V této části jsou představeny samotné výsledky analýzy získaných dat. Cílem praktické části této práce je vyvodit z nasbíraných dat konkrétní závěry.
V první kapitole (4.1. Výzkumný soubor) je popsán výzkumný vzorek. Druhá kapitola (4.2 Osobní rozvoj) je zaměřena na vnímanou míru dovedností v oblasti time managementu a stres managementu u studentů, kteří studovali v zahraničí, i u těch, kteří studium v zahraničí neabsolvovali. V této kapitole jsou analyzovány výsledky první části dotazníku. V kapitole 4.3. Kariérní rozvoj jsou analyzována data z druhé a třetí části dotazníku. Nejprve jsou v podkapitole 4.3.1 Kariérní očekávání popsána a srovnána kariérní očekávání obou zkoumaných skupin.
Podkapitola (4.3.2 Osobní kvality jedince) se pak dále zaměřuje pouze na studenty, kteří absolvovali studijní pobyt v zahraničí, a podrobněji zkoumá, v jakých oblastech zaznamenali tito studenti rozvoj.
4.1. Výzkumný soubor
Sběr dat proběhl podle plánu popsaného v metodické části. Odkaz na dotazník v elektronické podobě byl rozmístěn spolu s průvodní zprávou na sociální síti v celkem 11 studentských skupinách, týkajících se studia na různých fakultách Vysoké školy ekonomické v Praze. Přístup na tyto stránky mají standardně pouze studenti a absolventi výše zmíněné vysoké školy.
Z výzkumného souboru byli vyřazeni dva respondenti, protože nesplňovali podmínky, nastavené pro výzkumný vzorek v metodické části této práce.
Oba respondenti byli dle svých odpovědí studenty jiných vysokých škol, než Vysoká škola ekonomická v Praze. Pravděpodobně se jednalo o studenty, kteří v průběhu studia změnili vysokou školu, ale stále jsou členy některých předmětových skupin, a měli tedy přístup k dotazníku.
Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 139 osob, po vyřazení výše zmíněných dvou respondentů činí výzkumný soubor 137 osob.
40
V následujícím grafu č. 2 je zobrazen rozložení respondentů podle pohlaví.
Zastoupení obou pohlaví je poměrně vyrovnané, počet respondentek činí 77 (56
%), a o trochu převažuje počet respondentů mužského pohlaví, který činí 60 osob (44 %) z celkového počtu 137 respondentů.
Graf 2:Rozložení respondentů podle pohlaví
Zdroj: vlastní zpracování
Věkovou strukturu výzkumného souboru lze vidět v grafu č. 3 a v tabulce č. 7.
Věk respondentů se pohybuje v rozmezí od 21 roku do 27 let. Průměrný věk je 23.9 let, a medián výzkumného souboru (24 let), zároveň představuje i nejpočetnější věkovou skupinou, která tvoří téměř 30 % z celkového počtu respondentů.
Graf 3:Rozložení respondentů podle věku Tabulka 7: Věk respondentů
Zdroj: vlastní zpracování Zdroj: vlastní zpracování
56%
Žena 44%
Muž
5
17 25
38
27 23
2 0
5 10 15 20 25 30 35 40
21 22 23 24 25 26 27
41
Vzhledem k typu výběru respondentů (nenáhodný příležitostný výběr) nelze zaručit reprezentativnost výzkumného souboru, který tedy nemůže plnohodnotně reprezentovat vlastnosti základního souboru.
Z pohledu rozložení respondentů podle jednotlivých fakult, lze ovšem říct, že výzkumný soubor do určité míry reflektuje charakteristiky základního souboru.
Rozdělení respondentů podle fakult přibližně odpovídá poměrovému rozdělení studentů Vysoké školy ekonomické, které je popsáno v metodologické části této práce, a lze jej tedy považovat pro účely této diplomové práce za relevantní.
Získaná data obsahují reprezentanty z obou zkoumaných skupin (z pohledu studijního pobytu v zahraničí) z 6 fakult Vysoké školy ekonomické v Praze.
Z cizojazyčných oboru se nepodařilo získat žádné respondenty.
