Výsledky z nestandardizovaného dotazníku - Výsledky z výzkumu orientovaného na žáky

6.1 Výsledky z výzkumu orientovaného na žáky

6.1.2 Výsledky z nestandardizovaného dotazníku

Nejdříve budou interpretovány výsledky z výzkumu a následně budou vyhodnoceny stanovené předpoklady.

Jako první byli žáci dotazováni na to, zda jim vyhovuje styl výuky předmětu ekonomiky. Jak je vidět na grafech níže nejvíce respondentů uvedlo, že jim styl výuky vyhovuje (dohromady 85 respondentům). Spíše s tímto tvrzení souhlasilo 76 respondentů, 9 z respondentů uvedlo, že si nejsou jisti a spíše nesouhlasilo 17 respondentů. Pouze 1 respondentovi styl výuky ekonomiky nevyhovuje, tento respondent navštěvuje Vinohradskou OA.

Zastoupení žáků dle stylů učení dle VARK

Graf 11: Styl výuky ekonomiky je vyhovující

Další otázkou bylo, zda žákům vyhovuje styl výuky účetnictví. V grafech níže můžeme vidět, že respondenti s tímto tvrzením souhlasí (66 respondentů) nebo spíše souhlasí (55 respondentů). 44 respondentů uvedlo, že si tímto tvrzením nejsou jisti. 19 respondentů spíše nesouhlasí s tímto tvrzením a 4 další nesouhlasí.

Graf 12: Styl výuky účetnictví je vyhovující

Další otázka byla směřována na metody výuky, které žákům nejvíce při vyučování vyhovují. Dle dotazníkového šetření žákům nejvíce vyhovuje promítaná prezentace, která je doprovázena výkladem učitele (tuto odpověď zvolilo 92 respondentů – z toho 74 žen a 18 mužů). Dalších 49 respondentů uvedlo, že jim nejvíce vyhovují hry, scénky či případové studie (34 žen a 15 mužů). 39 respondentů upřednostňuje pouze výklad učitele (26 žen a 13 mužů). Dalších 8 respondentů zvolilo jinou odpověď, pod kterou uvedlo, že jim vyhovuje, když s nimi učitel píše na tabuli, výklad a následné praktické vysvětlení s použitím na reálných situacích ale také jim

45%

vyhovuje, když je učitel zapojuje do diskuse a uvádí praktické příklady či zajímavosti z dané problematiky.

Graf 13: Vyhovující metody výuky dle žáků

Dle rozdělení žáků dle jejich stylu učení z dotazníku VARK, které ukazuje graf 14, můžeme vidět, že žákům s vizuálně-neverbálním stylem učení vyhovuje nejvíce promítaná prezentace s výkladem, tuto odpověď zvolilo 23 respondentů, druhou nejčastější vyhovující metodou je výklad učitele (11 respondentů) a nejméně žákům s tímto stylem učení vyhovuje přeměna látky na různé situace, 8 respondentů. Jeden respondent uvedl odpověď jinou, pod kterou uvedl, že mu vyhovuje, pokud je látka zaměřena na praxi a při tom se počítá či účtuje. Pro žáky s auditivním stylem učení je také nejvíce vyhovující promítaná prezentace s výkladem (22 respondentů). Druhou nejvíce vyhovující metodou jsou hry, scénky či případové studie, které zvolilo 13 respondentů a nejméně respondentů považuje za vyhovující výklad učitele (8 respondentů). Dva respondenti zvolili odpověď jinou, pod kterou uvedli, že je pro ně vyhovující vysvětlování látky na příkladech z praxe a zapojování žáků do diskuse s výkladem zajímavostí. Respondentům s vizuálně-verbálním stylem učení také nejvíce vyhovuje promítaná prezentace s výkladem. Toto uvedlo 29 respondentů. 11 respondentů preferuje přeměnu látky na různé situace a 6 respondentů uvedlo, že jim nejvíce vyhovuje výklad učitele. Jeden respondent zvolil odpověď jinou a uvedli k ní, že jim vyhovuje, když učitel s nimi píše výklad na tabuli. Žáci s kinestetickým stylem učení nejvíce preferují také prezentaci s výkladem, tak uvedlo 42 respondentů. Druhou nejvíce vyhovující metodu výuky zvolili tito žáci přeměnu látky na různé situace, to zvolilo 30 respondentů. 19 respondentů zvolilo jako nejvíce vyhovující metodu výuky

26%

49%

21%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60%

jiný Hry, scénky, případové studie promítaná prezentace

s výkladem Výklad učitele

Jaké metody výuky ti vyhovují?

výklad učitele a 6 respondentů vybralo jinou odpověď, pod kterou napsali, že jim vyhovuje buď vše zmíněné nebo výklad učitele, který je spojený s převedením do praxe.

