Ukázka č. 1: CÍSAŘ FRANTIŠEK JOSEF I

Jeho život – jeho doba Franz Herre

Avšak všechny výdobytky revoluce nemohly být odstraněny. Rovnost všech občanů před zákonem, v císařství stejně vyhlášenou se značným zpožděním, nebylo možné zrušit. Ostatně omezit feudalismus bylo v Rakousku v zájmu vzmáhajícího se měšťanstva a v neposlední řadě, což bylo podstatné, i v zájmu šlechty. Ta si díky zrušení roboty za náhradu zachovala pozemkové vlastnictví a ještě získala prostředky, umožňující jí účast na kapitalistickém podnikání, což přispělo k rozmachu průmyslu.

Také stát pomáhal. Záleželo mu na hospodářském posílení restaurované monarchie. Schwarzenbergův byrokratický centralismus mohl činit dirigistická opatření a zde stál správný muž na správném místě. Byl jím Karl Ludwig svobodný pán von Bruck, jenž jako zakladatel a vedoucí činitel Rakouského Lloydu v Terstu byl jedním z průkopníků soukromého hospodářství v Rakousku a jako ministr pro obchod a živnosti řídil nyní hospodářskou politiku státu. Odstranil celní hranici s Uherskem a vytvořil z Rakouska jedno celní území, zřizoval obchodní komory, rozšiřoval síť železnic, vytvářel předpoklady pro vzestup a blahobyt.

Hospodářství se rozběhlo plnou parou, ale společenský vývoj byl brzděn ze všech sil, a politický měl být buď zcela zastaven, nebo dokonce vržen kus zpět. Mladý panovník dostal za úkol vyřešit kvadraturu kruhu. František Josef I. se nikdy neučil ničemu jinému, než že mu jako panovníkovi z Boží milosti náleží všechna moc ve státě.

To, že panovnické důstojenství získal v tak mladém věku, mu sice dodalo sebevědomí, ale zároveň jej znejišťovalo.

To ovlivnilo celou jeho bytost. František Josef, člověk od přírody do sebe obrácený a navenek zdrženlivý, se tak v obavě, že se příliš odhalí a oslabí své postavení, začal projevovat odmítavě a nepřístupně. Vystupoval pouze v uniformě, která už jemu samému ukládala strnulý postoj a ostatní nutila stát v pozoru. Zabarikádoval se za protokol a ceremoniál. Oblékl si pancíř, v němž měl být nezranitelný, ale stal se nepohyblivým

a omezeným ve vývoji, takže už jako dvacetiletý připomínal spíše sochu panovníka

146 než člověka z masa a krve, se srdcem a temperamentem, se sympatickými přednostmi a odpustitelnými slabostmi.

,,Kdyby nebyl císařem, řekl bych, že je na svůj věk příliš vážný´´, poznamenal Bismarck.

Všechno po něm sklouzne jako po mramoru, mínil ruský vyslanec, a saský diplomat Vitzthum vypozoroval: ,, Jde-li o jeho autoritu, nemíní mladý pán žertovat.´´

František Josef se neustále obával, že jeho císařská autorita je ohrožena, a domníval se, že ji proto musí opatrně a přísně střežit. Nejdříve ji podle něho zpochybnil lid, jenž v revoluci pozvedl hlavu, byl na hlavu poražen a nyní stále čeká na příležitost k novému povstání, takže je nutné držet jej zkrátka a v ničem mu neustupovat.

Ale i aktéry kontrarevoluce, své spolupracovníky a ministry, sledoval s podezřením.

Potřeboval je, ale poněvadž byl na ně odkázaný, pokládal je za ohrožení své autority.

Vše mělo být vykonáno do konce roku. A tak dne 31. prosince 1851 byl vydán císařský ,,silvestrovský patent´´, jenž zrušil ústavu a obnovil absolutismus. František Josef tedy už nebyl ,,neodpovědným monarchou´´ či ,,strojem na podpisy´´, nýbrž zase všemocným císařem a neomezeným pánem, jediným držitelem zákonodárné, výkonné a soudní moci. Jeho vůle teď opět platila i v nejzapadlejším koutě Rakouska. Jeho paží, výkonným orgánem, byli ministři a celá armáda úředníků. A také vojsko, jež představovalo ozbrojenou moc, která jako železná obruč držela pohromadě celou mnohonárodní říši, už nemělo přísahat na ústavu, ale císaři.¹⁰⁹

109 HERRE, Franz. Císař František Josef : jeho život - jeho doba. Praha: Ikar, 1998. ISBN 8072023365.

str. 88-91.

