Pro výzkum byly stanoveny výzkumné předpoklady, které budou na základě výzkumu potvrzeny nebo naopak vyvráceny.
VP 1: Učitelé s kratší praxí využívají více aktivizačních metod než učitelé, kteří mají delší učitelskou praxi.
Pro potřeby výzkumného předpokladu byli výše rozděleni respondenti z řad učitelů do 3 skupin dle jejich věku. Téměř všichni učitelé využívají aktivizační metody a záleží pouze na probírané problematice a na jejich přípravě. Učitelé s delší učitelskou praxí mají již vyzkoušené a ověřené určité metody, a tedy je dále využívají. Učitelé s kratší praxí musí strávit více času nad přípravou, avšak v následujících letech už mohou pouze metody vylepšovat a nebudou již potřebovat trávit mnoho času nad přípravami.
Na základě výsledků dotazníkového šetření je výzkumný předpoklad, že učitelé s kratší praxí využívají více aktivizačních metod než učitelé s delší učitelskou praxí, vyvrácen.
VP 2: Žáci s verbálně-vizuálním stylem učení se přiklání k výuce s použitím aktivizačních metod.
Jak je již zmiňováno několikrát výše, žáci měli v dotazníkovém šetření zvolit styl učení, který si myslí, že požívají při učení. Následně vyplňovali dotazník VARK, který jim toto tvrzení potvrdil nebo naopak vyvrátil. Dle standardizovaného dotazníku VARK má 25 % respondentů (47 žáků) verbálně-vizuální styl učení. Pouze 19 žáků z těchto respondentů se shodli s výsledkem z VARK dotazníku. Dalším 11 žákům vyšla z VARK dotazníku kombinace více stylů a jeden z nich byl právě verbálně-vizuální. Zbylých 17 respondentů si myslelo, že jejich preferovaných stylem je buď styl auditivní nebo vizuálně-neverbální. Většině respondentů, konkrétně 62 %, s verbálně-vizuálním stylem učení vyhovuje při vyučování promítání prezentace, která je doprovázena výkladem učitele. Pouze 13 % uvedlo, že jim spíše vyhovuje přeměna
71
látky na různé situace, tedy využití aktivizačních metod. Zbylých 25 % vybralo, že jim vyhovuje klasický výklad učitele. Naopak na otázku, jak často by měli učitelé zařazovat do výuky hry se 68 % respondentů shodlo na odpovědi, že jednou týdně.
Dalších 25 % žáků si nejsou jisti, jak často by měli učitelé zařazovat hry, aby pro ně výuka byla zábavnější a zajímavější. Zbylých 7 % hry při vyučování nebaví.
Na základě zjištěných výsledků, je i tento výzkumný předpoklad vyvrácen, jelikož většina žáků, kteří dle VARK dotazníku využívají verbálně-vizuální styl učení, preferují při výuce spíše prezentaci spojenou s výkladem učitele než aktivizační metody.
VP 3: Využívání aktivizačních metod ve výuce vede k lepšímu porozumění učiva ze strany žáků.
Na tento předpoklad je nahlíženo jak ze strany učitelů, tak bude nahlíženo na názor žáků. Z pohledu učitele bylo zjišťováno, zda si myslí, že využívání aktivizačních metod podporuje zvídavost, aktivitu žáků a prohlubují se tím jejich znalosti a dovednosti. S tímto tvrzením souhlasila většina učitelů a 7 % učitelů si není jisto, zda tomu tak je. Pouze jeden učitel nesouhlasí. Aby žáci lépe porozuměli učivu je také potřeba se aktivně zapojovat do výuky. Na toto byli učitelé též dotazováni a dle 79 % z nich se žáci do výuky aktivně zapojují a zbylých 21 % neprojevují zájem nebo se zapojují zcela výjimečně. Zda žáci dosahují při používání aktivizačních metod stanovených výukových cílů, 45 % učitelů nedokáže posoudit avšak 48 % učitelů uvádí, že téměř vždy se podaří dosáhnout stanovených cílů v případě, že využívají aktivizační metody. U zbylých 2 % učitelů se podaří dosáhnout stanovených cílů jen velmi zřídka. Žáci byli naopak dotazování konkrétně na to, zda si myslí, že pokud učitelé využívají aktivizační metody, naučí se více. K tomuto tvrzení se přiklání 79 % ze všech dotazovaných žáků. Opak si myslí 5 % žáků. Zbylých 16 % nedokážou posoudit, zda tomu tak je či nikoli.
