posouzení současného stavu podniku a k predikci a plánování budoucnosti.

Mrkvička & Kolář (2006) hovoří o finančním zdraví ve své knize jako o schopnosti podniku včas splácet své platební závazky. Finančně zdraví podnik by měl být schopen splácet své finanční závazky i v budoucnosti, hovoříme tedy o dlouhodobé likviditě. Tyto definice platí za předpokladu, že se finanční podnik snaží: přežívat a konat činnost, za účelem které byl založen, zvyšovat svou marži (zvětšovat rozdíl mezi výnosy a náklady).

Finanční analýzu si můžeme rozdělit do 4 druhů. Prvním druhem je mezinárodní analýza.

Vypracovává se hlavně pro získání ratingu ekonomik jednotlivých států. Tyto informace jsou pak použity pro vypracování finančních analýz jednotlivých firem, které působí na mezinárodním trhu. Druhým druhem je analýza národního hospodářství. Stejně tak, jako u finančních analýzách mezinárodních jsou i zde zpracovávány hlavně informace, které budou dále použity k vytvoření finančních analýz jednotlivých firem. Hodnotí se zde domácí ekonomika a její základní rysy, jako je míra nezaměstnanosti, ekonomický růst, růst inflace apod. Třetím druhem je analýza odvětví. V české republice se používá ke klasifikaci firem do jednotlivých odvětví index CZ NACE. Na základě toho můžeme zjistit veškeré firmy na Českém trhu, které mají podobný byznys model. Každé odvětví se jinak vyvíjí, některé například zažívá růst, některé pokles. V současné době koronavirové krize jsme například mohli zaznamenat velký úpadek v ubytování a pohostinství. Naopak online retail zažil kvůli vzniklé situaci velký boom. Posledním druhem je analýza podniků a společností Vypracovává se pro potřeby jednotlivých uživatelů finanční analýzy. Tímto druhem finanční analýzy se bude zabývat i tato bakalářská práce (Růčková, 2010). Tato bakalářská práce se bude zabývat finanční analýzou na úrovni podniku.

2.2 Zdroje pro vypracování finanční analýzy

Hlavním zdrojem informací pro finanční analýzu je účetní uzávěrka, která je v předepsaných případech doplněná o výroční zprávu. Součástí účetní uzávěrky je rozvaha, výkaz zisků a ztrát, přehled o peněžních tocích a příloha (Grünwald & Holečková, 2007).

2.2.1 Rozvaha

Rozvaha zachycuje stav aktiv (majetku) a pasiv (zdrojů financování) vždy k určitému datu, většinou k poslednímu dni účetního období, v peněžím vyjádření. Položka aktiv obsahuje veškerý majetek firmy vyjádřený v penězích. Z položky aktiv je možné vyčíst do jakých oblastí firma investuje, jak aktivně spravuje svěřený majetek apod. Ve finanční analýze se položka aktiv rozebírá v kontextu vývoje bilanční sumy a meziročních změn jednotlivých položek ve složce aktiv. U položky pasiv neboli u zdrojů financování nás nejvíce zajímá, z jaké části je podnik financován cizími zdroji. V rozvaze platí princip bilanční rovnosti neboli aktiva se musejí rovnat pasivům.

(11)

10 Aktiva

Aktiva mohou být rozdělena do 3 základních sekcí: stálá aktiva, oběžná aktiva a přechodná aktiva. Jak jsem již zmínil výše, z aktiv zjistíme majetkovou strukturu daného podniku.

V účetní uzávěrce nalezneme položku aktiv v rozvaze. Základní struktura aktiv je zobrazena v tabulce 1.

Tabulka 1 - Aktiva

Označení Aktiva

Aktiva celkem

A. Pohledávky za upsaný vlastní kapitál

B. Dlouhodobý majetek

B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek

B.II. Dlouhodobý hmotný majetek

B.III. Dlouhodobý finanční majetek

C. Oběžná aktiva

C.I. Zásoby

C.II. Dlouhodobé pohledávky

C.III. Krátkodobé pohledávky

C.IV. Krátkodobý finanční majetek

D. Časové rozlišení

Zdroj: (Kislingerová & kol, Manažerské finance, 2007), vlastní zpracování

Jak je možné vidět z tabulky, dlouhodobý majetek se skládá z dlouhodobého nehmotného majetku, dlouhodobého hmotného majetku a dlouhodobého finančního majetku. Za dlouhodobé aktivum se zpravidla považuje majetek, který podnik vlastní delší dobu, než je jeden rok. Pod dlouhodobým nehmotným majetkem si můžeme představit např. software, práva na prodej věcí, patenty apod. Dlouhodobý hmotný majetek jsou často nemovité věci, jako jsou budovy a pozemky. Patří sem i movité věci, jejichž užitná doba přesahuje dobu jednoho roku – např.

firemní automobily, výrobní stroje apod. Poslední složkou dlouhodobého majetku je dlouhodobý finanční majetek. V praxi tuto složku tvoří hlavně cenné papíry. Oběžná aktiva v rámci podniku hrají jinou roli než aktiva dlouhodobá. Ve zkratce je možné říct, že oběžná aktiva zajišťují denní fungování podniku. Jsou zde např. materiál, rozpracované výrobky, hotové výrobky, finanční majetek (hotovost, bankovní účty) apod. (Vochozka, 2011).

Pasiva

Hlavní složky pasiv jsou: vlastní kapitál, cizí kapitál a časové rozlišení. Podrobnější strukturu je možné vidět v tabulce 2.

Tabulka 2 - Pasiva

Označení Pasiva

Pasiva celkem

A. Vlastní kapitál

A.I. Základní kapitál

A.II. Kapitálové fondy

A.III. Rezervní fondy

(12)

11

A.IV. Výsledek hospodaření minulých let

A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního

období

B. Cizí zdroje

B.I. Rezervy

B.II. Dlouhodobé závazky

B.III. Krátkodobé závazky

B.IV. Bankovní úvěry

C. Časové rozlišení

Vlastní kapitál je tvořen počátečním kapitálem, který byl investován při založení společnosti a kapitálem, který podnik nashromáždil za dobu svého působení na trhu. Je tvořen položky základního kapitálu, kapitálových fondů, rezervních fondů, výsledku hospodaření minulých let a výsledku hospodaření běžného účetního období. Cizí kapitál jsou prostředky, které si podnik vypůjčil od věřitelů a které musí eventuelně vrátit. Za zapůjčení majetku je zpravidla placen úrok, který nabývá různých hodnot podle toho, jak riskantní tato půjčka pro věřitele je.

Nejčastější forma pasiv jsou hlavně bankovní úvěry a závazky vůči obchodním partnerům (Vochozka, 2011).

2.2.2 Výkaz zisků a ztrát

Výkaz zisků a ztrát podává informace o vztahu mezi výnosy podniku a náklady spojenými s jejich vytvořením, které se podílely na tvorbě výsledku hospodaření za určité období. Nesmíme si plést výnosy a náklady s příjmy a výdaji. Výsledek hospodaření můžeme rozdělit na výsledek hospodaření provozní, z finančních operací, za běžnou činnost, za účetní období a před zdaněním (Růčková, 2010). Slouží jako nástroj k posouzení schopnosti podniku zhodnocovat vložený kapitál.