147 ,,Viribus unitis´´ - Didaktické aplikace:

Mohli se setkat s Františkem Josefem I. ? Čtení s porozuměním. Kritické čtení.

Má vlastní továrna. Na železnici tehdy a dnes. Cenzura dopisu.

1. Rozhodni, zda se mohl František Josef I. setkat s následujícími osobnostmi.

František Josef I. byl totiž jedním z nejdéle vládnoucích rakouských císařů. Vládl dlouhých 68 let. Zopakuj si tedy časové rozpětí jeho vlády, i jeho datum narození a úmrtí.

MOHLI SE SETKAT S FRANTIŠKEM JOSEFEM I.?

2. Objasni, o kterou revoluci se v textovém úryvku, kde jsou zmíněné ,,výdobytky revoluce´´, jedná. Krátce formuluj, jaké byly příčiny a důsledky této revoluce.

3. Zapiš hlavní rozdíly mezi nevolnictvím a robotou, i s letopočty, kdy došlo k jejich zrušení. Nezapomeň připojit též panovníka, který se o jejich zrušení zasloužil. Jaké důsledky mělo zrušení roboty pro běžné lidi?

MIKULÁŠ II.

METTERNICH LUDVÍK XIV.

VIKTORIE

VILÉM II. JOSEF II.

PERIKLES

SÁMO

148 4. Zdůvodni, proč šlechta na zrušení roboty za náhradu profitovala. Díky tomu, že se nyní i šlechtici mohli podílet na kapitalistickém podnikání, došlo k rozvoji průmyslu. Zamysli se nad tím, jak je možné, že šlechta takto zbohatla?

5. Vylušti následující přesmyčky a přijdeš na to, která průmyslová odvětví se v 19. století rozvíjela nejrychleji.

R O V U R C K A N Í T I C V ...

O V I P R A C Í V I N T V ...

T O J R S Í E N R Í V T S ...

X E T I L Í V T C N I T ...

6. Založ si svou vlastní továrnu, jelikož ses stal na okamžik bohatým šlechticem či měšťanem v druhé polovině 19. století a právě se rozmýšlíš nad tím, kterou továrnu si otevřeš. Svou továrnu pojmenuj, urči, kde se přesně nachází a na které průmyslové odvětví je zaměřena a proč?

Vyhrává ten žák, který vytvoří dlouhodobě prosperující průmyslovou továrnu.

7. Argumentuj, zda bys mohl či nemohl cestovat po železnici.

Právě ses ocitl v 19. století, v jeho první polovině. Konkrétně v roce 1845. Chceš cestovat z Břeclavi do Bohumína. Je to v této době možné již po železnici? Pokud ano, jak se nazývala dráha, po které bys cestoval? Zapiš si, přes která města pojedeš. Udělej si plán cesty i s přibližným časovým rozpětím a porovnej ho s dnešní rychlostí železniční dopravy.

8. Napiš sdělení z pozice cenzora o následujícím dopise. František Josef I. si chtěl ze všech sil udržet silnou autoritu, proto byla zavedena např. cenzura.

Vžij se do role cenzora rakouské monarchie, zkontroluj tento dopis a rozhodni, zda by mohl být odeslán či nikoliv:

149 ,, V habsburské monarchii nemůže člověk svobodně projevit vlastní názor, nemůže se chovat po svém. V čele se zkostnatělým císařem tu vládne byrokracie! Byrokracie je ten nepřirozený způsob vlády, při kterém se úřady do všeho občanského života míchají, všechno občanům předepisují, žádnou svobodnou vůli a samosprávu jim nenechávají. Je to způsob vlády, při kterém, jak praví Andriani, ani vrabec nemůže spadnout ze střechy, aby se o tom k ministerstvu nepodala zpráva, je to způsob vlády, při kterém z kabinetu ministra buď telegrafem nebo poštou se veškeré zemi předepisují cesty k pohybování...´´

Kdo by mohl být autorem tohoto dopisu? (Nápověda: spisovatel žijící dlouhou dobu v internaci v jednom italském městě.)

150