Dotazníkové šetření se uskutečnilo v září 2019 ve společnosti Red Hat, konkrétně v brněnské pobočce a v pobočce v Dubaji ve Spojených arabských emirátech (dále jen SAE). V brněnské pobočce byl dotazník rozeslán cca 1 180 zaměstnancům, celkově ho vyplnilo 79 osob.
Pobočka v SAE je daleko menší než ta v Brně, pracuje v ní 60 zaměstnanců. Dotazník v této pobočce vyplnilo celkem 29 zaměstnanců. Zjištěné výsledky mezi oběma pobočkami budou srovnávány mezi sebou.
Dotazník se skládal celkově z 25 otázek, přičemž 22 bylo uzavřených a 3 byly otevřené, ve kterých měli respondenti vyjádřit svůj názor na komunikaci v analyzované společnosti. Pro pracovníky v obou pobočkách byl dotazník připravený v angličtině.
40
32
Dotazníkového šetření se zúčastnilo v brněnské pobočce 79 respondentů, z čehož je 51 mužů a 28 žen. V dubajské pobočce se dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 29 respondentů, nejvíce bylo osloveno respondentů ve věkové kategorii „31 – 40 let“. Druhou nejpočetnější věkovou skupinou jsou respondenti ve věku „26 – 30 let“, kteří jsou následováni respondenty ve věku „do 25 let“. Respondentů ve věkové kategorii „41 – 50 let“ bylo osloveno 7 a ve věkové skupině „51 – 60 let“ nebyl oslovený žádný respondent. V brněnské pobočce byl osloven i 1 respondent starší 61 let. V pobočce v SAE dominují zaměstnanci ve věku „41 – 50 let“, dále byl osloven 1 respondent ve věku „51 - 60 let“ a 8 ve věkové kategorii „31 - 40 let“.
Z výsledků je patrné, že brněnská pobočka dává šanci mladým lidem začínajících svou kariéru, ale současně využívá i starší a zkušené pracovníky stejně tak, jako dubajská pobočka.
Graf 2Věk – ČR x SAE
33
Analyzovaná společnost má své sídlo v USA a je tedy naprosto běžné, že v takovéto společnosti pracuje i řada zahraničních pracovníků. Následující otázka v dotazníkovém šetření zjišťovala národnost jednotlivých oslovených respondentů. V brněnské pobočce se dotazníkového šetření zúčastnilo nejvíce Čechů, konkrétně 27, dále to byli Slováci (12) a 8 Ukrajinců. Ostatní národnosti již nebyly zastoupeny v takové míře, ale za zmínku stojí uvést, že v brněnské pobočce pracují i Řekové, Argentinci či Brazilci. V brněnské pobočce se dotazníkového šetření zúčastnili zejména Evropané.
V dubajské pobočce převažují Egypťané, ale v hojném počtu jsou zde zastoupeny i evropské národnosti – např. Italové, Francouzi či Maďaři.
Graf 3 Národnost – ČR x SAE
Zdroj: vlastní zpracování
Čtvrtá otázka v dotazníku zjišťovala, jak dlouho oslovení respondenti pracují v analyzované společnosti. V brněnské pobočce převažují zaměstnanci, kteří ve společnosti pracují v rozmezí „1 – 3 let“, jedná se o 29 respondentů. 26 respondentů pracuje ve společnosti „4 – 10 let“. Ve společnosti pracuje „do 1 roku“ 21 respondentů. 3 zaměstnanci pracují ve společnosti „nad 10 let“. Obdobných výsledků dosahují i zaměstnanci v dubajské pobočce.
V rozmezí „1 – 3 roky“ jich pracuje ve společnosti 14, v rozmezí „4 – 10 let“ to je 13. Shodně po jednom osloveném respondentovi je v kategorii „do 1 roku“ a „nad 10 let“. Z výsledků je
8
34
patrné, že brněnská pobočka dává šanci zejména lidem, kteří začínají v oboru teprve pracovat, zatímco v té dubajské pracují zaměstnanci již delší dobu.