Na základě zjištěných poznatků z dotazníkové šetření je tento výzkumný předpoklad potvrzen. Je potřeba, aby se žáci aktivně zapojovali do výuky s použitím aktivizačních metod a poté dosahují stanovených výukových cílů a také se jejich znalosti a dovednosti prohlubují a zdokonalují.
72
VP 4: Učitelé se při distanční výuce spíše přiklání k výuce s použitím prezentace spojené s výkladem než k samostudiu.
Vzhledem k pandemické situaci museli školy přistoupit na distanční výuku velmi rychle bez jakékoli přípravy. Tento výzkumný předpoklad má za cíl zjistit, jaké metody učitelé dle žáků využívají a preferují právě v této online výuce, kdy neměli moc času si výuku připravit. Dle výsledků z dotazníkové šetření mezi učiteli můžeme zjistit, že žádný z dotazovaných učitelů nezvolil k výuce samostudium. Prezentace doprovázené výkladem učitele uvedlo 31 % učitelů. Nejčastěji uvedenými aktivizačními metodami jsou metody diskusní, ty uvedlo 34 % respondentů. Mimo tyto metody jsou využívané také metody heuristické, situační nebo didaktické hry. Na základě výsledků z výzkumu mezi žáky vyplývá že u 43 % žáků využívají učitelé právě prezentace doprovázené výkladem a dalších 33 % uvedlo, že učitelé využívají pouze výklad látky. Pro samostudium se rozhodlo 17 % učitelů a dalších 6 % z dotazovaných žáků uvedlo, že učitelů využívají oba způsoby výuky. Tedy samostudium ale zároveň i výklad při online hodinách. Na otázku, zda se žáci se svými vyučujícími setkávají při distanční výuce stejně často jako při prezenční výuce, převažuje odpověď, že se stejně často nesetkávají. U předmětu účetnictví uvedlo tuto skutečnost 61 % a u předmětu ekonomika 57 %. Tedy se předpokládá, že i když žáci více uváděli, že se s učiteli nesetkávají stejně často jako při prezenční výuce, setkávají se alespoň jednou týdně, místo dvakrát, a při těchto online hodinách probíhá právě výše zmiňovaná prezentace doprovázená výkladem.
Na základě zjištěných výsledků, je tento výzkumný předpoklad potvrzen.
Učitelé se dle svého uvážení ale i na základě odpovědí žáků přiklání k online výuce, kde je nasdílena prezentace a dle ní učitel vysvětluje danou problematiku.
VP 5: Na základě dotazníku VARK u žáků převažuje auditivní styl učení, ačkoliv žáci vnímají jako nejvíce používaný styl učení verbálně-vizuální.
Jak je zmiňováno výše dle nestandardizovaného dotazníku nejvíce žáků preferuje vizuálně-verbální styl učení a to 109 respondentů. Auditivní styl učení preferuje dle tohoto dotazníku 51 respondentů.
Auditivní styl učení dle dotazníku VARK používá 24 % respondentů, tedy 45.
Z toho 44 % respondentů (20 žáků) se shodli se svým styl učení, který zvolili
73
v nestandardizovaném dotazníku. 9 z těchto respondentům vyšel auditivní styl učení v kombinaci s vizuálně-verbálním a kinestetickým stylem učení.
Ačkoliv je pravda, že žáci jako nejvíce preferovaných styl učení zvolili právě vizuálně-verbální styl, nejvíce převažujícím stylem učení z VARK dotazníku je styl kinestetický, který používá 52 % respondentů. Tedy je tento výzkumný předpoklad vyvrácen.
VP 6: Učitelé s nevyhraněným stylem vyučování se více přiklání k využívání diskusních metod.
U tohoto výzkumného předpokladu se očekává, že především začínající učitelé ještě nemají jasno, jaký styl vyučování jim vyhovuje, a proto se přiklání právě k nevyhraněnému stylu vyučování. Nevyhraněný styl vyučování je takový styl, při kterém učitel využívá a kombinuje prvky z jiných stylů vyučování, ať už z liberálního, autoritativního či demokratického.