Graf 4: Rozložení respondentů podle fakult VŠE
Zdroj: vlastní zpracování
Tabulka 8: Rozložení respondentů podle fakult VŠE
Fakulta Počet respondentů
Fakulta financí a účetnictví (FFÚ) 38
Fakulta mezinárodních vztahů (FMV) 31
Fakulta podnikohospodářská (FPH) 41
Fakulta informatiky a statistiky (FIS) 19
Národohospodářská fakulta (NF) 6
Fakulta managementu (FM) 2
Celkem respondentů 137
42
Jak lze vidět na grafu č. 5, poměr studentů, kteří vyjeli v rámci svého vysokoškolského studia studovat do zahraničí (71 studentů, 52 %) a těch, kteří nevyjeli (66 studentů, 48 %), je relativně vyrovnaný. Takovéto složení respondentů, konkrétně vysoký podíl studentů, jenž absolvovali studijní pobyt v zahraničí, bylo ale možné očekávat vzhledem k názvu a způsobu distribuce dotazníku. Pro účely této diplomové práce lze toto rozložení považovat za relevantní, protože poskytuje dostatečný prostor pro srovnání obou zkoumaných skupin, což je cílem této diplomové práce.
Graf 5: Rozdělení respondentů dle absolvování studijního pobytu v zahraničí
Zdroj: vlastní zpracování
4.2. Osobní rozvoj
Tato kapitola se zabývá analýzou dat z první části dotazníku, týkající se osobního rozvoje respondentů. V této části byli respondenti v celkem dvou otázkách požádáni, aby u dvou vybraných oblastí osobního rozvoje (time management, stres management) zhodnotili, do jaké míry souhlasí s uvedenými tvrzeními.
4.2.1. Time management
Pro zjištění, jak jednotliví respondenti vnímají svoji míru dovednosti v oblasti time managementu, jim bylo k ohodnocení předloženo 6 tvrzení. U každého tvrzení byli respondenti požádáni, aby zhodnotili, do jaké míry s každým tvrzením souhlasí. V následujících grafech jsou zobrazena hodnocení, která jednotliví respondenti přiřadili každému z tvrzení. První řádek vždy zobrazuje rozložení odpovědí těch studentů, kteří neabsolvovali studium v zahraničí. Druhý řádek
71;
52%
66; 48%
137
Absolvoval/a studijní pobyt v zahraničíNeabsolvoval/a studijní pobyt v zahraničí
43
zobrazuje odpovědí studentů, kteří na studijním pobytu v zahraničí byli. Střední hodnota odpovědí, která je počítaná u jednotlivých odpovědí ke každému tvrzení, je počítaná na základě převedení slovní odpovědi do číselné podoby (například odpověď silně souhlasím=1, silně nesouhlasím=5), jak je uvedeno v kapitole 3.4 Metody sběru a analýzy dat. Vztah každého tvrzení a toho, jestli respondent absolvoval studijní pobyt v zahraničí, je zhodnocen s pomocí analýzy rozptylu a popsán níže.
Tvrzení 1: „Svůj čas si pečlivě plánuji.“
V následujícím grafu je vidět, že téměř tři čtvrtiny studentů, kteří absolvovali studijní pobyt v zahraničí, silně či spíše souhlasí s daným výrokem, kdežto studentů, kteří pobyt neabsolvovali, s výrokem souhlasí pouze polovina.
Střední hodnotou z odpovědí, které respondenti přidělili tomuto tvrzení u studentů, kteří studovali v zahraničí je 2,35. U studentů, kteří studijní pobyt neabsolvovali, je střední hodnota odpovědí 2,77. Tento rozdíl lze podle uskutečněného testu analýzy rozptylu považovat za signifikantní (p=0,018;
p<0,05). Na základě toho lze tvrdit, že studenti, kteří studovali v zahraničí, vnímají, že pečlivě plánují svůj čas více, než studenti, kteří v zahraničí nestudovali.
