Dotazníkové šetření, které bylo použito pro účely této diplomové práce a které probíhalo jak u žáků, tak u učitelů na vybraných obchodních akademiích a je odrazem toho, co je již o aktivizačních metodách známo. Tyto dotazníky pouze potvrdily, že aktivizační metody jsou velkým přínosem pro celý proces vyučování. Je pravděpodobné, že většina učitelů chápe přinos těchto metod a jak vyplývá z dotazníkového šetření, jsou stále častěji zařazovány do výuky. Jen jeden z dotazových respondentů aktivizační metody nezařazuje do vyučovacího procesu.
Otázkou ale zůstává, jestli jsou tyto metody využívány a zařazovány v dostatečném množství a jestli je žáci dokážou rozpoznat a vnímat jako něco nového či obohacujícího. Když se totiž zaměříme na odpovědi žáků, dle 52 % učitelé do výuky aktivizační metody nezařazují.
Zajímavé jsou také důvody, proč učitelé nezařazují aktivizační metody do výuky nebo faktory, které učitelé k využívání těchto metod omezují. Učitel nezařazující aktivizační metody byl z dotazovaných pouze jeden. Tento učitel nezařazuje aktivizační metody z toho důvodu, že jejich příprava je časově náročná.
Omezujícím faktorem je především časová dotace hodiny. Hodina je dle nich krátká na probrání dané problematiky a zároveň procvičení látky některou z aktivizačních metod, ačkoliv právě důkladné a zajímavé procvičení povede k lepším výsledkům a lepšímu osvojení učiva žáků.
Dalším zjištěním z dotazníku je zajímavý fakt, že by se žáci rádi zapojovali do výuky, ve které se řeší případové studie, hrají didaktické hry a diskutuje se o problémech a mohou vyjadřovat svůj názor apod. Tedy by se rádi účastnili aktivizačních metod, avšak na druhou stranu by chtěli zůstat pasivními. Tuto variantu výuky zvolilo celkem 131 respondentů z řad žáků. Tedy že jim spíše vyhovuje pasivní výklad učitele s podkladem ve formě prezentace. S tím je pravděpodobně spojen fakt, že žáci neumí, nejsou zvyklí vyjadřovat své nápady a názory před třídou či před
76
učitelem. Třebaže je ve třídě skvělý kolektiv, žáci mohou pociťovat strach ze zesměšnění či dobírání spolužáků. V tuto chvíli je potřeba, aby učitel zvládl nastavit ve třídě takové podmínky, ve kterých se žáci budou cítit dobře a nebudou se obávat vyjadřovat svůj názor. Pro budoucnost žáků je velmi důležité naučit se komunikovat a vyjadřovat vlastní názor. Čím dříve se to naučí, tím lepé pro jejich praxi a život.
V kapitole 4 jsou uvedeny některé zahraniční výzkumy, které byly ve světě realizovány. Dva z těchto výzkumů se zabývají také styly učení.
Ve výzkumu prováděným v Peru59, který se také zaměřoval na obchodní školy, je uváděno, že 26 % respondentů mají kombinovaný styl učení. V případě výsledku pouze jednoho stylu učení, žáci nejvíce upřednostňují vizuálně-verbální styl učení. Dle výsledků z výzkumu této diplomové práce vyplývá, že na vybraných obchodních akademiích 22 % respondentů také preferuje kombinovaný styl učení. Co se týče nejvíce preferovaného stylu, žáci vybraných obchodních akademií nejvíce upřednostňují styl kinestetický a to 37 % ze všech respondentů.
Druhý výzkum, který je uváděn ve zmiňované kapitole a který se také zabýval styly učení pomocí dotazníku VARK, byl realizován v Indii na vysokých školách60. Při tomto výzkumu bylo zjištěno, že 86 % respondentů preferuje kombinaci stylů učení. V případě jednoho preferovaného stylu, byl nejčetněji zvolený kinestetický styl učení. To se shoduje s výzkumem této práce.