Graf 14: Vyhovující metody výuky dle žáků s rozdělením respondentů dle stylů učení

Dále dotazníkové šetření zjišťovalo styly učení žáků, které budou níže porovnány s dotazníkem VARK. Žákům byly v dotazníku stručně charakterizovány styly učení a na základě toho žáci uvedli, jaký styl učení oni preferují. V následujících grafem můžeme vidět, že nejvíce žáci preferují vizuálně-verbální styl učení, a to 109 respondentů (83 žen a 26 mužů). Naopak nejméně preferují žáci styl učeni kinestetický – 6 respondentů (4 ženy a 2 muži). Vizuálně-neverbální styl učení používá 22 respondentů (16 žen, 6 mužů) a auditivní styl učení uvádí 51 respondentů (38 žen a 13 mužů).

Graf 15: Styl učení žáků podle jejich vnímání

Jaké metody výuky žákům vyhovují dle VARK

V A R K

V případě rozdělení žáků dle ročníků, které ukazuje následující graf, můžeme vidět, že žáci prvních ročníků vnímají jako nejvíce používaný styl vizuálně-verbální, tuto volbu zvolilo 27 respondentů. Druhou nejčetnější odpovědí byl auditivní styl učení, tento styl učení vnímá jako nejpoužívanější dle dotazníkového šetření 13 respondentů. 5 respondentů vybralo jako svůj styl učení vizuálně-neverbální a jeden z respondentů kinestetický styl učení. Žáci druhých ročníků také uvedli, že vnímají nejvíce používaný styl učení je vizuálně-verbální styl, tento styl učení uvedlo 33 respondentů. Druhým nejčastějším stylem je styl auditivní, který vnímá jako svůj styl učení 14 respondentů. 4 respondenti se domnívají, že jejich styl učení je vizuálně-neverbální a 2 respondenti se domnívají, že jejich styl učení je kinestetický. Žáci třetích ročníků vybrali také nejčastěji vizuálně-verbální styl učení, zvolilo tak 29 respondentů. Druhou nejčetnější odpovědí byl opět auditivní styl učeni, který dle jejich vnímání používá 13 respondentů. 6 respondentů se domnívá, že používají vizuálně-neverbální styl učení a 1 respondent vnímá jako svůj styl učení kinestetický. Žáci posledních ročníků, tedy čtvrtých ročníků, se také domnívají, že nejvíce z nich využívá vizuálně-verbální styl učení, je tomu tak u 20 respondentů. Druhým nejčastějším stylem učení v těchto ročnících je styl auditivní, který dle jejich vnímání používá 13 respondentů. 7 respondentů uvedlo, že používá vizuálně-neverbální styl učení a 2 respondenti využívají kinestetický styl učení.

