Učitelé dotazových obchodních akademií byli v rámci dotazníkového šetření dotazování na 13 otázek. Stejně jako u výsledků z výzkumu, který byl orientovaný na žáky, budou nejdříve interpretovány výsledky z výzkumu a následně budou vyhodnoceny stanovené předpoklady.
První otázka se dotazovala na styl vyučování, který dotazovaný učitelé preferují. Z výsledků vyplývá a je znázorněno v grafu níže, že nejčastěji využívaný je demokratický vyučovací styl. Tuto možnost zvolilo 25 respondentů (21 žen a 4 muži).
Vzhledem k celkovému počtu učitelů tedy téměř většina, preferuje právě demokratický styl vyučování. Pouze jeden učitel z dotazovaných se přiklání spíše k nevyhraněnému vyučovacímu stylu, který zvolil spolu se 3 kolegyněmi. Liberální styl vyučování nezvolil ani jeden respondent a autoritativní styl preferuje jedna žena.
Tato respondentka také odpověděla na následující otázku, že do výuky nezařazuje aktivizační metody z důvodu vysoké časové náročnosti, a tedy v dalších výsledcích je již analyzováno pouze 29 respondentů.
Graf 34: Vyučovací styl učitelů
Graf 35: Zařazování aktivizačních metod do výuky dle učitelů
3%
83%
0%
13%
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%
Autoritativní demokratický liberální nevyhraněný
Který vyučovací styl preferujete?
97%
3%
0% 20% 40% 60% 80% 100% 120%
ano ne
Zařazujete při své výuce aktivizační metody?
64
Další otázka měla za úkol zjistit, které aktivizační metody jsou mezi učiteli oblíbené, které zařazují do své výuky. Respondenti měli možnost vybrat více možností. Z grafu můžeme vyčíst, že nejoblíbenější metodou je metoda diskusní. Tuto možnost vybralo 11 respondentů (8 žen a 3 muži). Řešení problémů neboli heuristické metody jsou druhé nejčastěji využívané metody. Tyto metody zvolilo celkem 6 respondentů (5 žen a 1 muž). Situační metody zvolilo 5 žen a metody inscenační pouze jedna žena. Didaktické hry také vybraly pouze ženy a to celkem 2 z dotazovaných.
Odpověď jiné zvolili 4 respondenti, kteří pod svou odpověď uvedli, že nejčastěji využívají kombinaci, nevyužívají pouze jednu z metod.
Graf 36: Nejčastěji zařazované aktivizační metody
Další otázka zjišťovala, co učitele motivuje k využívání aktivizačních metod, co je důvodem, že je do své výuky zařazují. Respondenti zvolili, že největší motivací pro zařazování aktivizačních metod je pro ně pozitivní odezva žáků a to, že metody dělají hodinu zábavnější. Pozitivní odezvu zvolilo 10 respondentů, z čehož bylo 9 žen a 1 muž. Zábavnější hodinu zvolilo také 10 respondentů (8 žen a 2 muži). Lepší výsledky žáků jsou motivací pro 8 respondentů (6 žen a 2 muži). Jedna žena vybrala možnost jiné, pod kterou uvedla, že je pro ni motivací mix uvedených, tedy jí motivují jak pozitivní odezvy od žáků, tak jejich lepší výsledky ale i zábavnější hodiny.
14%
7%
3%
17%
21%
38%
0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40%
jiné Didaktické hry Inscenační Situační Heuristické Diskusní
Které aktivizační metody nejčastěji zařazujete?
65
Graf 37: Motivace k využívání aktivizačních metod
Následující otázka je opak předchozí. Tedy co respondenty omezuje ve využívání aktivizačních metod ve své výuce. Nejčastěji učitele omezuje časová dotace vyučovací hodiny. Nemají tolik času, za který by se dané metody daly využít a stihnout. Tuto možnost zvolilo 23 respondentů, z čehož bylo 18 žen a 5 mužů. 1 žena uvedla, že jí ve využívání omezují školní pravidla a 2 respondentky uvedly, že je omezuje časově náročná příprava těchto metod.
Graf 38: Omezení k využívání aktivizačních metod
Otázka č. 6 měla za úkol zjistit, zda žáci dle učitelů dosahují stanovených výukových cílů při využití aktivizačních metod. 14 respondentů zvolilo možnost, že téměř vždy dosahují žáci požadovaných výukových cílů (12 žen a 2 muži). 13 respondentů nedokážou posoudit, zda tomu tak je či nikoliv. Jedné respondentce a jednomu respondentovi se dle výzkumu dosahování stanovených cílů u žáků podaří pouze velmi zřídka.
