3. MATERIÁL A METODY
5.4 Experiment 4 - Vliv skladování na citlivost mikroorganismů vůči toxickému působení kadmia
Citlivost mikroorganismů vůči vysokým koncentracím těžkých kovů je známa zrady publikací (Tyler, 1981; Baath, 1989; Brookes and McGrath, 1984). Velmi často je právě tento efekt využíván jako bioindikátor znečištění těžkými kovy. Vliv skladování na citlivost v testech toxicity však není v literatuře dostatečně popsána.
Naše výsledky jsou shrnuty na obr. 12 - 17, pro větší názornost pak v následující tabulce. Barevné rozlišení políček tabulky znamená celkový efekt vůči čerstvé půdě, tj.
červená - % aktivity vůči kontrole v různých typech skladování klesá (tedy se zvyšuje citlivost biomasy a jejich aktivit vůči toxickému působení kadmia); zelená - % aktivity vůči kontrole v různých typech skladování stoupá (snižuje se citlivost biomasy a jejich aktivit vůči toxickému působení kadmia). Modrá škála v jednotlivých číslech od sebe odlišuje pořadí tak, že nejsvětlejší je pro nejnižší hodnotu a nejtmavší označuje hodnotu nejvyšší. Šipky směřují od nejnižších hodnot knejvyšším, tedy ukazují směr zvyšování citlivosti biomasy mikroorganismů.
Z přehledu tabulky vyplývá, že u všech metod měření mikrobiálních parametrů vykazuje skladování nějaký efekt. U metody bazálni respirace (BR) dochází ke snížení citlivosti vůči toxickému působení kadmia ve všech případech skladování. U všech ostatních metod (FE, SIR, A M O , P A M O , PAO) skladování citlivost vůči kadmiu spíše zvyšuje. Tento jev může být způsoben faktem, že během skladování v půdě odumírá řada mikroorganismů,
které napomáhají správné funkci celého systému. Při porušené této rovnováhy dochází k výraznému posunu v citlivosti společenstva. Do linie této myšlenkové úvahy zapadá i
60
skutečnost, že citlivost při B R narozdíl od ostatních metod klesá. Při měření B R dochází k předinkubaci a během té doby se mohou aktivovat dormantní složky systému, které nastartují rychlejší růst biomasy.
metoda půda aktivita v % vůči kontrole metoda půda
čerstvá lednice mrazák vysušená BR
OP 26 — 63 49
BR TTP 32 — 43 51
BR
LP 16 — 57 46
F E
OP 74 — 67
F E TTP 83 «- 83
F E
LP 100 «- 114
SIR
OP 11 15
SIR TTP 44 <- 28
SIR
LP 62 «- 56 49 O í
A M O
OP 271 ??
A M O TTP 132 «- 69
A M O
LP 78 «- 75
PAMO
OP 90 <- ?? 111
PAMO TTP 42 «- 36 ??
PAMO
LP 165 «- ?? 76
P A O
OP 96 «- 2
P A O TTP 96 «- 4
P A O
LP
Z výsledků metody P A M O obdržených při skladování v mrazáku vyplývá, že kadmium podporuje vznik amonných iontů ve srovnání s kontrolou. Jedná se patrně o vnitrobuněčné mechanismy ustavení rovnováhy v systému narušeném zmrazením a následným rozmrazováním. Dalším důvodem by mohl být i fakt, kadmium může interferovat s Bertholetovou reakcí v analytické koncovce.