59 ESPINOZA-POVES, J., MIRANDA-VILCHEZ, W., & CHAFLOQUE-CÉSPEDES, R. (2019).
The Vark Learning Styles in University Students of Business Schools. Propósitos y Representaciones, 7(2), 384-414. dostupné z: http://dx.doi.org/10.20511/pyr2019.v7n2.254
60 PRITHISHKUMAR IJ, MICHAEL SA. Understanding your student: Using the VARK model. J Postgrad Med 2014;60:183-6. dostupné z: https://www.jpgmonline.com/article.asp?issn=0022-3859;year=2014;volume=60;issue=2;spage=183;epage=186;aulast=Prithishkumar
77
7 Doporučení pro praxi
Škola je místo, kde většina lidí stráví velkou část svého života. Ve školním prostředí jsou lidem poskytovány základní stavební kameny, pomocí nichž mohou lidé budovat vlastní životy. Proto není divu, že vzdělávání, vyučovací proces i školství jsou stále diskutovanými tématy. Je důležité, aby se školy a výchovně vzdělávací procesy snažily přizpůsobovat novým trendům a změnám. Mezi tyto trendy můžeme zařadit i moderní vyučovací metody, mezi něž patří právě i aktivizační metody.
Používání aktivizačních metod je tématem spousta diskusí. Vždy jsou tací, kteří jsou proti těmto metodám a doporučují zůstat u tradičních metod, které již mnoho let fungují a metody aktivizační vnímají jen jako prostředek vedoucí k tomu, že jsou požadavky na žáky stále snižovány a žáci si tedy ve škole pouze hrají. Na druhou stranu zastánce aktivizačních metod oponují spousta výhodami, které jsou spojeny s využíváním těchto metod. Ideální situaci je, když učitel kombinuje při výuce metody jak tradiční, tak aktivizační, a tedy využívá celý potenciál žáků a současně dosahuje stanovených výukových cílů a zajišťuje tak efektivnost výuky. Je potřeba, aby učitel uměl žákům vyučovací metody správně podat a aby žáci projevovali zájem o aktivní spolupráci s učitelem při využití metod. Poté se může metoda považovat za úspěšnou.
Důležité je ale také zvolení správné metody pro správné učivo, jelikož ne každé učivo lze pojmout aktivizačně, a naopak ne každá metoda se hodí na každé učivo.
Rámcové vzdělávací programy obchodních akademií jsou nastaveny tak, aby absolventi těchto škol byli schopni ihned po absolvování nastoupit do zaměstnání a zabývat se oblastmi, kterým se celou dobu studia věnovali. Střední škola napomáhá dětem stát se dospělými lidmi, kteří v průběhu studia přebírají nové postoje a vytvářejí si své hodnotové žebříčky. Současná doba klade důraz na potřebu umění kritického myšlení, vyjadřování vlastních názorů, správné komunikace či umění být týmovým hráčem a přizpůsobování se své roli v týmu. Škola se tedy stává místem, kde by se tyto potřebné dovednosti a znalosti žáci měli naučit.
Právě k výše uvedenému mohou sloužit již zmiňované aktivizační metody.
Těchto metod existuje celá škála a jsou v této práci popsány v kapitole 3. I přesto, že jsou tyto metody mnohdy náročné ať už pro učitele, tak i pro žáky, jejich přínos je velký. S použitím aktivizačních metod je zajišťováno větší názornosti, žáci jsou
78
motivováni a aktivní při výuce. V případě využití tradičních metod výuky, není po žácích vyžadována aktivita, naopak je aktivita při výuce spíše na škodu. Žáci mají být pasivními příjemci informací a získané poznatky pouze reprodukují při kontrole jejich vědomostí, ať už testováním či zkoušením. Takto naučené poznatky jsou účinné pouze krátkodobě. Tím, že aktivizační metody využívají názornosti a toho, že se žáci stávají aktéry samotné výuky, získávají tak poznatky a je díky tomu dosaženo lepší uchopitelnosti, zapamatovatelnosti a využitelnosti získaných poznatků. Je pravdou, že co si člověk sám vyzkouší a na co sám přijde, si zapamatuje mnohem lépe a také na delší dobu.
Ačkoliv aktivizační metody podporují zvídavost a aktivitu žáků, mají i své nevýhody, které způsobují to, že nejsou ve výuce využívány více. Budou zde uvedeny důvody, proč se tyto metody nezařazují do výuky, které vyplynuly z dotazníkového šetření.
