Č LENĚNÍ POVINNOSTÍ DLE ČSSZ

49 a. Starobní důchod

Důchod poskytovaný za účelem hmotného zabezpečení ve stáří je upraven v § 28 a násl.

ZDP. Pro výplatu je nutné dosažení důchodového věku a náležitá doba účasti na důchodovém pojištění. V tomto ohledu má zaměstnavatel pravidelné povinnosti vypočítávat měsíční pojistné a včas jej odvést, zároveň evidovat roční pojistné, vydávat zaměstnanci ELDP (viz dále) a odesílat jej plátci důchodu, veškerá data archivovat včetně výluk z pracovní doby zaměstnance, jako například dny neplaceného volna. Detailněji jsou evidenční povinnosti zaměstnavatele rozebrány v části 4.3. Členění povinností dle ČSSZ.

b. Invalidní důchod

Důchod při omezení či celkové ztrátě schopnosti pracovat je upraven v § 38 a násl. ZDP.

Nárok vzniká, nastane-li sociální událost, která způsobí újmu na zdraví zaměstnance tak podstatnou, že zdravotně ovlivňuje schopnost zaměstnance pracovat. Pokles pracovní schopnosti je odstupňován a může mít podobu částečného poklesu ve formě lehčí invalidity či až postupně k takovému stupni invalidity, kdy je schopnost pracovat omezena zcela.⁷⁸

c. Vdovský/vdovecký důchod

Důchod při ztrátě živitele je upraven v § 49 a násl. ZDP. Nárok vzniká, nastane-li sociální událost spočívající ve smrti manžela či manželky; v případě úmrtí druha či družky nebo registrovaného partnera či registrované partnerky nárok nevzniká. Důchod náleží po dobu 1 roku od smrti manžela/manželky, dále náleží jen při splnění specifických zákonných podmínek.

d. Sirotčí důchod

Důchod pří ztrátě živitele nezaopatřeného dítěte je upraven v § 52 a násl. ZDP. Nárok vzniká, nastane-li sociální událost spočívající ve smrti rodiče, osvojitele nebo osoby, která převzala dítě do péče na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče jiné osoby.

50

zaměstnavatelů jsou upraveny v § 35a až § 42 a § 83 odst. 2 ZOPSZ a jsou jimi vedení záznamů o rozhodných skutečnostech, včasné hlášení změn ve skutečnostech a údajích, vedení podkladové evidence, podávání hlášení o zaměstnání starobních důchodců, potvrzování údajů na žádost zaměstnance, archivace záznamů, vedení ELDP a jejich předkládání plátcům důchodu, kooperace s orgány SZ. Na vyplácení důchodů se přímo finančně ani administrativně nepodílí.

4.3.1. Evidenční povinnosti

a. Evidenční a ohlašovací povinnosti

Vzhledem k délce ekonomicky aktivního období zaměstnance je třeba pečlivě vést potřebné záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového pojištění, vést a předkládat je příslušným orgánům SZ, včetně ohlašování veškerých změn ve skutečnostech rozhodných pro nárok na dávku⁸⁰ a nahlašovat rozhodné údaje do registru pojištěnců, a to ve lhůtě 8 dnů od rozhodné skutečnosti. V registru pojištěnců účastných na důchodovém pojištění jsou vedeny informace stanovené v § 16c ZOPSZ, registr vede a spravuje ČSSZ, informace jsou do registru ukládány na základě obdržené přihlášky zaměstnance do registru, který zasílá zaměstnavatel po nástupu nového zaměstnance do zaměstnání, nebo jím ohlašuje případné změny a opravy těchto údajů. Více o registru pojištěnců a sdílení údajů v rámci důchodového a nemocenského pojištění viz. část 3.2.2. b. Přihlášení zaměstnance do registru.

