P RAMENY PRÁVNÍ ÚPRAVY

46

47

o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, lze zobecnit, že ZOPSZ je procesní normou pro oblast důchodového pojištění. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění upravuje podmínky nároku na dávky a na jejich výplatu; přímo povinnosti zaměstnavatele tento zákon neupravuje, zde lze zobecnit, že ZDP je hmotněprávní normou pro oblast důchodového pojištění.

4.1.1. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Zákon je organizační normou, upravuje organizaci SZ, tedy pravomoc a příslušnost jednotlivých orgánů SZ, stanovuje úkoly jednotlivých orgánů, zaměstnavatelů a dalších osob účastných na SZ, včetně vymezení postavení občanů v těchto organizačních a procesních vztazích v daných oblastech. ZOPSZ v § 2 výslovně zahrnuje do SZ důchodové pojištění⁷⁷ – reguluje proces pro oblast důchodového pojištění; úpravou povinností zaměstnavatelů se zabývá část třetí („Úkoly zaměstnavatelů v sociálním zabezpečení“) hlava druhá („Úkoly zaměstnavatelů při provádění důchodového pojištění“). Řízením ve věcech důchodového pojištění se věnuje část šestá ZOPSZ. Obsahuje taktéž část vymezenou přestupkům v této oblasti i procesní část upravující řízení ve věcech důchodového pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Dle důvodové zprávy k zákonu jde spíše o sjednocení právní úpravy z důvodu komplexnosti a srozumitelnosti právní úpravy, která byla dříve upravena mnohými předpisy na úrovni vyhlášek a nově dostala zákonný rozměr, aby byl splněn požadavek v čl. 30 Listiny základních práv a svobod na dodržení úpravy na úrovni zákona. Část čtvrtá ZOPSZ upravuje řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti – tedy například řízení ve sporných případech, nesrovnalostech v zálohách na odvedeném pojistném, o penále a dlužném pojistném.

4.1.2. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

Zákon o důchodovém pojištění (zkratka ZDP) upravuje okruh pojištěných osob, základní pojmy, podmínky účasti na pojištění, doby a náhradní doby pojištění, výpočtový základ, jednotlivé druhy důchodů, zvyšování důchodů a další specifika. V případě úpravy povinností zaměstnavatelů v důchodovém pojištění ovšem v § 1 odkazuje na ZOPSZ dále se povinnostmi zaměstnavatele v tomto ohledu nezabývá.

77 Po mnoha legislativních úpravách ZOPSZ, vyčlenění úpravy nemocenského pojištění do ZNP je třeba nahlížet na text ZOPSZ od 1. 1. 2009 tak, že kdekoliv je v textu předpisu užito pojmu sociálního zabezpečení, je jím míněno pouze důchodové pojištění. Toto legislativně technické řešení se zdálo být jednodušší, než pojem „sociálního zabezpečení“ v souvislosti s přijetím ZNP na všech místech nahrazovat pojmem „důchodové pojištění“. Dle VOŘÍŠEK, V., LANG, R. a kol. Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Praktický komentář – dle textu k § 2 ZOPSZ, str. 6-7.

48

4.1.3. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Jak již bylo vysvětleno v části věnující se nemocenskému pojištění, tento zákon se zabývá předně finanční stránkou pojištění – tedy stanovuje výši pojistného, vyměřovací základ pro výpočet pojistného, kdo je poplatníkem pojistného, odvody, placení pojistného, financování důchodového pojištění, včetně povinností zaměstnavatele v této oblasti. Zákon stanoví mimo jiné výši sazby pojistného pro zaměstnavatele a zaměstnance, včetně povinnosti zaměstnavatele pojistné vypočítat a následně ve stanovené lhůtě a frekvenci jej odvádět.