Graf 4 Délka zaměstnání ve společnosti - ČR x SAE
Zdroj: vlastní zpracování
Následující otázka zjišťovala předchozí zkušenosti oslovených respondentů s prací v jiné zahraniční firmě. V obou pobočkách převažuje kladná odpověď, tj. zaměstnanci mají předchozí zkušenosti s prací v jiné zahraniční firmě. V brněnské pobočce nejsou rozdíly mezi odpověďmi tak výrazné jak v pobočce v SAE, kde má 90 % respondentů předchozí zkušenost s prací pro jinou zahraniční firmu.
Graf 5 Předchozí zkušenosti v jiné zahraniční společnosti – ČR x SAE
Zdroj: vlastní zpracování
Další šestá otázka v dotazníku zjišťovala, jestli podle oslovených respondentů existují komunikační bariéry. V obou pobočkách převažuje výrazným způsobem kladná odpověď, ale
21
35
9 respondentů v brněnské pobočce, resp. 7 respondentů v dubajské pobočce se domnívá, že žádné komunikační bariéry neexistují.
Graf 6 Existence komunikačních bariér – ČR x SAE
Zdroj: vlastní zpracování
Dotazníkové šetření se uskutečnilo v zahraniční společnosti, ve které pracují i cizinci. Na základě toho je možné předpokládat, že se mohou objevovat problémy při komunikaci.
Respondenti mohli vybrat z více odpovědí. Oslovení respondenti z brněnské pobočky jako problémy při komunikaci s kolegy uváděli nejčastěji „komunikace v cizím jazyce“ a „jiná mentalita“. Objevovaly se i odpovědi „jiné zvyklosti“ či „jiné pracovní návyky“. 13 respondentů uvedlo, že nemá žádné problémy při komunikaci s kolegy. Mezi další odpovědi se řadí např. „demografické rozdíly“ nebo „nesprávné pochopení neverbální komunikace“.
Oslovení zaměstnanci v dubajské pobočce vidí největší problémy při komunikaci s kolegy v
„jiné mentalitě“, „jiných pracovních návycích“ či „jiných zvyklostech“. Např. komunikovat v cizím jazyce považuje za problém 9 respondentů. Tento stav může být do jisté míry ovlivněný tím, že v této pobočce pracuje několik různých národností, které musí být schopné spolu komunikovat.
60 9
2 8
Existence komunikačních bariér
Ano Ne Nevím Možná
22 7
Existence komunikačních bariér
Ano Ne
36
Graf 7 Problémy při komunikaci s kolegy – ČR x SAE
Zdroj: vlastní zpracování
Následující 3 otázky se v dotazníkovém šetření věnovaly konfliktům. Při každé spolupráci vznikají občas konflikty, nejinak tomu není ani v analyzované společnosti. Vzhledem k různým národnostem, které spolu musí spolupracovat, lze předpokládat, že konflikty budou vznikat. Podle oslovených respondentů se konflikty při spolupráci v brněnské pobočce objevují „výjimečně“ (tuto odpověď uvedlo 41 respondentů). 30 respondentů uvedlo, že se konflikty vyskytují „někdy“. Podle 5 oslovených zaměstnanců se konflikty dokonce neobjevují vůbec. V dubajské pobočce jsou na tom s frekvencí konfliktů obdobně.
V odpovědích převažuje „někdy“ – 19 respondentů, 2 respondenti uvedli, že se konflikty objevují „každý den“.
Graf 8 Frekvence konfliktů při spolupráci – ČR x SAE
Zdroj: vlastní zpracování
37
Důležité je i určit, čeho se konflikty týkají. 55 respondentů v brněnské pobočce uvedlo, že se jedná o „drobné záležitosti“. Dalších 10 respondentů uvedlo, že se sice jedná o „drobné záležitosti, které ale vyústí do závažných problémů“. I v dubajské pobočce se konflikty týkají zejména „drobných záležitostí“, ale podle 8 respondentů mohou „vyústit do závažných problémů“.