Graf 6: Time management - porovnání míry souhlasu s výrokem č. 1
Zdroj: vlastní zpracování
Tvrzení 2: „Při plánování svého času umím dobře oddělovat důležité úkoly od nedůležitých.“
Z grafu je patrné, že přes 80 % respondentů z obou zkoumaných skupin vnímá, že umí při plánování oddělit důležité úkoly od nedůležitých. Střední hodnota studentů, kteří studovali v zahraničí, je 1,80. Střední hodnota u studentů,
8
Silně souhlasím Spíše souhlasím Nevím/Nemohu posoudit Spíše nesouhlasím Silně nesouhlasím
44
kteří v zahraničí nestudovali, je 2,03. Na základě výsledků analýzy rozptylu (p=0,112; p>0,05) nelze tento rozdíl považovat za signifikantní, a můžeme tedy vyhodnotit, že obě skupiny vnímají svoji míru dovednosti oddělování důležitých úkolů od nedůležitých podobně, a že vliv absolvování studia v zahraničí v tomto případě nehraje velkou roli.
Graf 7: Time management - porovnání míry souhlasu s výrokem č. 2
Zdroj: vlastní zpracování
Tvrzení 3: „Při nedostatku času umím rozlišit, který úkol je naléhavý, a který není.“
V případě rozlišení naléhavosti úkolu je rozdíl hodnot již o něco více patrný – střední skóre, které tomuto tvrzení přiřadili studenti, kteří studovali v zahraničí, je 1,54 (94 % silně či spíše souhlasili s tvrzením). Střední skóre respondentů, kteří v zahraničí nestudovali, je 2,09 (s tvrzení silně či spíše souhlasilo necelých 75 % respondentů).
Dle výsledků analýzy rozptylu (p<0,001; p<0,05) lze tento rozdíl považovat za signifikantní, a můžeme vyhodnotit, že studenti, kteří studium v zahraničí absolvovali, vnímají svou míru dovednosti (rozlišení naléhavosti úkolů) lépe, než studenti, kteří v zahraničí nestudovali.
31 13
29 42
5 7
6 4
0 0
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Studium v zahraničí - ANO Studium v zahraničí - NE
Při plánování svého času umím dobře oddělovat důležité úkoly od nedůležitých.
Silně souhlasím Spíše souhlasím Nevím/Nemohu posoudit Spíše nesouhlasím Silně nesouhlasím
45
Graf 8: Time management - porovnání míry souhlasu s výrokem č. 3
Zdroj: vlastní zpracování
Tvrzení 4: „Svojí vinou se do časové tísně dostávám zřídkakdy.“
Výsledky analýzy ukazují, že pouze 39 % studentů, kteří nestudovali v zahraničí, silně či spíše souhlasilo s daným výrokem, a zároveň 36 % vypovědělo, že s tímto výrokem spíše či silně nesouhlasí. Studenti, jenž studium v zahraničí absolvovali, na tom bylo o něco lépe – souhlasných odpovědí bylo celkem 52 %, nicméně počet studentů, kteří s výrokem nesouhlasí je téměř srovnatelný – 32 %, viz graf č. 9.
Střední skóre, které tomuto tvrzení přiřadili studenti, kteří studovali v zahraničí, je 2,69. Střední skóre respondentů, kteří v zahraničí nestudovali, je 2,89. Dle výsledků analýzy rozptylu (p=0,292; p>0,05) nelze tento rozdíl považovat za signifikantní, a je patrné, že studium v zahraničí nemá signifikantní vliv na vnímání respondentů, a že svoji míru dovednosti v této oblasti time managementu vnímají obě skupiny podobně.
Graf 9: Time management - porovnání míry souhlasu s výrokem č. 4
Zdroj: vlastní zpracování
Při nedostatku času umím rozlišit, který úkol je naléhavý, a který není.
Silně souhlasím Spíše souhlasím Nevím/Nemohu posoudit Spíše nesouhlasím Silně nesouhlasím
11
Svojí vinou se do časové tísně dostávám zřídkakdy.
Silně souhlasím Spíše souhlasím Nevím/Nemohu posoudit Spíše nesouhlasím Silně nesouhlasím
46
Tvrzení 5: „Umím dobře hospodařit se svým časem, a v případě potřeby delegovat některé činnosti na jiné osoby.“
Markantní rozdíl v hodnocení mezi dvěma zkoumanými skupinami nastal při hodnocení toho, jak respondenti vnímají svojí dovednost hospodařit s časem.