Respondenti z řad učitelů, kteří preferují nevyhraněný styl vyučování, byli celkem 4. Zajímavé je, že z těchto 4 respondentů jsou 3 ženy z Obchodní akademie Vinohradská a jsou ve věkové kategorii nad 56 let mimo jedné ženy, která spadá do věkové kategorie do 30 let. Posledním respondentem je muž z Obchodní akademie Klatovy a také je ve věku nad 56 let. Jejich učitelská praxe je velmi rozdílná ale ti učitelé, kteří jsou ve věku nad 56 let vyučují více jak 16 let. U vyučující do 30 let je učitelská praxe 2 roky. Všichni tito učitelé zařazují do svých hodin aktivizační metody a na otázku, které metody nejčastěji zařazují odpověděli 3 z těchto respondentů, že nejčastěji zařazují heuristické metody, tedy metody řešení problémů. Pouze žena s praxí 2 roky uvedla, že zařazuje nejčastěji metody diskusní, a to především proto, že využíváním těchto metod, se hodina stává zábavnější jak pro učitele, tak pro žáky.
Ostatní respondenti uvedli, že je pro ně mimo již zmíněné také motivací k využívání pozitivní odezva od žáků a jejich lepší výsledky z takto procvičené látky. Avšak většina z těchto respondentů nedokáže posoudit, zda žáci dosahují při využívaných aktivizačních metodách stanových výukových cílů. Oproti tomu se ale všichni respondenti shodují, že využívání aktivizačních metod podporuje u žáků zvídavost, aktivitu žáků a prohlubuje jejich znalosti a dovednosti. U většiny z respondentů se žáci do hodiny s aktivizačními metodami zapojují aktivně. Tito učitelé dle svých
74
zkušeností také uvádějí, že nejoblíbenější jsou u žáků metody heuristické, situační a také didaktické hry. Metody při distanční výuce se u těchto respondentů téměř neliší.
Ti učitelé, kteří nejčastěji využívají heuristické metody při klasické výuce, uvedli, že při distanční výuce využívají stejné metody, které doplňují didaktickými hrami a výkladem. U respondenta, který využívá diskusní metody, byla odpověď na distanční formu výuky - výklad. Z toho také vyplývá a shoduje se s jeho odpovědí, že se žáci do výuky nezapojují aktivně, jako u jiných učitelů, kteří využívají aktivizační metody.
Při stanovení výzkumného předpokladu se očekávalo, že nevyhraněný styl vyučování mají především začínající učitelé, což se potvrdilo u jednoho respondenta, který jak se předpokládalo, využívá nejčastěji diskusní metody. Avšak i zkušenější učitelé se stále nepřiklánějí k jednomu z vyučovacích stylů a nejčastěji využívají heuristické metody. Tedy tento výzkumný předpoklad je vyvrácen.
VP 7: Žáci nižších ročníků více preferují auditivní styl učení.
Z dotazníkového šetření vyplývá, že nejvíce preferovaný styl učení dle VARK dotazníku je kinestetický styl učení. V případě daného výzkumného předpokladu je ale potřeba na výsledky z VARK dotazníku nahlížet z hlediska ročníků.
V případě prvních ročníků vychází z VARK dotazníku že 22 % respondentů preferuje auditivní styl učení a 52 % respondentů preferuje kinestetický styl učení.
Zbylí respondenti zvolili buď styl vizuálně-verbální či vizuálně-neverbální. V případě ročníků druhých 26 % respondentů preferuje auditivní styl učení a dalších 45 % preferuje kinestetický styl učení. Zbylí respondenti preferují buď styl vizuálně-neverbální či vizuálně-verbální.
V případě, že budeme nahlížet na styly učení dle nestandardizovaného dotazníku tedy dle mínění žáků, budou výsledky následující. 28 % žáků prvních ročníků preferuje auditivní styl učení, naopak pouze 2 % preferují kinestetický styl učení. Nejvíce preferovaný styl učení je ale v prvních ročnících styl vizuálně-verbální, který zvolilo 59 % respondentů. U žáků z druhých ročníků je tomu obdobně. 26 % těchto žáků preferuje auditivní styl učení a pouze 4 % preferují kinestetický styl učení.
Stejně jako u žáků z prvních ročníků je nejvíce preferovaný styl vizuálně-verbální, který si zvolilo 62 % respondentů.
75
Na základě zjištěných poznatků, je tento výzkumný předpoklad vyvrácen. Dle mínění žáků z nižších ročníků je nejvíce preferovaný vizuálně-verbální styl učení ale jak již je zmiňováno výše, dle VARK dotazníků je nejvíce preferovaný kinestetický styl učení.