Mnoho centrálních bank po celém světě má jako jeden z hlavních cílů péči o cenovou stabilitu, v praxi ji chápeme jako mírný růst cen v ekonomice. Je tomu tak i u centrální banky v České republice, Polsku a Maďarsku. V této části práce je nejprve souhrnně, a poté jednotlivě analyzován vývoj inflace za každý sledovaný rok a jsou zhodnoceny faktory, které měly na jeho výši největší vliv.
Z grafu č. 3 lze zpozorovat odlišnosti ve vývoji inflace po krizi na začátku sledovaného období, avšak od roku 2013 je trend vývoje již obdobný. Maďarsko dosahovalo velmi vysoké inflace, která souvisela se změnami v ekonomice, s vládními kroky, a také s tím, že se Maďarská centrální banka na rozdíl od ostatních států spíše soustředila během krize na obranu forintu, než na hlídání vývoje inflace.
(OECD, 2010)
U Polska po roce 2009 působila depreciace zlotého a zpomalení výkonnosti ekonomiky silně protiinflačně. V dalších dvou letech však kvůli inflačním tlakům, především nárůstem cen komodit a léků, se inflace zvýšila. (OECD, 2012) Poté se inflace až do roku 2016 u všech tří zemí snižovala a dostala se hluboko pod stanovené cíle národních bank. Tento vývoj pozorovaný u všech zemí byl způsoben převážně tím, že ekonomiky procházely krizí a působily na ně velmi podobné externí faktory, zejména pokles cen energií a ropy. Došlo také k ochlazení domácí a zahraniční poptávky. Propad cen ropy výrazně zrychlil deflační trend a přispěl k záporné inflaci v Polsku a Maďarsku po roce 2014. Česká republika se držela blízko nulové hranice.
Od roku 2016 se začíná inflace vlivem zlepšujícího se ekonomického vývoje, růstu cen energií, potravin a vysoké spotřebě domácností rychle zvyšovat a pohybuje se blízko hodnot stanovených inflačních cílů centrálními bankami. Maďarsko dosahovalo oproti České republice a Polsku téměř po celé sledované období nejvyšších hodnot inflace dle Indexu spotřebitelských cen, stejně tomu tak je i na konci sledovaného období, kdy inflace v Maďarsku vzrostla na 3,34 %.
Graf 3 Vývoj inflace dle Indexu spotřebitelských cen (v %)
Zdroj: World Bank (2020), vlastní zpracování
Česká republika
Snížením bodového inflačního cíle v roce 2010 z 3 % na 2 % se ČNB dostala na úroveň obvyklou u nejvyspělejších zemí světa. Na grafu č. 4 je vidět velmi rozkolísaná inflace a ČNB se ne vždy podařilo inflační cíl splnit.
V roce 2009 se inflace nacházela hluboko pod dolním okrajem tolerančního pásma inflačního cíle. V říjnu 2009 došlo dokonce k mírné meziroční deflaci, na což měla vliv zejména světová finanční a následná ekonomická krize, která také přispěla k neočekávanému propadu světových cen potravin a ropy. Rychle klesající inflaci nevykompenzovalo ani výrazné snižování základních úrokových sazeb ČNB, se kterým ČNB začala jako jedna z prvních bank na světě v reakci na krizi, a to již v srpnu 2008. Dopady krize na českou ekonomiku částečně tlumil měnový kurz, který byl v průběhu celého období slabší oproti prognóze a jeho vývoj tak působil proinflačně. V posledním čtvrtletí roku 2009 byl již zaznamenán růst inflace způsobený především nárůstem do té doby klesajících cen pohonných hmot. (ČNB, 2009)
Vlivem zpomalení růstu regulovaných cen a nízké domácí poptávky se inflace začátkem roku 2010 nacházela pod spodní hranicí tolerančního pásma. Ve druhém
2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Inflace (%)
Rok
Česká republika Polsko Maďarsko
zrychlení růstu regulovaných cen a zmírnění poklesu cen potravin. To mělo ve třetím čtvrtletí za následek zvýšení inflace o téměř 1 procentní bod a inflace se přiblížila inflačnímu cíli. Plovoucí kurz působil příznivě na inflaci a opět pomáhal s utlumením inflačních tlaků, které nastaly v posledních měsících roku vlivem růstu cen komodit a potravin. I přesto se ale inflace na konci roku nacházela mírně nad inflačním cílem.
