4. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE V DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ
5.3. T RESTNĚPRÁVNÍ ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNAVATELE
61
62
upravení výše platby zkreslením, předstíráním nebo zatajením údajů významných pro její výměru, jejím nepřiznáním nebo vylákáním výhody na ní. Postihováno je tedy o úmyslné jednání pachatele spojené s předstíráním, zkreslováním nebo zatajováním skutečností významných pro stanovení povinnosti k takové povinné platbě, v důsledku kterého je tato platba poplatníkovi vyměřena v nižší výměře, než by měla být. Samotné zkrácení příslušné daně, cla, pojistného, poplatku nebo jiné podobné platby v uvedeném smyslu pak lze dosáhnout především aktivním jednáním, například úmyslným zatajením nebo zkreslením určité důležité skutečnosti v příslušném řízení vedoucím k úhradě dané platby v nižší částce, než odpovídá zákonu. V takovém případě bude pachatel potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti, pokud tento čin spáchá nejméně se dvěma osobami nebo pokud způsobí škodu značného rozsahu, hrozí pachateli trest odnětí svobody na dvě léta až osm let, nejtěžší varianta v odstavci třetím postihuje pachatele trestem ve výši odnětí svobody na pět až deset let.
5.3.3. § 241 TZ – Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby
Také tento trestný čin patří do skupiny trestných činů hospodářských a do podskupiny trestných činů daňových, poplatkových, devizových. Tímto trestným činem je reagováno na případy nesplnění zákonné povinnosti odvést za jiného určité povinné platby, konkrétně daně, pojistná plnění na důchodové spoření, pojistná plnění na sociální zabezpečení, příspěvky na státní politiku zaměstnanosti a pojistná plnění na zdravotní pojištění. Všechny tyto povinné platby vykazují základní charakteristiky spočívající v tom, že jsou stanoveny zákonem, jsou příjmem veřejných rozpočtů a za stanovených podmínek vzniká plátci, tedy zaměstnavateli nebo jinému plátci daně pojistného a poplatků, povinnost je odvést. Rozdíl oproti trestnému činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 TZ spočívá v tom, že trestný čin podle § 241 TZ postihuje neodvedení platby ve prospěch oprávněného subjektu.
Subjektem tohoto trestného činu (možným pachatelem) je tedy osoba odlišná od osoby, o jejíž pojistné nebo zdanění jde. V základní skutkové podstatě tohoto činu může být pachatel potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. Pokud si tímto trestným činem pachatel pro sebe nebo pro jiného opatří značný prospěch, hrozí pachateli trest odnětí svobody na dvě léta až pět let nebo peněžitý trest; nejtěžší varianta v odstavci třetím postihuje pachatele, který si opatří prospěch velkého rozsahu, trestem ve výši odnětí svobody na dvě léta až osm let.
63
5.3.4. § 242 TZ – Zvláštní ustanovení o účinné lítosti
Ustanovení § 242 TZ je speciální případ účinné lítosti vztahující se na pachatele trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle
§ 241 TZ, jehož trestní odpovědnost může zaniknout, pokud dodatečně splní svoji povinnost odvést danou daň, pojistné na sociální zabezpečení nebo podobnou povinnou platbu. Zákonnou povinnost odvést danou platbu postačí splnit do chvíle, než soud prvního stupně započne vyhlašovat rozsudek, resp. než vydá trestní příkaz. Důvodem tohoto ustanovení je skutečnost, že ve společnosti převažuje zájem na doplacení pojistného nad potřebou potrestání pachatele.
Jde o projev snahy předcházet hospodářství ohrožující trestné činnosti odvíjející se od neplnění povinností vázaných na nakládání s peněžními částkami sraženými z příjmů poplatníků daných povinných plateb. Ve své podstatě je osobám, které srazily, ale neodvedly dané povinné platby – tedy pachatelům trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241 - zákonem dán příslib beztrestnosti tohoto trestného činu pro případ, že dodatečně splní svou povinnost odvést dané platby.