Nejčastěji zmiňovaná nevýhoda, proč se aktivizační metody nevyužívají ve výuce, je velká časová náročnost. Učitelé musí za určitý čas probrat daná témata a je tedy běžným problémem, že učitelům nezbývá čas aktivizačně probrat jednotlivé problematiky. Je to velmi častý problém, kdy vítězí kvantita nad kvalitou. Z toho tedy plyne, že tyto metody jsou časově náročné ať už na přípravu tak i na jejich realizaci.
Jedním z řešení by mohlo být využití mnoha dokumentů či souborů, které jsou dostupné online a ze kterých se mohou učitelé inspirovat při přípravě těchto metod.
Dalším řešením je snaha učitelů zařazovat při nejmenším krátké diskusní metody, jako je například brainstorming nebo krátké případové studie, které mohou být podobné příkladům z učebnic s přidáním problémových otázek. Dále se mohou učitelé snažit nahradit určitou fázi vyučovací hodiny vyhovující aktivizační metodou. Příkladem může být nahrazení úvodní fáze, kdy učitel předloží žákům metodu kostky či brainwriting na téma zopakování z předchozí hodiny, zatímco on bude zapisovat do třídní knihy.
Dalším důvodem nezařazování aktivizačních metod je malá odezva ze strany žáků. To může být způsobeno například chybnou volbou aktivizační metody. Je tedy dobré zjistit, co by ve výuce žáky bavilo a také proč se dané metody nesetkali s úspěchem, co jim na nich vadilo a podobně. Učitel může metody špatně strukturovány a žáci si poté nemusí vědět rady, jak zadání uchopit, případně, co si
79
z nich odnést. Důležité tedy je, aby učitel zdůraznil, co je podstatné, čemu má daná metoda žáky naučit a co by si z ní měli odnést. Je také potřeba, aby byl učitel otevřený diskusi a výsledky s žáky probíral.
Můžeme se setkat i s tím, že se učitelé domnívají, že aktivizační metody nezajišťují požadovaný efekt z výuky či se při jejich zařazení potýkají s nekázní žáků.
Jde o začarovaný kruh. Jelikož, jak již bylo zmiňováno dříve, vyučovací proces neprobíhá izolovaně a nahodile. Prvky tohoto procesu na sebe působí a jsou na sobě závislé, a tedy je požadované efektivnosti dosaženo správnou součinností a spoluprací těchto prvků. Důvody nezařazování aktivizačních metod jako je malý efekt z výuky a nekázeň žáků mohou mít řešení právě ve využívání těchto aktivizačních metod. Pokud jsou totiž žáci motivováni dosahovat stanovených výukových cílů ve spolupráci s učitelem, dosahuje se správného efektu z výuky. Prostředkem k dosažení cílů mohou být právě tyto metody, díky nimž žáci mohou vidět využitelnost dané problematiky v praxi a lépe si naučené poznatky osvojují, a to poté mohou využít například při testování či zkoušení. V případě, že je totiž aktivizační metoda považována pouze jako nějaká hra, která výuku oživuje a žádnou přidanou hodnotu pro žáky nemá, nemůže sloužit k zajišťování stanovených výukových cílů, a tedy nemůže být dosaženo správného efektu z výuky. Nekázeň žáků může být způsobena tím, že žáky výuka nebaví a není pro ně ničím přínosná. Může to být tím, že žáci jsou jen pasivní příjemci informací, a tedy nedostávají prostor se nikterak projevit ve výuce, a tedy se spíše projevují se svými spolužáky. Řešením může být opět využití aktivizačních metod, které umožňují žákům projevovat se před celou třídou a zapojovat se do výuky.
Úspěšnost dané metody je odvíjena také od osobnosti učitele a klimatem ve třídě, tedy vztahy mezi žáky. Závisí tedy na učiteli, aby zvolil vhodné metody a dokázal rozpoznat, kdy je vhodné metody využít a kdy ne.
K častějšímu využívání aktivizačních metod by bylo dobré, aby se učitelé s danými metodami více seznámili. Toho je možné dosáhnout například příručkami k učebnicím, které by mohly být přikládány ke každým tématům a mohly inspirovat učitele k volbě vhodných aktivizačních metod. Tím by učitelé mohli ušetřit čas, jelikož by měli informace dostupné přímo v materiálech a nebylo by potřeba inspirace složitě a dlouze vyhledávat.