Zjednodušeně se jedná o vzorec: výnosy – náklady = zisk

- Výnosy – jedná se o peněžní prostředky, které získal podnik v daném účetním období.

Není důležité, jestli již došlo k jejich inkasu.

- Náklady – Peněžní prostředky, které podnik vynaložil k zajištění činností, které generovali výnosy. Stejně jak u výnosů, je jedno, jestli budou náklady za určité účetní období zaplacené až v období druhém.

Tabulka 3 zachycuje výpočet nejčastějších forem zisků.

Tabulka 3 - Zisky Zisk

Výsledek hospodaření za účetní období (EAT) + daň z příjmů za mimořádnou činnost

+ daň z příjmů za běžnou činnost

= Zisk před zdaněním (EBT) + nákladové úroky

= Zisk před úroky a zdaněním (EBIT) + odpisy

(13)

12

= Zisk před úroky, odpisy a zdaněním (EBITDA)

2.2.3 Výkaz cash flow

Přehled o peněžních tocích, označován jako výkaz cash flow, zachycuje příjmy a výdaje v průběhu účetního období. Peněžní toky se dále člení na provozní činnost, investiční činnost a finanční činnost (Růčková, 2010).

Pro sestavení výkazu peněžních toků je možné použít dvě metody. Jedná se o metodu přímou a metodu nepřímou. V České republice je nejčastější použití nepřímé metody (Vochozka, 2011).

V tabulce 4 je zachycen postup pro sestavení cash flow ze samofinancování, provozní cash flow, cash flow z investiční činnosti a cash flow z finanční činnosti nepřímou metodou.

Tabulka 4 – Cash flow Zisk po úhradě úroků a zdanění

+ odpisy + jiné náklady

– výnosy, které nevyvolávají pohyb peněz ± Cash flow ze samofinancování

± změna pohledávek (+ úbytek, – přírůstek)

± změna krátkodobých cenných papírů (+ úbytek)

± změna zásob (+ úbytek)

± změna krátkodobých závazků (+ přírůstek) Cash flow z provozní činnosti

± změna fixního majetku (+ úbytek)

± změna nakoupených obligací a akcií (+ úbytek) Cash flow z investiční činnosti

± změna dlouhodobých závazků (+ přírůstek) + přírůstek vlastního jmění z titulu emise akcií – výplata dividend

Cash flow z finanční činnosti

Zdroj: (Růčková, 2010), vlastní zpracování

2.3 Uživatelé finanční analýzy

Finanční analýza je důležitým dokumentem pro mnoho subjektů, kteří jsou stakeholdery dané firmy. Pro každou skupinu je finanční analýza důležitá z jiného důvodu, a proto by měla být každá finanční analýza upravena pro potřebu každé skupiny. Dodavatele například bude zajímat, zdali je jeho obchodní partner solventní, vlastníka naopak bude zajímat spíše zhodnocení kapitálu atd. Prvním krokem k vytvoření finanční analýzy je stanovení si cílů, které se budeme vypracováním analýzy snažit dosáhnout. Dále stanovíme vhodné metody a nástroje, které nám pomohou dojít ke kýženým informacím (Růčková, 2010).

Vochozka (2011) rozděluje uživatele finanční analýzy na interní a externí. Ve skupině externích uživatelů najdeme stát a jeho orgány, investory, banky a jiné věřitele, obchodní partnery, konkurenci apod. Ve skupině interních uživatelů jsou manažeři, zaměstnanci a odboráři.

(14)

13 Stát a jeho orgány

Stát používá finanční analýzu podniku z důvodu kontroly vykazovaných daní. Druhý důvod, proč je finanční analýza podniku pro stát důležitá je přerozdělování státních podpor (dotace) a zadávání státních zakázek. Posledním důvodem, proč stát používá finanční analýzy podniku jsou statistické průzkumy.

Investoři

Má-li někdo majetkový podíl v určitém podniku, je považován za investora. V této skupině jsou tudíž také majitelé podniků. Pro investory je důležitá finanční analýza jako podklad pro další investiční činnosti. Pokud si podnik vede dobře, může investor přikoupit další část podílu.

Pokud ne, může část svého podílu odprodat. Finanční analýza sleduje mimo jiné i finanční zdraví podniku, které určuje, jak riskantní investice je. Investoři se snaží najít takovou investici, která má nejlepší poměr výnosu a rizika. Pro majitele podniků je finanční analýza důležitá z důvodu kontrolování managementu, kterému bylo řízení podniku svěřeno.

Banky a věřitelé

Banky vypracovávají finanční analýzy podniků, aby zjistili, jestli a za jakých podmínek by podniku poskytli úvěr. Finanční analýza poskytuje informace o finančním zdraví podniku a z definice víme, že finanční zdraví podniku je schopnost podniku splácet své finanční závazky.

Obchodní partneři

Obchodní partneři hledají takového partnera, který je schopný splnit svou část obchodních závazků. Ukazatele, na které se hledí nejvíce jsou solventnost, likvidita a zadluženost. Další důležitý parametr pro obchodní partnery je schopnost podniku dlouhodobě a konstantně provozovat svou činnost, aby byly obchodní vztahy co nejdelší a co nejvíce stabilní.

Manažeři

Jedná se o interního uživatele. To znamená, že nemusí používat jenom zdroje, které jsou dostupné pro externí uživatele ale používají i data, která se nemusí zveřejňovat. Finanční analýza je tedy vypracovaná pro potřeby vedení podniku tak, aby vedení bylo schopno udělat správná rozhodnutí v otázkách vedení podniku. Výsledky finanční analýzy budou použity ke strategickému rozhodování podniku, operativního řízení a plánování.

Zaměstnanci

Zaměstnanci mají zájem na fungování podniku, aby si byli jisti, že podnik splní závazky vůči zaměstnancům. U finanční nezdravého podniku může hrozit, že nebude schopen vyplatit mzdy zaměstnancům.

Další uživatelé

Patří sem zbylé subjekty, které mají zájem na vypracování finanční analýzy podniku.

(15)

14

3 Metody finanční analýzy

Finanční analýza je komplexní proces, který zahrnuje řadu kroků, které je třeba zpracovat tak, abychom získali přesnou a reálnou představu o současném finančním stavu společnosti.

Metody finančních analýz musí být vypracované s důrazem na účelnost, nákladnost a spolehlivost. Musíme myslet na to, že na firmu B se nemusí hodit použití metod, které jsme použili k analýze firmy A. Kvalita vypracované analýzy souvisí s částkou, kterou za vypracování analýzy zaplatíme. Je proto důležité si nejdříve položit otázku, jak cenné jsou pro nás informace, které může finanční analýza poskytnout. Spolehlivost finanční analýzy zvýšíme použitím co možná nejpřesnějších a nejaktuálnějších vstupních informací (Růčková, 2010).

Abychom získali všechny potřebné údaje, které jsou důležité pro co nejpřesnější interpretaci finančního zdraví podniku je zapotřebí užití těchto metod: analýza absolutních ukazatelů, analýza tokových ukazatelů, analýza rozdílových ukazatelů, analýza poměrových ukazatelů, analýza soustav ukazatelů a souhrnné ukazatele hospodaření (Knápková, Pavelková, Remeš, &

Šteker, 2017).