(ČNB, 2010)
Rok 2011 by se dal v rámci plnění inflačního cíle shrnout jako nejúspěšnější od začátku cílování inflace. V průběhu roku se inflace pohybovala v těsné blízkosti inflačního cíle, až v závěru roku došlo k růstu inflace nad úroveň 2 %, což bylo způsobeno zejména částečným promítnutím plánovaného zvýšení sazby DPH od 1. 1. 2012 do cen potravin. Domácí inflační tlaky byly stále nevýrazné a k nízké inflaci přispěl dále mírně posilující kurz koruny, který tlumil dopady rostoucích cen komodit a potravin. (ČNB, 2011)
Zvyšování inflace, které započalo na konci roku 2011 v důsledku zvýšení sazby DPH, pokračovalo v roce 2012 skokovým zvýšením nad horní hranici tolerančního pásma a zde se inflace pohybovala po většinu roku. Až v závěru roku vlivem výrazného utlumení zahraniční i domácí poptávky klesla inflace do horní hranice.
(ČNB, 2012)
Prohlášení, které bankovní rada ČNB zveřejnila v roce 2012, ohledně použití dalšího nástroje měnové politiky (měnového kurzu), vedlo koncem roku a začátkem roku 2013 k oslabení měny a následné stabilizaci kurzu koruny, což pomáhalo ekonomice překonat vleklou recesi. Ta však odeznívala velmi pomalu a protiinflační dopady spolu s poklesem cen surovin a energií nakonec vedly k dalšímu snižování inflace. Začátkem roku se inflace držela mírně pod inflačním cílem, zejména vlivem zvýšení nepřímých daní, ale na konci roku se již přiblížila k dolní hranici tolerančního pásma. Z důvodu pokračující recese, utlumení trhu práce a prognózy z konce roku 2013, která zvýraznila nutnost uvolnění měnové politiky a poukázala na hrozící pád ekonomiky do deflace, se ČNB v listopadu rozhodla k využití kurzu koruny pro další uvolnění měnových podmínek. Bankovní rada ČNB veřejně deklarovala, že bude intervenovat na devizovém trhu za účelem oslabení měny, a bude udržovat kurz poblíž hladiny 27 korun za euro. Ihned po tomto oznámení došlo ke skokovému oslabení měny téměř na vyhlášenou hranici a pro udržení tohoto
kurzu koruny za euro ČNB nakoupila devizy za zhruba 200 miliard korun.
To způsobilo nárůst vývozu díky vyšší cenové konkurenceschopnosti. (ČNB, 2013) Růst ekonomiky v České republice v roce 2014 zrychlil vlivem uvolnění měnové politiky a rostoucí domácí poptávky, avšak díky utlumenému zahraničnímu cenovému vývoji a výraznému poklesu světových cen ropy, se inflace prudce snížila a nacházela se po celý rok hluboko pod dolní hranicí tolerančního pásma. Souběžně s tímto vývojem prodloužila ČNB platnost svého kurzového závazku. (ČNB, 2014)
V roce 2015 prudce zrychlil růst domácí ekonomiky, šlo o rok, který je hodnocen jako jeden z nejúspěšnějších v historii. Tempo růstu reálného HDP přesáhlo 4 % a pokračovalo zlepšování situace na trhu práce. Inflace však nadále zůstávala, vlivem deflačního vývoje v zahraničí a stálého poklesu cen komodit na světových trzích, hluboko pod dolní hranicí tolerančního pásma. Průměrná míra inflace dosáhla za celý rok hodnoty 0,3 % a byla tak nejnižší od roku 2003. I v tomto roce ČNB pokračovala s cíleným oslabování měny. (ČNB, 2015)
V roce 2016 růst domácí ekonomiky mírně zpomaloval, ale pokračoval růst celkové zaměstnanosti spolu s rychlým růstem mezd. Domácí inflační tlaky viditelně sílily, avšak inflace se stále, pod vlivem pomalu odeznívajícího deflačního vývoje ze zahraničí, nacházela téměř po celý rok pod dolní hranicí tolerančního pásma. Až na konci roku došlo k prudkému nárůstu inflace, a ta po čtyřech letech dosáhla 2%
cíle ČNB. Rychlý nárůst byl způsoben zejména růstem cen potravin, sílící domácí poptávkou a oslabením vnějších dezinflačních tlaků. ČNB také nadále úspěšně plnila svůj kurzový závazek. (ČNB, 2016)
V dubnu roku 2017 došlo k ukončení kurzového závazku ČNB, a to z důvodu naplnění podmínek pro udržitelné plnění inflačního cíle do budoucna. Po celý rok se inflace nacházela v horní hranici tolerančního pásma, především vlivem uvolněné měnové politiky a rostoucí zahraniční poptávky, jež dále podporovali ekonomický růst. (ČNB, 2017)
Pokračující, avšak zpomalený růst domácí ekonomiky spolu s vysokým napětím na trhu práce působily silně proinflačně a inflace se v průběhu roku 2018 pohybovala blízko tolerančního pásma 2% cíle ČNB, přičemž v posledních dvou měsících inflace dosahovala stanoveného inflačního cíle. Z hlediska plnění inflačního cíle patřil tento rok k nejúspěšnějším v celé historii cílování inflace. (ČNB, 2018b)