4.2. Povinnosti zaměstnavatele v důchodovém pojištění obecně

Právní úprava důchodového pojištění má velký společenský význam, neboť se v konečném důsledku (pomineme-li nešťastné nepředvídatelné okolnosti, které mohou vést k dřívějšímu skonu) dotýká všech jedinců. Je tedy nutné na danou problematiku nahlížet v širším kontextu a snažit se rozšířit a rozprostřít zátěž se zabezpečením ve stáří na více subjektů a zároveň v rámci určitého „donucení“ zaměstnanců k převzetí odpovědností za věci budoucí vložit povinnost výpočtu a odvedení pojistného do rukou zaměstnavatelů. Zaměstnavatel je v tomto ohledu klíčový subjekt v provádění důchodového pojištění.

Účast na nemocenském pojištění je zásadně podmíněna účastí na důchodovém pojištění, v tomto ohledu je třeba nahlížet na okruh pojištěných osob společně v rámci důchodového i nemocenského pojištění. Účast na důchodovém pojištění je povinná pouze pro určité fyzické osoby, okruh pojištěných osob vymezuje § 5 a § 8 ZDP v souvislosti § 5 ZNP, kdy ZNP dělí okruh pojištěnců na dvě skupiny, tedy na zaměstnance dle písm. a) zmiňovaného ustanovení a dle písm. b) osoby samostatně výdělečně činné. Další osoby se mohou důchodového pojištění účastnit dobrovolně (§ 6 ZDP).

4.2.1. Definice zaměstnavatele pro účely důchodového pojištění a jednotlivé druhy důchodů

Pojetí zaměstnavatele je v rámci důchodového pojištění širší než v předpisech pracovněprávních; označují se tak fyzické i právnické osoby, které zaměstnávají zaměstnance prací, která má charakter činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění. Role zaměstnavatele je v provádění důchodového pojištění nezastupitelná, sdílí potřebné informace s orgánem SZ a shromažďuje nutné podklady pro budoucí posuzování nároku a výše dávky důchodového pojištění.

Systém důchodového pojištění zahrnuje celkem 4 druhy důchodů a to starobní, invalidní, vdovský/vdovecký a sirotčí.

49 a. Starobní důchod

Důchod poskytovaný za účelem hmotného zabezpečení ve stáří je upraven v § 28 a násl.

ZDP. Pro výplatu je nutné dosažení důchodového věku a náležitá doba účasti na důchodovém pojištění. V tomto ohledu má zaměstnavatel pravidelné povinnosti vypočítávat měsíční pojistné a včas jej odvést, zároveň evidovat roční pojistné, vydávat zaměstnanci ELDP (viz dále) a odesílat jej plátci důchodu, veškerá data archivovat včetně výluk z pracovní doby zaměstnance, jako například dny neplaceného volna. Detailněji jsou evidenční povinnosti zaměstnavatele rozebrány v části 4.3. Členění povinností dle ČSSZ.

b. Invalidní důchod

Důchod při omezení či celkové ztrátě schopnosti pracovat je upraven v § 38 a násl. ZDP.

Nárok vzniká, nastane-li sociální událost, která způsobí újmu na zdraví zaměstnance tak podstatnou, že zdravotně ovlivňuje schopnost zaměstnance pracovat. Pokles pracovní schopnosti je odstupňován a může mít podobu částečného poklesu ve formě lehčí invalidity či až postupně k takovému stupni invalidity, kdy je schopnost pracovat omezena zcela.⁷⁸

c. Vdovský/vdovecký důchod

Důchod při ztrátě živitele je upraven v § 49 a násl. ZDP. Nárok vzniká, nastane-li sociální událost spočívající ve smrti manžela či manželky; v případě úmrtí druha či družky nebo registrovaného partnera či registrované partnerky nárok nevzniká. Důchod náleží po dobu 1 roku od smrti manžela/manželky, dále náleží jen při splnění specifických zákonných podmínek.

d. Sirotčí důchod

Důchod pří ztrátě živitele nezaopatřeného dítěte je upraven v § 52 a násl. ZDP. Nárok vzniká, nastane-li sociální událost spočívající ve smrti rodiče, osvojitele nebo osoby, která převzala dítě do péče na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče jiné osoby.