Graf 9 Čeho se konflikty týkají - ČR x SAE
Zdroj: vlastní zpracování
Výskyt konfliktů na pracovišti není neobvyklým jevem. Ovšem důležité je, jak se k celé problematice postaví nadřízení. V brněnské pobočce se podle více než poloviny respondentů nadřízený „snaží konflikt rychle vyřešit“. 8 respondentů uvedlo, že nadřízený „pomáhá k vyřešení konfliktu, ale nemůže ho příliš ovlivnit“. 2 respondenti uvedli, že se nadřízený
„přidá k jedné straně konfliktu a tu zvýhodňuje“. 3 oslovení zaměstnanci uvedli, že se nadřízený o konflikt vůbec nezajímá a neřeší ho. 20 respondentů uvedlo, že nadřízený řeší konflikt jiným způsobem. Rovněž i v dubajské pobočce nadřízený usiluje o to, aby byl konflikt rychle vyřešený. 9 respondentů uvedlo, že nadřízený „pomáhá k vyřešení konfliktu, ale nemůže ho příliš ovlivnit“. I zde se objevily odpovědi, že nadřízený zvýhodňuje jednu stranu konfliktu či se o konflikt vůbec nezajímá.
55
38
Graf 10 Způsob řešení konfliktů nadřízeným - ČR x SAE
Zdroj: vlastní zpracování
Následující část otázek v dotazníku byla zaměřena na komunikaci. První ze série těchto otázek zjišťovala formu komunikace s kolegy. Nejvíce oslovení respondenti v brněnské pobočce komunikují se svými kolegy „ústně“, tuto odpověď zvolilo 38 oslovených zaměstnanců. Druhou nejvíce využívanou formou komunikace je „písemná“, tímto způsobem se svými kolegy komunikuje 30 respondentů. 9 oslovených využívá „Skype“. V dubajské pobočce 13 oslovených shodně uvedlo, že využívají „ústní“ a „písemnou“ formu pro komunikaci s kolegy.
Graf 11 Formace komunikace s kolegy – ČR x SAE
Zdroj: vlastní zpracování
39
Jedna věc je, jak zaměstnanci komunikují mezi sebou a druhá, jak komunikují se svým nadřízeným. V brněnské pobočce jsou rozdíly ve způsobu komunikace s nadřízeným a s kolegy. 36 respondentů uvedlo, že s nimi nadřízený komunikuje „ústně“, s dalšími 25 komunikuje „písemně“ a 15 oslovených uvedlo, že nadřízený využívá pro komunikaci s nimi
„Skype“. V dubajské pobočce nejsou téměř žádné rozdíly mezi komunikací s nadřízeným či mezi kolegy. Převažuje „písemná“ komunikace, která je následována komunikací „ústní“.
Graf 12 Forma komunikace s nadřízeným – ČR x SAE
Zdroj: vlastní zpracování
V rámci komunikace a pro dosažení stanovených úkolů a cílů je důležité, jak často vedoucí komunikuje se svými podřízenými. Respondenti měli na výběr několik možností časových údajů. 15 respondentů z brněnské pobočky uvedlo, že s nimi nadřízený komunikuje
„několikrát denně“, „1 x denně“ komunikuje nadřízený s 6 oslovenými. Nejčastější frekvencí komunikace je komunikace „několikrát za týden“, tuto odpověď zvolilo 28 respondentů. S 18 respondenty komunikuje nadřízený „1 x týdně“ a 11 respondentů uvedlo, že s nimi nadřízený
„téměř vůbec“ nekomunikuje. 1 oslovený dokonce uvedl, že s ním vedoucím nekomunikuje
„vůbec“. V dubajské pobočce jsou výsledky obdobné, převažuje frekvence komunikace
„několikrát týdně“. Jsou rovněž respondenti, se kterými jejich nadřízený komunikuje
„několikrát denně“ (4 respondenti), ale jsou i respondenti, se kterými nadřízený nekomunikuje
„téměř vůbec“ (8 respondentů).
