2.4 Kvalitativní výzkum
2.4.1 Metodologie výzkumu
Jak již jsem naznačila, nejpřiléhavějším metodou pro práci je právě použití kvalitativního výzkumu formou rozhovorů, a to z toho důvodu, že mezi přednosti kvalitativního výzkumu patří například to, že „umožňuje podrobný popis a vhled při zkoumání jedince“, „umožňuje sledovat procesy“ či že „hledá lokální (idiografické6) příčinné souvislosti“. Mezi jeho nevýhody ale patří například obtížnost testování hypotéz (Hendl, 2016, p.48), z tohoto důvodu se v kvalitativních výzkumech nezřídka používají právě pouze výzkumné otázky, stejně jako v této práci.
Rozhovor, který je použit pro účely výzkumu je rozhovor pomocí návodu (někdy též polostrukturovaný rozhovor). Strukturované otázky udržují zaměření rozhovoru, ale respondent má současně možnost uplatnit vlastní zkušenosti a perspektivy. (Hendl, 2016)
Délka rozhovorů se odvíjí od Surynka et al. (2001) který uvádí, že optimální rozmezí je dvacet až třicet minut a maximální šedesát. Dodržením tohoto časového úseku totiž udržíme pozornost respondenta a předejdeme nepozornosti a únavě.
6 individuální, specifické, konkrétní
40
2.4.1.1 Skladba rozhovorů
Sestavení rozhovoru vychází z kombinace mezi časovým rozpětím pro efektivní rozhovor a sestavy otázek potřebných pro kvalitativní analýzu.
Otázky se skládají ze čtyř podokruhů: dobrovolná činnost, výdělečná činnost, morální vývoj a demografické otázky. První dvě jsou zaměřené na dobrovolnou a výdělečnou činnost z hlediska motivace a vývojové psychologie. Tyto okruhy obsahují dále otázky informačního, motivačního a vývojového charakteru.
Sekce dobrovolná činnost obsahuje více podotázek, jelikož chceme rozebrat motivaci jedince k dobrovolnictví detailněji, a navíc se více zaměřujeme i na vývojovou úroveň jedince. Pracovní motivace se zužuje na méně otázek, které vedou k drobnému doplnění předchozích odpovědí z hlediska vývoje jedince a motivace. Motivační otázky v těchto kapitolách vycházejí z předešlé rešerše literatury. Především otázka „Co je pro tebe důležitý faktor, kvůli kterému dobrovolnou činnost vykonáváš?“ se zaměřuje na zdroje motivace tak, aby je bylo možné porovnat s výzkumem Friče a Pospíšilové (2010). Otázky ohledně nepříjemné situace, která se jedinci stala jsou (v sekci dobrovolnictví i výdělečná činnost) vloženy proto, že mají přivést jedince k zamyšlení se o hraniční situaci a jejímu popsání. Tato odpověď nám nenabídne faktické informace, nýbrž hlubší vhled do přemýšlení jedince a do určení jeho vývojové úrovně. Důležitost takovýchto otázek při zkoumání vývoje jedince zdůrazňuje i Berger (2019). V sekci výdělečná činnost tuto otázku opakujeme, neboť je ve zkoumání vývojové úrovně důležité položit stejnou otázku vícekrát (v jiném kontextu či jiné formulaci), abychom se dobrali relevantní odpovědi a mohli vyvozovat nějaké závěry. Pro upřesnění, nejde o obsah, který bude v odpovědi, ale o konkrétní zabarvení a zaměření jedince, z kterého pak můžeme vyvozovat závěry o tom, jak probíhá jeho proces přemýšlení.
Doplňující otázky jsou zařazeny pro větší množství odpovědí od respondenta a mohou v sobě kombinovat jak motivační, tak hodnotové i vývojové informace.
Třetí sekce obsahuje Heinzovo dilema (Kohlberg, 1981), aby se dala informace ohledně morální úrovně jedince zjednodušeně analyzovat právě pomocí teorie z výzkumů Kohlberga.
Čtvrtá sekce je již jen informační, abychom měli přehled o okruhu respondentů.