S výrokem silně či spíše souhlasilo 70 % studentů, kteří studovali v zahraničí, zatímco u studentů, kteří v zahraničí nestudovali, stejně odpovědělo pouze 45 % respondentů. S výrokem silně nebo spíše nesouhlasilo 13 % v případě těch, kteří studovali v zahraničí, a téměř třetina těch, kteří do zahraničí nevyjeli.
Střední skóre, které tomuto tvrzení přiřadili studenti, kteří studovali v zahraničí, je 2,25, studenti kteří v zahraničí nestudovali, tvrzení průměrně oskórovali hodnotou 2,74. Rozdíl ve vnímání v tomto případě můžeme v návaznosti na výsledky analýzy rozptylu považovat za signifikantní (p=0,003;
p 0,05), a lze říct, že studenti, kteří studovali v zahraničí, vnímají svoji míru dovednosti hospodaření s časem a případné delegace činností jako lepší, než studenti, kteří nestudovali v zahraničí.
Graf 10: Time management - porovnání míry souhlasu s výrokem č. 5
Zdroj: vlastní zpracování
Tvrzení 6: „Na setkání chodím včas.“
Střední skóre, které poslednímu tvrzení, týkajícímu se time managementu, přiřadili studenti, kteří studovali v zahraničí je 2,15 (75 % respondentů silně spíše souhlasilo s tvrzením). Studenti, kteří v zahraničí nestudovali, v průměru toto tvrzení oskórovali hodnotou 2,42 (s tvrzením do nějaké míry souhlasilo 62 % respondentů). Zároveň je téměř dvojnásobný rozdíl v počtu respondentů, kteří s tvrzení spíše či silně nesouhlasí: z řad studentů, kteří nebyli na studijním pobytu
12
Umím dobře hospodařit se svým časem, a v případě potřeby delegovat některé činnosti na jiné osoby.
Silně souhlasím Spíše souhlasím Nevím/Nemohu posoudit Spíše nesouhlasím Silně nesouhlasím
47
v zahraničí, tak odpovědělo 31 %, zatímco z těch, kteří studijní pobyt absolvovali tak odpovědělo pouze 18 %.
Z výsledků analýzy rozptylu (p=0,179; p>0,05) je ovšem patrné, že tento rozdíl nelze považovat za signifikantní. S ohledem na výsledky analýzy tedy vliv studia v zahraničí na hodnocení tohoto tvrzení prokázán nebyl, a míru dovednosti v této oblasti time managementu vnímají obě skupiny podobně.
Graf 11: Time management - porovnání míry souhlasu s výrokem č. 6
Zdroj: vlastní zpracování
Reliabilita škály
Hodnota Cronbachova alfa, které udává reliabilitu škál, tedy jestli spolu zkoumané položky souvisí, je u těchto tvrzení 0,821, což převyšuje stanovenou hranicí 0,7 a míru reliability škály tedy lze považovat za dostačující.
Tabulka 9: Time management - Cronbachovo alfa
Reliabilita škály
Cronbachovo α Škála 0,821
Zdroj: vlastní zpracování dle výstupu z Jamovi
Analýza rozptylu
Studentů, kteří absolvovali studium v zahraničí, v průměru oskórovali svoji míru dovednosti v oblasti time managementu hodnotou 2,13. Studenti, kteří
21 19
32 22
5 5
12 18
1 2
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Studium v zahraničí - ANO Studium v zahraničí - NE
Na setkání chodím včas.
Silně souhlasím Spíše souhlasím Nevím/Nemohu posoudit Spíše nesouhlasím Silně nesouhlasím
48
nevyjeli studovat do zahraničí, měli průměrné skóre 2,49. Nakolik je tento rozdíl statisticky významný, ukáže analýza rozptylu.
Tabulka 10: Time management - analýza rozptylu
ANOVA
Suma čtverců df Průměr čtverců F p
Studijní pobyt 4,46 1 4,458 8,82 0,004
Rezidua 68,27 135 0,506
Zdroj: vlastní zpracování dle výstupu z Jamovi
Z výsledků analýzy rozptylu je patrné, že existuje statisticky významný vztah mezi absolvováním studijního pobytu v zahraničí a tím, jak studenti vnímají svojí míru dovedností v oblasti time managementu.