3.1 Analýza absolutních ukazatelů

Absolutní ukazatele jsou ta čísla, které vyčteme z rozvahy, výkazu cash flow a výkazu zisků a ztrát. Ukazatele je možné rozdělit do dvou skupin. První skupinou jsou ukazatele stavové.

Stavový ukazatel je takový, jehož hodnota je vypisována k určitému datu a nalezneme jej v rozvaze. Druhou skupinou jsou ukazatele tokové a ty zachycují hodnoty, které podnik dosáhl v daném účetním období a nalezneme je ve výkazu zisku a ztrát a ve výkazu cash flow (Šiman

& Petera, 2010).

Analýzou absolutních ukazatelů se nejčastěji myslí horizontální analýza a vertikální analýza.

Horizontální analýza

Horizontální analýza, někdy také analýza trendů, porovnává změny dat v určitých účetních obdobích. Aby tato analýza přinesla co nejpřesnější výsledky, je důležité použít co možná nejvíce časových období. Tento druh analýzy je vhodný k odvozování vývoje jednotlivých ukazatelů v nadcházejících účetních období (Růčková, 2010).

Mrkvička & Kolář (2006) uvádí podmínky, které je třeba dodržet, aby byla vypovídací schopnost této analýzy zachována.

a) Dostatečně dlouhá časová řada.

b) Srovnatelnost údajů časové řady mezi jednotlivými roky.

c) Vyloučení náhodných jevů.

d) Započítat jevy, které je relativně lehké předpokládat, jako je např. inflace, měnový kurz apod.

Pro znázornění finanční analýzy je možné použití dvou údajů, absolutní změny a procentní změny. Níže jsou napsány vzorce pro jejich vypočítání.

Absolutní změna = ukazatelt – ukazatelt-1 (1)

Procentní změna = (absolutní změna * 100) / ukazatelt-1 (2)

(16)

15

Výstup horizontální analýzy je možný zachytit v bazických a řetězových indexech (Mrkvička

& Kolář, 2006).

Vertikální analýza

Vertikální (procentní) analýza, někdy také procentní rozbor, se zabývá vnitřní strukturou ukazatelů. Určuje, jak významnou roli hrají jednotlivé složky aktiv a pasiv na celkové sumě

.

Ze struktury aktiv jsme schopni vyčíst, do jakých aktivit podnik investuje své prostředky a ze struktury pasiv zase, jak byly dané investice financovány (Růčková, 2010).

Princip vertikální analýzy spočívá v procentuálním vyjádření jednotlivých položek v poměru se základnou (100 %). Vertikální analýza se vypočítává pro rozvahu a výkaz zisku a ztráty.

V rozvaze bude jako základna zvolena položka aktiva celkem a pasiva celkem respektive. Ve výkazu zisků a ztráty se jako základna volí položka výnosy celkem (Mrkvička & Kolář, 2006).

Výpočet údajů pro výpočet vertikální analýzy (vlastní formulace):

x (%) = [x (absolutní hodnota) / y (absolutní hodnota)] * 100 (3) kde:

x (%) – procentuální zastoupení položky v poměru se základnou x (absolutní hodnota) – hodnota, které daná položka nabývá y (absolutní hodnota) – hodnota, které nabývá zvolená základna

3.2 Analýza poměrových ukazatelů

Analýza poměrových ukazatelů patří k nejčastěji používaným rozborovým postupům díky velké míře využitelnost. Druhým důvodem pro velkou popularitu poměrových ukazatelů je dostupnost údajů potřebných k provedení této analýzy, tudíž ji může provést i externí uživatel.

Dle Růčkové (2010) lze poměrové ukazatele dělit na tři skupiny. První skupinou jsou ukazatele struktury majetku a kapitálu. Druhou skupinou jsou ukazatele tvorby výsledku hospodaření.

Poslední skupinou jsou ukazatele na bázi peněžních toků. Jednotlivé skupiny jsou takto rozděleny na základě účetních výkazů, které používají pro čerpání údajů na vypočítání daných ukazatelů. První skupina čerpá údaje z rozvahy, druhá vychází z výkazu zisku a ztráty a poslední skupina se zabývá výkazem cash flow (Růčková, 2010).

Vochozka definuje poměrové ukazatele jako dávání absolutních ukazatelů do vzájemných poměrů. Dělí poměrové ukazatele na dvě skupiny na základě uspořádání. Poměrové ukazatele můžou buďto paralelní, nebo pyramidové uspořádání. Paralelní uspořádání počítá s rovnocenností jednotlivých ukazatelů, kde každý ukazatel reflektuje určitou stránku finanční situace podniku. Patří sem ukazatele rentability, aktivity, zadluženosti, likvidity a ukazatele kapitálového trhu. Pyramidové ukazatele se zabývají rozkladem daných ukazatelů a zjišťování, jakou mírou ovlivňují ukazatele jednotlivé činitele (Vochozka, 2011).

(17)

16 3.2.1 Ukazatele rentability

Pod pojmem rentabilita si můžeme představit schopnost podniku vytvářet nové zdroje z investovaného kapitálu (Grünwald & Holečková, 2007).

K vypočítání těchto ukazatelů jsou hlavními zdroji údajů rozvaha a výkaz zisku a ztráty, kde hlavní roli hraje výkaz zisků a ztráty. Ukazatele rentability mají v čitateli údaj o výsledku hospodaření a ve jmenovateli zase hodnotu investovaného kapitálu, nebo dosažené tržby v daném účetním období. Tento ukazatel je nejdůležitější zejména pro akcionáře (majitele) podniku a potenciální investory. Doporučené hodnoty nebývají uváděny, ale v ideálním případě by měly ukazatele rentability meziročně růst (Růčková, 2010).

Pro správné vypočítání jednotlivých ukazatelů rentability jsou podstatné tři druhy zisku.

Konkrétně se jedná o tzv. EBIT, EAT a EBT. EBIT (Earnings before Interest and Taxes) je pojem kterým se označuje zisk před odečtením úroků a daní. EAT (Earnings after Taxes) se rozumí čistý zisk neboli zisk po zdanění. Posledním druhem zisku je EBT. EBT (Earnings before Taxes) a jedná se o zisk, kterého podnik dosáhl před zaplacením daní (Růčková, 2010).

Podle Vochozky (2011) by měla tato skupina ukazatelů ve finanční analýze pro obsahovat čtyři základní druhy ukazatelů rentability, aby vypovídací hodnota byla dostačující. Jedná se o rentabilitu investovaného kapitálu (ROCE), rentabilita aktiv (ROA), rentabilita vlastního kapitálu (ROE) a rentabilita tržeb (ROS).

Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE)

Udává, kolik korun provozního hospodářského výsledku dosáhl podnik na jednu korunu investovaného kapitálu (Vochozka, 2011).

Na tento ukazatel je třeba nahlížet ze strany pasiv. Vyjadřuje, jak efektivně podnik hospodaří

(Růčková, 2010).

