Technologie a klíčové oblasti digitální transformace

1.4.1.

Mobilní a sociální technologie

Mobilní technologie umožnily transformaci způsobu interakce a spolupráce mezi lidmi, jakožto i způsobu získávání informací a jejich zpracování. Mobilní zařízení zavedla éru všudypřítomné konektivity, kdy uživatelé mají přístup k informacím kdekoliv a kdykoliv. Díky nim dochází k rozmachu podnikání založeného na digitálních mobilních platformách, usnadňující komunikaci se zákazníky a umožňující organizacím optimalizaci obchodního modelu.

(Schwertner 2017).

Sociální technologie umožňují rychlé sdílení a vytváření znalostí prostřednictvím sociálních sítí, což uvnitř organizace zlepšuje spolupráci mezi lidmi a distribuci informací. Zrychlením a usnadněním zprostředkování znalostí pomocí sociálních technologií mezi zaměstnanci umožní organizaci lepší koordinaci procesů, zvýšení jejich efektivity a dosažení lepších obchodních výsledků. (Capgemini 2013)

Graf 3: Procento sociálních technologií využívaných v podnikových procesech

Zdroj: Vlastní zpracování dle McKinsey global institute (2017a)

6%

8 Trend mobilních a sociálních technologií lze v rámci organizace pozorovat ze dvou úhlů pohledu: vně k zákazníkovi a uvnitř podniku. Zatímco v roce 2014 používalo sociální komunikační kanály k interním účelům 69 % dotázaných, v roce 2017 tomu již bylo 85 %.

Nárůst lze pozorovat i na úrovni procesů viz graf 3. (McKinsey global institute 2017a)

1.4.2.

Internet věcí a big data

Internetem věcí (dále IoT z anglického. „Internet of things“) se rozumí transformace, sběr a analýza velkého množství dat v reálném čase. (Slánský 2018a, str. 71) IoT představuje systém propojení fyzických zařízení v rámci senzorů, softwaru a elektroniky. Jejich síťové připojení jim umožňuje mezi sebou komunikovat, shromažďovat a analyzovat data bez zásahu člověka.

(Maheswari 2019, str. 99) Příkladem mohou být chytré hodinky, které odesílají data o naší fyzické výkonnosti a v reálném čase je zpracovávají do výstupního reportu. S rozmachem IoT roste význam i pojmu Big data. Big data značí dle Slánského (2018b, str. 22) data velkých objemů – až zettabyty či brontobyty; rozmanitosti – informace i v podobě zvukových záznamů či videí a rychlosti – primárně s příchodem IoT.

1.4.3.

Cloud computing

Cloud je placenou službou poskytující uživatelům pomocí internetu přístup k počítačovému výkonu, úložišti, či celým aplikacím. Výhodou cloudového řešení je tak eliminace prvotní investice do vlastního vybavení – HW, SW, zaměstnanců a eliminace nákladů spojených s údržbou a zabezpečením. Platbou pouze za využité zdroje může cloud představovat levnější a flexibilnější variantu řešení, na druhou stranu se ale může prodražit z dlouhodobého hlediska. Nevýhodou je také nutnost internetového připojení. (Slánský 2018a, str. 123, 124) Z hlediska modelu služby se cloud dělí na: (Havel 2015)

- SaaS: Software as a Service

SaaS představuje placený přístup k aplikaci přes internet – uživatel tedy nevlastní licenci software, ale jedná se o jeho pronájem. Příkladem je Google Apps.

- PaaS: Platform as a Service

PaaS představuje pronájem platformy poskytující kompletní prostředí pro vývoj. Nejedná se tedy o pronájem konkrétní aplikace jako v předešlém případě, ale pouze o prostředek k jejímu vyvinutí. Příkladem je Google App Engine.

9 - IaaS: Infrastructure as a Service

IaaS představuje pronájem infrastruktury jakožto serverů, operačních systémů a diskových úložišť. IaaS je online obdobou tradičních datacenter bez nutnosti je fyzicky spravovat. Příkladem je Openstack.

1.4.4.

Blockchain

Blockchain, vstupující do podvědomí především díky medializaci kryptoměny Bitcoinu, představuje systém digitální a distribuované účetní knihy, zaznamenávající transakce mezi jednotlivými nepříbuznými uživatelskými stranami (dále P-to-P z anglického „Peer to Peer“).