61
6. ZÁVĚRY
Celkové závěry plynoucí z této práce jsou následující:
> skladování ovlivňuje mikrobiální parametry půd
> formou skladování, kdy se hodnoty mikrobiálních parametrů nejvíce blíží čerstvé podobě, je skladování v lednici
> v mrazáku dochází ke zvýšení hodnot mikrobiálních parametrů BR a SIR, naopak snížení Cbi0
> ve vysušené podobě dochází ke zvýšení paremetru BR a snížení hodnot parametrů SIR a Cbi0
> u parametru BR mikroorganismy odumírají, případně přechází do dormantního stádia a po opětovném ovlhčení začnou růst s různou
intenzitou v různých časech skladování, ale po určité době se aktivita opět ustálí, naopak u měření Cbi0 nedochází k předinkubaci, takže
mikroorganismy nemají čas na adaptaci
> obecně u všech parametrů má vždy nejvyšší hodnoty půda lesní,
následovaná trvalým travním porostem a nej nižších hodnot dosahuje orná půda
> velikost zrnitostní frakce nemá zásadní vliv na mikrobiální parametry půd, pouze u trvalého travního porostu se u parametrů BR a SIR vyskytuje jev, kdy s rostoucí velikostí frakcí zvolna klesá aktivita půdy
> variabilita (vyjádřená jako koeficient variance) jednotlivých metod se v případě metod pro stanovení uhlíku pohybuje okolo 20%, u stanovení dusíku až do 50%
> u lesní půdy není příliš vhodné měřit potenciální amonifikaci (PAMO), protože metoda vykazuje v tomto případě až 100% variabilitu
> skladování v jakékoli formě jednoznačně ovlivňuje citlivost přirozené mikrobiální biomasy v testech toxicity (zde vůči toxickému působení kadmia:
• u parametru bazálni respirace (BR) dochází ke zvyšování citlivosti
• u ostatních parametrů (FE, SIR, AMO, PAMO, PAO) se citlivost snižuje
Z výše uvedených zjištění vyplývá, že v zájmu zachování skladované půdy v co nej původnějším stavu je nejlepší skladovat vzorky v lednici při teplotě 4 °C. Toto tvrzení se vztahuje k délce skladování do 32 týdnů. Delší čas od odběru do analýzy nebyl předmětem této práce. Při skladování v jiné podobě (mrazák, vysušená forma) dochází k výraznému
6 2
posunu obsahu biomasy následkem nepříznivých podmínek, způsobených navozením stavu skladování (prudké snížení teploty, příp. snížení vlhkosti).
V souvislosti s velikostí zrnitostní frakce, bylo zjištěno, že na ní výrazně nezáleží, pokud se pohybuje v rozmezí 1-4 mm. Lze tedy zůstat u již používané frakce 2 mm.
Variabilita metod vykazuje dobrou reprodukovatelnost, pouze měření potenciální amonnifikace (PAMO) u lesní půdy se jeví jako nevhodné. Pokud jsou pro daný vzorek půdy naměřeny sledované parametry pouze jedním opakováním celé metody (jak to bývá většinou), je nutné vzít v úvahu, že výsledná hodnota může ležet v určitém intervalu kolem této
naměřené hodnoty: +/- až 20 % pro BR, až 7 % pro Cbi0 a SIR, 23 % pro A M O , až 50 % pro P A M O a 15 %pro PAO.
Při nutnosti tetstovat půdu v testech toxicity s kadmiem, je nej lepší variantou použít čerstvě odebrané vzorky. Skladováním v jakékoli formě dochází ke zkreslení výsledků a získané hodnoty příliš neodpovídají skutečným podmínkám
63
7. LITERATURA
Adams, T.M., and S.N. Adams. 1983. The Effects of Liming and Soil-Ph on Carbon and Nitrogen Contained in the Soil Biomass. Journal of Agricultural Science 101:553-558.
Amann, R.I., W. Ludwig, and K.H. Schleifer. 1995. Phylogenetic Identification and in-Situ Detection of Individual Microbial-Cells without Cultivation. Microbiological Reviews 59:143-169.
Anderson, J.P.E. 1984. Herbicide Degradation in Soil - Influence of Microbial Biomass. Soil Biology & Biochemistry 16:483-489.
Anderson, J.P.E., R.A. Armstrong, and S.N. Smith. 1981. Methods to Evaluate Pesticide Damage to the Biomass of the Soil Microflora. Soil Biology & Biochemistry
13:149-153.