Graf 16: Styl učení žáků podle jejich vnímání s rozdělením dle ročníků

Nyní je možné porovnat styly učení z dotazníku VARK a styly učení dle vnímání žáků. Z porovnání vyplývá, že pouze 29 % respondentů se shodlo svými výsledky z VARK dotazníku na odpověď z dotazníku nestandardizovaného. 21 % respondentů (tedy 40 žáků) se shodlo naprosto přesně, u zbylých 8 % vyšel výsledek u těchto respondentů kombinací více stylů a alespoň jeden z nich se shodoval s jejich odpověďmi. Zajímavé je, že u většiny žáků (75 %), kteří uvedli, že preferují auditivní styl učení, vyšel výsledek z VARK dotazníku, že jejich stylem je styl je kinestetický, z části v kombinaci s vizuálně-verbálním stylem učení, v některých případech i vizuálně-neverbálním. Naopak kinestetický styl učení uvedlo pouze 6 respondentů a 4 z těchto respondentů vyšel z VARK dotazníku shodný styl učení. Zbylým dvou vyšel styl učení auditivní a vizuálně-verbální. Respondenti, kteří v dotazníku vybrali vizuálně-neverbální styl učení se ve 30 % shodli na výsledky z dotazníku VARK. U větší části ostatních respondentů (68 %) opět vyšel kinestetický styl učení, v některých případech s kombinací auditivního stylu učení či vizuálně-neverbálního. U menší části žáků (22 %) domnívajících se, že mají neverbální styl učení, vyšel vizuálně-verbální a auditivní styl učení. Poslední styl učení a to vizuálně-vizuálně-verbální styl zvolilo v dotazníku 58 % respondentů, to tvoří 109 žáků. Pouze 26 % z nich (tedy 28 respondentů) se se svými odpověďmi shodli na výsledek z dotazníku VARK. Zbylých 74 % (81 respondentů) se se svou odpovědí neshodují. Překvapivě jako v předchozích případech 62 % respondentů (50 žáků) dle VARK dotazníku využívají kinestetický styl učení namísto jim zvoleného vizuálně-verbálního stylu. Zbylým 38 % (tedy 31 respondentům) vyšel přibližně na polovinu rozdělen styl vizuálně-neverbální (16 respondentů) a styl auditivní (10 respondentů). U zbylých došlo ke kombinaci těchto stylů učení. Z tohoto zjištění vyplývá, že žáci často preferují kinestetický styl učení, ale nevědí o tom. Na základě výzkumu je tomu tak téměř u poloviny dotazovaných respondentů (46 %). Ať už je to v kombinaci s jinými styly učení nebo pouze tento styl.

Na následující otázku, kterou aktivitu by žáci uvítali ve výuce, mohli žáci využít více možných odpovědí. Nejčastější odpovědí jsou praktické činnosti, kterou zvolilo 58 % respondentů (109 z čehož bylo 77 žen a 32 mužů). Dalšími vyžadujícími aktivitami ve výuce jsou dle šetření hry (87 respondentů – 62 žen, 25 mužů), výuková

videa (76 respondentů – 51 žen, 25 mužů) a úkoly ve skupinách či dvojicích (76 respondentů - 60 žen, 16 mužů). Projekty uvedlo 38 respondentů, z čehož bylo 29 žen a 9 mužů a pouze o dva méně respondentů uvedlo, že by uvítali také případové studie (23 žen a 13 mužů). Nejméně žáků uvedlo samostudium, ať už pomocí výukových programů (28 respondentů – 18 žen a 10 mužů) tak při vyučovací hodině (25 respondentů– 22 žen a 3 muži).

Graf 17: Aktivity, které by žáci ve výuce uvítali častěji

Rozdělení žáků dle jejich stylu učení z dotazníku VARK můžeme vidět v následujícím grafu. Žáci s vizuálně-neverbálním stylem učení by nejvíce uvítali ve výuce praktické činnosti, tuto aktivitu zvolilo 26 respondentů. Druhou nejvíce požadovanou aktivitou jsou hry, to zvolilo 20 respondentů. 16 těchto žáků zvolilo, že by nejvíce uvítali úkoly, které se vypracovávají ve skupinách či dvojicích. Dále by žáci uvítali také případové studie či výuková videa, tyto možnosti zvolilo stejné množství respondentů a to 12. 10 respondentů s tímto stylem učení by uvítalo, projekty napříč více předmětů, dalších 6 respondentů uvítá samostatnou práci ve vyučovací hodině a zbylých 5 respondentů uvítá samostudium pomocí výukových programů.

Žáci s auditivním stylem učení by nejvíce uvítali úkoly vypracované ve skupinách či dvojicích. Těchto žáků je 23. Praktické činnosti by uvítalo 22 respondentů a pouze o jednoho méně by uvítalo hry ve výuce. Další vhodnou aktivitou, kterou zvolilo 19

Kterou aktivitu by žáci ve výuce uvítali?

zvolilo 5 respondentů, a případové studie, které zvolili 3 respondenti. Žáci s verbálně-vizuálním stylem učení nejvíce požadují ve výuce praktické činnosti, těchto žáků je 25. 21 respondentů by uvítalo ve výuce hry. Úkoly vypracované ve dvojicích či skupinách a výuková videa, zvolilo stejné množství respondentů a to 15. Samostudium pomocí výukových programů by uvítalo 10 respondentů a případové studie 9.

Samostatnou práci ve vyučovací hodině uvedlo 7 respondentů a nejméně respondentů požaduje projekty napříč předměty. Žáci s kinestetických stylem učení by nejvíce uvítali praktické činnosti, těchto žáků je 63. Druhou nejčastější aktivitou jsou hry, kterou zvolilo 46 respondentů. Úkoly vypracované ve skupinách či dvojicích zvolilo 44 respondentů a 40 respondentů vybralo také výuková videa. Projekty napříč předměty vybralo 23 respondentů a dalších 22 zvolilo také případové studie. 13 respondentů by také uvítalo samostudium pomocí výukových programů a 8 respondentů samostatnou práci ve vyučovacích hodinách.