40
Graf 13 Frekvence komunikace nadřízeného - ČR x SAE
Zdroj: vlastní zpracování
Pro mezinárodní společnosti je typické, že v nich pracují zaměstnanci různých kultur a díky tomu se mohou mezi jednotlivými zaměstnanci objevovat kulturní odlišnosti. Následující otázka zjišťovala, jestli může být kulturní odlišnost problémem pro dosažení úspěchu. 52 oslovených respondentů v brněnské resp. 20 v dubajské pobočce uvedlo, že kulturní odlišnosti podle nich nemají vliv na dosažení úspěchu. Ovšem podle 11 respondentů v brněnské pobočce tomu tak je, resp. podle 7 v dubajské pobočce. Odpovědí na tuto otázku si není jisto 16 respondentů v brněnské pobočce a 2 oslovení v dubajské pobočce.
Graf 14 Kulturní odlišnost – problém dosáhnout úspěchu - ČR x SAE
Zdroj: vlastní zpracování
41
Důležitou součástí neverbální komunikace jsou i gesta. Některé národy si téměř nedokážou představit komunikaci bez gest či gestikulace. Např. pro Američany je typický zdvižený palec apod. U této otázky měli respondenti možnost zvolit i více odpovědí.
Podle oslovených respondentů v brněnské pobočce nejvíce gesta při komunikaci využívají
„Američané“, následovaní Italy. Trochu překvapivou odpovědí jsou „Indové“, tuto odpověď zvolilo 16 respondentů a Češi, tuto odpověď uvedlo 14 respondentů. Oslovení respondenti v dubajské pobočce uvedli, že nejvíce využívají gesta při komunikaci „Arabové“, následováni Indy a Egypťany. Další národy již tak často nebyly uváděny.
Graf 15 Gesta při komunikaci - ČR x SAE
Zdroj: vlastní zpracování
Následující otázka v rámci dotazníkového šetření byla zaměřena na to, jak často využívají zaměstnanci uvedená gesta. 5 označuje nejčastější použití, 1 naopak nejmenší. Celkem bylo uvedeno 8 různých gest a respondenti měli označit, jak často dané gesto používají. Odpovědi respondentů z brněnské pobočky jsou uvedeny v grafu 16, z dubajské pobočky v grafu 17.
Respondenti v brněnské pobočce z nabízených gest nejčastěji využívají oční kontakt (tuto odpověď zvolilo 40 respondentů) a dále nejčastěji využívají „mimiku obličeje“ (tuto odpověď uvedlo 29 respondentů). „Podání ruky“ nejčastěji používá 24 respondentů, téměř vůbec pak 11. Oslovení respondenti téměř vůbec nevyužívají „pohyby rukou po obličeji“ a „gestikulaci dlaněmi“.
42
Graf 16 Jak často používáte gesta - ČR
Zdroj: vlastní zpracování
Oslovení zaměstnanci v dubajské pobočce rovněž nejčastěji používají „oční kontakt“, tuto odpověď uvedlo 19 respondentů. Dále u těchto zaměstnanců se mezi hojně využívaná gesta řadí „podání ruky“, které velmi často používá 16 respondentů. Zde je patrný rozdíl oproti brněnské pobočce, kdy tamější respondenti toto gesto zase tak často nepoužívají. Naopak respondenti v dubajské pobočce velmi málo využívají „pohyby rukou po obličeji“ a
„gestikulace dlaněmi“. Používání gest do jisté míry závisí i národnosti respondenta a jeho temperamentu.