Zaměstnavatel vede evidenci údajů pro účely důchodového pojištění dle

§ 37 odst. 1 ZOPSZ. Evidence musí obsahovat osobní údaje o zaměstnanci, údaje o zaměstnání (vznik a skončení pracovního poměru nebo jiného vztahu k zaměstnavateli, který zakládá účast na důchodovém pojištění), údaje související s prováděním důchodového pojištění (například byl-li občan účasten důchodového pojištění v cizině a zaměstnavatel je jeho prvním zaměstnavatelem po skončení této účasti, vyměřovací základ pojištěnce pro stanovení pojistného na důchodové pojištění za příslušná rozhodná období), informace o proběhlých odůvodněných absencích (například dobu DPN, dobu ošetřování, dobu poskytování dlouhodobé péče, dobu otcovské poporodní péče, dobu pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci), dále záznamy, zda již občan pobírá důchod a k tomu relevantní informace dle §37 odst. 1 písm. g) ZOPSZ, a v neposlední řadě dobu vojenské činné služby, nejde-li o vojáky z povolání.

Zaměstnanec je povinen sdělit zaměstnavateli své rodné číslo jako vlastní identifikační údaj, v jehož prospěch jsou povinnosti zaměstnavatele v rámci důchodového pojištění plněny a

80 Dle § 35a ZOPSZ.

51

pod kterým vede zaměstnance v evidenci i ČSSZ. Povinností zaměstnance je sdělit zaměstnavateli rodné číslo, jakož i ostatní údaje, jež jsou nutné pro vedení evidence. Pokud zaměstnanec odmítá dané údaje sdělit, zaměstnavatel ho poučí, že sdělení údajů je nutné pro provádění důchodového pojištění, a že je povinností zaměstnance tyto údaje sdělit dle § 51 odst.

2 ZOPSZ.

Dále zaměstnavatel vede evidenci záznamů o náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (po návratu do zaměstnání po utrpěném úrazu nebo nemoci z povolání – údaj je nezbytný při přiznání a stanovení výše dávky důchodu) a o dobách uvedených v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a), d) a e) ZDP. Zaměstnavatel také vede evidenci informací o poživatelích starobních důchodů dle § 37 odst. 1 písm. g) ZOPSZ, záznam, zda občan pobírá starobní důchod přiznaný podle § 31 ZDP – tedy starobní důchod přiznaný před dosažením důchodového věku, kdo jej vyplácí, datum vzniku nároku na tento důchod, popřípadě číslo rozhodnutí o jeho přiznání, jde-li o poživatele důchodu vypláceného jinými plátci důchodu než ČSSZ. Sdělování těchto údajů bývá problematické, jelikož mnohé z informací starobní důchodce neví, nebo se zdráhá je poskytnout. Zaměstnavatel ovšem dané informace potřebuje k plnění dalších mu stanovených povinností (například ohlašování zaměstnávání důchodců), nelze se tedy spokojit s tím, že starobní důchodce informace nedodá.

Od 1. 10. 2016 má zaměstnavatel zaměstnávající horníky povinnost vést zvláštní evidenci pro horníky pracující v hlubinných dolech a vést zde seznam zaměstnaných horníků, evidenci o směnách, v nichž bylo zaměstnání v hlubinném hornictví po převážnou část směny vykonáváno pod zemí v hlubinných dolech, název povolání, které vykonává zaměstnanec v zaměstnání v hlubinném hornictví, a popisy pracovních činností, které vykonává zaměstnanec v těchto povoláních a záznam o dni dosažení nejvyšší přípustné expozice.

Způsob a forma vedení evidence není zákonem stanovena – zda probíhá na mzdových listech, v osobních spisech, či vedení záznamů v elektronické evidenci, prostřednictvím různých aplikací pro vedení dat zaměstnanců, docházek zaměstnanců, před vyplňování daných formulářů – ovšem za předpokladu, že daný systém umožňuje zpřístupnění pověřeným zaměstnancům OSSZ provádějícím kontrolu plnění úkolů zaměstnavatele.