V průběhu roku 2019 se napětí na trhu práce stále zvyšovalo a vedlo k rychlému růstu mezd, což vytvářelo tlak na cenový růst. Tyto faktory spolu s rychlým růstem regulovaných cen a cen potravin vedly ke zvyšování inflace, která se po většinu roku držela v horní hranici tolerančního pásma a na konci roku se nacházela až nad horní hranicí. Proinflační domácí faktory tak převážely nad zahraničními protiinflačními, které byly způsobeny výrazným zpomalením exportně zaměřeného průmyslu a poklesem zahraniční poptávky. (ČNB, 2019)
Graf 4 Vývoj inflace v České republice – inflace dle Indexu spotřebitelských cen, meziroční změna (v %)
Zdroj: ČSÚ (2020a; 2020b), vlastní zpracování
Polsko
Polská ekonomika se ukázala jako relativně odolná vůči světové finanční a hospodářské krizi, což bylo způsobeno zejména nižším podílem vývozu na HDP.
I přesto však ekonomická aktivita v roce 2009 výrazně klesla. Vlivem recese hlavních obchodních partnerů došlo k výraznému snížení zahraniční poptávky po službách a zboží vyráběných v Polsku. Vývoj inflace byl v průběhu sledovaného období velmi kolísavý, inflace se mezi lety 2014 – 2016 snížila až do záporných hodnot, ale poté se stabilizovala a pohybovala se v tolerančním pásmu. Po celé sledované období je nastaven konstantní inflační cíl ve výši 2 % s tolerančním pásmem ± 1 %.
I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18 I/19 -1
0 1 2 3 4 5 6
Inflace (%)
Období Inflace Inflační cíl
Inflace se začátkem roku 2009 pohybovala kolem úrovně horní hranice tolerančního pásma NBP. K tomuto vývoji přispěl zejména růst regulovaných cen, cen spotřebního zboží a potravin a depreciace. Následná apreciace v březnu 2009 však přispěla k omezení růstu cen ropy, čímž zmírnila růst inflace, která od října začala mírně klesat (NBP, 2010)
V roce 2010 pokračovalo oživení světové ekonomiky a hospodářská situace se zlepšila. Inflace poklesla až k hodnotě inflačního cíle a po celé období se držela v tolerančním pásmu. Pokles v první polovině roku byl způsoben nízkými poptávkovými tlaky, a také apreciací měny. Od září však inflace vlivem rostoucích cen zemědělských komodit a energií na světových trzích začala rychle růst. (NBP, 2011a)
Oživení světové ekonomiky pokračovalo ještě v první polovině roku 2011, od druhé poloviny roku se růst výrazně zpomalil v důsledku prohloubení dluhové krize v některých zemích eurozóny. Navzdory tomu v Polsku pokračoval poměrně silný růst, který byl tažen zejména stálým růstem domácí poptávky. Inflace se po celý rok nacházela nad horní hranicí tolerančního pásma vlivem prudkého nárůstu cen komodit na globálních trzích a depreciací. Tyto faktory se promítly do zvýšení cen potravin a energií a regulovaných cen. (NBP, 2012)
Dluhová krize v roce 2011 pokračovala a v mnoha zemích byla silně utlumena ekonomická aktivita z důvodu přetrvávající nejistoty týkající se budoucích obchodních podmínek a vysokých cen komodit. V Polsku byl tímto světovým vývojem výrazně zpomalen předchozí silný růst a došlo i ke zpomalení domácí poptávky. Inflace se po většinu roku pohybovala stále nad horní hranicí tolerančního pásma, a to zejména v důsledku vysokých cen potravin a regulovaných cen, avšak od října začala klesat a na konci roku dosáhla cílové úrovně. Pokles byl způsoben výrazným zpomalením poptávky a slabším růstem mezd. (NBP, 2013)
V roce 2013 se začaly ekonomické podmínky vyspělých zemí vylepšovat, navzdory tomu bylo tempo ekonomického růstu stále nízké. V Polsku docházelo ke zvýšení vývozu a zlepšení situace na trhu práce, což zapříčinilo mírné oživení domácí poptávky. Inflace se po dosažení cílové úrovně dále snižovala, a po celý rok se vlivem poklesu cen energií a potravin, a také pomalého tempa růstu reálného HDP, pohybovala pod dolní hranicí tolerančního pásma. (NBP, 2014)
V roce 2014 se hospodářský růst v Polsku zrychlil díky postupnému oživení v zahraničí, avšak kvůli prudkému poklesu cen komodit na světových trzích, zejména cen ropy, se i přes neustále rostoucí domácí poptávku snížila inflace až do záporných hodnot. (NBP, 2015)
Inflace dále klesala a pohybovala se v záporných hodnotách i po celý rok 2015.