Anderson, T.H., and K.H. Domsch. 1985. Determination of Ecophysiological Maintenance Carbon Requirements of Soil-Microorganisms in a Dormant State. Biology and Fertility of Soils 1:81-89.
Anderson, T.H., and K.H. Domsch. 1986. Carbon Assimilation and Microbial Activity in Soil. Zeitschrift Fur Pflanzenernahrung Und Bodenkunde 149:457-468.
Anderson, T.H., and T.R.G. Gray. 1990. Soil Microbial Carbon Uptake Characteristics in Relation to Soil-Management. Ferns Microbiology Ecology 74:11-19.
Ayanaba, A., S.B. Tuckwell, and D.S. Jenkinson. 1976. Effects of Clearing and Cropping on Organic Reserves and Biomass of Tropical Forest Soils. Soil Biology &
Biochemistry 8:519-525.
Azam, F., K.A. Malik, and F. Hussain. 1986. Microbial Biomass and Mineralization-Immobilization of Nitrogen in Some Agricultural Soils. Biology and Fertility of Soils 2:157-163.
Baath, E. 1980. Soil Fungal Biomass after Clear-Cutting of a Pine Forest in Central Sweden.
Soil Biology & Biochemistry 12:495-500.
Baath, E. 1989. Effects of Heavy-Metals in Soil on Microbial Processes and Populations (a Review). Water Air and Soil Pollution 47:335-379.
Baath, E., and B. Soderstrom. 1982. Seasonal and Spatial Variation in Fungal Biomass in a Forest Soil. Soil Biology & Biochemistry 14:353-358.
Baath, E., B. Lundgren, and B. Soderstrom. 1979. Effects of Artificial Acid Rain on Microbial Activity and Biomass. Bulletin of Environmental Contamination and Toxicology 23:737-740.
Basu, S., and N. Behera. 1993. The Effect of Tropical Forest Conversion on Soil Microbial Biomass. Biology and Fertility of Soils 16:302-304.
Bauhus, J., and R. Barthel. 1995. Mechanisms for Carbon and Nutrient Release and Retention in Beech Forest Gaps .2. The Role of Soil Microbial Biomass. Plant and Soil 169:585-592.
Beare, M.H., C.L. Neely, D.C. Coleman, and W.L. Hargrove. 1990. A Substrate-Induced Respiration (Sir) Method for Measurement of Fungal and Bacterial Biomass on Plant Residues. Soil Biology & Biochemistry 22:585-594.
Beare, M.H., C.L. Neely, D.C. Coleman, and W.L. Hargrove. 1991. Characterization of a Substrate-Induced Respiration Method for Measuring Fungal, Bacterial and Total Microbial Biomass on Plant Residues. Agriculture Ecosystems & Environment 34:65-73.
Bedrna, Z. 1989. Land Productivity Evaluation. Ekologia Csfir 8:369-373.
64
Bengtsson, J. 1994. Temporal Predictability in Forest Soil Communities. Journal of Animal Ecology 63:653-665.
Berg, M.P., and J. Bengtsson. 2007. Temporal and spatial variability in soil food web structure. Oikos 116:1789-1804.
Bewley, R.J.F., and G. Stotzky. 1983. Effects of Cadmium and Zinc on Microbial Activity in Soil - Influence of Clay-Minerals .1. Metals Added Individually. Science of the Total Environment 31:41-55.
Bewley, R.J.F., and D. Parkinson. 1984. Effects of Sulfur-Dioxide Pollution on Forest Soil-Microorganisms. Canadian Journal of Microbiology 30:179-185.
Bewley, R.J.F., and D. Parkinson. 1985. Bacterial and Fungal Activity in Sulfur-Dioxide Polluted Soils. Canadian Journal of Microbiology 31:13-15.
Biederbeck, V.O., C.A. Campbell, and R.P. Zentner. 1984. Effect of Crop-Rotation and Fertilization on Some Biological Properties of a Loam in Southwestern Saskatchewan.
