Metody sběru a analýzy dat

Výzkumný soubor pak tvoří ti respondenti, kteří vyplnili dotazník.

Mezi respondenty budou jak ti studenti, kteří v době svého studia absolvovali studijní pobyt v zahraničí v délce od 2 do 12 měsíců alespoň jednou, tak i studenti, kteří studium v zahraničí neabsolvovali v rámci svého vysokoškolského studia vůbec. Očekávaný počet respondentů tohoto výzkumu je minimálně 120 osob.

Tento počet je stanoven z toho důvodu, aby bylo dosaženo dostatečné reprezentativnosti obou zkoumaných skupin (tedy alespoň 60 respondentů z každé zkoumané skupiny). Zkoumanými skupinami jsou studenti, kteří byli na studijním pobytu v zahraničí, a ti, kteří tento pobyt neabsolvovali.

3.4. Metody sběru a analýzy dat

Metody sběru dat

Pro účely tohoto výzkumu bylo jako metoda sběru dat zvoleno písemné dotazování ve formě online přístupného dotazníku, jehož plné znění je k nahlédnutí v příloze 1. Odkaz na tento dotazník, spolu s průvodním dopisem, byl zveřejněn na studentských internetových stránkách předmětových skupin VŠE.

Výzkum je z větší části kvantitativní, ale obsahuje i kvalitativní prvky ve formě otevřených otázek.

Výběr respondentů je nenáhodný a příležitostný, do vzorku jsou tedy zahrnuti všichni respondenti, splňující stanovené podmínky, kteří byli ochotní se z vlastní vůle výzkumu zúčastnit.

Dotazník

Dotazník je sestaven na základě provedené literární rešerše. Skládá se z úvodu, tří hlavních částí a závěru. V úvodu dotazníku jsou krátce popsány cíle výzkumu. V závěru jsou zjišťovány obecné demografické údaje respondenta, kterými jsou pro účely tohoto výzkumu pohlaví, věk a fakulta na které studují.

Dotazník obsahuje uzavřené, otevřené i polootevřené otázky, kde si respondent může zvolit kromě nabízených možností i svou vlastní variantu odpovědi.

První část dotazníku se zaměřuje na vyhodnocení vlastních kompetencí a dovedností studentů ve zvolených prvcích osobního rozvoje – time managementu a stres managementu. Obsahuje dvě otázky, z nichž každá obsahuje

35

5 – 6 tvrzení, týkající se dovedností v oblasti time managementu a stres managementu, sestavených takovým způsobem, aby respondent mohl vyhodnotit, jak vnímá svoji míru dovednosti v této oblasti. Pro každé tvrzení může respondent zvolit, do jaké míry s uvedeným tvrzením souhlasí na dané škále (tedy jestli silně či spíše souhlasí, nebo neví/nemůže posoudit, případně jestli spíše či silně nesouhlasí). Při sestavení tvrzení vycházela autorka z akademických publikací, věnujících se problematice time a stres managementu a popsaných v teoretické části této práce (kapitola 2.2. Osobní rozvoj). Jednotlivá tvrzení jsou formulována v souladu s obecnými doporučeními Cíglera (2016) a Urbánka, Denglerové a Širůčka (2011).

Druhá část dotazníku se věnuje kariérním očekáváním studentů a jejím cílem je získat data pro analýzu a srovnání platových a kariérových očekávání studentů, kteří studovat do zahraničí vyjeli, a těch, kteří nevyjeli. Druhá část dotazníku obsahuje osm otázek. První otázka se zaměřuje na obor, ve kterém se respondenti po dokončení studií chystají pracovat. Otázka je polootevřená, obsahuje tedy několik možných oborů na výběr (tyto obory patří mezi nejfrekventovanější pracovní oblasti absolventů Vysoké školy ekonomické v Praze dle průzkumu Rozvojového a poradenského centra VŠE v letech 2018/2019, jak je popsáno v kapitole 2.3.2. Kariérní očekávání). Zároveň může respondent v této otázce doplnit i svou vlastní krátkou variantu odpovědi. V následujících čtyřech otázkách je zkoumáno, jaký si myslí respondent, že je průměrný nástupní plat (na plný úvazek) absolventa vysoké školy na pozici v tomto oboru. Poté je zkoumáno, jaký nástupní plat v tomto oboru očekává sám respondent pro sebe. Dále je zkoumána případná délka praxe v oboru a region, ve kterém se respondent chystá pracovat. Otázky 7 a 8 se zaměřují na vyhodnocení tvrzení. V otázce 7 jsou respondenti dotazováni, do jaké míry souhlasí s tvrzeními týkajícími se jejich pracovního života. Tvrzení jsou sestavena na základě zjištění výzkumu Brandenburga et al (2016), a dalších, uvedených v kapitole 2.3.2. V otázce 8 je zkoumáno, do jaké míry si respondenti myslí, že je ovlivní dané faktory při rozhodování o přijetí pracovní nabídky. Jednotlivé faktory rovněž vychází ze studií Culpina et al (2015) a Brandenburg et al (2016), podrobněji popsaných v kapitole 2.3.2. Kariérní očekávání. Poslední otázka druhé části dotazníku je filtrační a zkoumá, jestli respondent absolvoval studijní pobyt v zahraničí.

