Vzájemné souvislosti motivace k dobrovolnictví a vývoje jedince

Co se týče posouzení vývoje jedince, jak už bylo řečeno, většina respondentů se podle rozhovorů pohybuje na třetím vývojovém stupni či lehce nad ním. Určité vybočení můžeme pozorovat u Jany, Zuzany a Bereniky. Tam se vývojová úroveň pohybovala u čtvrtého, respektive mezi třetím a čtvrtým stupněm, což značí úroveň sebeurčující mysli či mix této mysli se sociálně podmíněnou. Současně u těchto respondentek můžeme pozorovat největší příklon k znakům egoistické motivace. Z výpovědí je to konkrétně o přidanou hodnotu vzdělávání, poznání nových oblastí a také lidí.

„Jednak se díky této organizaci dostanu na místa, které by mě samotnou nenapadli nebo nejsou veřejně přístupné. Seznámím se tam s hodně zajímavými lidmi, protože se tam sjede skupina dobrovolníků, kteří jsou naladěni na stejnou vlnu a něco je spojuje..“ (Jana)

„..baví mě, že se rozvíjím a rozšiřuju si oblast záběru. Vzdělávám se a rozvíjím se a samozřejmě se také potkávám s partou skvělých lidí.“

(Berenika)

„Je tam spousta možností, jak se dá rozvíjet, jak navázat kontakty s osobami a společnostmi v oboru…“ (Zuzana)

Když se podíváme na druhou stranu spektra, kde se projevují především znaky sociálně podmíněné mysli, můžeme u těchto respondentů ve výpovědích pozorovat znaky altruistické motivace. Především pak jde o pomoc ostatním a předání zkušeností.

„Je to super, myslím že je důležité se s takovým prostředím setkat, můžeš pomoct, vidíš jejich vděčnost, získáš empatii a nikdy se k takovému typu lidí nebudeš chovat nějak špatně.“ (Petra)

„Lidé, kteří tam jsou. Líbilo se mi, jak jsme teď dělali projekt, že můžeme předat zkušenosti lidem, kteří se s tím nesetkali, uděláme něco naučného, co lidem může pomoct, nastartuje je to a obeznámíme je s tím. Začal jsem teď zaučovat lidi v práci a můžu jím přenášet zkušenosti a sdílet know-how a pomoct jim se zlepšit.“ (Martin)

„Důležitým faktorem je pro mě to, když je nějaká skupina lidí a ty pro ně něco můžeš udělat.“ (Dáša)

Z těchto znaků by se dalo usuzovat, že respondenty na sebeurčující úrovni mysli mohou přitahovat více egoistické motivy k dobrovolné činnosti a naproti k tomu respondenty se sociálně podmíněnou myslí přitahují motivy altruistické.

Tuto teorii nám však nabourává jeden respondent, který vykazuje známky sociálně podmíněné mysli, ale v rozhovoru projevoval silně egoistické motivační zaměření.

„Chtěl jsem poznávat další věci, vždycky tam přijel nový tým a jak to mistrovství postupovalo dál, tím větší byla pozornost a přicházelo tam více lidí a cizinci a gradovalo to. (…) procvičil jsem si cizí jazyk, nahlédl jsem pod pokličku toho businessu.“ (Tomáš)

Je ale pravdou, že výsledek vývojové úrovně tohoto jedince byl silně ovlivněn výpovědí ohledně složitého problému/hraniční situace v práci. V této odpovědi bylo na respondentovi pozorovatelné evidentní rozčílení a ovládnutí emocí.

Štve mě, když pro nás firma, na které je naše práce závislá neudělá něco tak, jak by měla. Zpomaluje a komplikuje mi to práci a když se to stane po osmé, tak už jsem fakt naštvaný. (Tomáš)

V této výpovědi pak vykazoval znaky sebou limitované mysli, která celkový výsledek zkreslila směrem dolů. Zároveň bylo u tohoto respondenta ze zmíněného důvodu i největší rozpětí mezi znaky mysli, vykazoval jak druhý, tak třetí, a i čtvrtý stupeň. Čtvrtý a třetí stupeň vykazoval právě ve vztahu k dobrovolné činnosti.

