V poslední části uvádím zhodnocení úspěšnosti cílování inflace a shrnuji zásadní rozdíly. Dopočítala jsem průměrné makroekonomické ukazatele, průměrnou odchylku od inflačního cíle a sumy odchylek od inflace, které jsem následně přepočítala na procenta.
Od počátku cílování inflace došlo k výrazným změnám podoby tohoto procesu měnové politiky. Mezi vybranými zeměmi jsou značné rozdíly, ať už při realizaci tohoto procesu, inflačním vývojem či vývojem dalších makroekonomických ukazatelů. Avšak tím, že spolu vybrané země geograficky sousedí, působily na ně často obdobné externí faktory, které zapříčinily v některých letech podobný vývoj inflace a měly vliv na odchýlení inflace od inflačního cíle. Jedna z největších výzev pro centrální banky byla světová finanční a hospodářská krize. Ta silně ovlivnila i vývoj inflace a její dopady ovlivnily nastavení měnových politik, zejména v rychlé snižování úrokových sazeb.
2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 3% inflační cíl
Tabulka 5 Zásadní rozdíly mezi vybranými zeměmi mezi lety 2009-2019
Česká republika Polsko Maďarsko
Počátek cílování inflace 1998 1999 2001
Zdroj: World Bank (2020), ČSÚ (2020a, 2020b, 2020c), NBP (2020b, 2020c), MNB (2020c, 2020d), ARAD ČNB (2020), MAYES, SIKLOS, STURM (2019), vlastní zpracování
Trend vývoje růstu reálného HDP je u vybraných zemí velmi podobný, avšak při porovnání jeho průměrného tempa růstu lze zhodnotit, že nejlépe je na tom Polsko, které po celé sledované období mělo kladné tempo růstu reálného HDP a dosahovalo nejvyšší průměrné hodnoty.
Při porovnání průměrné výše míry nezaměstnanosti dosahuje Polsko a Maďarsko oproti České republice velmi vysoké hodnoty. Byl to důsledek především světové hospodářské krize, jelikož v tomto období u všech tří zemí nejvíce vzrostla nezaměstnanost. Česká republika dosahovala v tomto důležitém makroekonomickém ukazateli vždy nižších čísel a v porovnání s celou Evropskou unií si dlouhodobě udržuje prvenství v dosahování nejnižší míry nezaměstnanosti.
Transparentnost měnové politiky se u centrálních bank vybraných zemí od zavedení cílování inflace postupně zvyšovala a v dosažených hodnotách je můžeme řadit k centrálním bankám s nejvyšší úrovní transparentnosti.
Každá centrální banka ve vybraných zemích má také nastavený jiný inflační cíl, který se snaží splnit. To se nejvíce dařilo České národní bance, která svůj 2% cíl splnila celkem osmkrát. I přes to, že je to relativně malé číslo z celkových 132 sledovaných měsíců, při porovnávání přepočtených odchylek vidíme, že se v tolerančním pásmu nacházela ve více než polovině sledovaného období. Což bylo opět nejvíce mezi vybranými zeměmi. Nejhorších výsledků dosahuje Maďarsko, které splnilo svůj inflační cíl pouze jednou. Ve sledovaném období se také potýkalo téměř dva roky s deflací. Po zavedení tolerančního pásma v roce 2015 se inflace nikdy nepohybovala nad tolerančním pásmem a spíše docházelo k „podstřelení“ inflačního cíle. Stejně tomu bylo ve všech porovnávaných zemích, což bylo opět způsobené převážně dluhovou krizí. Nejčastěji mělo problémy s „podstřelením“ inflace Polsko, které se podobně jako Maďarsko, potýkalo delší čas s deflací. Časté a výrazné odchylování inflace od cíle má u Polska také za následek nejvyšší průměrnou odchylku od inflačního cíle mezi srovnávanými zeměmi.
Pokud budeme analyzovat vývoj inflace, dochází v posledních letech spíše k jejímu růstu. Při porovnání vysokých hodnot inflace u Polska a Maďarska v krizovém období je její hodnota v roce 2019 nižší. Avšak v případě České republiky, která měla v roce 2009 velmi nízkou inflaci, je téměř trojnásobná.