P-hodnota z analýzy rozptylu je menší než stanovená hladina významnosti 0,05. Z tohoto důvodu tedy na 5% hladině významnosti zamítáme nulovou hypotézu k Hypotéze 1, která tvrdí logický opak Hypotézy 1 a říká, že studenti, kteří absolvovali studium v zahraničí, zvládají time management stejně nebo méně, než studenti, kteří v zahraničí nestudovali.
H01: Studenti, kteří absolvovali studium v zahraničí, zvládají time management stejně nebo méně, než studenti, kteří v zahraničí nestudovali. - ZAMÍTNUTO H1: Studenti, kteří absolvovali studium v zahraničí, zvládají time management
více, než studenti, kteří v zahraničí nestudovali.
Zamítnutí nulové hypotézy na 5% hladině významnosti znamená, že hypotézu 1 lze s 95% pravděpodobností prohlásit za platnou. Studenti, kteří absolvovali studium v zahraničí, zvládají time management více, než studenti, kteří v zahraničí nestudovali.
4.2.2. Stres management
Pro zjištění vnímané míry dovedností jednotlivých respondentů v oblasti stres managementu, jim bylo ve formě dotazníku předloženo 5 tvrzení, u nichž měli zhodnotit, do jaké míry s každým tvrzením souhlasí. V následujících grafech,
49
obdobně jako v předchozí kapitole, jsou zobrazena hodnocení, která jednotliví respondenti přiřadili každému z tvrzení. Hodnocení jsou přehledně rozdělena do dvou řádku: na prvním řádku jsou hodnocení respondentů, kteří nebyli na studijním pobytu, druhý řádek patří respondentům, kteří studijní pobyt v zahraničí absolvovali.
Tvrzení 1: „Poznám na sobě, že jsem ve stresu dříve, než to na mně zpozorují jiní“
Jak lze vidět na grafu níže, převážná část respondentů z obou skupin s tímto tvrzením alespoň do nějaké míry souhlasila (83 % těch, kteří studovali v zahraničí a 68 % těch, kteří nestudovali). Střední hodnocení, přiřazené respondenty k tomuto výroku, je v případě studentů, kteří neabsolvovali studijní pobyt v zahraničí 2,15. Studenti, kteří v zahraničí studovali, přiřadili výroku v průměru hodnocení 1,82.
Dle výsledků analýzy rozptylu (p=0,018; p<0,05) lze tento rozdíl považovat za signifikantní, a můžeme vyhodnotit, že studenti, kteří studium v zahraničí absolvovali, vnímají, že na sobě poznají stres dříve než jiní, více, než studenti, kteří v zahraničí nestudovali.
Graf 12: Stres management - porovnání míry souhlasu s výrokem č. 1
Zdroj: vlastní zpracování 29
17
30 28
9 15
2 6
1 0
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Studium v zahraničí - ANO Studium v zahraničí - NE
Poznám na sobě, že jsem ve stresu dříve, než to na mně zpozorují jiní.
Silně souhlasím Spíše souhlasím Nevím/Nemohu posoudit Spíše nesouhlasím Silně nesouhlasím
50
Tvrzení 2: „Umím dohledat příčiny stresové situace, do které jsem se dostal/a“ (celkem 4 respondenti z celého výzkumného souboru, N=137).
Střední hodnota, přiřazená respondenty k tomuto výroku, je v případě studentů, kteří neabsolvovali studijní pobyt v zahraničí 2,00. V případě absolventů studijního pobytu v zahraničí je průměrná hodnota odpovědí 1,82.
Tento rozdíl můžeme považovat za signifikantní v návaznosti na analýzu rozptylu jednotlivých odpovědí (p=0,012; p<0,05), a můžeme vyhodnotit, že studenti, kteří studium v zahraničí absolvovali, vnímají, že umí dohledat příčiny stresové situace více, než studenti, kteří v zahraničí nestudovali.