Pro okolnosti způsobující zánik trestní odpovědnosti, včetně účinné lítosti je charakteristické, že nastávají až po spáchání trestného činu, ovšem dříve, než o něm bylo pravomocně rozhodnuto. Jejich důsledkem je zánik možnosti uznání viny za spáchaný čin a potrestání jeho pachatele. Proto se k nim přihlíží z úřední povinnosti. Naplnění podmínek účinné lítosti působí definitivní zánik trestní odpovědnosti za spáchaný čin, a to ze zákona.
Obecná účinná lítost upravená v § 33 klade důraz na dobrovolnost kroků pachatele směřujících k odstranění již způsobeného škodlivého následku nebo zabránění vzniku hrozícího škodlivého následku. Oproti tomu zvláštní případ účinné lítosti zakotvené v § 242 TZ se soustřeďuje na zabránění hrozícím škodlivým následkům a na jejich reparaci.
Dodatečným splněním povinnosti ve smyslu § 242 TZ je míněno vyrovnání celé částky, kterou měl plátce za poplatníka po jejím sražení z jeho příjmu odvést do příslušného veřejného rozpočtu.
64
Závěr
Cílem práce bylo podat přehled povinností zaměstnavatele v nemocenském a důchodovém pojištění, včetně odůvodnění, proč právě zaměstnavatel je určen k plnění těchto povinností. Závěrem lze zhodnotit, že zaměstnavatelé mají mnoho povinností, jež musí plnit svědomitě a správně, jelikož jsou součástí širší skupiny subjektů, jež se na provádění nemocenského a důchodového pojištění podílejí. Jedná se o ucelený, komplexní a propracovaný systém, kde každý subjekt má jasně stanovené své postavení a povinnosti. Tato právní jistota je důležitá i pro zaměstnavatele, aby se jeho povinnosti neměnily nárazově a bez dostatečné doby na přípravu na tyto změny. Zaměstnavatel má taktéž k plnění svých povinností k dispozici komplexní instrukce, jak dané povinnosti plnit, návody, vysvětlení a poučení na stránkách ČSSZ včetně možnosti kontaktovat přímo call centrum ČSSZ, množství praktické komerční literatury a možnosti vzdělávacích seminářů pro své zaměstnance v oblasti mezd a personalistiky.
Spolu s narůstajícím množstvím povinností je vhodné zmínit aktuality a návrhy relevantní právní úpravy. S ohledem na novou slevu na pojistném, již bude moci zaměstnavatel s účinností od 1. 2. 2023 uplatňovat na základě ZPSZ ve znění jeho poslední novely96,je zaměstnavatel povinen novými evidenčními a ohlašovacími povinnosti právě v rámci. uplatňování této slevy, a to pro vymezené skupiny zaměstnanců97 a zároveň za podmínky snížené týdenní pracovní doby v rozsahu 8–30 hodin týdně. V legislativním procesu je dále novela ZDP, ZPSZ a ZOPSZ, která má řešit problematiku dřívějšího odchodu do důchodu pro skupinu tzv. zdravotnických záchranářů. V souvislosti s touto změnou zaměstnavateli vzniknou nové povinnosti – jednou z nich je zpětná evidence počtu odpracovaných směn od roku 1993 do účinnosti nové právní úpravy, na jejíž doplnění a nahlášení má zaměstnavatel čas do dvou let od účinnosti navrhované právní úpravy. Dále bude muset zaměstnavatel doplnit údaje o osobách vykonávajících práci zdravotnického záchranáře, zejména počet odpracovaných hodin a směn a tento počet každoročně potvrzovat na předepsaném tiskopisu. Navrhovaná právní úprava bude mít i finanční dopad na zaměstnavatele zaměstnávající tyto osoby spočívající v postupném zvyšování sazby pojistného právě s ohledem na dřívější odchod do důchodu těchto osob a z důvodu jak fyzické, tak psychické náročnosti této profese. V současné době, kdy ještě přetrvávají dozvuky pandemie covid-19 a zároveň přichází další krize související s enormně se zvyšujícími cenami energií, pak jistě stojí za zmínku připravovaná novela zákoníku práce ze
96 Zákon č. 216/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
97 § 7a odst. 1 ZPSZ ve znění účinném od 1. 2. 2023.