80
Závěr
Vyučovací metody jsou jedním z pěti prvků výchovně vzdělávacího procesu.
Prvky v tomto procesu jsou na sobě závislý a pro náležité fungování a dosažení požadovaných cílů je velmi důležité, aby fungoval každý z těchto prvků. Tato práce zahrnuje charakteristiku těchto prvků a zdůrazňuje jejich důležitost právě ve výchovně vzdělávacím procesu. Nejvíce byl ale kladen důraz na prvek vyučovacích metod, konkrétněji na aktivizační metody. Pro účely této práce byly vybrány některé z těchto metod a byly dále charakterizovány a následně použity při praktické části práce.
Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda se na obchodních akademiích využívají aktivizační vyučovací metody. U žáků se výzkum soustředil na styl učení s použitím dotazníku VARK a jejich pohled na využívání aktivizačních metod a výuku v distanční formě. Zároveň se výzkum soustředil na styl vyučování u učitelů a jejich využívání aktivizačních metod ve výuce klasické či distanční.
Na základě výzkumu bylo zjištěno, že učitelé využívají aktivizační metody a vedou žáky k dosahování stanovených výukových cílů a prohlubují tím jejich znalosti a dovednosti. Co se týče distanční výuky, využívají učitelé různé metody, aby udrželi pozornost žáků. Z druhé strany většina žáků neví, co znamená pojem aktivizační metody, ale poté uvedli, že jejich vyučující tyto metody využívají a oni to oceňují.
Závěrem je potřeba říct, že i když jsou aktivizační metody náročné na přípravu a realizaci, byla by škoda je nevyužívat. Jejich využívání totiž odlišuje výuku od stereotypu klasického výkladu učitele. Lze pouze doufat, že do školství budou směřovat nadšení učitelé, kteří budou odhodláni strávit čas nad přípravou zábavných a efektivních metod a budou dané metody využívat.
81
Seznam použité literatury
Knižní zdroje
GRECMANOVÁ, Helena a Eva URBANOVSKÁ. Aktivizační metody ve výuce, prostředek ŠVP. Olomouc: Hanex, 2007. Edukace (Hanex). ISBN 9788085783735.
KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-253-X.
KOTRBA, Tomáš a Lubor LACINA. Aktivizační metody ve výuce: příručka moderního pedagoga. 2., přeprac. a dopl. vyd. Ilustroval Hana ŠEFROVÁ. Brno:
Barrister & Principal, 2011. ISBN 978-80-87474-34-1
KRÁLOVÁ, Alena a Kateřina BERKOVÁ. Materiály k didaktice ekonomiky a účetnictví. 2. aktualizované vydání. Praha: Oeconomica, 2020. ISBN 978-80-245-2393-4
KRPÁLEK, Pavel a Katarína KRPÁLKOVÁ-KRELOVÁ. Didaktika ekonomických předmětů. Praha: Oeconomica, 2012. ISBN 978-80-245-1909-8
MAREŠ, Jiří. Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál, 1998. Studium (Portál). ISBN 80-7178-246-7.
MAŇÁK, Josef a Vlastimil ŠVEC. Výukové metody. Brno: Paido, 2003. ISBN 80-7315-039-5
MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací metody. Praha: SPN, 1988
PAVERA, Libor, Katarína KRPÁLKOVÁ-KRELOVÁ, Jaromír NOVÁK a kol.
Pohledy na středoškolského učitele odborných předmětů. Praha: Extrasystem, 2020, s.
20-22. ISBN 978-80-87570-48-7
PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. Vyd. 6.
Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-647-6
PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. Šesté, aktualizované a doplněné vydání. Praha:
Portál, 2017. ISBN 978-80-262-1228-7
PRŮCHA, Jan. Učitel: současné poznatky o profesi. Praha: Portál (vydavatelství), 2002. Pedagogická praxe. ISBN 80-7178-621-7
SIEGLOVÁ, Dagmar. Konec školní nudy: didaktické metody pro 21. století. Praha:
Grada, 2019. ISBN 978-80-271-2254-7
82
SITNÁ, Dagmar. Metody aktivního vyučování: spolupráce žáků ve skupinách. Praha:
Portál, 2009. ISBN 9788073672461.
