Přechod k novému procesu cílování inflace se ve vybraných zemích odlišoval, a to nejen rokem zahájení, ale i jeho realizací. Strategii nastavení výše inflačního cíle však měly země společnou. V době zavedení procesu se centrální banky potýkaly s vysokou inflací. Proto nastavovaly inflační cíle tak, aby jejich výše v průběhu let postupně klesala, což mělo pomoci k dosažení nízké a stabilní inflace.
Česká republika
Proces cílování inflace byl v době jeho přijetí ČNB využíván pouze několika centrálními bankami ve vyspělých ekonomikách a byl používán celkem krátce. Nové nastavení měnové politiky poskytlo ekonomice dostatečnou nominální kotvu ve formě jasně daného inflačního cíle, a pomohlo tak ukotvit inflační očekávání.
(Rusnok, 2018)
Inflace je v procesu cílování inflace ovlivněna přímo, prostřednictvím nástroje krátkodobých úrokových sazeb, a je zcela vypuštěn zprostředkující cíl. Klíčovým podkladem jsou v tomto procesu prognózy budoucího vývoje inflace, které se staly kritériem pro nastavení nástrojů měnové politiky. Pro rozhodování o nastavení měnových opatření, která ovlivňují změnu základních úrokových sazeb, je nejvíce důležitá prognóza inflace v horizontu měnové politiky vzdáleném zhruba 12 – 18 měsíců. (ČNB, 2020e)
V prvním období do roku 2001 byl inflační cíl ČNB stanoven jako ukazatel čisté inflace. To znamená, že inflace nezahrnovala změny regulovaných cen a primární dopady změn nepřímých daní, které nemohly být ovlivněny měnovou politikou. Čistá inflace zachycovala cenový vývoj 82 % spotřebního koše a byla v té době považována za dostatečně vhodný ukazatel. Po roce 2001 je již cílovaná
celková inflace, která je pro veřejnost srozumitelnější a má tedy větší schopnost v ukotvování inflačních očekávání. (Žídek, 2006)
Tabulka 1 Inflační cíle ČNB
Pro rok Výše v % Plnění k měsíci Stanovení cíl Toleranční pásmo 1998 5,5 - 6,5 prosinec 1998 prosinec 1997 -
1999 4 - 5 prosinec 1999 prosinec 1998 - 2000 3,5 - 5,5 prosinec 2000 prosinec 1999 -
2001 2 - 4 prosinec 2001 duben 2000 -
2005 1 - 3 prosinec 2005 duben 1999 -
od 2006 3 - březen 2004 ± 1 %
od 2010 2 - březen 2007 ± 1 %
Zdroj: ČNB (2020b)
Při zavedení cílování inflace byl vyhlášen střednědobý inflační cíl jak pro konec roku 1998, tak i pro konec roku 2000.
Od ledna 2006 do prosince 2009 byl vyhlášen inflační cíl v celkové inflaci ve výši 3 % s tolerančním pásmem ± 1 % bod. V březnu 2007 se vyhlásil nový inflační cíl ve výši 2 % s tolerančním pásmem ± 1 % bod, který je platný od ledna 2010 až do přistoupení České republiky k eurozóně. (ČNB, 2020c)
Od počátku změny režimu považovala centrální banka proces cílování inflace za poněkud flexibilnější. To lze vysvětlit tak, že inflace může za určitých okolností dočasně opustit inflační cíl, například pokud nastanou situace způsobené vybranými ekonomickými šoky, u kterých by snaha o dosažení inflačního cíle vedla k nežádoucí volatilitě tempa růstu reálného HDP a zvýšení nezaměstnanosti. Tyto situace jsou předem oznámeny jako Výjimky z plnění inflačního cíle. ČNB je však uplatňuje velmi omezeně, především v souvislosti se skokovými úpravami nepřímých daní či s výraznými změnami cen světových surovin. (Rusnok, 2018)
Polsko
V roce 1998, kdy začala Polská národní banka cílovat inflaci, byla přijata Radou pro měnovou politiku (rozhodovacím orgánem, který nahradil samotného guvernéra) Střednědobá strategie měnové politiky 1999-2003, která označila dokončení procesu dezinflace za hlavní úkol banky. Střednědobým cílem bylo do roku 2003 snížit inflaci pod 4 %. (Monetary Policy Council, 1998)
Rada pro měnovou politiku také stanovila inflační cíle na konec každého roku.