Pokles inflace byl způsoben opět vnějšími faktory - výrazným poklesem globálních cen komodit, zejména poklesem cen ropy, které byly v průměru nižší o 46 % než v předchozím roce, ale také nízkou domácí poptávkou. Pokles cen potravin, které také přispěly k deflačnímu vývoji inflace, se v průběhu roku zastavil a od října se ceny začaly postupně zvyšovat. To spolu se zrychlujícím růstem reálného HDP a rostoucí zaměstnaností vedlo ke zmírňování deflace na konci roku. (NBP, 2016)
Deflace stále přetrvávala i v roce 2016. Působily na ni v první polovině roku podobné vnější faktory jako v předchozím roce. Deflace však neměla nepříznivé dopady na rozhodování ekonomických subjektů, finanční výsledky firem byly dobré a ani domácnosti neovlivnily své výdaje. Ve druhé polovině roku začaly ceny na světových trzích růst v důsledku zlepšení výhledu světové ekonomiky, což se promítlo do rostoucích cen ropy a postupného zvyšování inflace. Na konci roku byla hodnota inflace již kladná. (NBP, 2017)
V roce 2017 pokračoval stabilní růst polské ekonomiky, poklesla nezaměstnanost a zrychlil se růst mezd, což mělo pozitivní dopad na inflaci, která se po několika letech přibližovala k inflačnímu cíli. Zvýšení inflace mělo za následek také rychlý růst cen, který byl tažen zejména silným růstem cen potravin a energií.
(NBP, 2018)
Polsko bylo s výrazným růstem reálného HDP v roce 2018, který byl způsobený především rostoucí spotřebou a růstem zaměstnanosti, jednou z nejrychleji se rozvíjejících ekonomik Evropské unie. Inflace byla kolísavá a pohybovala se pod inflačním cílem v dolní mezi tolerančního pásma. Kvůli změnám světových cen energie a dále snížení cen potravin dosahovala nižších hodnot, než v předchozím roce. (NBP, 2019a)
V důsledku růstu cen potravin inflace v první polovině roku 2019 vzrostla téměř na hodnotu inflačního cíle. Ke konci roku byl růst zmírněn kvůli klesajícím cenám energií a inflace se pohybovala v horní mezi tolerančního pásma. (NBP, 2019b)
Graf 5 Vývoj inflace v Polsku – inflace dle Indexu spotřebitelských cen, meziroční změna (v %)
Zdroj: NBP (2020b), vlastní zpracování
Maďarsko
Po vypuknutí světové finanční a hospodářské krize docházelo v Maďarsku k rychlému nárůstu inflace, a díky vysokému státnímu zadlužení patřilo k zemím, které byly krizí nejvíce zasaženy. Silně se na tom podepsala i vysoká volatilita kurzu maďarského forintu.
Stejně jako v případě Polska má i Maďarsko po celé sledované období konstantní výši inflačního cíle. Pro maďarskou ekonomiku je dle výpočtů MNB stanoven nepřetržitý inflační cíl na úrovni 3 % a od roku 2015 je zavedeno toleranční pásmo ve výši ± 1 %.