Canadian Journal of Soil Science 64:355-367.
Bolton, H., L.F. Elliott, R.I. Papendick, and D.F. Bezdicek. 1985. Soil Microbial Biomass and Selected Soil Enzyme-Activities - Effect of Fertilization and Cropping Practices.
Soil Biology & Biochemistry 17:297-302.
Bottner, P. 1985. Response of Microbial Biomass to Alternate Moist and Dry Conditions in a Soil Incubated with C-14-Labeled and N-15-Labelled Plant-Material. Soil Biology &
Biochemistry 17:329-337.
Bottner, P., Z. Mneimne, and G. Billes. 1984. The Response of the Microbial Biomass to the Addition of C-14-Labeled Vegetable Material to Soil - the Role of Living Roots.
Soil Biology & Biochemistry 16:305-314.
Breland, T.A., and L.R. Bakken. 1991. Microbial-Growth and Nitrogen Immobilization in the Root Zone of Barley (Hordeum-Vulgare L), Italian Ryegrass (Lolium-Multiflorum Lam), and White Clover (Trifolium-Repens L). Biology and Fertility of Soils
12:154-160.
Bristow, A.W., and S.C. Jarvis. 1991. Effects of Grazing and Nitrogen-Fertilizer on the Soil Microbial Biomass under Permanent Pasture. Journal of the Science of Food and Agriculture 54:9-21.
Brookes, P.C., and S.P. McGrath. 1984. Effects of Metal Toxicity on the Size of the Soil Microbial Biomass. Journal of Soil Science 35:341-346.
Brookes, P.C., D.S. Powlson, and D.S. Jenkinson. 1984. Phosphorus in the Soil Microbial Biomass. Soil Biology & Biochemistry 16:169-175.
Brookes, P.C., S.P. McGrath, and C. Heijnen. 1986. Metal Residues in Soils Previously Treated with Sewage-Sludge and Their Effects on Growth and Nitrogen-Fixation by Blue-Green-Algae. Soil Biology & Biochemistry 18:345-&.
Carter, M.R. 1986a. Microbial Biomass and Mineralizable Nitrogen in Solonetzic Soils -Influence of Gypsum and Lime Amendments. Soil Biology & Biochemistry 18:531-537.
Carter, M.R. 1986b. Microbial Biomass as an Index for Tillage-Induced Changes in Soil Biological Properties. Soil & Tillage Research 7:29-40.
Carter, M.R. 1991. Evaluation of Shallow Tillage for Spring Cereals on a Fine Sandy Loam . 1. Growth and Yield Components, N-Accumulation and Tillage Economics. Soil &
Tillage Research 21:23-35.
Carter, M.R., and D.A. Rennie. 1984. Crop Utilization of Placed and Broadcast N-15 Urea Fertilizer under Zero and Conventional Tillage. Canadian Journal of Soil Science 64:563-570.
65
Carter, M.R., E.G. Gregorich, D.A. Angers, M.H. Beare, G.P. Sparling, D.A. Wardle, and R.P. Voroney. 1999. Interpretation of microbial biomass measurements for soil quality assessment in humid temperate regions. Canadian Journal of Soil Science 79:507-520.
Cerri, C.C., and D.S. Jenkinson. 1981. Formation of Microbial Biomass During the
Decomposition of C-14-Labeled Ryegrass in Soil. Journal of Soil Science 32:619-626.
Cho, S.E. 2007. Effects of spatial variability of soil properties on slope stability. Engineering Geology 92:97-109.
Clarholm, M., and T. Rosswall. 1980. Biomass and Turnover of Bacteria in a Forest Soil and a Peat. Soil Biology & Biochemistry 12:49-57.
Cochran, V.L., K.A. Horton, and C.V. Cole. 1988. A n Estimation of Microbial Death Rate and Limitations of N or C During Wheat Straw Decomposition. Soil Biology &
Biochemistry 20:293-298.