Ve výpočtu ROCE jsem se rozhodl pro verzi se ziskem před zdaněním a odečtením úroků, jelikož tato verze nebere v potaz to, jak je podnik financovaný díky tomu, že do výpočtu nejsou zahrnuty úroky.

Vzorec pro výpočet ROCE:

ROCE = EBIT / (Vlastní kapitál + Rezervy + Dlouhodobé závazky + Bankovní úvěry dlouhodobé) (4)

Zdroj: (Vochozka, 2011)

Rentabilita aktiv (ROA)

V tomto případě se na tento ukazatel nahlíží ze strany aktiv. Vyjadřuje, jak podnik hospodaří se svěřenými aktivy a nebere v potaz, jak byla aktiva financovány, jestli z vlastního, nebo cizího kapitálu (Růčková, 2010).

Způsobů na počítání rentability aktiv je více. Já jsem si vybral verzi v ziskem před odečtením úroků a zdaněním, jelikož Kofola ČeskoSlovensko a.s. prošla ve sledovaném období změnami, co se způsobu financování týče (Vochozka, 2011).

(18)

17 ROA = EBIT / Aktiva (5)

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)

Tento ukazatel je důležitý hlavně pro akcionáře (majitele) podniku. Říká nám, jaké změny provedlo působení podniku na položku vlastní kapitál. Majitelé pak mohou sami posoudit, jestli je míra výnosnosti úměrná riziku, které je s investicí spojeno (Růčková, 2010).

Jelikož se jedná o ukazatel určený především majitelům podniku, volil jsem při výpočtu verzi s čistým ziskem.

ROE = EAT / Vlastní kapitál (6)

Rentabilita tržeb (ROS)

Ukazatel ROS vykazuje informaci, kolik korun zisku je podnik schopný generovat na jednu korunu tržeb. Pro podnik je tento ukazatel důležitý, protože vykazuje informaci o tom, jak efektivní má produkci a jak naceněný má produkt. Jestliže je hodnota ROS nižší než průměrná hodnota v daném oboru, prodává podnik své produkty levně, nebo je produkce produktu příliš nákladná (Růčková, 2010).

I v tomto ukazateli rentability jsem se rozhodl pro verzi s čistým ziskem, který v sobě zahrnuje i úroky a daně. Tento výpočet je vhodný pro podnik, který potřebuje zjistit, jak moc se mu vyplatí navýšit tržby a s tím spojené výdaje na daních a úrokách.

ROS = EAT / Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb + Tržby z prodeje zboží (7)

3.2.2 Ukazatele likvidity

Roučková definuje likviditu takto: „Likvidita (likvidnost) určité složky představuje vyjádření vlastnosti dané složky rychle a bez velké ztráty hodnoty se přeměnit na peněžní hotovost.“ Pod pojmem likvidita podniku se rozumí schopnost podniku splácet včas své finanční závazky.

Nedostatek likvidity může mít pro podnik negativní dopad v případě, že by se naskytla výhodná investiční příležitost a podnik by díky nedostatku aktiv s velkou likviditou nedokázal příležitosti využít. Na druhou stranu, velká hodnota ukazatelů likvidity může naznačovat, že podnik nevyužívá naplno svého potenciálu v navyšování vlastního kapitálu, jelikož určité procento zadlužení je pro podnik zdravé. V běžné praxi se používají zejména tři základní ukazatele likvidity. Jedná se o okamžitou likviditu, pohotovou likviditu a běžnou likviditu (Růčková, 2010).

Likvidita (likvidnost) podniku je důležitou částí dlouhodobě úspěšného fungování. Podnik musí zajistit, aby byl likvidní, i když to bude pravděpodobně na úkor rentability podniku. Aby byla

(19)

18

firma dostatečně likvidní, je třeba, aby měla dostatek vysoce likvidních aktiv tak, aby byla schopna splácet současné i budoucí finanční závazky (Vochozka, 2011).

Okamžitá likvidita

Okamžitá likvidita, často označována jako likvidita prvního stupně, popř. cash ratio. Je ukazatelem likvidity s nejužším počtem přípustných aktiv, které ve výpočtu smíme použít. Pod pojmem pohotové platební prostředky si můžeme představit aktiva, které mají nejvyšší likviditu, jako jsou peníze na běžných bankovních účtech, hotovost v pokladně a cenné papíry.

Tyto položky jde také označit pojmem finanční majetek. U okamžité likvidity nemusí platit, že nedodržování hodnot v doporučených mezí bude mít za následky dlouhodobé problémy fungování podniku (Růčková, 2010).

Hodnoty, které doporučuje ministerstvo průmyslu a obchodu jsou 0,2 – 1.

Okamžitá likvidita = pohotové platební prostředky / dluhy s okamžitou splatností (8)

Zdroj: (Růčková, 2010)

Pohotová likvidita

Tento druh likvidity je v literatuře označován jako likvidita druhého stupně, popř. acid test.

Doporučené hodnoty ministerstvem průmyslu a obchodu tohoto ukazatele jsou mezi 1,0 a 1,5.

Hodnota pod 1,0 může znamenat, že by se podnik musel zbavit některých zásob, či jiných aktiv, aby byl schopen splatit své finanční závazky. Pokud hodnoty tohoto ukazatele nebývají hodnot vyšších než 1,5, je to výhodné pro věřitele, ale pro majitele/akcionáře již nikoliv. Vyšší hodnoty tohoto ukazatele značí, že podnik nevyužívá naplno kapitálu, který byl do podniku nainvestován (Růčková, 2010).

Pohotová likvidita = (oběžná aktiva – zásoby) / dluhy s okamžitou splatností (9)

Běžná likvidita

Tento ukazatel se někdy označuje také jako likvidita třetího stupně, popř. current ratio. Jedná se o ukazatel, který vyjadřuje hodnotu o tom, do jaké míry pokrývají oběžná aktiva krátkodobé dluhy. Pokud hodnoty tohoto ukazatele nabývají špatných hodnot, může to již značit větší problémy podniku v otázce splácení finančních závazků a je pravděpodobné, že bude muset dojít ke změně ve finančním hospodaření. Nízké hodnoty v tomto ukazateli by mohly zapříčinit nedůvěru věřitelů v podnik (Růčková, 2010).

Doporučené hodnoty ministerstvem průmyslu a obchodu jsou 1,5 – 2,0.

Běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé dluhy (10)

(20)

19 3.2.3 Ukazatele zadluženosti

Zabývají se otázky, jak podnik financuje své podnikatelské aktivity, zdali používá vlastní kapitál, či cizí kapitál. U moderních podniků je nemyslitelné, aby veškeré své podnikatelské aktivity financovali svými prostředky, jelikož to snižuje výnosnost vlastního kapitálu. Na druhou stranu, pro získání cizího kapitálu je zapotřebí investici z části financovat i vlastním kapitálem, jinak by potenciální věřitelé měli problém s tím zapůjčit podniku svůj kapitál, jelikož by byla investice příliš riskantní. Pro vypočítání ukazatelů zadluženosti se používají údaje z rozvahy (Růčková, 2010).

Ukazatele zadluženosti se zabývají otázkami majitelské struktury podniku. Mezi hlavní vypovídací schopnosti těchto ukazatelů patří poměr vlastního a cizího kapitálu a zadluženost vlastního kapitálu. Pro vyjádření výše zmíněných stránek podniku se používá ukazatel věřitelského rizika, koeficient samofinancování a ukazatel úrokového krytí (Vochozka, 2011).