Pro přehlednost následuje k nahlédnutí tabulka, která ukazuje srovnání zastoupení jednotlivých druhů motivace v rámci rozhovoru a vývojovou úroveň jedince.

Tabulka č. 8: Vzájemné souvislosti motivace a vývojové úrovně respondentů

Respondenti Altruistická Egoistická Hedonistická Normativní Vývojová úroveň

Petra 67 % 33 % 0 % 0 % 3.0

Tomáš 0 % 83 % 0 % 17 % 3.0

Kristýna 25 % 75 % 0 % 0 % 3.3

Dáša 20 % 0 % 60 % 20 % 3.0

Martin 40 % 40 % 20 % 0 % 3.0

Jana 0 % 56 % 44 % 0 % 4.0

Pavel 38 % 25 % 25 % 13 % 3.2

Zuzana 30 % 50 % 10 % 10 % 4.0

Karolína 11 % 33 % 33 % 22 % 3.3

Berenika 0 % 50 % 50 % 0 % 3.5

Zdroj: zpracování vlastní na základě rozhovorů

Stejně jako u předchozích zobrazení jsou procenta jen vyjádření určitého zastoupení v rozhovorech a číslo vývojové úrovně se odvíjí od Keganova pětistupňového vymezení (1980).

4 Diskuse výsledků, limity provedeného výzkumu a doporučení

Během kvalitativního šetření této práce se ukázaly být nejpodstatnější motivace z egoistického spektra. Mezi nejfrekventovanější deklarace můžeme zařadit touhu po nových zkušenostech, vědomostech, zážitcích i získání nových kontaktů. Z hedonistické motivace, která spadá pod motivaci egoistickou, respondenti nejčastěji zmiňovali motivaci v podobě toho, že je činnost bavila, chtěli vyplnit volný čas, či jim přišla zajímavá. Tato specifika by však mohla souviset s určitým oborem dobrovolné činnosti.

Ačkoliv byl výběr respondentů zaměřený na to, aby obsahoval dobrovolníky z různých oborů, je zřejmé, že všechny druhy dobrovolnictví by nebylo možné obsáhnout.

Co se týče faktorů, které mohou negativně ovlivnit pocit jedince z dobrovolné činnosti a jeho zapojení, se ukázala být především časová náročnost dobrovolné činnosti.

Tato náročnost může také souviset s konkrétním druhem dobrovolnictví a v našem vzorku se signifikantněji objevovala u osob, kteří byli součástí studentského spolku. Je zřejmé, že toto negativum může být vnímáno více právě těmito osobami, neboť často kombinují dohromady školu, práci a dobrovolnou činnost, jak bylo i uvedeno v rámci rozhovorů.

Hodnotová orientace respondentů se ukázala být rozdělena na dvě protilehlé skupiny, kde jedna zastávala úspěch a hédonismus a druhá naopak benevolenci, universalismus a sebeurčení, a pak skupinu, kde se tyto hodnoty mísily. U první skupiny byl ceněn především vlastní požitek a potěšení souznící s hédonismem a touha po schopnostech, která připadá hodnotovému zaměření na úspěch. Vidíme zde zaměření především zaměření na sebe samého a posílení své vlastní osobnosti. Z druhé skupiny je naopak pozorovatelný příklon ke kolektivním zájmům, blahu lidí okolo i celé společnosti, a to v rámci benevolence a universalismu, u sebeurčení je to zvědavost a kreativita jako taková.

Jak již bylo naznačeno, hloubkový rozhovor se přímo nezaměřoval na hodnotovou orientaci jedince. Ta je v rámci rozhovorů posuzována spíše okrajově. Pro specifické posouzení souhrnné hodnotové orientace jedince (a to nejen v rámci dobrovolnictví) bychom museli použít komplexnější metodu určení. Hodnoty by mohly být také ovlivněny studijním či pracovním oborem respondentů, který v práci nezohledňujeme.

