P ŘESTUPKY

Smyslem právní úpravy přestupků je v první řadě reakce na porušování právních povinností a represe těchto provinění, sekundárně pak prevence v podobě negativní motivace přispívající k dodržování právních norem. Odpovědnost v právu SZ plní kompenzační, satisfakční, preventivní i represivní funkci, klíčový význam však má především funkce preventivní a represivní, tedy náprava porušeného stavu a předcházení porušovaní pro futuro.

Právní následky mají podobu vzniku dodatečné sekundární odpovědnost a lze uložit 3 druhy sankce za porušení povinností:

1. Penále je sankční platba, která je výslovně upravena zákonem (nelze ji sjednat smluvně). Povinnost je platit vzniká ex lege jako sankce za nesplnění povinnosti v platebních vztazích – má „peněžní“ charakter. Za určitých podmínek lze povolit zaplacení penále formou splátek, popřípadě je prominout.⁹⁰ Promíjení penále, v případě že se jedná o penále z plateb pojistného na SZ, je upraveno v ustanovení

§ 104ch ZOPSZ a dále ve vyhlášce MPSV č. 161/1998 Sb., o promíjení penále správami sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

2. Přirážka k pojistnému slouží ke zvýšení příjmů určených na sociální zabezpečení v případech, kdy vinou zaměstnavatele vznikají rizika, která mohou vést ke zvýšení

89 Dle § 89 odst. 1 písm. a) a d) ZNP a § 90 písm. a), b), c) ZNP.

90 Například plátce pojistného na SZ je povinen platit penále dle § 20 ZPSZ, v případě, že pojistné na SZ není uhrazeno včas nebo ve správné výši.

59

výdajů na dávky nemocenského i důchodového pojištění. Povinnost jej platit vzniká stejně jako u penále ex lege.⁹¹

3. Pokuty jsou stanovené za porušení nebo nesplnění povinností stanovených zákonem, které jsou „nepeněžního“ charakteru (například nedostatečné dokladování částek odváděného pojistného, včasné neoznámení rozhodných skutečností uložených zákonem). Rozdíl oproti penále a přirážce k pojistnému spočívá v tom, že uloženy být mohou – nikoli musí, rozhoduje o nich vždy příslušná OSSZ, ČSSZ působí v případě odvolání proti rozhodnutí OSSZ jako odvolací orgán.

5.2.1. Přestupky a pokuty dle ZOPSZ

Přehled přestupků, jichž se mohou zaměstnavatelé na tomto úseku dopustit, je uveden v § 54 odst. 3 ZOPSZ, tedy v případě, že zaměstnavatel nesdělí na základě výzvy orgánu SZ žádané údaje, neprovádí úschovu dokladů po předepsanou dobu, nebo například nevede řádně evidenci údajů o svých zaměstnancích. Tyto přestupky se projednávají v režimu zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, s odchylkami uvedenými v ust. § 54a ZOPSZ. Sankcí může být napomenutí nebo pokuta až do výše 300 000 Kč.

Jestliže zaměstnavatel nepodal hlášení nebo nepředložil záznam buď vůbec, nebo včas anebo podané hlášení, předložený záznam nebo údaje potvrzené zaměstnavatelem byly nesprávné, a v důsledku toho byl důchod poskytnut neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležel, je zaměstnavatel povinen dle § 118b ZOPSZ nahradit neprávem vyplacené částky.

Ustanovení § 118c ZOPSZ dále stanoví, že pokud zaměstnavatel i příjemce důchodu způsobili, že důchod byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, odpovídají orgánu SZ za vrácení přeplatku na důchodu společně a nerozdílně. Zaměstnavatel a příjemce důchodu se vzájemně vypořádají podle míry zavinění.

Pokuty za nesplnění nebo porušení povinnosti zaměstnavatele v oblasti důchodového pojištění stanovené v § 35a odst. 4, § 37 až §43 a § 83 ZOPSZ ze strany příslušné OSSZ se pohybují v rozmezí od 20 000 Kč až do výše 300 000 Kč.