36

Třetí část dotazníku je určena pouze respondentům, kteří studijní pobyt v zahraničí absolvovali. Úlohou této části dotazníku, je zmapovat, jaké výhody přináší studijní pobyt studentům VŠE, dle jejich vnímání, po návratu ze zahraničí.

S tímto cílem je respondentům představen seznam 15 kompetencí a dovedností a respondenti mají vyhodnotit, do jaké míry u sebe po absolvování studijního pobytu v zahraničí zaznamenali rozvoj. Tento seznam byl původně sestaven v rámci amerického výzkumu Farrugia a Sanger (2017) a pro účely této diplomové práce byl přeložen do českého jazyka. Originální seznam dovedností dle Farrugia a Sanger (2017) je obsahem přílohy č. 2. Dále třetí část dotazníku obsahuje dvě otevřené otázky. První se týká vlivu studia v zahraničí na kariérní plány studentů. Pro případ, že by studenti vnímali rozvoj i v některé oblasti, která není v dotazníku popsána, je zde možnost tuto informaci předat díky druhé otevřené otázce.

Je důležité podotknout, že v této práci není měřen osobní rozvoj jako takový, nýbrž pouze to, jak svůj osobní rozvoj na sobě vnímají a hodnotí samotní studenti.

Pro měření rozvoje osobnosti pod vlivem studijního pobytu, by byla potřeba zcela jiná metodika, a pro srovnání by bylo potřeba provést výzkum před odjezdem na studijní pobyt do zahraničí a následně i po něm.

Metody analýzy dat

Dotazník se skládá z úvodu, 3 hlavních částí a závěru, a obsahuje uzavřené, otevřené i polootevřené otázky.

První část dotazníku se zaměřuje na vyhodnocení míry dovednosti time managementu a stres managementu. Měření obou zkoumaných oblastí probíhá s pomocí pětibodové Likertovy škály. Ke každé oblasti jsou přiřazena tvrzení, u kterých mají respondenti s pomocí pětibodové škály uvést, do jaké míry s výrokem souhlasí či nesouhlasí. Pro možnost následné analytické práce s daty jsou jednotlivým odpovědím přiřazeny následující hodnoty:

• Silně souhlasím = 1

• Spíše souhlasím = 2

• Nevím/Nemohu posoudit = 3

• Spíše nesouhlasím = 4

• Silně nesouhlasím = 5

37

Analýza získaných dat je provedena s pomocí statistického programu Jamovi.

Analýza závislosti je prováděna formou analýzy rozptylu, která měří sílu závislosti mezi kvantitativními a kvalitativními proměnnými. Pro účel testování hypotéz je zvolená hladina významnosti (p-hodnota) rovna 0,05. Pro změření reliability škál u otázek, týkajících se time managementu a stres managementu, je jako ukazatel reliability pro používáno Cronbachovo alfa (viz obrázek 1), kde „k“ představuje počet jednotlivých položek, a závorka reprezentuje podíl součtu rozptylů položek a rozptylu celkového skóre, odečtený od 1. Cronbachovo alfa zjišťuje míru spolehlivosti a měří vnitřní konzistenci testu. Může nabývat hodnot v rozmezí <0;1>. Hodnota 0,7 udává přijatelnou míru spolehlivosti a konzistence (Bland, Altman, 1997).

Obrázek 1: Cronbachovo alfa

Zdroj: Cígler, 2016 Druhá část dotazníku se věnuje kariérním očekáváním studentů.

Polootevřená otázka se týká oboru budoucího zaměstnání respondenta. Otevřené otázky se týkají peněžního vyjádření očekávaných příjmů a regionů, ve kterých respondenti plánují být zaměstnáni.

Získaná data studentů, kteří studijní pobyt v zahraničí absolvovali, jsou porovnána se získanými daty studentů, kteří studijní pobyt neabsolvovali.

S pomocí analýzy rozptylu je následně zkoumán samotný vztah studijního pobytu v zahraničí a kariérních očekávání studentů. Cílem je vyhodnotit, jestli je případný rozdíl mezi hodnotami dvou zkoumaných skupin statisticky významný. Míra souhlasu se zkoumanými tvrzeními je i v této části dotazníku měřena s pomocí pětibodové Likertovy škály.

Třetí část dotazníku je určena pouze respondentům, kteří výměnný pobyt v zahraničí absolvovali. Míra vnímaného rozvoje je měřena s pomocí pětibodové Likertovy škály.

Při práci s otevřenými otázkami je využita rámcová analýza dle Hendla (2005) s cílem lépe organizovat získaná data. Data jsou nejprve s pomocí kódování roztříděná do jednotlivých kategorií a je stanovena jejich četnost. Kódováním se

38

rozumí stanovení nejvýznamnějšího znaku u různých skupin dat. Následně jsou kategorie popsány a vysvětleny v praktické části práce.

39