Cochran, V.L., L.F. Elliott, and C.E. Lewis. 1989. Soil Microbial Biomass and Enzyme-Activity in Subarctic Agricultural and Forest Soils. Biology and Fertility of Soils 7:283-288.
Cooke, J.G. 1990. Rapid Freezing Effects on Nitrification and Denitrification Enzyme-Activity in Saturated Soil and Aquatic Sediments. Soil Biology & Biochemistry 22:1171-1172.
Dalai, R.C. 1998. Soil microbial biomass - what do the numbers really mean? Australian Journal of Experimental Agriculture 38:649-665.
Dalai, R.C., P.A. Henderson, and J.M. Glasby. 1991. Organic-Matter and Microbial Biomass in a Vertisol after 20-Yr of Zero-Tillage. Soil Biology & Biochemistry 23:435-441.
Damaska, J. 1986. The Heterogeneity of the Agrochemical Properties of Soils and Testing the Effectiveness of Land-improvement Practices. Rostlinna Vyroba 32:635-642.
Deluca, T.H., and D.R. Keeney. 1994. Soluble Carbon and Nitrogen Pools of Prairie and Cultivated Soils - Seasonal-Variation. Soil Science Society of America Journal 58:835-840.
Diazravina, M., M.J. Acea, and T. Carballas. 1995. Seasonal-Changes in Microbial
Biomass and Nutrient Flush in Forest Soils. Biology and Fertility of Soils 19:220-226.
Doelman, P. 1986. Resistence of soil microbial communities to heavy metals. In Microbial Communities in Soils. Jensen V., Kjohler A., Sorensen F. H . (Eds.). Elsevier
Publisher, London
Domsch, K.H., G. Jagnow, and T.H. Anderson. 1983. A n Ecological Concept for the Assessment of Side-Effects of Agrochemicals on Soil-Microorganisms. Residue Reviews 86:65-105.
Doran, J.W. 1987. Microbial Biomass and Mineralizable Nitrogen Distributions in No-Tillage and Plowed Soils. Biology and Fertility of Soils 5:68-75.
Drury, C.F., J.A. Stone, and W.I. Findlay. 1991. Microbial Biomass and Soil Structure Associated with Corn, Grasses, and Legumes. Soil Science Society of America Journal 55:805-811.
Duahyentumi, S., and D.B. Johnson. 1986. Changes in Soil Microflora in Response to Repeated Applications of Some Pesticides. Soil Biology & Biochemistry 18:629-635.
Dumontet, S., and S.P. Mathur. 1989. Evaluation of Respiration-Based Methods for Measuring Microbial Biomass in Metal-Contaminated Acidic Mineral and Organic Soils. Soil Biology & Biochemistry 21:431-436.
66
Dzantor, E.K., and A.S. Felsot. 1991. Microbial Responses to Large Concentrations of Herbicides in Soil. Environmental Toxicology and Chemistry 10:649-655.
El Fantroussi, S., L . Verschuere, W. Verstraete, and E.M. Top. 1999. Effect of phenylurea herbicides on soil microbial communities estimated by analysis of 16S rRNA gene fingerprints and community-level physiological profiles. Applied and Environmental Microbiology 65:982-988.
Epron, D., Y. Nouvellon, O. Roupsard, W. Mouvondy, A. Mabiala, L. Saint-Andre, R.
Joffre, C. Jourdan, J.M. Bonnefond, P. Berbigier, and O. Hamel. 2004. Spatial and temporal variations of soil respiration in a Eucalyptus plantation in Congo. Forest Ecology and Management 202:149-160.
Esala, M.J. 1995. Changes in the Extractable Ammonium-Nitrogen and Nitrate-Nitrogen Contents of Soil Samples During Freezing and Thawing. Communications in Soil Science and Plant Analysis 26:61-68.
Fang, C , J.B. Moncrieff, H.L. Gholz, and K.L. Clark. 1998. Soil C02 efflux and its spatial variation in a Florida slash pine plantation. Plant and Soil 205:135-146.