Na jejím vývoji se velkou mírou podílely změny v nastavení úrokových sazeb.
Maďarská centrální banka nastavovala sazby velmi vysoko, proto je zde průměrná výše hlavní úrokové sazby mezi vybranými zeměmi nejvyšší.
Ve vybraných zemích prošel proces cílování inflace značným vývojem.
Od zavedení cílování inflace, přes období, kdy centrální banky procházely největší globální krizí od druhé světové války, až do současnosti, však lze po provedené analýze považovat dosavadní fungování tohoto procesu za úspěšné. Nezávislost centrálních bank a transparentnost měnové politiky se postupně zvyšovala a v závěru sledovaného období byla inflace stabilní a pohybovala se v horní části tolerančního pásma. V dalších měsících bude velmi zajímavé sledovat vývoj inflace, a zjišťovat, jak se osvědčí proces cílování inflace v období globální pandemie a celosvětové nejistoty.
Za nejúspěšnější mezi srovnávanými ekonomikami v cílování inflace bych zvolila Českou republiku, které se nejčastěji dařilo dosahovat inflačního cíle a udržovat inflaci v mezích tolerančního pásma. Zakročení centrální banky a nastavení měnové politiky přispělo k vyhnutí se deflaci. Česká národní banka, dle mého názoru, taktéž zvolila správný postup ve stabilizaci inflačních očekávání ekonomických subjektů. Nastavení a udržování srozumitelné, důvěryhodné a předvídatelné měnové politiky, která významně napomáhá k udržování makroekonomické a cenové stability, je velmi náročně, avšak z mého pohledu se to České národní bance daří více než dobře.
Závěr
V diplomové práci byl zhodnocen proces cílování inflace, který byl centrálními bankami zaváděn již od konce 20. století. Byly analyzovány tři země střední Evropy, Česká republika, Polsko a Maďarsko, a to v rozmezí posledních deseti let.
Měnově-politický proces cílování inflace, který je využíván dodnes, se neustále vyvíjel a byl dáván stále větší důraz na zvyšování transparentnosti centrálních bank a otevřenosti v komunikaci. Největší výzvou pro tento proces, a to nejen ve vybraných ekonomikách, mělo vypuknutí světové finanční a hospodářské krize, jejíž následky přetrvávaly v ekonomikách ještě v následujících letech po jejím odeznění.
Mezi zeměmi střední a východní Evropy byla Česká republika první zemí, která proces cílování inflace zavedla. Centrální banka ho využívá již od roku 1998 a přijala ho za účelem snížení inflace a její stabilizace na nízké úrovni. Díky úspěšnému provádění měnové politiky se podařilo dosáhnout nízké inflace, překonat několik let trvající krizi a současně se také vyrovnat s hrozbou deflace.
Polsko v zavedení nového měnově-politického procesu pokračovalo rok po České republice, taktéž s cílem rychlého snížení míry inflace. Přestože byla polská ekonomika relativně velmi odolná vůči světové hospodářské krizi, v dalších letech se inflace vlivem vnějších faktorů téměř tři roky pohybovala v záporných hodnotách.
Následně se ekonomická situace díky výraznému růstu reálného HDP zlepšovala, inflace se vrátila do tolerančního pásma a pohybovala se poblíž inflačního cíle.
Maďarsko zavedlo cílování inflace v roce 2001. Téměř po celé sledované období byla inflace silně rozkolísaná a dosahovala velkých odchylek od inflačního cíle. Hlavními důvody byla hospodářská krize, jelikož do ní Maďarsko vcházelo s velkým státním zadlužením a dále negativní působení vnějších faktorů, které zapříčinily, že země téměř tři roky procházela deflací. Úspěšnost v cílování inflace se však v čase měnila, a na konci sledovaného období se centrální bance dařilo udržovat inflaci v tolerančním pásmu a poblíž inflačního cíle.