65
strany MPSV, která by měla podrobněji rozpracovat institut práce z domova (home office) včetně stanovení příspěvků zaměstnavatele zaměstnancům, které mají sloužit k úhradě nákladů souvisejících s prací z domova, tedy zejména zvýšených energetických nákladů98.
Konkrétní návrhy na zlepšení relevantní právní úpravy na základě komparativních metod s jinými systémy zemí EU by vydaly na další diplomovou práci. V této diplomové práci proto nebyl prostor se důkladněji zabývat například přístupem Estonska k digitalizaci a self-service – samoobslužném přístupu založeném na odpovědnosti a rozhodnutí zaměstnance. Ovšem s neodvratností změn v oblasti digitalizace se otevírá nezanedbatelný prostor pro úpravu procesů, který je výhledově naprosto nevyhnutelný z hlediska zjednodušení, zrychlení a validace správných dat99. Stejně tak v rámci usnadnění a zprůhlednění procesů pro zaměstnance (a nejen pro ně) je namístě zavedení a větší popularizace samoobslužných aplikací, kde by mohl zaměstnanec přímo zjistit výši dávky, očekávaný den odeslání dávky na bankovní účet, správu osobních dat (například čísla bankovního účtu či doručovací adresy), nebo případně odpovídat/dokládat nesrovnalosti přímo ČSSZ, tedy formou umožňující dálkový přístup. Jedná se i o způsob, jak na zaměstnance přenést část odpovědnosti za vlastní sociální zabezpečení a zapojit jej do jeho správy. Na základě samoobslužného systému by tak zaměstnanec byl více do tohoto procesu začleněn a zaměstnavateli by zároveň odpadlo mnoho povinností, které by finálně byly omezeny na potvrzování dat, jako jsou výše příjmu či potvrzení o zaměstnání.
Současné nastavení procesů v rámci SZ považuji za problematické v tom směru, že zaměstnanec nemá příliš možnost se na provádění důchodového a nemocenského zabezpečení podílet – systém je nastaven tak, aby zaměstnavatel ve spolupráci s orgány sociálního zabezpečení za zaměstnance vše zařídil. Účelem úpravy, která by začleňovala do těchto procesů zaměstnance, by bylo jednak zprůhlednění systému pro zaměstnance (ve smyslu uvědomění si časové nákladnosti administrativního zařizování včetně finanční zátěže zaměstnavatele a státu, jakož i zdůraznění jeho vlastní odpovědnosti za podání správných informací a komunikaci s příslušnými subjekty, aby došlo k řádnému provádění nemocenského i důchodového pojištění), jednak také administrativní ulehčení pro zaměstnavatele. Pro státní orgány by však patrně taková změna ulehčením nebyla, neboť procesy související s uplatňováním nároků v oblasti sociálního zabezpečení a shromažďování podkladů prokazujících rozhodné skutečnosti vyžadují určitou míru erudice a odborné vybavenosti, kterou lze očekávat a
98 Novinový článek dostupný dne 14. 9. 2022 z odkazu https://echo24.cz/a/ScJaK/navrat-home-office-
energeticka-krize.-koronavirus-covid-prace-z-domova?fbclid=IwAR1QaJu66c5YKuprQx8pppliIohPVkM3esDDoCgvpgKa9b20iRgDpSbnMpo
99 V souvislosti s přípravou digitalizace lze zmínit Strategii koordinované a komplexní digitalizace České republiky 2018+ dostupnou dne 14. 9. 2022 z odkazu https://www.digitalnicesko.cz/.
66
vyžadovat spíše u zaměstnavatelů než u zaměstnanců. V případě přenesení odpovědnosti na zaměstnance by bylo třeba poskytovat jim za daným účelem odbornou pomoc v náležitém rozsahu a také plnění jejich povinností na tomto úseku systematicky pravidelně kontrolovat, což by mohlo být pro státní orgány značně zatěžující. Nelze však pominout, že středobodem provádění nemocenského a důchodového pojištění a subjektem, jenž z provádění těží, je právě zaměstnanec – jde primárně o jeho zabezpečení v negativních událostech, při výpadku příjmů z různých, v této práci popsaných důvodů.