3%
34%
28%
34%
0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40%
jiné zábavnější hodina lepší výsledky pozitivní odezva žáků
Co je největší motivací pro využití aktivizačních metod?
10%
7%
3%
79%
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%
jiné časová náročnost na přípravu školní pravidla časová dotace vyučovací hodiny
Co Vás omezuje ve využití aktivizačních metod?
66
Graf 39: Při využití AM ve výuce je dosahováno stanovených cílů
Otázka č. 7 zjišťovala, kolik času respondenti tráví nad přípravou hodiny s využitím aktivizačních metod. 4 respondentům dle výsledků z dotazníkového šetření příprava aktivizačních metod trvá stejně dlouho, jako když se připravují na hodinu bez aktivizačních metod. Tuto možnost zvolily 2 ženy a 2 muži. Více času nad přípravou hodiny s aktivizačními metodami stráví 18 respondentů (16 žen a 2 muži). Naopak 7 respondentů uvedlo, že metody mají ověřené z minulých let, a tedy i připravené a příprava jim nezabere moc času. (6 žen a 1 muž).
Graf 40: Čas strávený nad přípravami AM
U otázky, zda se žáci aktivně zapojují do hodin, ve kterých jsou využívány aktivizační metody, odpovědělo 23 respondentů kladně. Tedy, že většinou se zapojí všichni žáci. Odpovědělo tak 20 žen a 3 muži. Naopak 6 respondentů uvedlo, že žáci neprojevují zájem o aktivizační metody a zapojují se spíše výjimečně. Tak odpověděly 4 ženy a 2 muži.
7%
45%
48%
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60%
ne, podaří se jen velmi zřídka nedokážu posoudit ano, téměř vždy
Je dosahováno stanovených cílů při využití aktizivačních metod?
24%
62%
14%
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70%
mám již metody ověřené…
déle než na normální…
stejně času jako na každou…
Čas strávený nad přípravami AM.
67
Graf 41: Zapojení žáků do hodin s aktivizačními metodami
Otázka č. 9 měla za cíl zjistit, zda se respondenti domnívají, že využívání aktivizačních metod ve výuce podporuje zvídavost, aktivitu žáků a prohlubuje jejich znalosti a dovednosti. Jak můžeme vidět v grafech níže, většina respondentů s tímto tvrzením souhlasí, 15 z nich zcela souhlasí (13 žen, 2 muži) a 12 z nich se k tomu spíše přiklání (11 žen a 1 muž). 2 z dotazovaných respondentů si tímto tvrzením nejsou jisti a pouze jeden respondent (muž) s tímto tvrzením nesouhlasí.
Graf 42: AM podporují aktivitu žáků, prohlubují jejich znalosti a dovednosti.
V neposlední řadě, se dotazník zaměřil i na to, jaké jsou u žáků nejoblíbenější aktivizační metody, dle názoru učitelů. Na tuto otázku měli učitelé možnost zvolit více odpovědí. Dle respondentů jsou u žáků nejvíce oblíbené diskusní metody, pravděpodobně z toho důvodu, že žáci mohou vyjádřit svůj vlastní názor a o dané problematice debatovat. Tuto možnost zvolilo 17 respondentů (14 žen a 3 muži).
Druhými nejoblíbenějšími metodami jsou metody situační a didaktické hry. Situační metody zvolilo 13 respondentů (12 žen, 1 muž) a didaktické hry vybralo také 13
Zapojení žáků do hodiny s AM
0%
AM podporují aktivitu žáků, prohlubují jejich
znalosti a dovednosti.
68
respondentů (též 12 žen a 1 muž). Řešení problémů neboli heuristické metody zvolilo 10 respondentů, z čehož bylo 7 žen a 3 muži. Inscenační metody zvolily pouze 4 ženy.
Graf 43: Oblíbené metody u žáků dle učitelů
Na závěr, ačkoliv ne úplně poslední otázkou, se dotazník zaměřil na nynější distanční výuku a konkrétně na to, jaké metody učitelé využívají právě při distanční výuce. Třetina respondentů uvedla, že při nynější distanční výuce využívají diskusní metody společně s výkladem, případně využívají také didaktické hry a kvízy. Ostatní uvedli, že využívají metody heuristické či situační. Několik z nich uvedlo že využívají klasický výklad s řešením problémů a interaktivním cvičením. Pár z nich se osvědčily skupinové práce, audio či video nahrávky spojené s výkladem.