V poslední kapitole bylo uvedeno vyhodnocení cílování inflace a po provedené empirické analýze byla vybrána Česká republika, jakožto zástupce země, která byla v cílování inflace nejúspěšnější. Měnová politika přispěla k dosažení a udržení cenové stability a Česká národní banka je považována za jednu z nejvyspělejších
a nejtransparentnějších bank na světě. Z tohoto hlediska by mohla být brána příkladem i pro jiné centrální banky.
Ačkoliv byly výsledky cílování inflace u vybraných zemí na konci sledovaného období velmi dobré, je otázkou, jakým způsobem ovlivní budoucí vývoj inflace globální pandemie, která postihla ekonomiky na přelomu roku 2019 a 2020. Již od prvních měsíců byla stávající stabilní inflace silně ovlivněna dopady pandemie.
Další vývoj inflace se tak bude odvíjet od délky trvání vzniklé krize a jejích dopadů na globální hospodářství, každopádně ekonomický propad bude hluboký.
V předchozí krizi, která byla nepoznatelně jiná než tato stávající, centrální banky musely zakročit změnami ve svých měnových politikách. K dalšímu zkoumání bych proto doporučila výzkum opatření centrálních bank v reakci na novou krizi a zhodnocení jejich fungování po delším časovém odstupu.
Seznam použité literatury a pramenů
Knižní zdroje
ČERNOHORSKÝ, Jan a TEPLÝ, Petr. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 304 stran. Finance. ISBN 978-80-247-3669-3.
DUFEK, Petr et al. Boom české ekonomiky: anomálie, nebo trvalý trend? 1. vyd.
Praha: Institut Václava Klause, 2016. 126 stran. Publikace; č. 24/2016. ISBN 978-80-7542-011-4.
HOLMAN, Robert. Ekonomie. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, 696 stran. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-006-5.
JANÁČKOVÁ, Stanislava. Lesk a bída měnové politiky: peníze tajemství zbavené?
1. vyd. Praha: Institut Václava Klause, 2015. 111 stran. 19/2015. ISBN 978-80-87806-99-9.
JUREČKA, Václav et al. Makroekonomie. 3. aktualizované vyd. Praha: Grada Publishing, 2017, 368 stran. Expert. ISBN 978-80-271-0251-8.
KODEROVÁ, Jitka, SOJKA, Milan a HAVEL, Jan. Teorie peněz. 2. rozšířené vyd.
Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 283 stran. ISBN 978-80-7357-640-0.
MANDEL, Martin a DURČÁKOVÁ, Jaroslava. Mezinárodní finance a devizový trh.
1. vyd. Praha: Management Press, 2016. 452 stran. ISBN 978-80-7261-287.
MANDEL, Martin a TOMŠÍK, Vladimír. Monetární ekonomie v období konvergence a krize. 1. vyd. Praha: Management Press, 2018, 424 stran. ISBN 978-80-7261-545-2.
MAYES, David G., SIKLOS, Pierre L., STURM, Jan-Egbert. The Oxford handbook of the economics of central banking. 1. vyd. Oxford: Oxford University Press, 2019.
792 stran. ISBN 978-0-19-062619-8.
MEJSTŘÍK, Michal, PEČENÁ, Magda a TEPLÝ, Petr. Bankovnictví v teorii a praxi
= Banking in theory and practice. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2014. 855 stran. ISBN 978-80-246-2870-7.
REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 3. vyd. Praha: Management Press, 2011, 558 stran. ISBN 978-80-7261-230-7.
ROJÍČEK, Marek et al. Makroekonomická analýza: teorie a praxe. 1. vyd. Praha:
Grada Publishing, 2016. 543 stran. Expert. ISBN 978-80-247-5858-9.
SPĚVÁČEK, Vojtěch et al. Makroekonomická analýza: magisterský kurz. 1. vyd.
Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2007. 424 stran. Studijní texty.
ISBN 978-80-86730-26-4.
ŽÍDEK, Libor. Transformace české ekonomiky: 1989-2004. 1. vyd. Praha: C.H.
Beck, 2006. 304 stran. Beckova edice ekonomie. ISBN 80-7179-922-X.