Dobrovolníci, kteří byli respondenty této kvalitativní studie se pohybovali zejména ve třetím stádiu vývojové úrovně, a to sociálně podmíněná mysl. Tyto znaky je možno

rozeznat zejména podle tíhnutí k autoritám, touze po zapadnutí do kolektivu a citlivosti na názory ostatních. U velké části respondentů se zároveň projevovaly i znaky sebeurčující mysli, která je na vyšším vývojovém úrovni. Těmito znaky byly především převzetí odpovědnosti za vlastní činy a rozhodnutí i reflektování emocí ostatních.

U většiny respondentů se výroky spojené s dobrovolnictvím pohybovali na vyšší vývojové úrovni než výroky spojené s výdělečnou činností. Tento fakt by mohl naznačovat, že jedinci o dobrovolné činnosti smýšlejí trochu odlišným procesem a jejich mysl je otevřená vyšším vývojovým stupňům. Z rozvojového hlediska by pro ně tedy mohlo být dobrovolnictví správnou činností k transformaci mysli na vyšší stupeň. Tento jev projevený v rámci tohoto kvalitativního šetření by bylo dobré dále zkoumat a zjistit, jestli má dobrovolná činnost opravdu vývojový potenciál pro pracovníky.

S touto myšlenkou by se dalo pak dále pracovat v rámci rozvoje pracovníků v organizaci. K tomuto rozvoji by mohli sloužit právě CSR aktivity zaměřené na dobrovolnictví, které by mohly mít větší rozvojový potenciál vývojové úrovně než běžná pracovní činnost. Tento rozvoj by pak dopomohl i k zefektivnění práce a využití potenciálu jedince v plném rozsahu.

Určitou limitou při posuzování vývojové úrovně může být fakt, že ačkoliv byly při rozhovorech použity techniky, které jsou podle Berger (2019) třeba k nahlédnutí do mysli člověka a přinesou nám představu o tom, jak si vytváří mysl druhý člověk, jsou to jen přístupy, které jsou odvozeny z komplexnějšího „Subject-object interview“ (SOI) (Lahey et al., 2011). Využití SOI metody slouží hlavně k podpoře vývoje jedince (která nebyla cílem této práce) a bylo by třeba dlouhodobé studium i pomoc experta.

Dalším omezením by mohla být skutečnost, že na zkoumání vývojové úrovně jedince může mít velký vliv schopnost autora posoudit dané stupně vývoje osobnosti. Tato schopnost může být limitována právě vývojovou úrovní autora. Ačkoliv se pak autor snaží přidržovat se veškerých znaků, které by mohli naznačovat vyšší úroveň vývoje, než na které je on sám, může se stát, že tuto vyšší úroveň není schopen sám bezpečně rozeznat.

Morální úroveň dobrovolníků účastnících se rozhovorů byla posuzována pomocí Heinzova dilema (Kohlberg, 1981). Většina respondentů se pohybovala na konvenční úrovni, a to především ve čtvrtém stupni, který obsahuje důraz na právo a obecně platná pravidla a principy.

U vzorku respondentů byla pozorovatelná souvislost mezi sociálně podmíněnou myslí a altruistickými motivy pro dobrovolnictví. Pro osoby na této úrovni jsou nesmírně důležité názory okolí a také pravidla a kultura okolo nich. Z tohoto důvodu se také lehce identifikují s okolím a jejich názory přijmou za vlastní. Tento styl osobností je užitečný v situacích, kdy jsou jasně definované vztahy, cíle a úkoly. Z kvalitativního šetření ve studii nemůžeme tento trend, který se objevuje u našich respondentů, zobecnit, a proto by bylo zajímavé další rozšíření této myšlenky pomocí rozsáhlejšího zkoumání.