Transakce jsou prováděny bezpečně, anonymně, transparentně, neměnně, a to bez dohledu centrální autority, ale přesto kontrolovaným způsobem. (Delloite 2018) Každý uživatel má možnost zapsání transakce do hlavní knihy, která je následně verifikována komunitou ostatních počítačů (uzlů) v síti a tím je tak stvrzena demokratickým a nezfalšovatelným systémem ověřování. (Slánský 2018a, str. 91)

Obrázek 1: Princip blockchainu

Zdroj: Vlastní zpracování

Nejprve dojde v síti P-to-P k podání požadavku na provedení transakce. Požadavek je rozeslán do P-to-P sítě mezi uživatelské počítače zvané jako uzly. Síť uzlů ověří transakci a uživatelův status využitím algoritmu. Ověřená transakce může zahrnovat nejen kryptoměnu, ale i smlouvy, záznamy a jiné informace. Po ověření je tato transakce spojena s ostatními a utváří blok v databázi. Proces končí přidáním utvořeného bloku do blockchainu v trvalé a nezměnitelné podobě. (Bhavani 2017)

1.4.5.

Robotická procesní automatizace

Robotická procesní automatizace (dále RPA z anglického „robotic process automation“) napodobuje činnosti člověka v procesech na počítači, které představují na sebe logicky navazující sérii kroků. Příkladem jednoduchého automatizovatelného procesu pomocí technologie RPA může být přihlášení uživatele do ERP systému, série prokliků k požadovaným datům, jejich stáhnutí do MS Excel a jejich následná analýza na základě předem stanovených pravidel. Slovem robot, zkráceně „bot“, zde není myšlen žádný fyzický přístroj viděný v rámci

1. P2P síť 2. Komunikace 3. Validace 4. Verifikace 5. Potvrzení

10 sériové výroby v továrnách, ale virtuální pracovní síla v podobě RPA software. Bot je spuštěn na základě podnětu uživatele a poté dokáže pracovat mezi různými podnikovými aplikacemi současně, a to případně i na pozadí bez interakce uživatele.

Roboti nemají lidské potřeby jako spánek a můžou tak pracovat na rozmanitých procesech neustále 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Pomocí RPA lze automatizovat velké množství procesů napříč organizací a odděleními, které jsou manuálně vykonávané zaměstnanci a které vykazují standardizaci a opakují se. RPA lze využít na automatizaci procesu v rámci činnosti zaměstnance, vedoucí k uvolnění jeho časové kapacity pro úkony přinášející organizaci vyšší přidanou hodnotu, či přímo na end-to-end procesy, které přímo vedou k redukci počtu zaměstnanců. Trendem RPA je jeho kombinace s kognitivními technologiemi a vzniku inteligentní procesní automatizace. (Maheswari 2019, str. 67,68)

Technologii RPA bude v dalších částech práce věnována celá kapitola číslo 4.

1.4.6.

Umělá inteligence

Umělou inteligencí (dále AI z anglického „Artificial intelligence“) se rozumí systémy, které napodobují algoritmus lidské mysli k úspěšnému plnění úkolů vyžadující dedukci lidského mozku. Nejdůležitějším znakem umělé inteligence je schopnost učit se a soustavně se zlepšovat, a to na základě zpracování velkého množství informací a jejich datové analýzy.

Tímto se technologie odlišuje od RPA, která je schopna provést pouze předem stanovený rutinní postup operací a není schopna se poučit a zdokonalit na základě zjištěných informací.

Umělá inteligence představuje pro firmy sice velice nákladnou ale potenciálně velmi přínosnou investici, která může firmám přinést silnou konkurenční výhodu. AI organizacím umožňuje díky složitým statistickým postupům ucelenější pohled na velké množství sbíraných dat a predikci trendů na nich založených. Příkladem může být americký poskytovatel online filmů a seriálů Netflix. (Oracle 2020) Společnost využívá algoritmů AI pro analýzu získaných dat o zákazníkovi a následného nabídnutí na míru personalizované nabídky filmů a seriálů. Díky personalizovanému předvýběru je větší šance upoutání zákazníka k obrazovce. Tato technologie umožnila společnosti Netflix rozšířit rokem 2017 svoji spotřebitelskou základnu o 25 % bodů. (Gaviro 2018) Dále AI přináší řešení automatizace složitých procesů vyžadující lidskou interakci, či dedukci. Příkladem mohou být chatovací chatboti v rámci komunikace se zákazníky. (Oracle 2020)

11