Elektronické zdroje:
ARAD ČNB (2020). Oficiální úrokové sazby ČNB (ke konci měsíce) (%). In: : ČNB [online]. [cit. 2020-07-02]. Dostupné z:
https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid
=158&p_strid=AEAA&p_lang=CS
BODENSTEIN, Martin a ZHAO, Junzhu. On Targeting Frameworks and Optimal Monetary policy. Journal of Money, Credit and Banking; Columbus, sv. 51, č. 18, [online]. 2019, [cit. 2020-04-06]. Dostupné z:
http://dx.doi.org.zdroje.vse.cz:2048/10.1111/jmcb.12633
CSERMELY, Ágnes, HAMECZ a István, ORBÁN, Gábor. The inflation targeting regime in Hungary. In: MNB [online]. 2007 [cit. 2020-04-17]. Dostuplné z:
https://www.mnb.hu/letoltes/hi-paper-20070119.pdf
ČNB (2007). Nový přístup ČNB ke sledování inflačních očekávání domácností v České republice. In: ČNB [online]. [cit. 2020-10-15]. Dostupné z:
https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/zpravy-o-inflaci/tematicke-prilohy-a- boxy/Novy-pristup-CNB-ke-sledovani-inflacnich-ocekavani-domacnosti-v-Ceske-republice/
ČNB (2009). Výroční zpráva České národní banky 2009. In: ČNB [online]. [cit.
2020-07-02]. Dostupné z:
https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/o_cnb/.galleries/hospodareni/vyrocni_zpravy/
download/vyrocni_zprava_2009.pdf
ČNB (2010). Výroční zpráva České národní banky 2010. In: ČNB [online]. [cit.
2020-07-02]. Dostupné z:
https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/o_cnb/.galleries/hospodareni/vyrocni_zpravy/
download/vyrocni_zprava_2010.pdf
ČNB (2011). Výroční zpráva České národní banky 2011. In: ČNB [online]. [cit.
2020-07-02]. Dostupné z:
https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/o_cnb/.galleries/hospodareni/vyrocni_zpravy/
download/vyrocni_zprava_2011.pdf
ČNB (2012). Výroční zpráva České národní banky 2012. In: ČNB [online]. [cit.
2020-07-02]. Dostupné z:
https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/o_cnb/.galleries/hospodareni/vyrocni_zpravy/
download/vyrocni_zprava_2012.pdf
ČNB (2013). Výroční zpráva České národní banky 2013. In: ČNB [online]. [cit.
2020-07-02]. Dostupné z:
https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/o_cnb/.galleries/hospodareni/vyrocni_zpravy/
download/vyrocni_zprava_2013.pdf
ČNB (2014). Výroční zpráva České národní banky 2014. In: ČNB [online]. [cit.
2020-07-04]. Dostupné z:
https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/o_cnb/.galleries/hospodareni/vyrocni_zpravy/
download/vyrocni_zprava_2014.pdf
ČNB (2015). Výroční zpráva České národní banky 2015. In: ČNB [online]. [cit.
2020-07-04]. Dostupné z:
https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/o_cnb/.galleries/hospodareni/vyrocni_zpravy/
download/vyrocni_zprava_2015.pdf
ČNB (2016). Výroční zpráva České národní banky 2016. In: ČNB [online]. [cit.
2020-07-04]. Dostupné z:
https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/o_cnb/.galleries/hospodareni/vyrocni_zpravy/
download/vyrocni_zprava_2016.pdf
ČNB (2017). Výroční zpráva České národní banky 2017. In: ČNB [online]. [cit.
2020-07-04]. Dostupné z:
https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/o_cnb/.galleries/hospodareni/vyrocni_zpravy/
download/vyrocni_zprava_2017.pdf
ČNB (2018a). 20 let cílování inflace 1998-2018. In: ČNB [online]. [cit. 2020-04-24].
Dostupné z:
https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/o_cnb/.galleries/publikace/download/fact_she et_cilovani_inflace_A4_CZ_web.pdf
ČNB (2018b). Výroční zpráva České národní banky 2018. In: ČNB [online]. [cit.