Flanagan, P.W., and K. Vancleve. 1983. Nutrient Cycling in Relation to Decomposition and Organic-Matter Quality in Taiga Ecosystems. Canadian Journal of Forest Research-Revue Canadienne De Recherche Forestiere 13:795-817.
Foster, N.W., E.G. Beauchamp, and C.T. Corke. 1980. The Influence of Soil-Moisture on Urea Hydrolysis and Microbial Respiration in Jack Pine Humus. Canadian Journal of Soil Science 60:675-684.
Franzleubbers, A.J., F.M. Hons, and D.A. Zuberer. 1994. Seasonal-Changes in Soil Microbial Biomass and Mineralizable C and N in Wheat Management-Systems. Soil Biology & Biochemistry 26:1469-1475.
Garcia, F.O., and C.W. Rice. 1994. Microbial Biomass Dynamics in Tallgrass Prairie. Soil Science Society of America Journal 58:816-823.
Garland, J. L., Mills, A. L . (1994). A community-level physiological approach for studying microbial communities. In Betone the Biomass. Compositional and Functional
Analysis of Soil Microbial Communities. Rizt, K., Dighton, J., Miller, K . E.
(EdsBritish Society of Soil Science. Wiley and Sons. London,). pp. 77 - 84.
Golubyatnikov, L.L., and Y.M. Svirezhev. 2008. Life-cycle model of terrestrial carbon exchange. Ecological Modelling 213:202-208.
Griffin, G.D. 1981. The Relationship of Plant-Age, Soil-Temperature, and Population-Density of Heterodera-Schachtii on the Growth of Sugarbeet. Journal of Nematology
13:184-190.
Gupta, V., J.R. Lawrence, and J.J. Germida. 1988. Impact of Elemental Sulfur Fertilization on Agricultural Soils .1. Effects on Microbial Biomass and Enzyme-Activities. Canadian Journal of Soil Science 68:463-473.
Gupta, V.V.S.R., and J.J. Germida. 1988. Distribution of microbial biomass and its activity in different soil aggregate size classes as affected by cultivation. Soil Biology and Biochemistry 20:777-786.
Haines, P.J., and N.C. Uren. 1990. Effects of Conservation Tillage Farming on Soil Microbial Biomass, Organic-Matter and Earthworm Populations, in North-Eastern Victoria. Australian Journal of Experimental Agriculture 30:365-371.
Hanson, P.J., S.D. Wullschleger, S.A. Bohlman, and D.E. Todd. 1993. Seasonal and Topographic Patterns of Forest Floor Co2 Efflux from an Upland Oak Forest. Tree Physiology 13:1-15.
6 7
Hendrix, P.F., R.W. Parmelee, D.A. Crossley, D.C. Coleman, E.P. Odum, and P.M.
Groffman. 1986. Detritus Food Webs in Conventional and No-Tillage Agroecosystems. Bioscience 36:374-380.
Holland, E.A., and D.C. Coleman. 1987. Litter Placement Effects on Microbial and Organic-Matter Dynamics in an Agroecosystem. Ecology 68:425-433.
Hunt, G.A., and R. Fogel. 1983. Fungal Hyphal Dynamics in a Western Oregon Douglas-Fir Stand. Soil Biology & Biochemistry 15:641-649.
Ibekwe, A.M., S.K. Papiernik, J. Gan, S.R. Yates, C.H. Yang, and D.E. Crowley. 2001.
Impact of fumigants on soil microbial communities. Applied and Environmental Microbiology 67:3245-3257.
Insam, H., and K.H. Domsch. 1988. Relationship between Soil Organic-Carbon and Microbial Biomass on Chronosequences of Reclamation Sites. Microbial Ecology
15:177-188.
Insam, H., and K. Haselwandter. 1989. Metabolic Quotient of the Soil Microflora in Relation to Plant Succession. Oecologia 79:174-178.