Graf 13: Stres management - porovnání míry souhlasu s výrokem č. 2
Zdroj: vlastní zpracování
Tvrzení 3: „Cvičím svou odolnost vůči stresu pomocí sportovních aktivit nebo relaxačních technik (jóga, autogenní trénink, aj.)“
Jak ukazují výsledky analýzy, pouze 36 % studentů, kteří nestudovali v zahraničí, silně či spíše souhlasilo s daným výrokem, a zároveň 41 % vypovědělo, že s tímto výrokem spíše či silně nesouhlasí. Studenti, jenž studium v zahraničí absolvovali, na tom jsou o trochu lépe – souhlasných odpovědí bylo celkem 52 %,
33
Umím dohledat příčiny stresové situace, do které jsem se dostal/a.
Silně souhlasím Spíše souhlasím Nevím/Nemohu posoudit Spíše nesouhlasím Silně nesouhlasím
51
nicméně počet studentů, kteří s výrokem nesouhlasí je téměř srovnatelný s druhou skupinou – 39 %.
Střední skóre, které tomuto tvrzení přiřadili studenti, kteří studovali v zahraničí, je 2,73. Střední skóre respondentů, kteří v zahraničí nestudovali, je 3,05. Tento rozdíl však podle výsledků analýzy rozptylu (p=0,189; p>0,05) nemůžeme považovat za signifikantní, a je patrné, že studium v zahraničí nemá významný vliv na to, jak respondenti vnímání svoji míru dovednosti v této oblasti stres managementu.
Graf 14: Stres management - porovnání míry souhlasu s výrokem č. 3
Zdroj: vlastní zpracování
Tvrzení 4: „Při akutním stresu umím sám/a sebe uklidnit (např.
s pomocí dýchání či jiné aktivity).“
Se čtvrtým zkoumaným tvrzením v oblasti stres managementu silně či spíše souhlasilo téměř 60 % absolventů studijního pobytu, a téměř polovina těch, kteří studijní pobyt neabsolvovali, jak lze vidět v grafu níže. Střední hodnota, přiřazená k tomuto tvrzení je 2,44 v případě absolventy studijního pobytu a 2,79 v případě respondentů, kteří studovat do zahraničí nevyjeli.
Dle výsledků analýzy rozptylu (p=0,042; p<0,05) lze tento rozdíl považovat za signifikantní, a můžeme vyhodnotit, že podle sebehodnocení studentů, umí sami sebe při akutním stresu uklidnit více studentů, kteří studovali v zahraničí, než těch, kteří v zahraničí nestudovali.
18
Cvičím svou odolnost vůči stresu pomocí sportovních aktivit nebo relaxačních technik (jóga, autogenní
trénink, aj.)
Silně souhlasím Spíše souhlasím Nevím/Nemohu posoudit Spíše nesouhlasím Silně nesouhlasím
52
Graf 15: Stres management - porovnání míry souhlasu s výrokem č. 4
Zdroj: vlastní zpracování a přiřadili mu střední hodnotu 2,85. Více než třetina respondentů v této skupině spíše či silně nesouhlasila s uvedeným tvrzením.
Tento rozdíl podle výsledků analýzy rozptylu můžeme považovat za signifikantní (p=0,001; p<0,05), a lze říct, absolventi studijního pobytu v zahraničí vnímají, že umí ve stresové situaci překonat emoce více, než studenti, kteří v zahraničí nestudovali.
Graf 16: Stres management - porovnání míry souhlasu s výrokem č. 5
Zdroj: vlastní zpracování
Při akutním stresu umím sám/a sebe uklidnit (např. s pomocí dýchání či jiné aktivity)
Silně souhlasím Spíše souhlasím Nevím/Nemohu posoudit Spíše nesouhlasím Silně nesouhlasím
14
Ve stresové situaci umím překonat emoce a soustředit se na racionální řešení situace.
Silně souhlasím Spíše souhlasím Nevím/Nemohu posoudit Spíše nesouhlasím Silně nesouhlasím
53 Reliabilita škál
Jak lze vidět v tabulce č. 11 níže, hodnota Cronbachova alfa, udávající reliabilitu škál, je u těchto tvrzení 0,709. Tato hodnota je nad stanovenou hranicí 0,7, což udává dostatečnou vnitřní konzistenci zkoumaných výroků. Míru reliability škál tedy lze i v případě stres managementu považovat za dostačující.