Graf 18: Aktivity, které by žáci ve výuce uvítali častěji s rozdělením na delší časové období a vychází z praxe

samostudium pomocí výukových programů hry, kterými si osvojíte učivo výuková videa

Kterou aktivitu by žáci ve výuce uvítali?

(dle VARK)

V A R K

Při další otázce bylo cílem zjistit, zda žáky baví hry a jak často by je učitel měl do vyučovacího procesu zařazovat. Nejvíce žáků odpovídalo, že k tomu, aby pro ně výuka byla zajímavější a zábavnější, by vedlo zařazování her jednou týdně. Tuto možnost zvolilo 116 respondentů (89 žen a 27 mužů). Každou vyučovací hodinu by zařazení her vyžadovalo 6 respondentů (5 ženy a 2 muži). 43 respondentů se k této otázce vyjádřilo, že si nejsou jisti, jak často by se hry měly zařazovat do výuky (30 žen a 13 mužů. K mému překvapení 18 respondentů odpovědělo, že je hry při vyučování nebaví (15 žen a 3 muži) a 5 respondentů uvedlo, že není potřeba zařazovat hry, jelikož pro ně ani tak nebude výuka atraktivní (3 ženy a 2 muži).

Graf 19: Jak často by měli učitelé zařazovat hry do výuky dle žáků

Následující otázka směřovala k zjištění, zda si žáci myslí, že věk učitele ovlivňuje jeho způsob vyučování. Zda když je učitel začátečník, tak jsou jeho hodiny v zábavnější a srozumitelnější formě. 53 respondentů si myslí, že začínající učitelé vedou své hodiny zábavnější formou (43 žen a 10 mužů). Naopak 15 respondentů uvedlo, že si nemyslí, že by tomu tak bylo (11 žen a 4 muži). 74 respondentů si myslí, že je to půl na půl. Tedy záleží na daném vyučujícím (52 žen, 22 mužů). 46 respondentů uvedlo, že dle nich nehraje věk či praxe vyučujícího žádnou roli (35 žen, 11 mužů).

10%

23%

62%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70%

nemusí zařazovat vůbec, výuka…

hry mě při vyučování nebaví nevím každou vyučovací hodinu jednou týdně

Zařazení her do výuky.

Graf 20: Začínající učitelé vyučují zábavnější a srozumitelnější formou

Rozdělení žáků dle stylu učení VARK můžeme vidět v následujícím grafu.

Žáci s vizuálně-neverbálním stylem učení si u otázky, zda si myslí, že začínající učitelé vyučují zábavnější a srozumitelnější formou, nejvíce odpovídali, že je tomu tak napůl.

Tuto možnost zvolilo 24 respondentů. Respondentů, kteří si myslí, že tomu tak je, odpovědělo 9. Dalších 7 respondentů si myslí, že věk nebo praxe nehrají roli ve formě výuky a 3 respondenti toto tvrzení vyvrací. Žáci s auditivním stylem učení zvolili nejvíce možnosti ano a že tomu je tak napůl, obě tyto možnosti zvolilo 16 respondentů.

Věk či praxe nehrají roli si myslí 12 respondentů s tímto stylem učení a pouze jeden respondent si myslí, že tomu tak není. Respondentů, kteří používají vizuálně-verbální styl učení a kteří zvolili nejčastěji odpověď, že je tomu tak napůl. Dalších 16 respondentů si myslí, že začínající učitelů učí zábavnější formou. 10 respondentů si myslí, že věk či praxe nehrají roli ve formě výuky a 3 respondenti se nedomnívají, že tomu tak je. U žáků s kinestetickým stylem učení převažuje odpověď, že je tomu tak napůl. Těchto respondentů je 35. Dalších 29 respondentů zvolilo možnost, že tomu tak opravdu je. Naopak 10 respondentů si to nemyslí. Dalších 23 respondentů uvádí, že věk či praxe nehrají ve formě výuky roli.