SKALKOVÁ, Jarmila. Obecná didaktika. 2., rozšíř. a aktual. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. Pedagogika. ISBN 978-80-247-1821-7
ŠKODA, Jiří a Pavel DOULÍK. Psychodidaktika: metody efektivního a smysluplného učení a vyučování. Praha: Grada, 2011. Pedagogika. ISBN 978-80-247-3341-8 ŠVEC, Vlastimil. Pedagogické vědomosti a dovednosti – jádro pedagogických kompetencí. Pedagogická orientace, Brno: Česká pedagogická společnost, 1998, ISSN 1211-4669.
VALIŠOVÁ, Alena, Hana KASÍKOVÁ a Miroslav BUREŠ. Pedagogika pro učitele.
2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2011. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-3357-9
ZORMANOVÁ, Lucie. Obecná didaktika: pro studium a praxi. Praha: Grada, 2014.
Pedagogika. ISBN 978-80-247-4590-9
ZORMANOVÁ, Lucie. Výukové metody v pedagogice, Praha: Grada, 2012.
Pedagogika. ISBN 978-80-247-4100-0
Internetové zdroje
ESPINOZA-POVES, J., MIRANDA-VILCHEZ, W., & CHAFLOQUE-CÉSPEDES, R. (2019). The Vark Learning Styles in University Students of Business Schools.
Propósitos y Representaciones, 7(2), 384-414. dostupné z:
http://dx.doi.org/10.20511/pyr2019.v7n2.254
FLEMING, N., & BAUME, D. (2006). Learning Styles Again: VARKing up the Right Tree!
Educational Developments. Str. 4-7, dostupné z:
http://www.johnsilverio.com/EDUI6702/Fleming_VARK_learningstyles.pdf
JOY, Simy a David KOLB. Are there cultural differences in learning style? [online].
2009, [cit. 2021-7-10]. ISSN 0147-1767. Dostupné z:
https://weatherhead.case.edu/departments/organizational-behavior/workingPapers/WP-07-01.pdf
PRITHISHKUMAR IJ, MICHAEL SA. Understanding your student: Using the VARK model. J Postgrad Med 2014;60:183-6. dostupné z:
83
Další zdroje
VELIČKOVÁ, Lenka. Aktivizační metody a jejich využití ve výuce ekonomických předmětů. Praha, 2019. Vysoká škola ekonomická, Fakulta financí a účetnictví, Katedra didaktiky ekonomických předmětů
MARÁDOVÁ, Eva. Využití aktivizujících výukových metod při výuce výchovy ke zdraví. Praha, 2015. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra pedagogiky
84
Seznam tabulek a grafů
Seznam tabulek
Tabulka 1: Porovnání klasických a aktivizačních vyučovacích metod 22
Seznam grafů
Graf 1: Zastoupení respondentů z řad žáků dle pohlaví 38 Graf 2: Zastoupení respondentů z řad žáků dle ročníků a škol 38 Graf 3: Zastoupení respondentů z řad žáků dle škol s rozdělením na pohlaví 39 Graf 4: Zastoupení respondentů z řad žáků dle ročníků 39 Graf 5: Zastoupení respondentů z řad žáků dle ročníků a dle navštěvované
obchodní akademie 40
Graf 6: Zastoupení respondentů z řad učitelů dle pohlaví 40 Graf 7: Zastoupení respondentů z řad učitelů dle škol s rozdělením na pohlaví 41 Graf 8: Zastoupení respondentů z řad učitelů dle škol 41 Graf 9: Zastoupení respondentů z řad učitelů dle věkové kategorie 42 Graf 10: Zastoupení žáků dle stylů učení dle VARK dotazníku 44
Graf 11: Styl výuky ekonomiky je vyhovující 45
Graf 12: Styl výuky účetnictví je vyhovující 45
Graf 13: Vyhovující metody výuky dle žáků 46
Graf 14: Vyhovující metody výuky dle žáků s rozdělením respondentů
dle stylů učení 47
Graf 15: Styl učení žáků podle jejich vnímání 47
Graf 16: Styl učení žáků podle jejich vnímání s rozdělením dle ročníků 48 Graf 17: Aktivity, které by žáci ve výuce uvítali častěji 50 Graf 18: Aktivity, které by žáci ve výuce uvítali častěji s rozdělením
