Centrální banky využívají úrokové sazby pro ovlivnění vývoje inflace, jelikož udávají záměry a cíle centrální banky, a jejich změny ovlivňují jak výši úrokových sazeb pro obchody mezi komerčními bankami, tak i výši úrokových sazeb stanovovaných komerčními bankami pro obchody s klienty.
I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18 I/19
-2,0
Mezi srovnávanými zeměmi jsou značné rozdíly v nastavením úrokových sazeb.
Nejvyšší úrokové sazby mělo Maďarsko a Polsko a odlišovaly se i v trendu vývoje.
V případě Maďarska a Polska vystřídal postupný trend snižování sazeb dočasné zvýšení mezi lety 2010 – 2012, poté se sazby opět snižovaly. U České republiky docházelo ke snižování až do roku 2012, kdy se sazby dostaly na tzv. technickou nulu a od roku 2017, jako jediná ze srovnávaných zemí, začala ČNB sazby opět zvyšovat. Je tedy poměrně zajímavé, že ke snížení úrokových sazeb až k nulovým hodnotám přistoupila pouze Česká republika.
Česká republika
ČNB rychle reagovala na vývoj ekonomiky v krizi a rozhodla se pro další snižování úrokových sazeb v roce 2009. Sníženy byly celkem ve čtyřech krocích, 2T repo sazba byla snížena z 2,25 % na 1,00 %. Dále byla snižována i diskontní a lombardní sazba. (ČNB, 2009)
Po celý rok 2010 zůstávaly zahraniční i domácí inflační tlaky utlumené, a proto ČNB přikročila v květnu k dalšímu snížení 2T repo sazby, z 1,00 % na 0,75 %.
Lombardní sazba byla také snížena o 0,25 %, v souladu s pohybem repo sazby, na hodnotu 1,75 %. (ČNB, 2010) Díky nízkým inflačním rizikům zůstaly takto nastavené sazby beze změny po celý rok 2011 a jejich plánované zvyšování se dle prognóz postupně odsouvalo do dalších let.
V roce 2012 se dle zhoršení vývoje zahraniční i domácí ekonomiky a především kvůli klesajícím poptávkovým inflačním tlakům, rozhodla ČNB snížit úrokové sazby. Hlavní úroková sazba byla snížena celkem ve třech krocích až na technickou nulu 0,05 %, což byla historicky nejnižší hodnota a na stejnou hodnotu byla snížena i diskontní sazba. Lombardní sazba byla snížena o 0,25 %. Na této hodnotě se dle Bankovní rady ČNB měly sazby držet v delším horizontu, a to do té doby, než dojde k výraznému nárůstu inflačních tlaků. ČNB současně oznamovala, že je v případě potřeby připravena využít jiné nástroje měnové politiky. (ČNB, 2012) Na těchto hodnotách zůstaly sazby s ohledem na vývoj ekonomiky beze změny až do roku 2017.
V roce 2017 umožnilo plnění inflačního cíle ČNB opustit nízké hodnoty úrokových sazeb a ČNB se tak stala první centrální bankou v Evropě, která přikročila
ke zvýšení úrokové sazby. Hlavní 2T repo sazba byla zvýšena celkem dvakrát až na 0,5 % a lombardní sazba na 1 %. Diskontní sazba zůstala nezměněna. (ČNB, 2017)
ČNB reagovala na zvyšující se inflační tlaky v roce 2018 postupným zvyšováním měnově-politických úrokových sazeb. 2T repo sazba spolu s lombardní sazbou byly zvýšeny celkem pětkrát. 2T repo sazba byla zvýšena na 1,75 % a lombardní sazba na 2,75 %. Zároveň byla i třikrát zvýšena diskontní sazba, a to až na 0,75 %. Tímto zvýšením ČNB obnovila standardní rozpětí mezi sazbami na úrovni 1 %. (ČNB, 2018b)
I v roce 2019 musela bankovní rada ČNB kvůli přetrvávajícím vysokým inflačním tlakům přikročit ke zvýšení úrokových sazeb. 2T repo sazba se zvýšila na 2 %, lombardní sazba na 3 % a diskontní sazba na 1 %. (ČNB, 2019)
Graf 7 Vývoj úrokových sazeb ČNB
Zdroj: ARAD ČNB (2020), vlastní zpracování
Polsko
Rada pro měnovou politiku v roce 2009 pokračovala s uvolňováním měnové politiky a celkem čtyřikrát snížila klíčové úrokové sazby NBP. Referenční, lombardní i depozitní sazba byla nižší o 150 bazických bodů oproti roku 2008. (NBP, 2010) Nastavení sazeb pak NBP zachovala po celý rok 2010.
V roce 2011 zvýšila rada pro měnovou politiku úrokové sazby celkem čtyřikrát o 0,25 % a referenční sazba byla na konci roku ve výši 4,50 %. (NBP, 2012)
0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5
III.09 VIII.09 I.10 VI.10 XI.10 IV.11 IX.11 II.12 VII.12 XII.12 V.13 X.13 III.14 VIII.14 I.15 VI.15 XI.15 IV.16 IX.16 II.17 VII.17 XII.17 V.18 X.18 III.19 VIII.19
Úrokové sazby (%)
Období
Referenční sazba Diskontní sazba Lombardní sazba
V květnu 2012 se úrokové sazby zvýšily o dalších 0,25 %, avšak v důsledku výrazného oslabení hospodářského růstu v druhé polovině roku byly sazby opět sníženy. Referenční sazba tak byla nižší než v předchozím roce a činila 4,25 %.