Další souvislost byla nalezena mezi sebeurčující myslí (či přechodu mezi sociálně podmíněnou a sebeurčující myslí) a egoistickými motivy k dobrovolnictví, a to především k rozšíření si obzorů, nové zkušenosti a dovednosti a nové kontakty. Tento fakt by mohl být vodítkem pro organizace, které využívají či sdružují dobrovolníky a hledají osobnosti, které si sami tvoří svůj názor a zároveň plně chápou chování okolí. Pokud by tato organizace vyhledávala charakterové odlišnosti respondentů se sebeurčující myslí, mělo by smysl je motivovat právě v rámci činností, které ovlivní egoistickou motivaci, vzdělání se, načerpání nových znalostí a zkušeností. Osoby s touto myslí jsou schopny pochopit logiku za názory ostatních, ačkoliv s nimi nesouhlasí a soustředit se na druhé, a přitom si sami formují vlastní názor. Tyto vlastnosti jsou důležité především pro manažerské a vedoucí funkce. V této oblasti by se tedy nabízelo realizovat další výzkumy, ideálně na reprezentativním vzorku populace, které by bylo možné zobecnit na celou společnost.

Všeobecnou limitou výzkumu může být i zkreslení z omezené výpovědi respondentů na základě rozhovorů. Analýza rozhovoru totiž zkoumá jen to, co byl respondent schopen vyjádřit a opsat řečí. To, co respondent cítí či co si myslí ale nemusí vždy zcela odpovídat tomu, jak se o dané situaci vyjádří v rozhovoru. O tomto problému hovoří také Ferjenčík (2010), upozorňuje na deformaci myšlenek už ve chvíli, kdy ji respondent kóduje do systému jazyka. Tato deformace může probíhat i na druhé straně, a to příjemce sdělení, který verbální výpověď dekóduje do roviny významu.

Ačkoli se autorka pokusila o nový přístup, je si vědoma toho, že tato práce pouze značí cesty, jimiž by se mělo vydat další zkoumání. Pro posouzení výzkumných otázek propojující motivaci jedince a vývojovou psychologii bylo důležité získat širší odpovědi od respondentů formou kvalitativního zkoumání, které nám umožnilo objevit fenomény a najít souvislosti u daného vzorku. Nevýhodou tohoto výzkumu je bezesporu fakt, že je

vzorek respondentů velice omezený a získané znalosti nemůžeme zobecnit na celou populaci či na segment dobrovolníků.

Současně je posuzování vývojové úrovně jedince v této studii limitované na jeden rozhovor a nezakládá se na delším a podrobnějším zkoumání jedinců, výsledky mohou být tedy ovlivněny momentálním rozpoložením respondentů, a současně i výzkumníkem samotným. To jak ve formě limitace vývoje výzkumníka (jak již bylo naznačeno výše), tak i ve formě vnášení osobních preferencí a intuitivních zkreslení do celého výzkumu.

Část výše popsaných limitů můžeme nalézt u kvalitativního výzkumu obecně. O omezení zobecnění, ovlivnění výsledků výzkumníkem i omezeném vzorku při kvalitativním zkoumání hovoří i Hendl (2016). Domnívá se ale, stejně jako autorka, že tyto nevýhody lze jistým způsobem přetvořit v přednosti, díky omezenému počtu respondenů nezůstáváme na povrchu, ale můžeme jít do hloubky výpovědí a provést podrobné srovnání daných případů.

Závěr

Diplomová práce se zabývala analýzou motivací dobrovolníků v kontextu vývoje osobnosti. Motivací k výběru tématu byl vlastní zájem autorky o hlubší zkoumání motivace dobrovolníků. V úvodu práce jsou zmíněny cíle, které jsou dále konkretizovány v kapitole 2.1. Celý obsah práce se odvíjel právě od těchto cílů.

Práce byla rozdělena na teoretickou část, empirickou část a tematickou analýzu.

V teoretické části byly zmíněny východiska pojící se k literatuře a realizovaných výzkumech v oblastech souvisejících s diplomovou prací. V empirické části byly konkretizovány cíle, metodika výzkumu a dále byl popsán vzorek respondentů.

V tematické analýze byla provedena analýza odpovědí podle okruhů, které kopírovali vytyčené cíle. Následovala diskuze nad výzkumem a jeho limity.