respondentů dle stylů učení 51
Graf 19: Jak často by měli učitelé zařazovat hry do výuky dle žáků 52 Graf 20: Začínající učitelé vyučují zábavnější a srozumitelnější formou 53 Graf 21: Začínající učitelé vyučují zábavnější a srozumitelnější formou
s rozdělením respondentů dle stylů učení 54
Graf 22: Začínající učitelé vyučují zábavnější a srozumitelnější
85
formou s rozdělením respondentů dle ročníků 55
Graf 23: Znalost žáků pojem aktivizační metody 55
Graf 24: Znalost žáků pojem aktivizační metody s rozdělením
respondentů dle stylů učení 56
Graf 25: Aktivizační metody vedou k lepšímu osvojování učiva 57 Graf 26: Aktivizační metody vedou k lepšímu osvojování učiva
s rozdělením respondentů dle stylů učení 58
Graf 27: Ve kterém předmětu se aktivizační metody využívají dle žáků více 59
Graf 28: Styl výuky v distanční formě výuky 59
Graf 29: Styl výuky v distanční formě výuky s rozdělením
respondentů dle navštěvované obchodní akademie 60
Graf 30: Pravidelná online výuka v předmětu účetnictví v covidové době 60 Graf 31: Pravidelná online výuka v předmětu účetnictví v covidové době
s rozdělením respondentů dle navštěvované obchodní akademie 61
Graf 32: Online výuka v předmětu ekonomika 61
Graf 33: Online výuka v předmětu ekonomika s rozdělením
respondentů dle navštěvované obchodní akademie 62
Graf 34: Vyučovací styl učitelů 63
Graf 35: Zařazování aktivizačních metod do výuky dle učitelů 63
Graf 36: Nejčastěji zařazované aktivizační metody 64
Graf 37: Motivace k využívání aktivizačních metod 65
Graf 38: Omezení k využívání aktivizačních metod 65
Graf 39: Při využití AM ve výuce je dosahováno stanovených cílů 66
Graf 40: Čas strávený nad přípravami AM 66
Graf 41: Zapojení žáků do hodin s aktivizačními metodami 67 Graf 42: AM podporují aktivitu žáků, prohlubují jejich znalosti a dovednosti. 67
Graf 43: Oblíbené metody u žáků dle učitelů 68
86
Seznam příloh
Příloha 1 – Dotazník pro žáky Příloha 2 – Dotazník pro učitele
87
Příloha 1 – Dotazník pro žáky
Milá žákyně, milý žáku,
jmenuji se Tereza Kupková a jsem studentkou Vysoké školy ekonomické v Praze. Mým oborem je učitelství ekonomických předmětů na středních školách a v rámci mé diplomové práce se zabývám využitím aktivizačních metod na obchodních akademiích a mezi
analyzované školy patří právě i ta tvá škola. Chtěla bych tě proto požádat o vyplnění dotazníku, který bude sloužit jako materiál pro mou práci. Dotazník je anonymní, proto prosím o co nejupřímnější odpovědi.
Děkuji za pochopení a spolupráci.
1. Styl výuky ekonomiky mi vyhovuje. (vyhovuje mi, jakým způsobem probíhá výuka, př.
výklad, prezentace, hry, scénky, apod.) a) souhlasím
b) spíše souhlasím c) nevím
d) spíše nesouhlasím e) nesouhlasím
2. Styl výuky účetnictví mi vyhovuje. (vyhovuje mi, jakým způsobem probíhá výuka, př.
výklad, prezentace, hry, scénky, apod.
a) souhlasím b) spíše souhlasím c) nevím
d) spíše nesouhlasím e) nesouhlasím
3. Jaké metody výuky ti při vyučování nejvíce vyhovuje?
a) výklad učitele
b) promítaná prezentace doprovázena výkladem učitele
c) přeměna látky na různé situace (hry, scénky, případové studie) d) jiný, uveď příklad ………..
4. Který styl učení z níže vypsaných preferuješ?
4. Který styl učení z níže vypsaných preferuješ?