24%

28%

39%

0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45%

ne věk nebo praxe nehrají roli ano tak napůl

Začínající učitelé vyučují zábavnější a

srozumitelnější formou

Graf 21: Začínající učitelé vyučují zábavnější a srozumitelnější formou s rozdělením respondentů dle stylů učení

V případě rozdělení žáků dle ročníků můžeme vidět, že s tvrzením, že začínající učitelů vyučují zábavnější a srozumitelnější formou, souhlasí tak napůl nejvíce žáci z 1. ročníku, 3. ročníku a žáci z 4. ročníku. S tvrzením, že věk či praxe nehraje ve formě výuce, souhlasí nejvíce žáci z 2. ročníku.

12%

15%

19%

10%

13%

0% 2% 4% 6% 8% 10% 12% 14% 16% 18% 20%

ne věk nebo praxe nehrají roli ano tak napůl

Začínající učitelé vyučují zábavnější a srozumitelnější formou (dle VARK)

V A R K

Graf 22: Začínající učitelé vyučují zábavnější a srozumitelnější formou s rozdělením respondentů dle ročníků

Další otázka měla za úkol zjistit, zda je žákům známý pojem „aktivizační metody“. Šetření dopadlo dle mého očekávání a tedy tak, že většina respondentů, tento pojem neznala. Proto jsem do dotazníku přiložila krátkou charakteristiku tohoto pojmu, aby mohli respondenti pokračovat v dotazníku dále. Pouze 41 respondentů uvedlo, že tento pojem zná a z toho bylo 31 žen a 10 mužů.

Graf 23: Znalost žáků pojem aktivizační metody

Rozdělení žáků dle stylů učení z dotazníku VARK ukazuje následující graf.

Z tohoto grafu můžeme vidět, že styl učení nehraje roli ve znalostech aktivizačních metod. Můžeme vidět, že ať už mají žáci kinestetický či auditivní styl učení, většina

Začínající učitelé vyučují zábavnější a

srozumitelnější formou (dle ročníků)

z nich tento pojem v okamžiku vyplňování dotazníku neznala. U kinestetického stylu můžeme vidět velký rozdíl u odpovědi NE. Tento rozdíl je dán především tím, že počty respondentů se u jednotlivých stylů učení výrazně liší a respondentů s kinestetickým stylem učení je daleko více než u respondentů s jiným stylem učení. Z celkového počtu žáků s kinestetickým stylem učení, tedy z 96 respondentů, 79 z nich pojem aktivizační metody neznají. Zbylých 17 respondentů, pojem naopak znají. U ostatních stylů učení se četnost odpovědí u odpovědi NE pohybuje mezi 28 až 36 respondenty. Žáků s vizuálně-nerverbálním stylem, kteří aktivizační metody neznají, je 18%, tedy 33 respondentů. Naopak 5 % z těchto žáků pojem aktivizační metody znají. S auditivním stylem učení zná zmiňovaný pojem pouze 4 % respondentů, tedy 8 respondentů a naopak 36 respondentů pojem nezná. S vizuálně-verbálním stylem učení zná tento pojem 6 % respondentů, tedy 11 žáků a naopak 28 respondentů pojem nezná.

Graf 24: Znalost žáků pojem aktivizační metody s rozdělením respondentů dle stylů učení

Následující otázka zjišťovala, zda se žáci domnívají, že když se při výuce budou využívat aktivizační metody, tak se naučí více. 52 respondentů (40 žen a 12 mužů) si myslí, že tím, že při vyučování učitelé využívají aktivizační metody, se naučí více. Víceméně s tímto také souhlasí 96 respondentů (73 žen, 23 mužů). 30 respondentů si nejsou jisti, že tomu tak je ale ani to nevyvrací (22 žen, 8 mužů). A 10 respondentů si myslí že tomu tak pravděpodobně nebo zcela určitě není (6 žen, 4 muži).