Ukazatel věřitelského rizika

Ukazatel věřitelského rizika, popř. debt ratio, vyjadřuje celkovou zadluženost. Jedná se o poměr celkových závazků vůči celkovým aktivům. Čím vyšší hodnota tohoto ukazatele, tím více podnik využívá ke svému provozu cizí zdroje a tím riskantnější je pro věřitele investice do podniku. Růst tohoto ukazatele je pro vlastníky/akcionáře pozitivní pouze v případě, že rentabilita vlastního kapitálu roste. Pokud již dochází k situaci, že úroky z vypůjčeného kapitálu jsou větší než zisky, které díky půjčenému kapitálu získáme, mělo by vedení podniku přemýšlet, jak svou zadluženost snížit (Růčková, 2010).

Ukazatel věřitelského rizika = cizí kapitál / celková aktiva (11)

Koeficient samofinancování

Koeficient samofinancování, popř. equity ratio, také patří k ukazatelům, které se zabývají celkovou zadlužeností. Tento ukazatel doplňuje ukazatel věřitelského rizika a jejich součet by se měl rovnat přibližně 1. Stejně jako předchozí ukazatel, reflektuje koeficient samofinancování situaci v majetkové struktuře. S koeficientem samofinancování a ukazatelem věřitelského rizika souvisí ukazatel označovaný jako debt-equity ratio. Znázorňuje kolikrát pokrývá cizí kapitál vlastní kapitál, ale často se používá jeho převrácená hodnota neboli kolikrát vlastní kapitál pokrývá kapitál cizí. Tento ukazatel reflektuje situaci finanční stability podniku (Růčková, 2010).

Koeficient samofinancování = vlastní kapitál / celková aktiva (12)

Debt-equity ratio = cizí kapitál / vlastní kapitál (13)

(21)

20 Ukazatel úrokového krytí

Ukazatel úrokového krytí znázorňuje kolikrát je zisk vyšší než úroky, které podnik musí splácet.

Tento ukazatel je důležitý je hlavně pro věřitele podniku. V zahraniční literatuře je jako hranice přijatelné hodnoty brána hodnota 3,0 (Růčková, 2010).

Mrkvička a Kolář (2006) říkají, že by se hodnota měla pohybovat okolo 5,0 a jako bezproblémová hodnota jsou považovány hodnoty 8,0 a výš.

Ukazatel úrokového krytí = EBIT / nákladové úroky (14)

Maximální úroková míra a ukazatel podmínek pro zadlužení

Tyto dva ukazatele spolu úzce souvisí. Nejprve vypočteme maximální úrokovou míru pomocí vzorce č. 15. Poté porovnáme výsledek s výsledkem rentability aktiv. Pokud je hodnota výsledku rentabilita aktiv větší, než je maximální úroková míra, existují podmínky pro další zadlužování firmy (Růčková, 2010).

Maximální úroková míra = finanční náklady / (vlastní kapitál + bankovní úvěry + obligace) (15)

3.2.4 Ukazatele aktivity

Ukazatele aktivity se v praxi používají na měření schopnosti podniku využívat svěřený kapitál.

Většina ukazatelů aktivity vyjadřuje kolik „obrátek“ vykoná vybraná položka rozvahy v určitém časovém úseku. Dále mohou ukazatele aktivity vykazovat hodnotu doby, za kterou se vybraná položka obrátí. Vypočítáním ukazatelů aktivity získáme dobrý přehled o hospodaření podniku a jak jeho aktivity ovlivňují výnosnost a likviditu (Růčková, 2010).

Pro znázornění aktivity podniku použiji 4 ukazatele aktivity. Jedná se o ukazatel obratu celkových aktiv, ukazatel obratovosti zásob, ukazatel obratovosti pohledávek a ukazatel obratovosti závazků.

Obrat celkových aktiv

Podnik by se měl snažit maximalizovat hodnotu tohoto ukazatele, minimální hodnota by měla být 1. V praxi se někdy používá i ukazatel obrácený k ukazateli obratu celkových aktiv (aktiva celkem / tržby) a znázorňuje, jak vázaná jsou aktiva. Pro tento ukazatel by se naopak měl podnik snažit zajistit co nejmenší hodnoty, aby vázanost aktiv byla co nejmenší (Vochozka, 2011).

Obrat aktiv = tržby / aktiva celkem (15)

(22)

21 Obratovost zásob

Obratovost zásob/obrat zásob značí kolikrát se obrátí zásoby v určitém časovém období, nejčastěji se používá období jednoho roku. Pro výpočet tohoto ukazatele se doporučuje používat při výpočtu hodnotu průměrného stavu zásob, v daném časovém období. Je možné zajít i do větší hloubky a vypočítat obratovost jednotlivých položek zásob – zásoby materiálu, nedokončené výroby apod (Mrkvička & Kolář, 2006).

Obratovost zásob udává, jak dlouho je oběžný majetek vázán v podobě zásob. Podnik by se měl snažit, aby byl ukazatel doby obratu zásob co nejmenší a obratovost zásob co největší. Podnik by měl dbát na to, aby měl vždy takové množství zásob, aby to neohrozilo chod podniku.

V dnešní době je oblíbená metoda just-in-time, kde potřeba zásob klesá (Růčková, 2010).

Obratovost zásob = tržby / zásoby (16)

Zdroj: (Mrkvička & Kolář, 2006)

Doba obratu zásob = 365 / obratovost zásob (17)

Obratovost pohledávek

Obratovost pohledávek/obrat pohledávek vyjadřuje vázanost majetku v pohledávkách neboli za jak dlouho jsou pohledávky zaplaceny. Odvozený ukazatel je doba obratu pohledávek. Pro tento ukazatel je doporučená hodnota běžná hodnota splatnosti pohledávek. Pokud je hodnota větší, znamená to, že obchodní partneři podniku splácejí faktury až po splatnosti. Pokud je finanční analýza vypracovávána pro menší podnik, mohla by vyšší než běžná doba splatnosti znamenat existenční problémy pro firmu. Čím větší však firma je, tím menší je pravděpodobnost, že so podnik dostane do problémů. Nesplácení pohledávek včas snižuje důvěryhodnost obchodních partnerů (Růčková, 2010).

Obratovost pohledávek = tržby / pohledávky (18)

Doba obratu pohledávek = 365 / obratovost pohledávek (19)

Obratovost závazků

Obratovost závazků/obrat závazků vyjadřuje, jak jsou spláceny závazky podniku. Odvozený ukazatel je doba obratu závazků, která vyjadřuje kolik dní trvá podniku, než splatí své závazky.

Doporučená hodnota tohoto ukazatele by měla být stejná jako doba splatnosti faktur. Dále se doporučuje, aby doba obratu závazků byla větší než doba obratu pohledávek. Rozdíl doby obratu závazků a doby obratu pohledávek se nazývá doba dodavatelského úvěru. To, jak podnik splácí své finanční závazky je důležité pro potenciální investory, pro obchodní partnery apod.