Insam, H., D. Parkinson, and K.H. Domsch. 1989. Influence of Macroclimate on Soil Microbial Biomass. Soil Biology & Biochemistry 21:211-221.
Insam, H., C.C. Mitchell, and J.F. Dormaar. 1991. Relationship of Soil Microbial Biomass and Activity with Fertilization Practice and Crop Yield of 3 Ultisols. Soil Biology &
Biochemistry 23:459-464.
Isakeit, T., and J.L. Lockwood. 1990a. Evaluation of the Soil Microbiota in Producing the Deleterious Effect of Atrazine on Ungerminated Conidia of Cochliobolus-Sativus in Soil. Soil Biology & Biochemistry 22:413-417.
Isakeit, T., and J.L. Lockwood. 1990b. Abiotic Soil Factors Influencing the Deleterious Effect of Atrazine on Ungerminated Conidia of Cochliobolus-Sativus. Soil Biology &
Biochemistry 22:35-41.
ISO 10381-6,1993. Soil quality — Sampling — Part 6: Guidance on the collection, handling and storage of soil for the assessment of aerobic microbial processes in the laboratory ISO 11465,1993. Soil quality — Determination of dry matter and water content on a mass
basis — Gravimetric method
CSN ISO 11465,1998. Kvalita půdy - Stanovení hmotnostního podílu sušiny a hmotnostní vlhkosti půdy - Gravimetrická metoda
ISO 14240-1,1997. Soil quality — Determination of soil microbial biomass — Part 1:
Substrate-induced respiration method
ISO 14240-2,1997. Soil quality — Determination of soil microbial biomass — Part 2:
Fumigation-extraction method
ISO/DIS 15685, 2004. Soil quality — Determination of potential nitrification and inhibition of nitrification — Rapid test by ammonium oxidation
ISO/DIS 16072, 2002. Soil quality — Laboratory methods for determination of microbial soil respiration
Janssens, LA., S.T. Barigah, and R. Ceulemans. 1998. Soil C02 efflux rates in different tropical vegetation types in French Guiana. Annales Des Sciences Forestieres 55:671-680.
Jenkinson, D.S. 1990. The Turnover of Organic-Carbon and Nitrogen in Soil. Philosophical Transactions of the Royal Society of London Series B-Biological Sciences 329:361-368.
Jenkinson, D.S., and J.H. Rayner. 1977. Turnover of Soil Organic-Matter in Some of Rothamsted Classical Experiments. Soil Science 123:298-305.
6 8
Jenkinson, D.S., S.A. Davidson, and D.S. Powlson. 1979. Adenosine-Triphosphate and Microbial Biomass in Soil. Soil Biology & Biochemistry 11:521-527.
Jenkinson, D. S., Ladd, J. N. (1981). Microbial biomass in soils: measurement and turnover.
In Soil Biochemistry, vol. 5 (ed. E. A. Paul and J. N . Ladd), Marcel Dekker, New York, pp. 415-471.
Joergensen, R.G., P.C. Brookes, and D.S. Jenkinson. 1990. Survival of the Soil Microbial Biomass at Elevated-Temperatures. Soil Biology & Biochemistry 22:1129-1136.
Joergensen, R.G., B. Meyer, and T. Mueller. 1994. Time-Course of the Soil Microbial Biomass under Wheat - a One-Year Field-Study. Soil Biology & Biochemistry 26:987-994.
Kandeler, E., and K.E. Bohm. 1996. Temporal dynamics of microbial biomass, xylanase activity, N-mineralisation and potential nitrification in different tillage systems.
Applied Soil Ecology 4:181-191.
Kieft, T.L., E. soroker, and M.K. firestone. 1987. Microbial biomass response to a rapid increase in water potential when dry soil is wetted. Soil Biology and Biochemistry
19:119-126.
Killham, K 1985. A physiological determination of the impact of environmental stress on the activity of microbial biomass. Environmental Pollution Series A, Ecological and Biological 38:283-294.
