V první části dotazníku, která se týkala osobního rozvoje, měli studenti u daných tvrzení zhodnotit, do jaké míry s nimi souhlasí. Protože měla tvrzení dostatečnou míru reliability a jednotlivá tvrzení spolu tedy souvisela, bylo možné z hodnot, přiřazených jednotlivým tvrzením, spočítat průměr. Tento průměr poté reprezentoval, jak vysokou míru dovednosti time či stres managementu student vnímá, že má. S pomocí analýzy rozptylu bylo prokázáno, že studenti, kteří studovali v zahraničí, vnímají svoje dovednosti v oblasti time managementu a stres managementu jako vyšší, než studenti, kteří studijní pobyt neabsolvovali.
Tyto výsledky jsou velmi pozitivní, nelze si ovšem nepoložit otázku jestli neexistují nějaké faktory, které by mohly výzkum ovlivnit. Jak již bylo zmíněno, jedná o nenáhodný, příležitostný výběr respondentů, kdy může dotazník vyplnit kdokoli, splňující podmínky. Z tohoto důvodu je možné, že název dotazníku a jeho popis přilákaly k vyplnění takové jedince, kteří se o téma osobního rozvoje zajímají a rozhodli se vyplnit tento dotazník právě z toho důvodu, čímž se mohly potenciálně zkreslit výsledky výzkumu. Druhou otázkou je, nakolik vnímané míry dovedností v oblastech time managementu a stres managementu odpovídají skutečným mírám dovedností jedinců v těchto oblastech. Výsledky mohou být zkresleny i neobjektivním vnímáním respondentů jejich vlastních dovedností.
Na druhou stranu, i jen to, že jedinec vnímá svou dobrou míru dovednosti v něčem, může vést k tomu, že v této oblasti bude podávat lepší výkony, než někdo, s objektivně stejnými dovednostmi, ale menší důvěrou v ně. (Macan, Shahani, Dipboye, & Phillips, 1990)
Druhá část dotazníku se týkala kariérních očekávání studentů. Zde vyšlo najevo, že největší podíl respondentů chce v budoucnu pracovat v oborech marketing, účetnictví a daně, IT a finance. Rozložení nejpreferovanějších oboru, ve kterých pracují absolventi jednotlivých fakult, přibližně odpovídá rozložení, které ve svém každoročním průzkumu uvedl portál OZS. (Oddělení zahraničních styků, 2019).
Při srovnání očekávaného finančního hodnocení vyšlo najevo, že studenti, kteří plánují pracovat v zahraničí, mají v průměru o dost vyšší plat (průměrně
79
o 7-8 tis. Kč) než ti studenti, kteří plánují zůstat v Česku. Zároveň je v případě studentů, kteří plánují pracovat v zahraničí také markantní rozdíl v nástupní mzdě mezi absolventy zahraničního pobytu a těmi, kteří na studijní pobyt nevyjeli.
Rozdíl mezi očekávanými průměrnými platy těchto skupin je více než 23 tis. Kč.
Tento vysoký rozdíl může být způsobený vyšší sebedůvěrou jedinců, kteří již mají zkušenost s životem v zahraničí, a kteří si prošli kulturními šoky. Tito jedinci pak takovou zkušenost mohou vidět jako svojí výhodu, a tím pádem mohou i vnímat, že mají na trhu práce vyšší cenu.
U nefinančních očekávání je poměrně dost patrné, že respondenti, kteří absolvovali studium v zahraničí, mají mnohem větší tíhu se i po svém návratu pohybovat v multikulturním prostředí, tedy pracovat v mezinárodních společnostech, mluvit v práci cizím jazykem, pracovat se zahraničními klienty.
Dle výsledků je láká i možnost mezinárodního cestování nebo relokace na jinou pobočku v rámci jejich zaměstnání. Tyto výsledky korespondují s výsledky výzkumu Brandenburga et al (2016), popsaného v teoretické části práce v kapitole 3.2.3 Kariérní očekávání, kterří rovněž přišli na to, že po absolvování studijního pobytu v zahraničí mají studenti větší zájem o cestování, osobní rozvoj a práci v multikulturním prostředí.
Stejně jako v případě finančních očekávání, je i u těch nefinančních vidět, že se ti jedinci, kteří absolvovali studium v zahraničí, a mají tuto nadstandardní zkušenost oproti vrstevníkům, kteří v zahraničí nestudovali, snaží tuto výhodu uplatnit na trhu práce. Studenti, kteří studium v zahraniční neabsolvovali, naopak multikulturní společnosti, práci v cizím jazyce, rotaci do zahraničí tolik nevyhledávají. Takto odlišné postoje mohou být způsobené například tím, že zatímco absolventi studijních pobytů jsou nuceni po určitou dobu žít v prostředí s cizí kulturou a cizím jazykem a zvyknou si na to, studenti, kteří v zahraničí nestudovali, tuto zkušenost neměli. Mohou se tedy v komunikaci v cizím jazyce cítit mnohem víc nekomfortně, než absolventi studijních pobytů, a nemají tedy potřebu taková prostředí, kde se budou, podle jejich názoru, cítit nekomfortně, vyhledávat.
Třetí část dotazníku je zaměřená pouze na absolventy studijního pobytu v zahraničí, a jejím úkolem je zjistit, v jakých dovednostech zaznamenali studenti po návratu ze studijního pobytu rozvoj. Výsledky tohoto výzkumu se ve většině věci
80
shodovaly s výsledky výzkumu, jehož seznam dovedností byl použit pro tuto práci (Farrugia a Sangrea, 2017). Stejně jako američtí studenti, i ti z Vysoké školy ekonomické zaznamenali v převážné většině rozvoj ve zkoumaných dovednostech.
Shodli se dokonce i na tom, že technické a počítačové dovednosti se n studijním pobytu moc nerozvíjely. Velký rozdíl byl nicméně v položce „Pracovní etika“, ve které studenti dle Farrugia a Sangrea (2017) zaznamenali poměrně silný rozvoj, zatímco v této studii rozvoj zaznamenalo jen kolem 30 % respondentů.
Rozdíl může být způsoben nepřesným překladem vysvětlivky k této dovednosti autorkou práce.
Jako jednu z limit tohoto výzkumu lze uvést výběr respondentů. Ten byl nenáhodný a příležitostný, do vzorku byli zahrnuti všichni respondenti, splňující stanovené podmínky, které se byli ochotní z vlastní vůle výzkumu zúčastnit. Tento způsob výběru respondentů mohl výsledky zkreslit, a je tak nereprezentativní.
Studenti byli osloveni v době letních prázdnin, a pouze formou online dotazníku, což také může vést ke zkreslení výzkumného vzorku. Limitou mohly být také jiné vlivy na jedince, které v této práci zkoumány nebyly. Jeden z parametrů, který by mohl mít vliv na dopad výzkumu, a který v této studii nebyl zkoumán, je například také rozdělení studentů podle etap studia (bakalářské, magisterské, doktorské), protože dopady studia v zahraničí budou pravděpodobně odlišné u čerstvého maturanta a u studenta, který je blízko dokončení svých studií na vysoké škole. Další limitou, kterou vnímám v tomto výzkumu, je nedostatečně velký výzkumný soubor. Kvůli malé velikosti výzkumného souboru nebyly dostatečně zastoupeny obě zkoumané skupiny u všech uvedených oborů. Z tohoto důvodu tedy nebylo možné porovnat, jak se liší výše očekávaných platů u studentů některých oborů.
81