Dobrá platební morálka dodává podniku na důvěryhodnosti (Růčková, 2010).

(23)

22 Obratovost závazků = tržby / závazky (20)

Zdroj: (Růčková, 2010)

Doba obratu závazků = 365 / obratovost závazků (21)

3.3 Rozdílové ukazatele

Ve finanční analýze se rozdílovým ukazatelům může říkat „fondy“. Na rozdíl od účetnictví, zde pojmem „fondy“ neoznačujeme zdroje krytí aktiv. Je možné se setkat i s názvem „čisté fondy“

– aktiva očištěna od svých závazků. Rozdílové ukazatele dostaneme odečítáním konkrétních položek pasiv od vybraných položek aktiv. Ve finanční analýze se používá hlavně třech rozdílových ukazatelů. Jedná se o čistý pracovní kapitál (ČPK), čisté pohotové prostředky (ČPP), čisté peněžně pohledávkové finanční fondy (ČPM) (Mrkvička & Kolář, 2006).

Čistý pracovní kapitál

Čistý pracovní kapitál, zkráceně ČPK, jinak také provozní, či provozovací kapitál, je pojem, kterým označujeme rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými pasivy. Do krátkodobých i dlouhodobých pasiv se musí zahrnout i bankovní úvěry a jiné položky pasiv. Vysoké hodnoty tohoto ukazatele značí velkou důvěryhodnost daného podniku. Stavu, ve kterém se podnik nachází, nabývají-li hodnoty tohoto ukazatele záporných čísel se říká nekrytý dluh. Čistý pracovní kapitál je vyjadřován jako absolutní hodnota. Doporučuje se proto doplnit ukazateli likvidity. Při výpočtu čistého pracovního kapitálu by měl pracovník dbát na očištění oběžných aktiv o aktiva s likviditou blížící se nule, např. nedobytné pohledávky (Mrkvička & Kolář, 2006).

Čistý pracovní kapitál = oběžná aktiva – krátkodobá pasiva (22)

Čistý pracovní kapitál = (dlouhodobé závazky + vlastní kapitál) – stálá aktiva (23)

Čisté pohotové prostředky

Čisté pohotové prostředky (ČPP), někdy také označováno jako čistý peněžní majetek a peněžní finanční fond. Jedná se o ukazatel, který používá užší výběr aktiv, a to pouze ta s nejvyšší likviditou. To samé platí na straně pasiv, kde jsou započítána pouze pasiva, která jsou splatná okamžitě. Pojem pohotové finanční prostředky, který je používán ve vzorci níže se může používat ve dvou rovinách. 1) Pouze hotovost a peníze na běžných účtech. 2) Hotovost, šeky, směnky, cenné papíry s krátkodobou splatností, krátkodobé vklady rychle přeměnitelné na peníze, zůstatky nevyčerpaných neúvěrových úvěrů. Použitím první roviny chápání pohotových finančních prostředků získáme nejlikvidnější vymezení ukazatele. Druhý způsob již zahrnuje

(24)

23

položky méně likvidní. Pro analytiky, které nemají interní informace je však správné vypočítání tohoto ukazatele složité (Mrkvička & Kolář, 2006).

Čisté pohotové prostředky = pohotové finanční prostředky – okamžitě splatné závazky (24)

Čisté peněžně pohledávkové finanční fondy

Čisté peněžní pohledávkové finanční fondy (ČPM), někdy také označován jako čistý peněžní majetek je kompromisem mezi prvním a druhým ukazatelem ze skupiny rozdílových ukazatelů.

Do výpočtu tohoto ukazatele jsou započteny i krátkodobé závazky a jiné položky oběžných aktiv (Mrkvička & Kolář, 2006).

Čistý peněžně pohledávkový fond = oběžná aktiva – zásoba – nelikvidní pohledávky – krátkodobé závazky (25)

3.4 Bankrotní a bonitní modely

Bankrotní a bonitní modely jsou dvě skupiny ukazatelů, které se snaží analyzovat současný stav firmy a na základě něho předpovědět budoucnost společnosti. Do skupiny bankrotních modelů řadíme Altmanovo Z-skóre, Tafflerův model, model IN – Index důvěryhodnosti a jiné. Do Bonitních modelů patří soustava bilančních analýz podle Rudolfa Douchy, Tamariho model, Kralickův Quicktest, modifikovaný Quicktest apod (Růčková, 2010). Bankrotní a bonitní modely jsou často používaným nástrojem v bankovnictví, kde se používají při rozhodování, zdali banka podniku schválí půjčku, popř. s jakým úrokem (Vochozka, 2011).

Bankrotní a bonitní modely je pojem, kterým označujeme snahy analytiků vytvořit jednotný nástroj pro měření finančního zdraví podniku. Do modelů jsou zahrnuty všechny důležité aspekty finančního zdraví. Na základě těchto údajů jsou do určité míry schopny predikovat šance podniku na přežití v budoucnosti. Bohužel není možné říct, že analytici objevili model, který funguje na všechny firmy, pro všechny odvětví ve všech zemích světa. Komplexní ukazatele finančního zdraví je možné rozdělit do dvou skupin, na bankrotní modely a bonitní modely. Bankrotní modely mají za úkol předpovědět, zdali podnik v určitém časovém období zkrachuje. Bonitní modely na druhou stranu podávají informace o tom, v jak dobrém, či špatné, finančním stavu se podnik nachází (Mrkvička & Kolář, 2006).

Kislingerová & Hnilica (2008) definují bankrotní a bonitní modely takto: „Metod a postupů hodnocení bonity firmy a předvídání případného bankrotu existuje nesčetně a finanční instituce většinou svoje postupy tají, neboť se jedná o jejich know-how. Nicméně ve všech modelech hrají podstatnou roli finanční ukazatele. K nejjednodušším přístupům patří různé ukazatelové soustavy přidělující body. K těm složitějším pak sofistikované statistické postupy, které pracují s historickými řady dat a kalkulují různé pravděpodobnosti selhání firmy na základě určitých hodnot finančních ukazatelů.“

(25)

24 3.4.1 Bankrotní modely

Ve skupině bankrotních modelů použiji index důvěryhodnosti „IN95“ od manželů Neumaierových. Druhý ukazatel, který ze skupiny bankrotních modelů použiji je Tafflerův model.

Index důvěryhodnosti „IN95“

Jedná se o ukazatel sestavený speciálně pro Českou republiku. Vystačí si s informaci, které poskytují účetní finanční výkazy Českých firem. Ukazatel byl sestaven manželi Neumaierovými a do svého výpočtu zahrnuje i specifické vlastnosti české ekonomiky (Mrkvička & Kolář, 2006).

IN95 = V1 * (A / CZ) + V2 * (EBIT / U) + V3 (EBIT / A) + V4 * (T / A) + V5 * (OA / KZ + KBU) + V6 * (ZPL / T) (27)

Kde:

A – aktiva CZ – cizí zdroje

EBIT – výsledek hospodaření před zdaněním a úroky U – nákladové úroky

T – výnosy

OA – oběžná aktiva KZ – krátkodobé závazky

KBU – krátkodobé bankovní úvěry ZPL – závazky

V1-6 – představují váhy, pro každý z ukazatelů. Dosazují se v desetinných číslech. Pro koeficienty V1, V3, V4 a V6 se používají hodnoty z tabulky, kde jsou vypsané různé hodnoty pro každé odvětví. Pro koeficienty V2 a V5 jsou vypsané jednotné hodnoty a to 0,11 pro V2 a 0,10 pro V5. Podnik, na který finanční analýzu zpracovávám je z potravinářského průmyslu.