2020-07-04]. Dostupné z:
https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/o_cnb/.galleries/hospodareni/vyrocni_zpravy/
download/vyrocni_zprava_2018.pdf
ČNB (2019). Výroční zpráva České národní banky 2019. In: ČNB [online]. [cit.
2020-07-04]. Dostupné z:
https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/o_cnb/.galleries/hospodareni/vyrocni_zpravy/
download/vyrocni_zprava_2019.pdf
ČNB (2020a). Jak se změny úrokových sazeb promítají do ekonomiky? In: ČNB [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/casto-kladene-dotazy/Jak-se-zmeny-urokovych-sazeb-promitaji-do-ekonomiky/
ČNB (2020b). 5. Dopad změn sazeb ČNB do ekonomiky. In: ČNB [online]. [cit.
2020-11-29]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/vzdelavani/menova-politika-clanky/page-00003/
ČNB (2020c). Cílování inflace v ČR. In: ČNB [online]. [cit. 2020-04-07]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/cilovani/
ČNB (2020d). Měnová politika fixního kurzu a cílování peněžní zásoby. In: ČNB [online]. [cit. 2020-04-22]. Dostupné z:
https://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/6_menova_politika_na_ceste_ke_sta ndardu_vyspelych_zemi/5_menova_politika_fixniho_kurzu_a_cilovani_penezni_zas oby/
ČNB (2020e). Jak vzniká prognóza. In: ČNB [online]. [cit. 2020-04-22]. Dostupné z:
https://www.cnb.cz/cs/casto-kladene-dotazy/Jak-vznika-prognoza/
ČNB (2020f). Měnověpolitické nástroje. In: ČNB [online]. [cit. 2020-07-10].
Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/mp-nastroje/#pmr
ČNB (2020g). Devizové kurzy (ke konci měsíce). In: ČNB, Databáze časových řad ARAD [online]. [cit. 2020-10-28]. Dostupné z:
https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_period=1&p_sort=2&p_
des=50&p_sestuid=55931&p_uka=7&p_strid=AECA&p_od=200901&p_do=20191 2&p_lang=CS&p_format=0&p_decsep=%2C
ČNB (2020h). Inflace. In: ČNB [online]. [cit. 2020-10-10]. Dostupné z:
https://www.cnb.cz/cs/statistika/inflace/
ČNB (2020i). Zpráva o inflaci – IV/2020. In: ČNB [online]. [cit. 2020-11-13].
Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/zpravy-o-inflaci/Zprava-o-inflaci-IV-2020/
ČSÚ (2020a). Indexy spotřebitelských cen podle klasifikace COICOP - meziroční index. In: ČSÚ [online]. [cit. 2020-06-30]. Dostupné z:
https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&ds=ds1370&pvo=CEN08B&skupId=43&katalog=317 79&o=false&evo=v1282_%21_CEN-SPO-MEZIR-Q_1&str=v589#fx=0
ČSÚ (2020b). Indexy spotřebitelských cen podle klasifikace ECOICOP - bazický index. In: ČSÚ [online]. [cit. 2020-06-30]. Dostupné z:
https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&pvo=CEN083A&skupId=2218&z=T&f=TABULKA&katalog=31779&pvo=
CEN083A&evo=v2504_!_CEN-SPO-BAZIC2015-EM_1
ČSÚ (2020c). Inflace – druhy, definice, tabulky. In: ČSÚ [online]. [cit. 2020-10-10].
Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/mira_inflace
EUROSTAT (2020a). Employment and aktivity by sex and age – annual data. In:
EUROSTAT [online]. [cit. 2020-10-30]. Dostupné z:
https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do
EUROSTAT (2020b). Europe 2020 – Overview. In: EUROSTAT [online]. [cit.
2020-10-30]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/web/europe-2020-indicators
EUROSTAT (2020c). HICP methodology. In: EUROSTAT [online]. [cit. 2020-10-20]. Dostupné z:
https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=HICP_methodology
EUROSTAT (2020d). Database – Harmonised index of Consumer prices (HICP).