Další otázkou bylo, jak moc aktivně se žáci zapojují do výuky při distanční výuce. Na základě odpovědí je zřejmé, že žáci se nezapojují ve většině případů tak aktivně jako tomu je u prezenční výuky. Mnoho učitelů musí stále vyvolávat jednotlivé žáky, aby zapojili do výuky i ty méně aktivní. Někteří učitelé naopak uvedli, že se žáci zapojují stejně jako je tomu u prezenční výuky, často ale bývá problém s technickým vybavením, kdy ze začátku distanční výuky, žáci neměli dostatečná vybavení jako kamery či mikrofony.
Poslední otázkou bylo zjistit délku praxe dotazovaných učitelů. Na základě dotazníkové šetření bylo zjištěno, že respondenti mají velmi rozdílnou dobu praxe. Pro potřeby výzkumných předpokladů byli respondenti rozděleni do skupin dle doby praxe. 1. skupina respondentů jsou učitelé, kteří učí méně jak 15 let. Těchto
43%
13%
43%
33%
57%
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60%
didaktické hry inscenační situační heuristické Diskusní
Oblíbené metody u žáků.
69
respondentů je celkem 11 (37 %). 2. skupina respondentů jsou učitelé, jejichž praxe je v rozmezí 16 až 30 lety. Těchto respondentů je také 11 (37 %). Poslední skupinou jsou učitelé s praxí delší než 30 let. Tuto skupinu tvoří 27 % respondentů (tedy 8 učitelů).
Skupinu číslo 1 tvoří 11 respondentů, z čehož jsou pouze 2 muži. Kromě jedné ženy tvoří respondenty učitelé ve věku mezi 31 až 45 lety. Všichni výše zmiňovaní při své výuce využívají aktivizační metody. Nejčastěji využívají diskusní metody. Většina těchto respondentů tráví nad přípravami hodin s aktivizačními metodami delší dobu než nad přípravami tradičních vyučovacích hodin a následně je téměř všechny, mimo jedné ženy, omezuje časová dotace vyučovací hodiny. Není pro ně dostačující klasická délka vyučovací hodiny v případě, že chtějí pro žáky připravit aktivizační metodu.
Ačkoliv příprava těchto hodin zabere více času, tito respondenti souhlasí s tvrzením, že aktivizační metody podporují zvídavost, aktivitu žáků a prohlubují jejich znalosti a dovednosti. Skupinu číslo 2 tvoří také 11 respondentů, z čehož je pouze jeden muž.
Tito respondenti jsou učitelé ve věku vyšším než 46 let. Pouze jedna žena je ve věku mezi 31 – 45 let. Z této skupiny respondentů pouze 10 učitelů využívá aktivizační metody ve výuce. Jeden respondent z řad žen aktivizační metody nevyužívá z důvodu vysoké časové náročnosti. Zbývající respondenti využívají z poloviny metody diskusní a druhé poloviny metody heuristické, neboli řešení problémů, a metody situační. Tyto učitele motivují k využívání aktivizačních metod především lepší výsledky žáků z aktivizačně procvičované látky. Stejně jako u předchozí skupiny, omezuje učitele převážně časová dotace vyučovací hodiny. Na rozdíl od skupiny 1, kde učitelé uvedli v 73 %, že se žáci do výuky s aktivizačními metodami zapojují aktivně, učitelé ze skupiny 2 uvedli všichni, že se žáci aktivně zapojují a příprava na tyto hodiny je minimální, jelikož mají metody ověřené a připravené z předchozích let.
Také respondenti souhlasí s tvrzením, že tyto metody podporují zvídavost a aktivitu žáků. Poslední skupinu tvoří 8 respondentů. Skládají se ze 6 žen a 2 mužů ve věku nad 56 let, pouze dvě z žen, jsou ve věku 46 – 55 let. Všichni z respondentů skupiny 3 využívají aktivizační metody při své výuce. Nejčastěji opět metody diskusní, situační a heuristické. Pro učitele je největší motivací především pozitivní odezva od žáků a také to, že hodina je s těmito metodami zábavnější jak pro žáky, tak pro ně samotné.
Omezuje je naopak stejně jako učitele z předchozích skupin časová dotace vyučovací hodiny. Polovina těchto učitelů si není jista, zda aktivizační metody pomáhají
70
dosahovat stanovených výukových cílů, ačkoliv si myslí, že využívání těchto metod podporuje žákovu zvídavost a aktivitu. Čas strávený nad přípravami těchto hodin jim převážně zabere delší dobu než příprava normální vyučovací hodiny.