Pro tento průmysl se uvádí tyto hodnoty:

V1 – 0,26 V3 – 4,99 V4 – 0,33 V6 – 17,36

Zdroj: (Mrkvička & Kolář, 2006)

Hodnocení tohoto ukazatele je velice jednoduché. Pokud hodnoty nabývají hodnot vyšších než 2, jedná se o podnik, který je finančně zdraví a riziko bankrotu je u něj malé. Pokud hodnoty modelu dosahují hodnot 1 až 2, spadá podnik do šedé zóny, kde nelze říct, zdali podnik bude

(26)

25

v budoucnosti prosperovat, nebo mu bude hrozit bankrot. Pokud hodnoty ukazatele nepřesahují 1, podnik se pravděpodobně dostane do potíží (Růčková, 2010).

Tafflerův model

Model samotný existuje již od roku 1977, od té doby vznikly i novější, modifikované verze modelu. Tafflerův model je podobný Altmanovu modelu. Vznikl na stejných statistických metodách a byl vytvořený pro ekonomiku Velké Británie, kde měl jako každý jiný bankrotní model odlišovat krachující podniky od těch prosperujících (Mrkvička & Kolář, 2006).

Tafflerův model má původní a modifikovaný tvar. Základní tvar Tafflerova modelu vypadá takto:

ZT(z) = 0,53 * (EBT / KD) + 0,13 * (OA / CZ) + 0,18 * (KD / CA) + 0,16 * ((FM – KD) / PN) (28)

Modifikovaný tvar modelu je následující:

ZT(z) = 0,53 * (EBT / KD) + 0,13 * (OA / CZ) + 0,18 * (KD / CA) + 0,16 * (T/CA) (29) Kde:

EBT – zisk před zdaněním

KD – krátkodobé dluhy (krátkodobé závazky + běžné bankovní úvěry + krátkodobé finanční výpomoci)

OA – oběžná aktiva CZ – cizí zdroje CA – celková aktiva FM – finanční majetek PN – Provozní náklady T – Tržby

Zajímavostí interpretace tohoto modelu je absence tzv. šedé zóny. Podniky jsou rozděleny do dvou intervalů, na ty, u kterých hrozí bankrot a na ty, u kterých lze říct, že budou v budoucnosti prosperovat. První interval je (-∞; 0). Pokud se podnik nachází v tomto intervalu označujeme jej jako bankrotní podnik. Pokud podnik spadá do intervalu (0; ∞), můžeme jej označit jako podnik bonitní (Vochozka, 2011).

(27)

26 3.4.2 Bonitní modely

Bonitní modely na základě vypočítaného skóre hodnotí, jak bonitní podnik je. Stejně jako bankrotní modely, se skládají z mnoha poměrových ukazatelů, kterým je přiřazena určitá váha (Růčková, 2010).

Bonitní model, který použiji v této bakalářské práci je Kralickův Quicktest.

Kralickův Quicktest

Původní verze tohoto modelu pochází z roku 1990. V průběhu let docházelo k různým modifikacím, tudíž i u tohoto modelu máme původní verzi a verzi modifikovanou. Pro každou z verzí je zapotřebí jiných dat pro vypočítání. Model se skládá ze čtyř rovnic. První dvě rovnice se zabírají výnosovou situací podniku, druhé dvě potom finanční stabilitou podniku. Z výsledků všech čtyř rovnic se udělá aritmetický průměr, který poté vyhodnotíme (Vochozka, 2011).

Původní znění Kralickova Quicktestu je následující.

Výnosová situace podniku:

K1a = vlastní kapitál / aktiva K1b = závazky / provozní cash flow Situace finanční stability podniku:

K1c = provozní cash flow / tržby

K1d = (čistý zisk + nákladové úroky * (1 - daň)) / tržby (30) Kde:

K1a – kvóta vlastního kapitálu

K1b – doba splácení dluhu z cash flow K1c – cash flow v tržbách

K1d – rentabilita aktiv

Pro každý ukazatel se zjistí výsledná známka z tabulky, ze kterých je poté udělán aritmetický průměr. Pokud průměr spadá do intervalu <1;2), jedná se o podnik s dobrým finančním zdravím. Pokud je průměr v intervalu <2;3>, nachází se podnik v šedé zóně. Pokud hodnoty aritmetického průměru nabývají hodnot <3;5>, můžeme podnik označit jako bankrotní (Vochozka, 2011).

(28)

27

4 Praktická část

V této části se budu zabývat praktickou částí bakalářské práce. První podkapitola je věnována představení společnosti. Konkrétně zde zmíním základní informace o podniku, portfolio produktů, které společnost vyrábí, jaké produkty má právo distribuovat a také popíšu zajímavou historii firmy a samotného produktu Kofola, po kterém je Kofola ČeskoSlovensko a.s.

pojmenována. Dále se budu věnovat nástrojům finanční analýzy, které jsem popsal v teoretické části bakalářské práce. Jedná se o analýzu absolutních ukazatelů (horizontální a vertikální analýza), analýzu poměrových ukazatelů, rozdílových ukazatelů a bankrotních a bonitních modelů.

Podnik Kofola ČeskoSlovensko a.s. se řadí do kategorie CZ-NACE 11 – výroba nealkoholických nápojů, jako jsou limonády, minerální vody, toniky apod. Dále se do této kategorie řadí i alkoholické nápoje vyráběné zejména kvašením jako je např. pivo, víno atd. I když toto odvětví nereprezentuje všechny aktivity, kterým se Kofola ČeskoSlovensko a.s.

věnuje, zahrnuje ty nejdůležitější.

Porovnání s odvětvím vypracuji pro vertikální analýzu a poměrové ukazatele. Ve vertikální analýze se zaměřím na vertikální analýzu aktiv a pasiv. Data, která potřebuji k vypracování této kapitoly jsem čerpal z Panoramatu zpracovatelského průmyslu ČR, vypracovaného ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO, 2021).

Po vypracování finanční analýzy a porovnání s odvětvím budu schopen navrhnout Kofole ČeskoSlovensko a.s. doporučení.

4.1 Představení podniku

Základní informace o podniku

Název firmy: Kofola ČeskoSlovensko a.s.

IČ. firmy: 24261980 DIČ: CZ24261980

Obchodní adresa: Ostrava – Poruba, Nad Porubkou 2278/31a, PSČ 708 00 Okres: Ostrava-město

Kraj: Moravskoslezský

Právní forma: Akciová společnost Datum vzniku: 12. září 2012 Základní kapitál: 1 114 597 400 Kč

Zdroj: (Kofola ČeskoSlovensko, a.s., 2020)

Portfolio produktů

- Kofola – tradiční sycený nápoj kolového typu

(29)

28

- Rajec – přírodní pramenitá voda z Rajecké doliny - Vinea – sycený nápoj s chutí hroznů

- Jupí – sirupy s chutí ovoce, ledového čaje apod.