Graf 17 Jak často používáte gesta – SAE
Zdroj: vlastní zpracování
43
Při komunikaci jsou důležité i interpersonální zóny, tj. do jaké vzdálenosti se lidé k sobě staví při komunikaci. V obou pobočkách preferují oslovení zaměstnanci tuto vzdálenost ve výši „46 – 120 cm (18 – 47 inches)“ – jedná se o osobní zónu. Menší, tj. již intimní vzdálenost, využívá v brněnské pobočce 11 oslovených, naopak tu největší vzdálenost preferuje 10 oslovených. Obdobných výsledků bylo dosaženo i v dubajské pobočce – tj. nejvíce respondenti preferují osobní zónu – tj. vzdálenost „46 – 120 cm (18 – 47 inches)“.
Graf 18 Osobní prostor - ČR x SAE
Zdroj: vlastní zpracování
Pod pojmem komunikace si není možné představit pouze verbální komunikaci, ale významná je i neverbální komunikace. O její důležitosti rozhodovali respondenti v následující otázce.
Podle 12 respondentů v brněnské pobočce není neverbální komunikace důležitá. Zcela opačného názoru jsou oslovení respondenti v dubajské pobočce, kde se všichni shodli, že neverbální komunikace je důležitá.
11
58 10
Osobní prostor
15 - 46 cm (6 - 18 inches)
46 120 cm (18 -47 inches) 120 - 360 cm (47 - 142 inches)
1
24 4
Osobní prostor
15 46 cm (6 -18 inches) 46 - 120 cm (18 - 47 inches) 120 - 360 cm (47 - 142 inches)
44
Graf 19 Důležitost neverbální komunikace - ČR x SAE
Zdroj: vlastní zpracování
Následující otázka v dotazníku zjišťovala, jakého prvku neverbální komunikace si oslovení respondenti všímají při komunikaci nejvíce. V brněnské pobočce si oslovení respondenti shodně nejvíce všímají „očního kontaktu“, „mimiky obličeje“ a „řeči těla“. Všechny tyto odpovědi uvedlo shodně 20 respondentů. Oslovení respondenti si všímají i „síly hlasu“, ale již téměř vůbec ne „gest“. Výsledky dotazníkového šetření u této otázky nejsou v dubajské pobočce tak vyrovnané jako v případě brněnské pobočky. V odpovědích respondentů převažuje „řeč těla“ následovaná „mimikou obličeje“. Téměř vůbec si respondenti nevšimnou
„gest“ používaných při komunikaci a „síly hlasu“.
Graf 20 Prvky neverbální komunikace – ČR x SAE
Zdroj: vlastní zpracování
45
Následující otázka zjišťovala, jestli oslovení respondenti vnímají komunikaci (verbální i neverbální) v americké společnosti jako bariéru. 21 dotazovaných v brněnské pobočce nevnímá komunikaci jako bariéru vůbec. 20 respondentů ji považuje za bariéru „výjimečně“ a 37 dotazovaných „někdy“. Komunikaci jako bariéru pociťuje 1 oslovený. Stejný počet respondentů považuje komunikaci za bariéru „každý den“ i v dubajské pobočce. „Někdy“ to pociťuje jako bariéru 14 respondentů, 2 respondenti to vnímají „výjimečně“ a 12 respondentů
„nikdy“.
Graf 21 Komunikace jako bariéra - ČR x SAE
Zdroj: vlastní zpracování
S tím, že je analyzovaná společnost mezinárodní společností a má řadu poboček po celém světě, souvisí i adaptace jejich pracovníků na kulturu v dané zemi. Přece jen v dané zemi často žijí nejen oni ale i jejich rodiny a musí řešit každodenní běžné záležitosti. Život v zahraničí může být mnohdy zásadně odlišný než v zemi původu zaměstnance.
Jak je pro zaměstnance důležitá adaptace na místní kulturu zjišťovala následující otázka.