Tabulka 11: Stres management - Cronbachovo alfa
Zdroj: vlastní zpracování dle výstupu z Jamovi
Analýza rozptylu
Studenti, kteří absolvovali studium v zahraničí, v průměru oskórovali svoji míru dovednosti v oblasti stres managementu hodnotou 2,19.
Studenti, kteří nevyjeli studovat do zahraničí, měli průměrné skóre 2,57.
Statistická významnost těchto hodnot je rozebrána v analýze rozptylu níže.
Tabulka 12: Stres management - analýza rozptylu
Zdroj: vlastní tvorba dle výstupu z Jamovi
P-hodnota je v případě měření vztahu mezi studijním pobytem v zahraničí a vnímanou mírou dovednosti stres managementu rovna 0,001, což vypovídá o statisticky významném vlivu. Z výsledků analýzy rozptylu je tedy patrné, že existuje závislost mezi absolvováním vysokoškolského studijního
Reliabilita škál
Cronbachovo α Škála 0,709
ANOVA
Suma čtverců df Průměr čtverců F p Studijní pobyt 4,96 1 4,959 11,2 0,001
Rezidua 59,83 135 0,443
54
pobytu v zahraničí a tím, jak studenti vnímají svojí míru dovedností v oblasti time managementu.
Zároveň je p-hodnota z analýzy rozptylu menší než stanovená hladina významnosti 0,05. Z tohoto důvodu na 5% hladině významnosti zamítáme nulovou hypotézu k Hypotéze 2, která říká, že studenti, kteří absolvovali studijní pobyt v zahraničí, zvládají stres management hůře, než studenti, kteří zahraničí studijní pobyt neabsolvovali.
H02: Studenti, kteří absolvovali studijní pobyt v zahraničí, zvládají stres management stejně nebo hůře, než studenti, kteří zahraničí studijní pobyt neabsolvovali. – ZAMÍTNUTO
H2: Studenti, kteří absolvovali studijní pobyt v zahraničí, zvládají stres management lépe, než studenti, kteří zahraniční studijní pobyt neabsolvovali.
Zamítnutím nulové hypotézy na 5% hladině významnosti můžeme s 95%
pravděpodobností prohlásit za platnou. Studenti, kteří absolvovali studijní pobyt v zahraničí, zvládají stres management lépe, než studenti, kteří zahraničí studijní pobyt neabsolvovali.
Je ovšem potřeba zdůraznit, že zde je zkoumán pouze vztah dvou proměnných – absolvování studijního pobytu v zahraničí a vnímané míry dovednosti ve vybraných oblastech osobního rozvoje. Nejsou brány v potaz žádné další faktory, které by mohly mít vliv na vnímanou míru dovednosti stres a time managementu.
4.3. Kariérní rozvoj
V následujících dvou podkapitolách jsou vyhodnocena a popsána data získaná z druhé části dotazníku (týkající se kariérních očekávání) a ze třetí části dotazníku (týkající se rozvoje osobních kvalit u těch studentů, kteří absolvovali studijní pobyt v zahraničí v rámci svého vysokoškolského studia).
55 4.3.1. Kariérní očekávání
V rámci kariérních očekávání je zkoumáno několik následujících aspektů:
očekávaný obor zaměstnání po dokončení studií, finanční očekávání, nefinanční očekávání a další faktory, které mohou ovlivnit kariérní rozhodování studentů.
Obor zaměstnání po dokončení studií
Prvním aspektem, zkoumaným v rámci kariérních očekávání studentů Vysoké školy ekonomické, je obor, ve kterém očekávají, že budou pracovat po dokončení svých studií. Jak lze vidět v grafu č. 17, nejlákavějšími obory pro budoucí absolventy VŠE jsou obory Marketing, ve kterém chce v budoucnu
Prvním aspektem, zkoumaným v rámci kariérních očekávání studentů Vysoké školy ekonomické, je obor, ve kterém očekávají, že budou pracovat po dokončení svých studií. Jak lze vidět v grafu č. 17, nejlákavějšími obory pro budoucí absolventy VŠE jsou obory Marketing, ve kterém chce v budoucnu