Zároveň zaměstnavatel potvrzuje některé údaje z evidence na žádost zaměstnance nebo OSSZ dle § 42 ZOPSZ, například potvrzení o době trvání zaměstnání v kalendářním roce, kdy byl nemocensky nebo důchodově pojištěn – typické pro osoby, které jsou zároveň zaměstnané a provozují jinou činnost jako osoby samostatně výdělečně činné.

52

b. Povinnost úschovy záznamů po stanovenou dobu

Zaměstnavatel má povinnost dle § 35a a násl. ZOPSZ uchovávat záznamy potřebné pro účely důchodového pojištění. Konkrétně je povinen uchovávat stejnopisy evidenčních listů důchodového pojištění vyhotovených v kalendářním roce, kterého se týkají po dobu 3 kalendářních let po roce, ve kterém byly vystaveny, dále záznamy o skutečnostech vedených v evidenci dle § 37 ZOPSZ (výčet těchto údajů je uveden v části 4.3.1. písm. a.) včetně informace, jde-li o poživatele starobního nebo invalidního důchodu. Mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění se uchovávají po dobu 30 kalendářních let následujících po roce, kterého se záznamy týkají; v případě poživatelů starobního důchodu se lhůta ohledně uchovávání mzdových listů a účetních záznamů zkracuje na 10 let následujících po roce, kterého se týkají.

Povinnost úschovy dále pokračuje i po zániku zaměstnavatele; úschovu relevantních údajů a dalších dokladů je zaměstnavatel povinen zajistit po dobu uvedenou v předchozím odstavci, včetně písemného oznámení OSSZ, kde jsou tyto informace fyzicky uloženy.

Jak již bylo řečeno k úschově relevantních (a řádně vymezených) informací zaměstnavatelem v nemocenském pojištění, tak i v případě stanovení této povinnosti v důchodovém pojištění se nejedná o samoúčelnou povinnost. Význam spočívá v zálohování dat, aby nedošlo k negativním dopadům v případě jejich ztráty, ať již z objektivních příčin, či zaviněním konkrétního nedůsledného zaměstnavatele. Spočívají také v kontrolní funkci (v případě odlišnosti dat), aby bylo možné dohledat pramen dané informace v dokladech povinně uchovávaných po stanovenou dobu, zaměstnavatelé jsou povinni na výzvu orgánů sociálního zabezpečení podat hlášení a předložit záznamy ke kontrole či ověření informací.

4.3.2. Hlášení o zaměstnávání důchodců

Zaměstnavatel má povinnost ohlásit (prostřednictvím předepsaného tiskopisu „Hlášení o zaměstnání poživatele předčasného starobního důchodu“) orgánu sociálního zabezpečení, který vyplácí důchod, vstoupí-li k němu do zaměstnání poživatel starobního důchodu přiznaného podle § 31 ZDP, tedy předčasného starobního důchodu, pokud poživatel tohoto důchodu nesplňuje podmínky pro výplatu⁸¹ tohoto důchodu při výkonu výdělečné činnosti.

Pokud je tato pracovní činnost vykonávána v období do dosažení důchodového věku, nenáleží tomuto zaměstnanci ve stejnou dobu výplata důchodu, byl by tím zcela popírán účel vyplácení této dávky. Hlášení musí obsahovat identifikační údaje zaměstnance včetně rodného čísla, pod kterým je vyplácena dávka důchodového pojištění, místo trvalého pobytu zaměstnance, číslo

81 Dle § 37 ZDP – výplata starobního důchodu.

53

rozhodnutí o přiznání důchodu, den nástupu do zaměstnání, případně den, kdy nastala jiná skutečnost zakládající ohlašovací povinnost.

