Typy automatizace

Svět automatizace umožňující zaměstnancům v kanceláři usnadňovat, zpřehledňovat a urychlovat práci, procházel v průběhu let různými etapami, jak lze vidět na obrázku 6.

Zdroj: Vlastní zpracování dle PWC (2017)

4.1.1.

Makra

Makra se řadí na počátky automatizačních nástrojů a představují „posloupnost příkazů označenou jménem a uloženou do paměti, kterou lze spustit a vyhnout se tak opakovanému zadávání příkazů.“ (Bavlínová 2003) Spojena jsou s balíkem kancelářských produktů Microsoftu Office, kde uživatelem vytvořená makra pomáhají automatizovat repetitivní činnosti např. v nástroji MS Excel a tím tak usnadnit práci. Tvorba makra lze provést dvěma způsoby:

- Spuštěním záznamníku maker a naklikáním jednoduché požadované sekvence úkonů - Naprogramováním vlastního skriptu v jazyce VBA (z anglického Visual Basic for

Applications) pro složitější úkony obsahující podmínky či cykly v rámci vestavěného VBA editoru

Nevýhodou maker oproti robotické procesní automatizaci je fakt, že je obtížné je propojit s aplikacemi mimo Microsoft Office. (RW 2019) K propojení s okolními aplikacemi je nutná pokročilejší znalost programování.

Makra ale nejsou spjatá pouze s programem MS Excel. V kontextu účetnictví můžeme za makra považovat např. i interně vyvinuté aplikace v ERP SAP, které automatizují práci v rámci programu. Jedná se například o generování interně naprogramovanou podobu měsíčního Obrázek 6: Přehled automatizačních etap v podniku

Algoritmický

35 reportu tak, aby splňoval zvláštní kritéria. Programovací jazyk SAP je ABAP (z anglického Advanced Business Aplication Programming) díky kterému lze tvořit různé automatizace.

4.1.2.

Automatizace business procesů

BPA (z anglického Business process automation) je podskupinou disciplíny procesního řízení BPM (z anglického Business process management), která se zaměřuje na analýzu a optimalizaci pracovních postupů neboli workflows za účelem jejich co nejefektivnějšího fungování. BPA je důležitým stupněm automatizace, jelikož v některých případech je potřeba proces nejprve reorganizovat (zrychlit, zpřesnit, snížit o nepotřebné kroky, digitalizovat), než neúčinně aplikovat RPA na dosavadní průběh procesu. RPA však může být použita i v rámci BPA jako nástroj pro automatizaci dále vytipovaných úkonů. (SAP 2020)

4.1.3.

Klasická RPA

Robotická procesní automatizace představuje v určitém smyslu novou generaci maker. Makra a RPA mají hodně společných vlastností – obě technologie jsou schopny automatizovat opakující se činnosti, které jsou založené na sekvenci pravidel. V takových případech zaměstnanec při zpracování postupuje dle daného sledu událostí, od kterého se neodchyluje a v průběhu procesu není vyžadován jeho úsudek. Zatímco makro je schopno automatizovat sekvenci většinou pouze v rámci jedné aplikace, RPA je schopno automatizovat proces s využitím vícero aplikací. Do jisté míry lze tak RPA považovat jako jakousi nadstavbu maker, která je schopna přihlašovat se jako zaměstnanec k různému kancelářskému softwaru a zpracovávat s jejich pomocí úkoly dle předem definovaného postupu. Na rozdíl od makra však RPA nevyžaduje vysokou znalost programovacího jazyka, která byla nutná pro naprogramování složitějšího skriptu makra. Softwary pro RPA jsou velmi intuitivní a neskládají se z řádek kódu jako je u maker, ale z intuitivní sekvence akcí, které reprezentují kroky v postupu, tak jak by byly provedeny uživatelem. (RW 2019)

Klasická RPA je schopná nahradit velkou část funkcí v kanceláři, zvyšuje efektivitu stávajících zaměstnanců a pomáhá optimalizovat procesy. (Maheswari 2020, str. 70)

Softwarové roboty je možné rozdělit do dvou kategorií: asistované a bezobslužné RPA.

- Asistované RPA je spouštěno samotným zaměstnancem pro vykonání konkrétního úkonu, podobně jako je např. spouštěno makro v MS Excel pro jednoduchou úlohu, zároveň běží

36 v reálném čase na počítači pracovníka. Implementuje se na částečné úlohy v procesu práce zaměstnance či na úlohy, které vyžadují okamžitou interakci člověka se systémem.

- Bezobslužné RPA běží na virtuálním serveru a v rámci jedné licence může vykonávat sadu dílčích robotů pro různé procesy. Dílčí roboti jsou obvykle spouštěni v předem stanoveném harmonogramu, přičemž existuje snaha o zaplnění harmonogramu na maximálně využitou kapacitu 24 hodin 7 dní v týdnu. Bezobslužné RPA je spouštěno automaticky ve stanovený čas a je implementováno na komplexnější procesy, které obvykle vyžadují delší časový úsek na zpracování. Díky zprávě o průběhu automatizace, kterou robot po dokončení procesu uživateli pošle, má zaměstnanec přehled a kontrolu nad zpracovaným procesem.

(Mullakara, Asokan 2020, str.9)

Praktická část diplomové práce bude převážně analyzovat implementaci klasické RPA.

4.1.4.

Kognitivní RPA

Představuje další stupeň automatizace jakožto propojení klasické, na pravidlech založené, RPA s technologiemi AI či OCR. Díky nim je schopné RPA zpracovávat i nestrukturovaná data v podobě textu, hlasu či obrazu a dodávat výsledky pokročilé analytiky jako je predikce a vydávání optimalizačních doporučení či analýza rizikových procesů. Oproti základní RPA by měla být v kognitivní RPA zabudovanou schopnost programu učit se a reagovat tak na neznámé problémy při zpracování úkolu. Např. při robotickém zpracování e-mailů se stížnostmi od zákazníků a jejich textové analýze pomocí AI, je robot schopný rozeznávat stížnosti, vytvářet k nim i personalizované odpovědi, a to i přesto že žádný e-mail není identický. (Maheswari 2020, str. 70)

Kognitivní RPA je nejnovějším trendem v oblasti robotické procesní automatizace.

4.1.5.

Algoritmický business

Pod pojmem algoritmický business se skrývá nejvyšší stupeň automatizace podniku budoucnosti, kdy je na složitých matematických algoritmech zmíněných v předešlých odstavcích postaven celý business model a dochází k automatizaci většiny procesů v rámci organizace za využití pokročilých metod AI. (PWC 2017)

37