- Jupík – ochucené nápoje pro děti

- Semtex – první Český energetický nápoj

- Royal Crown Cola – sycený kolový nápoj s „jižanskou“ recepturou - Kláštorná – minerální voda bohatá na vápník

- Ondrášovka – ochucené a přírodní minerální vody - Korunní – ochucené a přírodní minerální vody

- Radenská – ochucené a přírodní minerální vody Slovinské značky

- Leros – značka zabývající se výrobou produktů z bylinek, jako jsou čaje, kosmetika apod.

- UGO – franšíza fresh barů, které prodávají 100% ovocné džusy

Další významnou činností, kterou se Kofola ČeskoSlovensko, a.s. zabývá je distribuce. I všechny produkty, které Kofola ČeskoSlovensko, a.s. distribuuje jsou nápoje nebo produkty s nápoji úzce spojeny. Jedná se o značky: CHITO, Šaratica, Top Topic, Café Reserva, Premium Rosa, Dilmah, Evian, Badoit, Rauch, Vincentka, Orangina, Arctic +, Targa Florio (Kofola ČeskoSlovensko, a.s. , 2021).

Události, které se odehrály ve sledovaném období

Rok 2015 byl pro Kofolu ČeskoSlovensko a.s. zatím nejlepším rokem. Předseda představenstva a CEO společnosti Jannis Samaras píše ve zprávě akcionářům, že za to pravděpodobně může extrémně horké léto. Dalším důvodem toho, že Kofola ČeskoSlovensko a.s. dosáhla dobrých výsledků bylo získání práv na distribuci produktů od značky Rauch. Posledním pilířem úspěchu byla akvizice slovinské firmy Radenska, která ihned začala generovat větší tržby, než se čekalo.

Řetězec fresh barů UGO zaznamenal 72 % nárůst tržeb. Stále však měl problémy se ziskovostí.

Nedařilo se v Polsku, kde tržby v konkurenčním prostředí klesaly.

Rok 2016 byl pro firmu podle jejích slov „potvrzovací“. Kofola ČeskoSlovensko a.s. měla dokázat, že dobrých výsledků dokáže dosahovat i bez horkého léta a jiných pozitivních makroekonomických vývojů, které se odehráli v roce 2015. Tržby a EBIT poklesly, ale pouze mírně. Tyto poklesy byly zapříčiněné negativním vývojem v Polsku, kde firma zaznamenala významné poklesy tržeb. Zbytek regionů však zaznamenal růst jak tržeb, tak EBITDA. Jako snaha o vyřešení problémů v Polsku byl uzavřen jeden závod a proběhla výměna managementu.

Došlo k akvizici Chorvatské firmy Studenac a plánovala se další expanze v Adriatickém regionu. Řetězec fresh barů UGO nadále navyšoval tržby ale stále bez ziskovosti.

Rok 2017 byl podle firmy nejhorším rokem ve sledovaném období. Klesly jak tržby, tak EBITDA. Nepříznivý výsledek byl podle firmy zapříčiněn mnoha důvody. Poklesly prodeje v gastro segmentu. Toto bylo způsobené několika legislativními vývoji. První byl zákaz kouření v restauracích. Druhý byl zákaz hracích automatů a poslední byl zavedení elektronické evidence tržeb. Firmě se stále nedařilo zastavit pokles tržeb v Polsku a nedařilo se vyřešit ani

(30)

29

slabou ziskovost fresh barů UGO. Dalším velkým faktorem ve slabém výsledku byla vysoká cena cukru, který je klíčový pro většinu produktů firmy. Na druhou stranu rostly impulzivní formáty prodeje, tedy prodeje na benzínových pumpách apod. Tržby UGA nadále rostly. Tržby a EBITDA by rostly, nebýt nepříznivého vývoje v Polsku. Zadluženost byla navýšena výkupem 5 % vlastních akcií.

Rok 2018 hodnotí firma jako pozitivní. Rostly jak tržby, tak EBITDA. Došlo k přecenění aktiv v Polsku a k tomu potřebné upravení kapitálové struktury snížením základního kapitálu.

Zvýšení disponibilního příjmu spotřebitelů se nijak neprojevil do prodejů ochucených nápojů.

Naopak, sektor s ovocnými sirupy poklesl. Ve společnosti UGO se stále nepodařilo vyřešit problém se ziskovostí. Zklamáním byl Chorvatský trh, kde sice tržby rostly ale ne do takové míry, jak se očekávalo. Jelikož se nepodařilo vyřešit problémy v Polsku, rozhodlo se vedení o ukončení činnosti na tamním trhu.

V roce 2019 došlo k výhodnému odprodání činností v Polsku a Rusku. Započali akvizice minerálních vod Ondrášovka a Korunní. Tržby z přetrvávajících činností nadále rostly. Tržby rostly i v Adriatickém regionu. Řetězce UGO měly i nadále problémy se ziskovostí.

Historie společnosti

Úspěch společnosti Kofola Československo a.s. je úzce spojený se stejnojmenným nápojem, který je hlavním výrobkem firmy. Tento nápoj má původ na konci 19. století, kdy Gustav Hell založil společnost G. Hell a Comp. Společnost se zabývala výrobou farmaceutických produktů a sladkých věcí. Jedním z výrobků byl právě sirup ze semene stromu kolovníku.

První impuls pro výrobu Kofoly tak, jak ji známe dnes, přišel jako státní požadavek na to, vytvořit kolu, která by byla schopna konkurovat těm západním. Vývoj sirupu KOFO, který se používá dodnes trval panu doc. RNDr. PfMr. Zdeňku Blažkovi, CSc. a jeho týmu dva roky

.

V roce 1960 se Kofola poprvé dostala na pulty obchodů a stala se okamžitým úspěchem. V roce 1970 byla Kofola tak úspěšná, že podnik produkoval 180 miliónů litrů Kofoly ročně. Po sametové revoluci popularita Kofoly značně oslabila díky vysoké konkurenci, která se na Českém trhu najednou objevila.

V roce 1993 koupil společnost Nealko Olomouc Kostas Samaras. Tento původem Řek začal opět produkovat sycené nápoje a Kofola se mohla chystat na svůj návrat.

Mezi lety 1996–1999 došlo k expanzi. Společnost založila dceřinou dopravní firmu. Začala produkci ovocných sirupů Jupí, koupila ochrannou známku Top Topic, která měla u Českých zákazníků tradici a do sektoru nápojů pro děti vstupuje s Jupíkem. Zároveň došlo k zahájení výstavby výrobního závodu v Rajecké Lesné.

V roce 2000 dochází k uzavření smlouvy mezi tehdejším majitelem práv na Kofolu a rodinou Samarasů. Produkce Kofoly začíná. V roce 2002 se podařilo Samarasům odkoupit ochranou známku Kofola za 215 miliónů Kč. Od té doby společnost stále rostla a přidávala nové produkty do svého portfolia. Za zmínku stojí např. voda Rajec, energetický nápoj Semtex atd. V roce 2012 se společnost přejmenovala na Kofola ČeskoSlovensko a.s. a pod tímto názvem ji známe