Zaměstnavatel má povinnost odeslat hlášení orgánu, který je příslušný rozhodovat o dávce, odeslaným hlášením obsahujícím i podpis starobního důchodce je splněna i ohlašovací povinnost důchodce. Hlášení týkající se poživatelů důchodů vyplácených orgány ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti, je zaměstnavatel povinen odeslat tomu orgánu, který vyplácí důchod.

V případě, že nelze zároveň pobírat mzdu a dávku předčasného důchodu, je vyplácení této dávky přerušeno – což je hlavním účelem tohoto hlášení, předejít tomu, aby ekonomicky aktivní pracující osoba nepobírala zároveň mzdu a starobní důchod. Zaviní-li zaměstnavatel nesprávným hlášením nebo jeho opomenutím, že dávka byla poskytnuta neprávem nebo ve vyšší míře, než náležela, je zaměstnavatel povinen nahradit neprávem vyplacené částky.

Tiskopis Hlášení o zaměstnávání poživatele předčasného starobního důchodu

54

4.3.3. Povinnost vyhotovovat a předkládat evidenční listy důchodového pojištění

Zaměstnavatel má povinnost předkládat⁸² stanoveným způsobem příslušným orgánům SZ evidenční listy důchodového pojištění a pravidelně poskytovat informace o rozhodných pojistných dobách v důchodovém pojištění a stanovení vyměřovacího základu svých zaměstnanců. Smyslem této povinnosti je ochrana zaměstnanců, kteří by se bez tohoto dokladu ocitli v důkazní nouzi prokazování účasti na důchodovém pojištění, pokud by zaměstnavatel řádně neplnil tuto povinnost, a celkově ovlivňuje nárok na dávku důchodového pojištění a její výši. Zaměstnavatel vede ELDP pro každou osobu účastnou důchodového pojištění za kalendářní rok⁸³, příp. jeho část, došlo-li k zahájení výdělečné činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění, nebo k jejímu ukončení v průběhu kalendářního roku.

Evidenční list je soubor standardizovaných informací vedených na standardizovaném tiskopisu vydaném orgány SZ pro každého jednotlivého zaměstnance za jednotlivý kalendářní rok, tedy od 1. ledna (nebo později, pokud v daném roce vznikla účast zaměstnance na důchodovém pojištění u nového zaměstnavatele) do 31. prosince daného kalendářního roku (nebo dříve, pokud v daném roce zanikla účast zaměstnance na důchodovém pojištění).⁸⁴ Do evidenčního listu se zapisují po účetní uzávěrce (závěrce mzdových listů) nejpozději do 30. 4. následujícího kalendářního roku: identifikační údaje zaměstnavatele, jméno, poslední příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození, místo trvalého pobytu a rodné číslo občana, druh výdělečné činnosti, doba účasti na důchodovém pojištění, doba důchodového pojištění, vyměřovací základ pro pojistné na SZ a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, vyloučené doby dle § 16 odst. 4 písm. a), d) a j) ZDP. K jeho správnému vyplňování vytvořila ČSSZ metodickou pomůcku pro vyplňování ELDP⁸⁵ a všeobecné zásady pro vyplňování ELDP.⁸⁶

Zaměstnavatel je povinen vyhotovit dva stejnopisy evidenčního listu s nutnými údaji – jeden je povinen předložit občanovi k podpisu a založit do své evidence a druhý, který opatří

82 Dle § 39 ZOPSZ – předkládání evidenčního listu.

83 Tato povinnost se standardizovala od 1. 4. 2004 – předkládání ELDP na každoroční bázi a vedení ELDP v individuální složce zaměstnance na straně OSSZ. Vzhledem k předchozímu zvyku zůstat u jednoho zaměstnavatele pracovat celou ekonomicky aktivní část života, byl evidenční list zakládán na začátku zaměstnání a zaměstnavatelé si je zpravidla ponechávali po celou dobu trvání zaměstnání, evidenční listy se následně po skončení zaměstnání předávaly ČSSZ. Stanovení každoročního vyhotovování umožňuje větší přehlednost a jistotu správně zpracovaných dat.