5.2.2. Přestupky a pokuty dle ZPSZ

Zaměstnavatel může spáchat přestupky v souvislosti s placením pojistného dle § 25d a násl. ZPSZ, tedy v případech, kdy zaměstnavatel například neuschovává po stanovenou dobu 10 kalendářních let následujících po roce, kterého se týkají, účetní záznamy o údajích

91 Například přirážku k pojistnému na SZ je povinen platit zaměstnavatel dle § 21 odst. 1 písm. a) ZPSZ, v případě, že výrobní zařízení zaměstnavatele podle pravomocného rozhodnutí orgánu inspekce práce nevyhovuje předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

60

potřebných pro stanovení a odvod pojistného, nebo nepoužívá platné tiskopisy vydávané ČSSZ, v kterýchžto případech hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 50 000 Kč. Na způsob placení a vymáhání pokuty se uplatní stejná pravidla jako v případě placení a vymáhání samotného pojistného.

5.2.3. Přestupky a pokuty dle ZNP

Ustanovení § 127 až § 142 ZNP a následující vymezují jednotlivé skutkové podstaty přestupků osob v oblasti nemocenského pojištění a pokuty, které lze za tyto přestupky uložit, dle závažnosti daného porušení stanovených pravidel. Přestupků dle § 127 ZNP se mohou dopustit jak fyzické, tak právnické osoby, jestliže orgánu nemocenského pojištění na jeho žádost nesdělí údaje dle § 117 odst. 1 ZNP⁹² nebo informace související s opravou nebo prodejem ortopedických nebo kompenzačních pomůcek podle § 78 ZNP.

Přestupků dle § 131 ZNP se dopustí fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel například tím, že nepřihlásí nebo neodhlásí sebe nebo každou svou mzdovou účtárnu do/z registru zaměstnavatelů či neohlásí OSSZ potřebné údaje dle § 93 ZNP jako nástup zaměstnance do zaměstnání, či skončení doby zaměstnání se zaměstnavatelem, respektive jedná se o porušení povinností zaměstnavatele dle § 93 a § 94 ZNP. Nebo například dle § 131 odst. 1 písm. r) ZNP zaměstnavatel nepodá neprodleně žádost k provedení lékařské kontroly ze zdravotních důvodů poskytovateli pracovnělékařských služeb podle § 62 odst. 1 ZNP.⁹³

Pokuty dle § 131 ZNP za nesplnění povinnosti v oblasti nemocenského pojištění se dle jednotlivých přestupků a v závislosti na tom, zda je zaměstnavatel fyzickou nebo právnickou osobou, pohybují až do výše 100 000 Kč. V případě nesdělení informací dle § 127 ZNP lze uložit napomenutí nebo pokutu do 20 000 Kč.

Zákon o nemocenském pojištění obsahuje ustanovení § 142 zakotvující možnost zproštění odpovědnosti za přestupek zaměstnavatele. Pokud k naplnění znaku přestupku došlo v důsledku porušení povinnosti zaměstnance a prokáže-li zaměstnavatel, že zaměstnance ke splnění povinnosti vyzval. Cílem ustanovení je opět výchovně působit na pachatele přestupku v tom směru, aby pochopil závadnost své činnosti a tuto již v budoucnu neopakoval.

92 Údaje vyžadované v § 117 odst. 1 ZNP, tedy údaje potřebné pro provádění nemocenského pojištění daným orgánem dle právních norem, o něž daný orgán písemně zažádal.

93 V případě sdělení ošetřujícího lékaře o ukončení dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance s uvedením, že je předpoklad, že pojištěnec již nebude moci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost a že tento předpoklad je důvodem pro lékařskou prohlídku poskytovatelem pracovnělékařských služeb ze zdravotních důvodů.

61