67
Seznam použitých zkratek
MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení
OSSZ okresní správa sociálního zabezpečení
ZOPSZ zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ZNP zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
ZPSZ zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
ZDP zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ZP zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
TZ zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník ELDP evidenční list důchodového pojištění
NP nemocenské pojištění
SZ sociální zabezpečení
DPN dočasná pracovní neschopnost eNeschopenka elektronická neschopenka
DZ důvodová zpráva
68
Seznam použitých zdrojů
1. Seznam použité literatury
TRÖSTER, P a kol. Právo sociálního zabezpečení. 6. podstatně přepracované a aktualizované vydání – Praha: C. H. Beck, 2013, 290 s. ISBN 978-80-7400-473-5.
ŠTANGOVÁ, V.; LANG, R. a kol. Právo sociálního zabezpečení v bodech s příklady.
Plzeň: Aleš Čeněk, 2018, 233 s. ISBN 978-80-7380-700-9.
PELCL, L.; POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE bez chyb, p§kut a penále. Český Těšín:
Poradce, s.r.o., 2020, 96 s. ISBN 978-80-7365-435-1.
HALÍŘOVÁ, G., MELOTÍKOVÁ P.; Praktikum z práva sociálního zabezpečení. 2.
vydání. Praha: Leges, 2011, 176 s. ISBN 978-80-87212-65-3.
ŽENÍŠKOVÁ, M.; Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnavatelů, zaměstnanců, OSVČ a dobrovolně důchodově pojištěných s komentářem a příklady 2020, Olomouc:
ANAG, spol. s.r.o., 2020, 160 s. ISBN 978-80-7554-262-5.
VOŘÍŠEK, V. Zákon o důchodovém pojištění. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, 505 s. ISBN 978-80-7179-576-6.
ŽENÍŠKOVÁ, M., PŘIB, J., SCHMIED, Z.; Zákon o nemocenském pojištění s komentářem, příklady a výkladem problematiky náhrady mzdy od 1.1.2020, Olomouc:
ANAG, spol. s.r.o., 2020, 382 s. ISBN 978-80-7554-249-6.
PELIKÁNOVÁ, H., LANG, R., ŠANTRŮČEK, V., DORČÁKOVÁ, J., Důchodové pojištění: povinnosti zaměstnavatele od roku 2009, Praha: Pragoeduca, 2009, 153 s. ISBN 978-80-7310-032-2.
VOŘÍŠEK, V., LANG, R. a kol. Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.
Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018, 580 s. ISBN 978-80-7552-611-3.
TOMŠEJ, JAKUB; Zákoník práce 2021 - s výkladem, Praha: GRADA Publishing, a.s., 2021, 104 s. IBSN 978-80-271-3095-5.
HŮRKA, PETR et al. Pracovní právo, Plzeň: Aleš Čeněk, 2011, 599 s. ISBN 978-80-7380-316-2.
TOMŠEJ, JAKUB; Zdraví a nemoc zaměstnance, Praha: GRADA Publishing, a.s., 2020, 200 s. IBSN 978-80-271-1015-5.
KAŠE, MILOSLAV; Vybrané aspekty důchodové reformy v České republice, Praha:
GRADA Publishing, a.s., 2021, 200 s. IBSN 978-80-271-3042-9.
2. Seznam použitých internetových zdrojů
Portál Ministerstva práce a sociálních věcí. www.mpsv.cz [online].[cit. 2022]. Dostupné z:
http://www. https://www.mpsv.cz/nemocenske-pojisteni#zpp
Portál České správy sociálního zabezpečení www.cssz.cz [online].[cit. 2022]. Dostupné z:
https://www.cssz.cz/web/cz/starobni-duchod
CIMLEROVÁ, K., CHOTĚBORSKÁ, Š., PŘIB, J. Zákon o nemocenském pojištění:
Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2022-8-15]. ASPI_ID KO187_2006CZ.
Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.
69
DRAŠTÍK, A., DURDÍK, T., FREMR, R., RŮŽIČKA, M., SOTOLÁŘ, A. Trestní zákoník: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2022-8-15]. ASPI_ID KO40_2009CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.