V brněnské pobočce pracuje i řada Čechů, tudíž u nich je adaptace na českou kulturu irelevantní. 21 respondentů uvedlo, že se již plně adaptovalo. U 18 respondentů „proces adaptace probíhá“ a 11 oslovených uvedlo, že „adaptaci na českou kulturu nepovažují za důležitou“. V dubajské pobočce je 19 respondentů plně adaptováno, u dalších 7 „proces adaptace probíhá“ a 3 uvedli, že „adaptace na místní kulturu není důležitá“.
21
46
„všechno více méně funguje, ale občas se mohou objevit problémy“. Pouze pár respondentů uvedlo, že komunikace resp. „spolupráce příliš nefunguje“ resp. absolutně nefunguje.
Graf 23 Dosavadní průběh komunikace s kolegy – ČR x SAE
Zdroj: vlastní zpracování
V rámci dotazníkového šetření byly uvedeny i 2 otevřené otázky, kde mohli respondenti uvést, z čeho mají obavy při komunikaci ve společnosti a co naopak oceňují při komunikaci v analyzované společnosti.
47
Oslovení respondenti v brněnské pobočce velmi často uvádějí, že jim vadí nedostatečná znalost angličtiny jejich kolegů, takže je mnohdy obtížné jim porozumět. Což někdy může vést k dodatečným otázkám či odpovědím, aby si vzájemně porozuměli. Občas z toho mohou pramenit i různá nedorozumění. Respondentům rovněž vadí i to, že je někteří kolegové
„otravují s hloupými dotazy“. Někteří vidí i problémy v rozdílné kultuře. Pro mnohé Čechy je typická skromnost a mnohdy mají problém „prodat“ své znalosti a dovednosti, ale prací jsou nadšení. Ale např. na druhé straně Američané se pořád rádi chlubí tím, čeho dosáhli, ale již tolik neřeší praktické věci či jak předcházet problémům. Výhodou této multikulturní společnosti je to, že se většina ze zaměstnanců snaží naučit něco od těch druhých. Jedna respondentka (žena) uvedla, že má problém s tím, aby ji respektovali starší muži, kteří přitom pracují na mnohem nižší pozici než ona. Jeden respondent uvedl i to, že se podle něj komunikuje příliš formou e-mailu, preferoval by více ústní komunikace.
Z toho, co oslovení respondenti uvedli, že nejvíce oceňují na společnosti, tak jasně vyplývá, že respondenti oceňují prostředí (klima) ve společnosti. Společnost charakterizují jako otevřenou či přátelskou. Část respondentů vyzdvihuje i svého nadřízeného, který jim dokáže v případě problémů pomoci a mohou se na něho kdykoli obrátit. Někteří oceňují i týmovou práci. Lidé nemají problém sdílet své znalosti a nápady.
V dubajské pobočce respondenti nejčastěji uvádějí, že mají problémy s interpretací a pochopením neverbální komunikace, což je způsobeno tím, že v pobočce pracují zaměstnanci různých národností. Někteří lidé považují svou chybu či zpětnou vazbu za své selhání a špatně se s nimi jedná. Někteří by zase preferovali více osobní komunikace než komunikovat s ostatními kolegy formou např. video hovorů. Na druhé straně oslovení respondenti oceňují prostředí ve společnosti, které charakterizují jako přátelské, otevřené, tolerantní apod. Dále si váží i komunikace.
Tyto dvě otevřené otázky měly poskytnout doplňující odpovědi, které dokreslí to, jak se zaměstnanci cítí ve společnosti. Trochu překvapivé je, že nikdo z respondentů v dubajské pobočce neuvádí, že by problémem byl rozdílný jazyk při komunikaci. Kdežto v brněnské pobočce se jedná o hojně uváděný problém. Naopak v čem se respondenti z obou poboček naprosto shodli, je prostředí v analyzované společnosti. Velká část respondentů hodnotí prostředí ve společnosti jako přátelské či otevřené. U dubajské pobočky s celkovým počtem 60 zaměstnanců to není až tak překvapující, jako u brněnské pobočky s cca 1 180 zaměstnanci.
48