Hlavním cílem práce bylo analyzovat motivace respondentů k dobrovolné činnosti v kontextu vývojové psychologie. Prvním z dílčích cílů bylo analyzovat motivy respondentů k dobrovolné činnosti. Druhým dílčím cílem bylo posouzení hodnotové orientace respondentů. Dalším dílčím cílem bylo analyzovat odpovědi respondentů a určit jejich vývojovou úroveň. Předposledním dílčím cílem bylo určení morální úrovně respondentů. A posledním dílčím cílem bylo zkoumání souvislostí mezi konkrétními druhy motivace k dobrovolnictví a určitou vývojovou úrovní jedinců.

Kvalitativní data získaná z rozhovorů s respondenty sloužila k analýze, která vedla k zodpovězení výzkumných otázek včetně zasazení do kontextu výzkumu i příslušné literatury. Z tohoto důvodu lze tedy konstatovat, že cíl práce byl naplněn. Nad rámec výzkumných oblastí bylo v kvalitativním šetření zkoumáno i to, co jedince na dobrovolné činnosti baví a co nikoliv. Zde jsme se mohli dozvědět, že největším problémem se zdá být časová náročnost dané činnosti.

Závěrem můžeme konstatovat doporučení, vycházející z diskuse a limitů dané práce. Vzhledem k potenciálu zjištěných skutečností by měl být v této oblasti realizován další výzkum, který by kombinoval kvalitativní a kvantitativní metody, případně by zapojil experty na danou oblast a mohl by tak poskytnout reprezentativnější vzorek, který by se dal zobecnit na celou populaci.

Literatura

800 CEO read: An everyone culture: Becoming a deliberately developmental organization (2016). Chatham: Newstex. Retrieved from https://search-proquest-com.zdroje.vse.cz/docview/1776135048?accountid=17203

Armstrong, M. (2009). Odměňování pracovníků. Praha: Grada Publishing.

Armstrong, M., & Taylor, S. (2015). Řízení lidských zdrojů. Praha: Grada Publishing.

Armstrong, M. & Stephens T. (2008). Management a leadership. Praha: Grada, Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2177-4.

Arnold, J., Robertson, I. T. a Cooper, C. L., (1991). Work Psychology. London: Pitman.

Místo firemního dobrovolnictví v rámci CSR aktivit. Praha, 2014 [cit. 2020-11-05].

Dostupné z:

https://toolkit.ecn.cz/img_upload/e1cc256c6def014e6843ecc58bacd353/Pr__zkum%20 o%20firemnim%20dobrovolnictvi%202014.pdf. Výzkum. Národní dobrovolnické centrum, HESTIA.

Bass, B. M. (1985). Leadership and performance beyond expectation. New York: Free Press.

Batson, C. D. (2002). Four Motives for Community Involvement. Journal of Social Issues, Vol. 58, No. 3, s. 429-445.

Bedrnová, E., Jarošová, E., & Nový, I. (2012). Manažerská psychologie a sociologie.

Praha: Management Press

Berger, J. G., (2011). Changing on the Job, Developing Leaders for a Complex World, Stanford University Press, dostupné z:

https://www.sup.org/books/pages/21771/Appendix%20A.pdfhttps://www.sup.org/books /title/?id=21771 Key Concepts in Adult Development Jennifer Garvey Berger Appendix A

Berger, J. G. (2019). Jak lidé zrají: osobnostní růst v pracovním i osobním životě.

Praha: Portál, 2019. ISBN 9788026215530.

Bergen, J. G. (2019) - Psychologie dnes. Praha: Portál, 30.10.2019, 25(11). sv. 11 s. 36.

ISSN 1211-5886. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:3cac9a70-57a0-11ea-9850-005056825209

Bullivant, S. (2018). Europe’s Young Adults and Religion: Findings from the European Social Survey (2014-16) to inform the 2018 Synod of Bishops. London, Dostupné z:

https://www.stmarys.ac.uk/research/centres/benedict-xvi/docs/2018-mar-europe-young-people-report-eng.pdf. Report. St Mary’s University Twickenham London, Benedict XVI Centre for Religion and Society.