(NBP, 2013)
V důsledku nízkého hospodářského růstu a prudkého poklesu inflace pokračovalo uvolňování měnové politiky a v roce 2013 se úrokové sazby šestkrát snížily, celkově o 1,75 %. (NBP, 2014)
Po zohlednění okolností, které nastaly při vývoji inflace v roce 2014, se Rada pro měnovou politiku v druhé polovině roku rozhodla pro snížení referenční sazby na 2 %. (NBP, 2015)
V roce 2015 pokračovalo kvůli deflačnímu vývoji snižování úrokových sazeb.
Sazby poklesly o 0,50 % a pohybovaly se na historických minimech. NBP při rozhodování zohlednila vnější povahu zdrojů deflace, dobré hospodářské podmínky v domácí ekonomice, kde docházelo k růstu reálného HDP, a zlepšující se situaci na trhu práce. (NBP, 2016) Od března 2015 udržuje NBP úrokové sazby na stejné hodnotě.
Graf 8 Vývoj úrokových sazeb NBP
Zdroj: NBP (2020c), vlastní zpracování 0,00
1,00 2,00 3,00 4,00 5,00 6,00 7,00
I.09 V.09 IX.09 I.10 V.10 IX.10 I.11 V.11 IX.11 I.12 V.12 IX.12 I.13 V.13 IX.13 I.14 V.14 IX.14 I.15 V.15 IX.15 I.16 V.16 IX.16 I.17 V.17 IX.17 I.18 V.18 IX.18 I.19 V.19 IX.19
Úrokové sazby (%)
Období
Referenční sazba Diskontní sazba Lombardní sazba
Maďarsko
Hodnoty maďarských úrokových sazeb byly na začátku sledovaného období oproti srovnávaným zemím jedny z nejvyšších, což se odráželo i ve vyšší míře inflace. Avšak obdobně jako v České republice a v Polsku, tak i v Maďarsku pokračoval po roce 2009 cyklus snižování úrokových sazeb. Tento cyklus započal v říjnu roku 2008 a byl zapotřebí z důvodu nezlepšujícího se globálního ekonomického výhledu.
V roce 2009 se sazby měnily celkem šestkrát. Snižování započalo v červenci, kdy se snížily o 1 %, a pokračovalo až do listopadu, přičemž se každý měsíc snižovaly o 0,5 %, na konečných 6,25 %. (MNB, 2009)
V první polovině roku 2010 ekonomická recese a potřeba dezinflačního období inspirovala radu pro měnovou politiku k dalšímu snížení sazeb na výsledných 5,50 %. Avšak již koncem roku došlo k jejich zvýšení, které bylo podníceno proinflačními riziky, a základní referenční sazba se zvýšila na 5,75 %. (MNB, 2010)
Růst sazeb pokračoval i v roce 2011, a to celkem třikrát. Rada pro měnovou politiku to odůvodňovala trvale vysokou inflací, přičemž zvýšení základní sazby mělo zmírnit inflační rizika a udržení úrovně základní sazby po delší dobu mělo zajistit dosažení inflačního cíle do konce roku 2012. Základní sazba se koncem prosince zvýšila až na 7 %. (MNB, 2011)
I přes to, že se výrazně zlepšilo vnímání domácích finančních aktiv a zvýšila se i chuť k riziku na globálním trhu, tak v důsledku slabé domácí poptávky se Rada pro měnovou politiku rozhodla v roce 2012 zahájit cyklus snižování úrokových sazeb.
Začala v září a do konce roku snížila základní sazbu až na 5,75 %. Dále zveřejňovala, že úrokové sazby se budou nadále snižovat v případě, že prostředí finančního trhu zůstane stabilní a inflačního cíle bude možné dosáhnout v horizontu měnové politiky. (MNB, 2012)
V roce 2013 pokračovala Rada pro měnovou politiku v cyklu snižování úrokových sazeb. Sazby se snižovaly každý měsíc, do července o 0,25 % a poté od srpna o 0,20 %. Do konce roku klesla základní úroková sazba na 3 %. (MNB, 2013)
V roce 2014 se kvůli deflaci opět snižovaly úrokové sazby. Rada pro měnovou politiku se proto rozhodla také z důvodu stálých utlumených inflačních tlaků,
geopolitických konfliktů a poklesem cen ropy. V červenci snížila referenční sazbu na historicky nejnižší úroveň 2,10 %. (MNB, 2014)
Po vyhodnocení inflačního a makroekonomického vývoje bylo v březnu 2015 opět zahájeno snižování úrokových sazeb. Základní úroková sazba byla postupně snížena až na 1,35 %. Pokles sazeb byl odůvodňován zejména kvůli nízkým inflačním očekáváním, nízkým cenám komodit a inflací, která byla hluboko pod cílem. (MNB, 2015)
Od března 2016 dochází k dalšímu snižování úrokových sazeb. Od května byla základní referenční sazba snížena na hodnotu 0,90 %. (MNB, 2015) Kromě diskontní sazby, kterou MNB v roce 2019 zvýšila o 0,10 % na – 0,05 %, udržovala klíčové úrokové sazby na nezměněné úrovni až do konce sledovaného období.
Graf 9 Vývoj úrokových sazeb MNB
Zdroj: MNB (2020d), vlastní zpracování