Inflace se na začátku roku 2009 pohybovala kolem hodnoty cíle, avšak v průběhu roku se mírně zvýšila kvůli utlumené domácí poptávce a nízkým cenám komodit, ale také kvůli nově přijatým daňovým změnám. V posledním čtvrtletí přesáhla inflace hodnotu 5 %. (MNB, 2009)
Zvýšení spotřebních daní v lednu 2010 spolu s předchozími daňovými změnami a prudkým nárůstem cen potravin a ropy mělo za následek nárůst inflace, která vysoce převyšovala hodnoty v porovnávaných zemích i stanovený inflační cíl.
(MNB, 2010)
I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18 I/19
-2
V první polovině roku 2011 se hodnoty inflace pohybovaly stále nad inflačním cílem, byl však již zřetelný mírný klesající trend. Ve druhé polovině roku, v důsledku dalších daňových změn, začala inflace postupně opět růst. (MNB, 2011)
V roce 2012 inflace výrazně vzrostla a po celý rok se její hodnoty pohybovaly nad inflačním cílem. Do výše inflace se stále promítaly změny nepřímých daní a dále nepříznivé počasí, jelikož sucho způsobilo podstatné zvýšení cen potravin. To vše zapříčinilo výrazné utlumení domácí poptávky. (MNB, 2012)
Velký pokles inflace nastal v roce 2013. Kromě ledna se nacházela po celý rok pod inflačním cílem. Nákladové šoky, které způsobovaly v předchozím roce růst inflace, opadly a byl stále více patrný dezinflační dopad slabé domácí poptávky. Tyto faktory spolu s poklesem regulovaných cen měly za následek pokles inflace, která byla ke konci roku nižší než 1 %. (MNB, 2013)
V roce 2014 pokles inflace pokračoval. Od dubna se inflace dostala do záporných hodnot a dále se snižovala. Pohybovala se tedy výrazně pod inflačním cílem. Historicky nízkou míru inflace silně ovlivnila nízká importovaná inflace, vývoj cen komodit a ropy, nízká dynamika mezd a postupné snižování regulovaných cen energie. (MNB, 2014)
Po přezkoumání inflačního cíle stanovila Rada pro měnovou politiku v roce 2015 toleranční pásmo ve výši ± 1 procentní bod, při zachování 3% inflačního cíle, čímž vytvořila pružnější rámec pro cílování inflace. Domácí i světové ekonomické prostředí mělo nadále dezinflační dopady a spolu s poklesem cen ropy se inflace snižovala do nového historického minima. Začátkem roku míra inflace dosahovala hodnoty -1,1 %, v průběhu roku pak oscilovala kolem hranice 0 %. (MNB, 2015)
Domácí ekonomické prostředí mělo i v roce 2016 dezinflační dopady. Po dočasném zpomalení na počátku roku však následovalo oživení maďarské ekonomiky, které pokračovala po zbytek roku. Přispěl k tomu také pokles vnějšího dluhu, jelikož se tím vylepšilo vnímání investorů. Na inflaci měla stále velký vliv nízká importovaná inflace a mírná inflační očekávání. (MNB, 2016)
Maďarská ekonomika pokračovala v roce 2017 v dynamickém růstu. Začátkem roku docházelo k rychlému nárůstu inflace, který souvisel s utlumením účinku silného inflačního tlaku v podobě dřívějšího poklesu cen ropy. Nejen, že se inflace
po celý rok nacházela pod inflačním cílem, ale také se poprvé pohybovala v tolerančním pásmu. (MNB, 2017)
V roce 2018 dynamická expanze maďarské ekonomiky ještě zrychlila. Inflace se na začátku roku pohybovala stále pod inflačním cílem, v průběhu roku pak vzrostla těsně nad hranici cíle a v horním tolerančním pásmu se nacházela až do konce roku. Nárůst inflace byl způsoben zejména zvyšující se domácí poptávkou, růstem cen pohonných hmot, ale také dynamickým dvouciferným růstem mezd.
(MNB, 2018)
Dynamická expanze maďarské ekonomiky pokračovala i v roce 2019. Podobně jako v předchozích dvou letech se inflace pohybovala po celý rok v rozmezí tolerančního pásma. Mírné zvýšení inflace na začátku roku souviselo se stále zrychlujícím se zvyšováním cen pohonných hmot. (MNB, 2019)
Graf 6 Vývoj inflace v Maďarsku – inflace dle Indexu spotřebitelských cen, meziroční změna (v %)
Zdroj: MNB (2020c), vlastní zpracování