Burns, J. (1978). Leadership. New York: Harper & Row.

Covey, R. S. (2006). 8. návyk. Od efektivnosti k výjimečnosti. Management Press. ISBN 80-7261-138-0.

Dansereau, F., Graen, G. B., Haga, W. (1975). A vertical dyad linkage approach to leadership in formal organizations. Organizational Behavior and Human Performance.

Day, D. V. & Antonakis J. (2012). The nature of leadership. 2nd ed. Thousand Oaks, Calif.: SAGE, ISBN 14-129-8020-8.

Creswell, J., W. (1998) Qualitative inquiry and research design: choosing among five traditions. Thousand Oaks: SAGE Publications, ISBN 0761901442.

Degli A. G. (2009). Motivations to volunteer and social capital: the role of intrinsic motivations in promoting networks of cooperative relations. Econom Etica, No 6.

Faastová, D. & Baumgarner, F. (2015). Value orientation of volunteers and a representative sample of the Czech population. Individual and Society, Vol.

18,No.3.Dostupné z:

http://www.clovekaspolocnost.sk/jquery/pdf.php?gui=632ACLJ52GLE2FMSQ21VDK TFE#:~:text=Z%20v%C3%BD%C5%A1e%20uveden%C3%A9ho%20lze%20v,rovnos t%20jsou%20pova%C5%BEov%C3%A1ny%20za%20v%C3%BDznamn%C4%9Bj%

C5%A1%C3%AD%2C

Ferjenčík J. & Bakalář, P. (2010) Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. Praha: Portál, ISBN 978-80-7367-815-9. Dostupné z:

https://ndk.cz/uuid/uuid:325f1770-caba-11e7-9c14-005056827e51

Frič a kol (2001) Dárcovství a dobrovolnictví v České republice

https://www.researchgate.net/publication/40346192_Darcovstvi_a_dobrovolnictvi_v_C eske_republice_vysledky_vyzkumu_NROS_a_Agnes ISBN 80-902633-7-2

Frič, P. & Vávra M. (2012). TŘI TVÁŘE KOMUNITNÍHO DOBROVOLNICTVÍ:

neformální pomoc, organizovaná práce a virtuální aktivismus. Praha, [cit. 2020-11-15].

AGNES, HESTIA, Dostupné z: https://www.hest.cz/cdn/public/001140.pdf

Frič, P. & Pospíšilová T. a kol. (2010) Vzorce a hodnoty dobrovolnictví v české společnosti na začátku 21. století Praha, [cit. 2020-11-10]. Dostupné z:

https://is.muni.cz/el/1456/jaro2016/BKV_ERNO/um/61901565/61913961/vzorce_a_ho dnoty_dobrovolnictvi.pdf?lang=en. Publikace v rámci výzkumného projektu HESTIA.

Graen, G. B. & Uhl-Bien, M. (1991). Relationship-based approach to leadership:

Development of leader-member exchange (LMX) theory of leadership over 25 years.

ISSN 10489843. Dostupné také z:

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/1048984395900365?via%3Dihub Hendl, J. (2016). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání. Praha: Portál, 2016. ISBN 9788026209829.

HESTIA (2020), Firemní dobrovolnictví [cit. 2020-10-20]. Dostupné z:

https://www.hest.cz/cz/pro-firmy

Horton-Smith, D. (1981). Altruism, volunteers, and volunteerism. Journal of Voluntary.

Action Research, 10, 21-36.

ILO. (2011)Manual on the measurement of volunteer work, International Labour Office.

- Geneva: ILO, 2011 [cit. 2020-10-09]. Dostupné z: http://ccss.jhu.edu/publications-findings/?did=136

Jarošová, E., Pauknerová, D., Lorencová H. a kol. (2016) Nové trendy v leadershipu:

koncepce, výzkumy, aplikace. Praha: Management Press, ISBN 9788072614790.