Otázka ohledně víry je vložena proto, že se výzkum Friče a Pospíšilové (2010) zaměřuje i na aspekt víry, který může být ale v českém prostředí dost zkreslený, jak se projevilo i v jejich výzkumu.
41
Popsaný rámec otázek rozhovoru, který je v příloze diplomové práce, nám dává strukturu, jakým směrem se bude rozhovor ubírat, v průběhu se ale otázky mohou rozšířit o doplňující dotazy.
2.4.1.2 Forma rozhovorů
Rozhovory proběhly v průběhu podzimu a zimy roku 2020 a to jak formou osobního setkání, tak formou online videohovorů. Online forma byla zapříčiněna zhoršenou epidemickou situací v návaznosti na onemocnění covid-19 v době psaní této práce a nemožnosti přímého osobního kontaktu se všemi respondenty. Rozhovor, ať už osobní nebo online, probíhal v klidném prostředí, respondentovi vlastním. Dále byl samozřejmě učiněn souhlas respondenta s nahráváním a následným zpracováním v rámci práce a taktéž příslib, že respondenti zůstanou v anonymitě.
Vedení rozhovoru se odvíjelo podle předem stanovených strukturovaných otevřených otázek, které byly v případě potřeby rozvíjeny dodatečnými dotazy. Forma otevřených otázek tedy nechala respondentovi prostor pro vlastní vyjádření a formulaci.
Tyto otázky se opíraly o oblasti vymezené v kapitole 2.3. a o výzkumné otázky vymezené v kapitole 2.3.1
Formulace předem připravených otázek spolu s úryvkem rozhovoru je přiložena v příloze diplomové práce.
Časové rozmezí rozhovorů bylo 25 až 46 minut a odvíjelo se právě od předem dané struktury a výřečnosti respondenta. Délka rozhovoru byla cílena na toto časové rozpětí, jelikož nám šlo o to, aby respondenti neztratili pozornost a pro to je tento časový úsek ideální. O ideální délce rozhovoru hovoří Surynek (2001).
2.4.1.3 Výzkumný soubor
Výzkumu probíhal v České republice a účastnilo se ho deset respondentů, kteří vykonávali určitou formu dobrovolnictví. Důležitým aspektem pro práci bylo, aby se nezaměřila pouze na určitý druh dobrovolnictví, ale aby byli respondenti z odlišných oborů dobrovolné činnosti. Specifikem vzorku je také to, že věkové rozmezí není nikterak velké 25 až 29 let a že všichni respondenti jsou vysokoškoláci. Soubor respondentů je takto vybrán především proto, že se vývojová úroveň jedince může odlišovat z hlediska stáří či vzdělanosti. Pro tuto studii chceme ale pozorovat určitá specifika, která by se
42
velkým rozsahem věku a vzdělání mohla splynout a z tohoto důvodu se držíme velmi úzké věkové a vzdělanostní skupiny. Ostatní charakteristiky respondentů byly víceméně náhodné a nebylo cílené zaměření se na určitý výdělečný segment, město či gender.
Stručný přehled dobrovolníků nám nabízí následující tabulka, kde jsou nastíněné oblasti dobrovolné činnosti respondentů, a jejich pracovní obor. Jména respondentů jsou vybraná pro tuto práci a jsou záměrně odlišná od pravých jmen, jelikož byla respondentům slíbena anonymita.
Tabulka č. 3: Soubor respondentů
Jméno7 Pohlaví Obor výdělečné činnosti Obor dobrovolné činnosti
Petra Žena Daně Sociální péče
Tomáš Muž Data analýza Pořádání sportovních událostí Kristýna Žena Marketing Studentský spolek
Dáša Žena Projektový management Organizování neziskových akcí
Martin Muž HR Studentský klub
Jana Žena Sales Nezisková organizace
Pavel Muž Ekonomie Nezisková organizace
Zuzana Žena Projektový konzultant Členka studentského spolku Karolína Žena Kultura Anarchistická iniciativa Berenika Žena Import management Studentský klub
Zdroj: vlastní zpracování