84 § 38 a násl. ZOPSZ.

85 Metodická pomůcka pro vyplňování ELDP je platná pro období od 1. 1. 2014, aktualizované podle právního stavu k 7. 2. 2022 je dostupná dne 15. 9. 2022 z

https://eportal.cssz.cz/documents/20122/35802/ELDP_2012_metod_pomucka_od_1_1_2014.pdf/32934e56-0d1e-3152-5b36-21da09d73234?t=1646034543553

86 Dostupné dne 15. 9. 2022 z

https://eportal.cssz.cz/documents/20122/35802/ELDP_2012_vseobecne_zasady_od_1_1_2014.pdf/80bf8520-bf93-21e4-7117-7f6f45b108c1?t=1646034481523

55

podpisem pověřeného zaměstnance nebo jiného oprávněného zástupce a svým razítkem, vydá zaměstnanci. Všechny evidenční listy za každý kalendářní rok předkládají zaměstnavatelé (prostřednictvím útvaru zaměstnavatele ve kterém je vedena evidence mezd) ČSSZ v elektronické podobě formou datové zprávy prostřednictvím datové schránky nebo elektronické adresy podatelny. ELDP předložené ČSSZ se dále ukládají do evidence, kterou vede ČSSZ, pro potřeby provádění důchodového pojištění. Vzhledem rozvoji digitalizace, zabezpečení elektronické komunikace, včetně povinností dodržovat standardy ochrany osobních údajů, považuje ČSSZ setrvání na striktním postupu plnění povinností pouze v papírové podobě za překonané. Pro postup vedení a zpracování ELDP v elektronické verzi⁸⁷ platí, že musí být v zásadě identický s postupem platným pro jeho papírovou formu.

Tiskopis Evidenční list důchodového pojištění

4.3.4. Povinnost součinnosti zaměstnavatele v důchodovém řízení podle § 81 a násl. ZOPSZ

Zaměstnavatel nemá povinnost posuzovat, zda zaměstnanec splňuje podmínky pro přiznání důchodu, zaměstnanec si žádost podává sám u příslušné OSSZ. Zaměstnavatel má ovšem povinnost součinnosti s OSSZ v důchodovém řízení a má povinnost písemně sdělovat údaje orgánům SZ na jejich výzvu v souvislosti se sepsáním žádosti o důchod – dokladování žádosti o důchod informacemi, které zná jen zaměstnavatel, a které jsou relevantní v souvislosti

87 Dle § 123e ZOPSZ – umožnění elektronické komunikace a podání.

56

se zahájením řízení o přiznání příslušné dávky. Zaměstnavatel je do 8 dnů povinen na žádost příslušné OSSZ, která sepisuje žádost zaměstnance/bývalého zaměstnance o důchod, sdělit⁸⁸: informace o případných srážkách z platu zaměstnance, označení toho kdo daná rozhodnutí vydal včetně čísel jednacích či zda se jedná o výživné, zda stále trvá pracovněprávní vztah, na jak dlouho byl tento vztah sjednán, zda zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy, platu nebo odměny či snížený plat v době prvních 14 kalendářních dnů DPN nebo karantény včetně data vzniku nebo dne nařízení karantény. Zaměstnavatel tak předává relevantní informace OSSZ z důvodu, že ČSSZ přebírá od zaměstnavatele plnění těchto povinností a stává se novým plátcem příjmů této osoby, například srážky z platu budou dále přetransformovány ve srážky z dávky důchodu, vstup do starobního důchodu neruší vykonatelné rozhodnutí a povinnost srážek. Dané informace předává příslušné OSSZ na tiskopisu „Potvrzení zaměstnavatele při podání žádosti o důchod jeho zaměstnance“.

4.4. Penzijní připojištění: možnosti využití, daňové výhody pro zaměstnavatele