Kasper, H., Mayrhofer, W. (2005) Personální management. Řízení – Organizace. Praha:

LINDE.

Kegan, R. a Lahey, L. L. (2016). An Everyone Culture: Becoming a Deliberately Developmental Organization. Boston, Massachusetts: Harvard Businesss School Publishing. ISBN 9781625278623.

Kegan, R. (1980)., Making Meaning: The Constructive-Developmental Approach to Persons and Practice, The PERSONNEL AND GUIDANCE JOURNAL, Dostupné z:

http://www.diamondmc.com/wp-content/uploads/2018/02/Kegan-Making-Meaning-1980.pdf

Kocianová, R. (2012) Personální řízení: východiska a vývoj. 2., přeprac. a rozš. vyd.

Praha: Grada, 149 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-3269-5.

Kohlberg, L. (1981). Essays on Moral Development, Vol l. I: The Philosophy of Moral Development. San Francisco, CA: Harper & Row. ISBN 0-06-064760-4.

Kohlberg, L., Levine Ch., Hewer, A. (1983). Moral stages : a current formulation and a response to critics. Basel. NY: Karger. ISBN 978-3-8055-3716-2.

Kohlberg, L. (1963) “The Development of Children's Orientations Toward a Moral Order I. Sequence in the Development of Moral Thought.” Vita Humana, vol. 6, no. 1/2, 1963, Dostupné z: www.jstor.org/stable/26762149

Kratochvíl, O. (2009) Leadership. Evropský polytechnický institut, ISBN 8073141809 Lahey, L., Souvaine, E., Kegan, R., Goodman, R., Felix, S. (2011) A Guide to the Subject-Object Interview: Its Administration and Interpretation. Minds at Work, ISBN 9781461128809.

Langmeier, J., Krejčířová, D. (2001), Vývojová psychologie. 2., aktualiz. vyd. Praha:

Grada, 2006. Psyché (Grada). ISBN 80-247-1284-9. Wozniak, R. Selected Works of James Mark Baldwin Facsimile edition. Philadelphia. Thoemmes

Ministerstvo vnitra ČR. (2020) Rozvoj dobrovolnictví v ČR, Dostupné z:

https://www.mvcr.cz/clanek/rozvoj-dobrovolnictvi.aspx?q=Y2hudW09Mw%3d%3d Ministerstvo vnitra ČR. (2008) Vývoj legislativní úpravy dobrovolnictví v zahraničí a v české republice, Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/vyvoj-legislativni-upravy-dobrovolnictvi-v-zahranici-a-v-ceske-republice.aspx

Musick, M. A., Wilson J. (2008). Volunteers: A Social Profile. Bloomington: Indiana University Press.

Nešporová, M. & Schmidt, H. (2005). Firemní dobrovolnictví., Napříč společenskou odpovědností. Kladno: AISIS, ISBN 80-239-6111-X.

http://www.proceweb.cz/files/Napric-SOF.pdf

Pavlica, K., Jarošová, E., Kaiser, R. Vyvážený leadership: dynamika manažerských dovedností. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Management Press, 2015. 238 stran. ISBN 978-80-7261-289-5.

Platón. (1993) Ústava. 1. vydání. Praha: Nakladatelství svoboda – libertas

Reed P. B. and Selbee K. L. (2003). Do People who Volunteer Have a Distinctive Ethos? In. Dekker P. and Halman L. The Values of Volunteering: Cross Cultural Perspectives. New York: Kluwer Academic/Plenum Publishers.

Schmidbauer, W. (2008) Syndrom pomocníka: [podněty pro duševní hygienu v pomáhajících profesích]. Praha: Portál, Spektrum (Portál). ISBN 9788073673697.

Schwartz, S. H. (1992). Universals in the kontent and structure of values: Theory and empirical tests in 20 countries. In: Zana, M. P. (Eds): Advances in experimental social psychology. San Diego, Academic

In document Hlavní práce73703_sirk00.pdf, 787.7 kB Stáhnout (Stránka 57-77)