Na rozdíl od České republiky cílilo Polsko i Maďarsko již od počátku cílování celkovou inflaci. Cíle inflace pro jednotlivá období jsou stanovena v indexu spotřebitelských cen (CPI) a NBP udržovala úrokové sazby na konzistentní úrovni s přijatým inflačním cílem ovlivňováním úrovně nominálních krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu. (Monetary Policy Council, 1998)
Tabulka 2 Inflační cíle NBP
Pro rok Výše v % Plnění k měsíci Stanovení cíl Toleranční pásmo
1998 9,5 prosinec 1998 září 1998 -
1999 8,0 - 8,5 prosinec 1999 březen 1999 - 2000 5,4 - 6,8 prosinec 2000 září 1999 - 2001 6,0 - 8,0 prosinec 2001 září 2000 -
2002 5 prosinec 2002 červen 2002 ± 1 %
2003 2 - 4 prosinec 2003 září 2002 ± 1 % od 12.2004 2,5 každý měsíc březen 2003 ± 1 %
Zdroj: Horská (2002)
NBP stanovila dva inflační cíle, první krátkodobý s časovým rozpětím jednoho roku a druhý dlouhodobý pro rok 2003, aby pomohl ukotvit inflační očekávání.
Toleranční pásmo bylo definováno úzce pro udržení důvěryhodnosti. Od roku 2003 formulovala Rada pro měnovou politiku jako hlavní úkol stabilizaci inflace na nízké úrovni a přijala inflační cíl, který má od té doby činit 2,5 % s tolerančním pásmem
± 1 % bod.
Na rozdíl od České národní banky NBP předem výslovně nedefinovala výjimky, které by umožnili vzdálit se od inflačního cíle bez nutnosti reakce měnové politiky. NBP však podrobně analyzuje inflační proces v Polsku a vypočítává různá měřítka jádrové inflace, což pomáhá v rozhodování o měnové politice. (Jonáš, Mishkin, 2003)
Maďarsko
Maďarská centrální banka zavedla proces cílování inflace v červnu 2001 s cíli stanovenými na prosinec 2001 a prosinec 2002. Poté byly inflační cíle stanoveny ročně až do konce roku 2006, a to vždy nejméně dva roky dopředu. Podobně jako ČNB a NBP i maďarská centrální banka dále přijala v srpnu 2005 jednoznačný
střednědobý inflační cíl pro období od roku 2007, který byl definovaný, jako 3 % tempo růstu CPI. (MNB, 2020a)
Nová strategie měnové politiky zrychlila dezinflační proces. V letech 2001 a 2002 dosáhla MNB stanovených inflačních cílů, a na konci roku 2002 se inflace dle CPI pohybovala ve výši 4,8 %. Úspěch byl však krátkodobý a směnný kurz forintu začal posilovat a přibližovat se k horní hranici fluktuačního pásma. Po spekulativním útoku na devizový trh v lednu 2003 MNB reagovala snížením úrokových sazeb o 2 %, což následně přispělo k vyšší inflaci. Mezinárodní měnový fond doporučil MNB v roce 2005, aby opustil fluktuační pásmo směnného kurzu pro obnovení protiinflační důvěryhodnosti centrální banky a podpory ukotvení inflačních očekávání, ale MNB se tohoto doporučení nedržela a pokračovala ve stabilizaci forintu. (Niedźwiedzińska et al, 2019)
Tabulka 3 Inflační cíle MNB
Pro rok Výše v % Plnění k měsíci Datum přijetí cíle Toleranční pásmo
2001 7 prosinec 2001 červen 2001 -
2002 4,5 prosinec 2002 červen 2001 -
2003 3,5 prosinec 2003 prosinec 2001 -
2004 3,5 prosinec 2004 říjen 2002 -
2005 4 prosinec 2005 říjen 2003 -
2006 3,5 prosinec 2006 listopad 2004 -
od 2007 3 - srpen 2005 -
od 2015 3 - březen 2015 ± 1 %
Zdroj: MNB (2020a)
Během dezinflačního období končícího v roce 2006 stanovila Maďarská centrální banka plnění inflačního cíle vždy k poslednímu měsíci v roce. Inflační cíle byly vždy diskutovány s úřadující vládou. Toto MNB zákonně dělat nemusí, cíle však byly sdělovány i v souvislosti s chystaným přijetím eura a s ohledem na limitovaný manévrovací prostor měnové politiky bylo třeba dosažení plné fiskální podpory. Poslední úprava inflačního cíle byla v okamžiku vstupu Maďarska do Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II), kdy MNB rozhodla o přezkoumání Střednědobého inflačního cíle. (Csermely, Hamecz, Orbán, 2007)