In: EUROSTAT [online]. [cit. 2020-10-20]. Dostupné z:
https://ec.europa.eu/eurostat/web/hicp/data/database
Federal Reserve Economic Data. 2020. Crude Oil Prices: Brent – Europe. In:
Federal Reserve Bank of St. Louis Economic Research [online]. [cit. 2020-11-01].
Dostupné z: https://fred.stlouisfed.org/series/DCOILBRENTEU#0
GÁBRIEL, Péter, RARIGA, Judit a VÁRHEGYI, Judit. Inflation Expectations in Hungary. In: MNB Occasional Papers 113. [online]. 2014, [cit. 2020-10-20].
Dostuplné z: https://www.mnb.hu/letoltes/gabrielrarigavarhegyi-op-en.pdf HORSKÁ, H. Inflation targeting in Poland (a comparation with the Czech Republic). In: Prague Economic Papers, 11(3). [online]. 2002, [cit. 2020-04-17].
Dostuplné z: 10.18267/j.pep.196
JAHAN, Sarwat. Inflation Targeting: Holding the Line. [online]. 2017, [cit. 2020-04-01]. Dostupné z: https://www.imf.org/external/pubs/ft/fandd/basics/pdf/jahpan-inflation-targeting.pdf
JONÁŠ, Jiří a MISHKIN, Frederic S. Inflation Targeting in Transition Countries:
Experience and Prospects. NBER Working Paper Series [online]. 2003, [cit. 2020-04-18]. Dostupné z: http://dx.doi.org.zdroje.vse.cz:2048/10.3386/w9667
MAREK, David. Zkušenosti zemí uplatňujících strategii cílování inflace. In: Finance a úvěr, 50, 2000, č. 5. [online]. [cit. 2020-04-22]. Dostupné z: https://kramerius-
vs.nkp.cz/view/uuid:b6189ad0-e9e1-11e9-a329-005056827e51?page=uuid:100edb30-e9f1-11e9-a329-005056827e51
MISHKIN, Frederic S. a SCHMIDT-HEBBEL, Klaus. Does Inflation make a
difference? National Bureau of Economic Research [online]. 2007, [cit. 2020-03-07].
Dostupné z: 10.18267/j.pep.196
MNB (2008). Annual Report 2008. In: MNB [online]. [cit. 2020-10-30]. Dostupné z:
https://www.mnb.hu/letoltes/annual-report-2008.pdf
MNB (2009). Annual Report 2009. In: MNB [online]. [cit. 2020-08-22]. Dostupné z:
https://www.mnb.hu/letoltes/annual-report-2009.pdf
MNB (2010). Annual Report 2010. In: MNB [online]. [cit. 2020-08-22]. Dostupné z:
https://www.mnb.hu/letoltes/eves-jelentes-2010-en.pdf
MNB (2011). Annual Report 2011. In: MNB [online]. [cit. 2020-08-22]. Dostupné z:
https://www.mnb.hu/letoltes/eves-jelentes-2011-en.pdf
MNB (2012). Annual Report 2012. In: MNB [online]. [cit. 2020-09-10]. Dostupné z:
https://www.mnb.hu/letoltes/eves-jelentes-2012-en-1.pdf
MNB (2013). Annual Report 2013. In: MNB [online]. [cit. 2020-09-16]. Dostupné z:
https://www.mnb.hu/letoltes/mnb-annualreport-2013-eng-final.pdf
MNB (2014). Annual Report 2014. In: MNB [online]. [cit. 2020-09-16]. Dostupné z:
https://www.mnb.hu/letoltes/mnb-annual-report-2014.pdf
MNB (2015). Annual Report 2015. In: MNB [online]. [cit. 2020-09-26]. Dostupné z:
https://www.mnb.hu/letoltes/mnb-annual-report-2015.pdf
MNB (2016). Annual Report 2016. In: MNB [online]. [cit. 2020-09-26]. Dostupné z:
https://www.mnb.hu/letoltes/mnb-annual-report-2016.pdf
MNB (2017). Annual Report 2017. In: MNB [online]. [cit. 2020-09-26]. Dostupné z:
https://www.mnb.hu/letoltes/mnb-annual-report-2017-digitalis.pdf
MNB (2018). Annual Report 2018. In: MNB [online]. [cit. 2020-09-26]. Dostupné z:
https://www.mnb.hu/letoltes/mnb-annual-report-2018.pdf
MNB (2019). Annual Report 2019. In: MNB [online]. [cit. 2020-09-26]. Dostupné z:
https://www.mnb.hu/letoltes/mnb-annual-report-2019-final.pdf
MNB (2020a). Inflation Targeting. In: MNB [online]. [cit. 2020-04-18]. Dostupné z:
https://www.mnb.hu/en/monetary-policy/monetary-policy-framework/inflation-targeting
MNB (2020b). Monetary Policy instruments. In: MNB [online]. [cit. 2020-07-10].