CIMLEROVÁ, K., CHOTĚBORSKÁ, Š. Zákon o pojistném na sociální zabezpečení:
Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2022-8-15]. ASPI_ID KO589_1992CZ.
Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.
BLATNÝ, RICHARD, Vývoj pracovně-právních podmínek a institutu dovolené v ČR a ve SR v letech 1918–2020 Dostupné z: https://advokatnidenik.cz/2020/12/10/vyvoj-pracovne-pravnich-podminek-a-institutu-dovolene-v-cr-a-ve-sr-v-letech-1918-2020/ dne 13.03.2022.
3. Seznam použitých právních předpisů
Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, (upravuje pojistné na nemocenské pojištění) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, (upravuje náhradu mzdy při pracovní neschopnosti)
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení
Nařízení vlády č. 356/2021 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2022 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2022 a o zvýšení důchodů v roce 2022 (účinnost dnem 1. 1. 2022)
Vyhláška č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění
Sdělení MPSV č. 380/2021 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2022 Císařský patent 146/1854 ř. z ze dne 13. května 1854, Obecný horní zákon (ve znění předpisů jej měnících a doplňujících ke dni 1. 1. 1930, dostupné z http://www.marianka.eu/download/146-1854.pdf dne 6. 6. 2022
70 4. Seznam použité judikatury
Nález Ústavního soudu ze dne 23. 04. 2008, sp. zn. Pl. ÚS 2/08 Nález Ústavního soudu ze dne 24. 04. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 54/10
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 08. 11. 2018, č. j. 6 Ads 247/2018-27
71
Povinnosti zaměstnavatele v nemocenském a důchodovém pojištění
Abstrakt
Tato diplomová práce se zabývá problematikou povinností zaměstnavatele v nemocenském a důchodovém pojištění. V současnosti se jedná o důležité a široké téma jež je často diskutované v souvislosti s pandemií covid-19 a stále se rozšiřujícími povinnostmi a požadavky na zaměstnavatele.
V první a druhé části se zabývá vysvětlením základních pojmů týkajících se povinností zaměstnavatele a pozadím vývoje těchto povinností včetně historického vývoje.
Třetí část je vyhrazena povinnostem zaměstnavatele v nemocenském pojištění – konkrétně rozebírá jednotlivé povinnosti, rozdělení těchto povinností do skupin dle dělení Ministerstva práce a sociálních věcí, počátek a konec těchto povinností, registrace zaměstnanců do příslušných registrů, součinnost s příslušnými orgány sociálního zabezpečení, uchovávání podkladů a informací po zákonem stanovenou dobu, povinnosti související s podáním a vyřízením žádosti o dávku zaměstnancem. Na konci třetí části je věnován prostor jednotlivým dávkám, tedy konkrétně nemocenskému, dávce otcovské poporodní péče, mateřské, vyrovnávacímu příspěvku v těhotenství a mateřství a ošetřovnému. Zahrnuje také povinnosti v souvislosti s odvodem pojistného, tedy finanční povinnosti, konkrétními procentuálními sazbami pojistného a konkrétními lhůtami stanovenými pro odvod pojistného.
Čtvrtá část popisuje povinnosti zaměstnavatele v důchodovém pojištění a zákonný podklad těchto povinností. Dané povinnosti jsou opět rozděleny dle dělení Ministerstva práce a sociálních věcí na povinnosti evidenční, oznamovací, archivační a povinnost součinnosti s příslušnými orgány sociálního zabezpečení, povinnosti související s jednotlivými dávkami.
Dále tato část obsahuje popis nejčastěji využívaných žádostí a formulářů v důchodovém pojištění.
Pátá část se zabývá přestupky a trestnými činy na poli nemocenského a důchodového pojištění a souvisejícími negativními důsledky při nesprávném plnění povinností zaměstnavatele.
Závěrem tedy pozice zaměstnavatele skýtá mnoho povinností a je náročná jak finančně, tak znalostně i administrativně – tedy u větších společností je pomalu nutností mít vyčleněné mzdové a personální oddělení, aby zaměstnavatel dodával správě sociálního zabezpečení a zaměstnancům samotným správné informace a podklady.