Inflační očekávání představují důležitou roli v procesu cílování inflace. Různé subjekty (finanční trhy, firmy, ale také domácnosti) se centrální banky snaží ovlivnit tak, aby jejich inflační očekávání odpovídaly inflačnímu cíli banky. Pokud jsou centrální banky úspěšné a inflační očekávání se daří správně ovlivňovat, mají větší šanci ve splnění inflačního cíle. Z tohoto důvodu je velmi důležitá komunikace s veřejností, která zvyšuje transparentnost měnové politiky a snižuje ekonomickou nejistotu.
Inflační očekávání také sehrávají důležitou roli v nastavení měnové politiky, když se centrální banky rozhodují, zda je třeba ji zpřísnit či uvolnit. Informace o inflačních očekáváních zveřejňují ČNB, NBP i MNB ve svých čtvrtletních Zprávách o inflaci, odkud jsem čerpala data pro následující části.
-5,0 -4,0 -3,0 -2,0 -1,0 0,0 1,0 2,0 3,0 4,0
I-09 I-10 I-11 I-12 I-13 I-14 I-15 I-16 I-17 I-18 I-19
Inflace (%)
Období
Česká republika
ČNB pravidelně měří inflační očekávání již od května 1999. Nejprve je začala zjišťovat mezi analytiky finančního trhu, od června 1999 přidala inflační očekávání podniků a domácností. ČNB zjišťuje inflační očekávání mezi subjekty pomocí statistického šetření a dosažené výsledky hrají významnou roli i v rámci vytváření inflačních prognóz.
V průběhu let došlo v důsledku měnících se požadavků na zjišťované údaje k několika metodickým změnám. Byl rozšířen počet dotazovaných analytiků z 10 na 15 a dále ČNB od roku 2007 opustila dosavadní přístup sledování inflačního očekávání domácností z důvodu značné volatility hodnot tohoto ukazatele, které nepodávalo kvalitní data o vývoji inflačních očekávání. Místo toho využívá kvalitativní hodnocení minulé a očekávané budoucí inflace domácnostmi. (ČNB, 2007)
Vývoj inflačních očekávání finančního trhu a nefinančních korporací a firem s výhledem na 1 rok je znázorněn v grafu č. 18 a je porovnán s vývojem inflace měřené indexem spotřebitelských cen.
Graf 18 Inflační očekávání ekonomických subjektů v České republice (v %)
Zdroj: ČSÚ (2020a; 2020b) a ČNB (2020f), vlastní zpracování 0
0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4
III-09 IX-09 III-10 IX-10 III-11 IX-11 III-12 IX-12 III-13 IX-13 III-14 IX-14 III-15 IX-15 III-16 IX-16 III-17 IX-17 III-18 IX-18 III-19 IX-19
Inflace (%)
Období
Finanční trh Nefinanční korporace a firmy Inflace
Při porovnání vidíme, že inflační očekávání mají mnohem méně volatilní vývoj než inflace a finanční trh vykazuje vyšší volatilitu oproti nefinančním korporacím.
Do roku 2017 byly zřejmé značné odchylky inflačních očekávání od inflačního cíle, poté se je však ČNB podařilo stabilizovat a pohybují se blízko úrovně inflačního cíle.
Na tento vývoj měly velký vliv zejména otevřenost, srozumitelnost a důvěryhodnost České národní banky, která je dle renomovaných mezinárodních analýz vyhodnocována jako jedna z nejvíce transparentních bank na světě. (ČNB, 2020g)
Polsko
Polská centrální banka zkoumá inflační očekávání spotřebitelů, podniků a profesionálních prognostiků. Data získává z Průzkumu názorů spotřebitelů CSO Polsko z GUS9, Rychlého monitoringu NBP a z Průzkumu NBP profesionálních prognostiků. Do srpna 2016 se měřily inflační očekávání spotřebitelů pomocí kvalitativního průzkumu, přičemž index očekávání byl kalkulován jako rozdíl mezi zlomkem respondentů, kteří očekávali, že ceny porostou pomaleji, zůstanou konstantní nebo budou klesat. Toto měření bylo zrušeno kvůli problémům, které nastaly při aplikaci této metody v prostředí trvalé a pokračující deflace, ale také od záměru prezentovat co nejméně ovlivněná data. Od roku 2016 zveřejňuje NBP bilanční statistiku, která neinformuje o úrovni očekávané inflace, jelikož názory respondentů mají kvalitativní podobu, ale odkazuje na vnímanou inflaci. (NBP, 2020d)
Pro porovnání jsou proto vzaty výsledky měření inflačních očekávání pouze spotřebitelů, a to jen do roku 2016, jelikož tato data se dají porovnat s vývojem inflace měřené indexem spotřebitelských cen. Na grafu č. 19 jsou inflační očekávání na příštích 12 měsíců, která byla odvozena z kvantifikace údajů z průzkumu.
9 GUS je zkratka pro Polský statistický úřad (Główny Urząd Statystyczny).
Graf 19 Inflační očekávání ekonomických subjektů v Polsku (v %)
Zdroj: NBP (2020b;2020e), vlastní zpracování
Vývoj inflačního očekávání spotřebitelů má až do roku 2014 velmi podobný průběh jako vývoj inflace, což mohlo být způsobené tím, že spotřebitelé formulovaly inflační očekávání na základě předchozího inflačního vývoje. Od roku 2014, kdy se inflace dostala do záporných hodnot, byl výpočet inflačních očekávání komplikovanější a tyto hodnoty měly být považovány dle NBP pouze jako aproximace. Po dvou letech, kdy hodnoty nepředstavovaly reálná inflační očekávání, přešla NBP na bilanční statistiku a od září 2016 již nezveřejňuje kvantifikovanou míru očekávání spotřebitelské inflace.
Maďarsko
Obdobně jako v Polsku, i v Maďarsku jsou inflační očekávání vyhodnocována z průzkumů založených na kvantitativních nebo kvalitativních dotaznících, které vyplňují domácnosti, firmy a profesionální prognostici. V kvantitativním průzkumu určených pro domácnosti se dotazují na budoucí hodnotu inflace, v kvalitativním pouze na směr vývoje inflace. (Gábriel, Rariga, Várhegyi, 2014)
V grafu č. 20 jsou opět porovnána data inflačních očekávání domácností s vývojem inflace měřené indexem spotřebitelských cen.
-2 -1 0 1 2 3 4 5 6
III-09 IX-09 III-10 IX-10 III-11 IX-11 III-12 IX-12 III-13 IX-13 III-14 IX-14 III-15 IX-15 III-16 IX-16 III-17 IX-17 III-18 IX-18 III-19 IX-19
Inflace (%)
Období
Inflace Spotřebitelé
Graf 20 Inflační očekávání ekonomických subjektů v Maďarsku (v %)
Zdroj: MNB (2020c;2020f), vlastní zpracování
Inflační očekávání domácností dosahují téměř po celé období vyšších hodnot než inflace. Můžeme konstatovat, že domácnosti byly, co se týče inflačních očekávání pesimističtější, a v porovnání s předchozím vývojem inflace očekávaly vyšší inflaci. Od roku 2016 je znatelné, že se MNB daří lépe stabilizovat inflační očekávání, a ta se od té doby pohybují v okolí vývoje inflace.