Dostupné z: https://www.mnb.hu/en/monetary-policy/monetary-policy-instruments
MNB (2020c). VI. Prices. In: MNB [online]. [cit. 2020-07-10]. Dostupné z:
https://www.mnb.hu/en/statistics/statistical-data-and-information/statistical-time-series/vi-prices
MNB (2020d). II. Data related to monetary policy instruments. In: MNB [online].
[cit. 2020-07-10]. Dostupné z: https://www.mnb.hu/en/statistics/statistical-data-and-information/statistical-time-series/ii-data-related-to-monetary-policy-instruments MNB (2020e). Exchange rates. In: MNB [online]. [cit. 2020-10-28]. Dostupné z:
https://www.mnb.hu/en/arfolyam-lekerdezes
MNB (2020f). 26. 03. 2020. Inflation Report (March 2020). In: MNB [online]. [cit.
2020-10-10]. Dostupné z: https://www.mnb.hu/en/publications/reports/inflation-report/26-03-2020-inflation-report-march-2020
MNB (2020g). 24. 09. 2020. Inflation Report (September 2020). In: MNB [online].
[cit. 2020-11-12]. Dostupné z: https://www.mnb.hu/en/publications/reports/inflation-report/24-09-2020-inflation-report-september-2020
MONETARY POLICY COUNCIL. Medium-Term Strategy of Monetary Policy (1999 – 2003). In: NBP [online]. 1998, [cit. 2020-04-18]. Dostupné z:
https://www.nbp.pl/en/publikacje/o_polityce_pienieznej/strategia.pdf
NBP (2005a). Structural Econometric Models in Forecasting Inflation at the
National Bank of Poland. In: NBP. MATERIAŁY I STUDIA Paper No. 31 [online].
[cit. 2020-04-24]. Dostupné z:
https://www.nbp.pl/publikacje/materialy_i_studia/31_en.pdf
NBP (2005b). ECMOD. Model of the Polish Economy. In: NBP. MATERIAŁY I STUDIA Paper No. 36 [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné z:
https://www.nbp.pl/publikacje/materialy_i_studia/36_en.pdf
NBP (2009). The new macroeconometric model of the Polish economy. In: NBP.
NATIONAL BANK OF POLAND WORKING PAPER No. 32 [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné z:
https://www.nbp.pl/polityka_pieniezna/dokumenty/raport_o_inflacji/new_macroecon ometric_model_2009_06_24.pdf
NBP (2010). Annual Report 2009. In: NBP [online]. [cit. 2020-07-10]. Dostupné z:
https://www.nbp.pl/en/publikacje/r_roczny/rocznik2009_en.pdf
NBP (2011a). Annual Report 2010. In: NBP [online]. [cit. 2020-07-12]. Dostupné z:
https://www.nbp.pl/en/publikacje/r_roczny/rocznik2010_en.pdf
NBP (2011b). Inflation Report November 2011. In: NBP [online]. [cit. 2020-10-30].