42%

15%

19%

18%

0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45%

ano ne

Znají žáci pojem aktivizační metody? dle VARK

V A R K

Graf 25: Aktivizační metody vedou k lepšímu osvojování učiva

U rozdělení žáků dle stylů učení můžeme vidět, že většina žáků, bez ohledu na styl učení si myslí, že pokud učitelé ve výuce budou využívat aktivizační metody, oni se naučí více. 8 respondentů s vizuálně-neverbálním stylem učení si není jistých, zda tomu tak je a 3 respondenti s tímto spíše nesouhlasí. Zbylých 32 respondentů s tímto tvrzením souhlasí. U žáků s auditivním stylem učení je tomu podobně. 11 respondentů si není tímto tvrzením jisto a 1 respondent s tvrzením spíše nesouhlasí. Zbylých 33 respondentů si myslí, že se aktivizačními metodami naučí více. Žáků s vizuálně-verbálním stylem učení, kteří si tímto tvrzením nejsou jisti, je 6. Další 2 respondenti s tvrzením nesouhlasí a zbylých 39 naopak souhlasí. U žáků s kinestetickým stylem učení je nejvíce odpovědí záporných, tedy že žáci s tvrzením nesouhlasí. Celkem jsou 2 respondenti, kteří nesouhlasí a 4 respondenti, kteří s tím spíše nesouhlasí. Dalších 13 respondentů si nejsou jisti tvrzením a zbylých 78 s tvrzením naopak souhlasí.

16%

51%

28%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60%

nesouhlasím spíše nesouhlasím nevím spíše souhlasím souhlasím

Vedou aktivizační metody k lepšímu osvojování

učiva?

Graf 26: Aktivizační metody vedou k lepšímu osvojování učiva s rozdělením respondentů dle stylů učení

Otázka číslo 10. se zabývala zjištěním, ve kterém předmětu se více využívají aktivizační metody. Z dotazníkového šetření vyplývá, že se více využívají aktivizační metody v předmětu ekonomika. Tuto možnost zvolilo 118 respondentů, z čehož 86 tvořily ženy a 32 muži. Z grafů níže můžeme vidět, že na OA Hovorčovická, 27 respondentů uvedlo, že spíše se aktivizační metody využívají v předmětu ekonomika než v předmětu účetnictví. 1 respondent zvolil možnost jiné pod kterou uvedl, že více než v účetnictví a ekonomice, využívají učitelé aktivizační metody v předmětu ekonomiku uvedlo 23 respondentů. Ti respondenti, kteří zvolili možnosti jiného předmětu, uvedli, že u žádného předmětu nebo že si nejsou jisti, zda vůbec u nějakého předmětu se tyto metody využívají ale jeden z těchto respondentů uvedl, že aktivizační metody se využívají v předmětu cestovního ruchu.

Vedou aktivizační metody k lepšímu osvojování učiva? (dle VARK)

V A R K

Graf 27: Ve kterém předmětu se aktivizační metody využívají dle žáků více

Vzhledem k současné situaci, kdy od března roku 2020, většina škol musela svou výuku přesunout do online formy, bylo do dotazníkové šetření začleněno pár otázek právě na distanční výuku. První z těchto otázek byla, jaký styl výuky při online výuce převažuje. Z grafu níže můžeme vidět, že ve 43 % převažuje promítání prezentace, která je doprovázena výkladem učitele. Tuto možnost zvolilo 81 respondentů. Tento styl výuky převažuje u Karlínské OA a také u OA Klatovy.

Druhým nejčastějším stylem výuky je samotný výklad učitele. Tento styl výuky označilo 62 respondentů. Tento styl výuky převažuje u OA Hovorčovická. U obchodní akademie Vinohradská jeden z respondentů uvedl, že při distanční výuce učitelé využívají i různé hry a případové studie. Mimo tyto zmiňované na této škole převažuje také samostudium a odpověď jiné. Z odpovědí, které respondenti uvedli pod touto možností vyplývá, že učitelé zadají samostudium, na které následně navazuje výklad o dané problematice případně diskuse s žáky.

Graf 28: Styl výuky v distanční formě výuky

Ve kterém předmětu se využívají AM více?

Styl výuky v distanční formě výuky

Graf 29: Styl výuky v distanční formě výuky s rozdělením respondentů dle navštěvované obchodní akademie

Další otázky se vztahovaly k mimořádné pandemické krizi, která způsobila, že výuka není možná v prezenční formě. Dotazníkové šetření se tedy zaměřovalo na to, zda se učitelé se žáky setkávají pravidelně a stejně často, jako by se viděli při klasické, prezenční výuce. Tato otázka byla rozdělena na předmět účetnictví a předmět ekonomiky. V případě předmětu účetnictví z grafů vyplývá, že 115 respondentů se se svými vyučujícím pravidelně nesetkává při online výuce. V grafu s rozdělením dle škol můžeme vidět, že pouze u OA Vinohradská převažuje kladná odpověď. U ostatních dotazovaných škol naopak převažuje fakt, že se učitelé s žáky nesetkávají

In document Hlavní práce74888_kupt00.pdf, 1.5 MB Stáhnout (Stránka 44-63)