Killham, K , M . K Firestone, and J.G. McColl. 1983. Acid-Rain and Soil Microbial Activity - Effects and Their Mechanisms. Journal of Environmental Quality
12:133-137.
Kinsbursky, R.S., and Y . Steinberger. 1989. Root and Microbial Biomass Dynamics under the Canopy of the Desert Shrub Zygophyllum-Dumosum. Oecologia 80:498-500.
Krištůfek, V., Simek, M . 1998. Odběr, skladování a úprava půdních vzorků pro mikrobiologické analýzy, 6. metodický seminář Ústavu půdní biologie A V ČR Kolář, L., Doktorová, M., Horáček, J. 1982 Vliv hnojení kejdou v JZD lety na
pedochemické změny půd. Dílčí závěrečná zpráva etapy C - l 1-333-113-01-06. VSZ PEF Č. Budějovice.
Law, B.E., F.M. Kelliher, D.D. Baldocchi, P.M. Anthoni, J. Irvine, D. Moore, and S. Van Tuyl. 2001. Spatial and temporal variation in respiration in a young ponderosa pine forests during a summer drought. Agricultural and Forest Meteorology 110:27-43.
Lawrence, J.R., and J.J. Germida. 1988. Relationship between Microbial Biomass and Elemental Sulfur Oxidation in Agricultural Soils. Soil Science Society of America Journal 52:672-677.
Ledgard, S.F., G.J. Brier, and S.U. Sarathchandra. 1989. Plant Uptake and Microbial Immobilization of N-15-Labelled Ammonium Applied to Grass-Clover Pasture Influence of Simulated Winter Temperature and Time of Application. Soil Biology &
Biochemistry 21:667-670.
Liu, X.M., K L . Zhao, J.M. Xu, M.H. Zhang, B. Si, and F. Wang. 2008. Spatial variability of soil organic matter and nutrients in paddy fields at various scales in southeast China. Environmental Geology 53:1139-1147.
Luizao, R C . C . , T.A. Bonde, and T. Rosswall. 1992. Seasonal-Variation of Soil Microbial Biomass - the Effects of Clearfelling a Tropical Rain-Forest and Establishment of Pasture in the Central Amazon. Soil Biology & Biochemistry 24:805-813.
Lund, V., and J. Goksoyr. 1980. Effects of Water Fluctuations on Microbial Mass and Activity in Soil. Microbial Ecology 6:115-123.
6 9
Lynch, J.M., and L.M. Panting. 1980. Variations in the Size of the Soil Biomass. Soil Biology & Biochemistry 12:547-550.
Lynch, J.M., and L.M. Panting. 1982. Effects of Season, Cultivation and Nitrogen-Fertilizer on the Size of the Soil Microbial Biomass. Journal of the Science of Food and
Agriculture 33:249-252.
Machado, L.D., A.M.Q. Lana, R.M.Q. Lana, E.C. Guimaraes, and C.V. Ferreira. 2007.
Spatial variability of soil chemical attributes in areas managed under conventional tillage. Revista Brasileira De Ciencia Do Solo 31:591-599.
Malik, K.A., and F. Azam. 1980. Effect of Salinity on C-14-Labeled Microbial Biomass and Its Contribution to Soil Organic-Matter. Pakistan Journal of Botany 12:117-127.
Martens, R. 1987. Estimation of Microbial Biomass in Soil by the Respiration Method -Importance of Soil-Ph and Flushing Methods for the Measurement of Respired Co2.
Soil Biology & Biochemistry 19:77-81.
Martens, R. 1990. Contribution of Rhizodeposits to the Maintenance and Growth of Soil Microbial Biomass. Soil Biology & Biochemistry 22:141-147.
Marumoto, T. 1984. Mineralization of C and N from Microbial Biomass in Paddy Soil. Plant
Marumoto, T. 1984. Mineralization of C and N from Microbial Biomass in Paddy Soil. Plant