Dostupné z:
https://www.nbp.pl/en/publikacje/raport_inflacja/iraport_november2011.pdf NBP (2012). Annual Report 2011. In: NBP [online]. [cit. 2020-07-12]. Dostupné z:
https://www.nbp.pl/en/publikacje/r_roczny/rocznik2011_en.pdf
NBP (2013). Annual Report 2012. In: NBP [online]. [cit. 2020-07-12]. Dostupné z:
https://www.nbp.pl/en/publikacje/r_roczny/rocznik2012_en.pdf
NBP (2014). Annual Report 2013. In: NBP [online]. [cit. 2020-07-15]. Dostupné z:
https://www.nbp.pl/en/publikacje/r_roczny/rocznik2013_en.pdf
NBP (2015). Annual Report 2014. In: NBP [online]. [cit. 2020-07-15]. Dostupné z:
https://www.nbp.pl/en/publikacje/r_roczny/rocznik2014_en.pdf
NBP (2016). Annual Report 2015. In: NBP [online]. [cit. 2020-07-16]. Dostupné z:
https://www.nbp.pl/en/publikacje/r_roczny/rocznik2015_en.pdf
NBP (2017). Annual Report 2016. In: NBP [online]. [cit. 2020-07-16]. Dostupné z:
https://www.nbp.pl/en/publikacje/r_roczny/rocznik2016_en.pdf
NBP (2018). Annual Report 2017. In: NBP [online]. [cit. 2020-07-16]. Dostupné z:
https://www.nbp.pl/en/publikacje/r_roczny/rocznik2017_en.pdf
NBP (2019a). Annual Report 2018. In: NBP [online]. [cit. 2020-07-17]. Dostupné z:
https://www.nbp.pl/en/publikacje/r_roczny/rocznik2018_en.pdf
NBP (2019b). Annual Report 2019. In: NBP [online]. [cit. 2020-07-17]. Dostupné z:
https://www.nbp.pl/en/publikacje/raport_inflacja/iraport_november2019.pdf
NBP (2020a). Monetary Policy. In: NBP [online]. [cit. 2020-07-10]. Dostupné z:
https://www.nbp.pl/homen.aspx?f=/en/onbp/informacje/polityka_pieniezna.html NBP (2020b). Statistics – core inflation. In: NBP [online]. [cit. 2020-07-10].
Dostupné z: https://www.nbp.pl/homen.aspx?f=/en/statystyka/core.html
NBP (2020c). Statistics – instruments. In: NBP [online]. [cit. 2020-07-10]. Dostupné z: https://www.nbp.pl/homen.aspx?f=en/statystyka/instrumenty/instrumenty.html NBP (2020d). Statistics – Exchange rates. In: NBP [online]. [cit. 2020-10-28].
Dostupné z: https://www.nbp.pl/homen.aspx?f=/kursy/kursyen.htm
NBP (2020e). Statistics – Inflation expectations and forecasts. In: NBP [online]. [cit.
2020-10-10]. Dostupné z:
https://www.nbp.pl/homen.aspx?f=/en/statystyka/expectations.html
NBP (2020f). Inflation and GDP Projection – November 2020. In: NBP [online].
[cit. 2020-11-12]. Dostupné z:
https://www.nbp.pl/homen.aspx?f=/en/publikacje/raport_inflacja/projekcja_inflacji.h tml
NIEDŹWIEDZIŃSKA, Joana et al. Three decades of inflation targeting. 2019a. In:
NBP Working Paper No. 314 [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné z:
https://www.nbp.pl/publikacje/materialy_i_studia/314_en.pdf
OECD (2010). OECD Economic Surveys: Hungary 2010. February 2010 [online].
[cit. 2020-06-26]. Dostupné z:
https://www-oecd-ilibrary-org.zdroje.vse.cz/economics/oecd-economic-surveys-hungary-2010_eco_surveys-hun-2010-en
OECD (2012). OECD Economic Surveys: Poland 2012. March 2012 [online].
[cit. 2020-06-26]. Dostupné z:
https://www-oecd-ilibrary-org.zdroje.vse.cz/economics/oecd-economic-surveys-poland-2012_eco_surveys-pol-2012-en
OECD (2014). OECD Economic Surveys: Czech republic 2014. March 2014 [online]. [cit. 2020-06-26]. Dostupné z: