II. DIDAKTICKÁ ČÁST
2.1 Ukázka č. 1: STARÉ POVĚSTI ČESKÉ
Alois Jirásek
Spatřili opodál muže vysoké postavy, an v lýčených střevících za pluhem statečně kráčel a pobízel ostnem spřežení strakatých volů. Jeden z nich měl hlavu bílou, druhý byl od čela po hřbetě bílý a měl zadní nohy též jako sníh. I jeli k oráči širokou mezí a když se mu přiblížili, zastavil se kněžnin kůň, pak se v ráz zbočil, vzepjal, radostí řehtaje. A pak se zas na přední spustil, sehnul hlavu před mladým oráčem, jenž zarazil pluh a zastavil voly. Vladykové vzali s bělouše knížecí roucho: sukni dlouhou, vzácnou kožešinou lemovanou, drahý a krásný plášť i převlaky, přistoupili k Přemyslovi nízko se mu klaníce, pozdravili ho. „Muži blažený, kníže nám bohy souzený, buď zdráv a vítej!
Pusť voly, roucho změň, na kůň se rač posadit a s námi jeti. Kněžna Libuše a všechen národ Čechův ti vzkazují, abys s námi přijel a přijal vládu obě a tvým potomkům ráno přišli. Kdybych byl mohl tuto roli doorati, byla by po všecky časy hojnost chleba.
Ale že jste si pospíšili a mně mé dílo přerušili, vězte, že bude v zemi často bývati hlad.“
Zatím jako by země dala suchému ostnu v ráz mízu a život. Počalť lískový prut pučeti jako na jaře v keři, a hned také tři odnože vyhnal, tři ratolesti, na nichž se zelenalo svěží listí i mladé ořechy. Poslové žasli, vidouce ten div divoucí. Než Přemysl jich prosil, aby podle něho ke stolu usedli, a zval je na snídani. Obrátilť pluh a vzav z meze lýčenou kabeli, vyložil z ní pecen a sýr na jasnou radlici na slunci se svítící. „Toť ten železný stůl, o kterém Libuše mluvila!“ Tak si každý z vladyků v duchu připomněl a žasl. Jak s Přemyslem kol pluhu snídali a z jeho džbánu pili, uschly dvě ratolesti na lísce a hned opadly; třetí však rostla kvapem a bujně do výše i na šíř. Z toho až bázeň hosti pojala.
Ukazovali si ten div a ptali se Přemysla, čeho to znamená, že dvě z těch haluzí zhynuly a jenom jedna zůstala. „Toť vám povím,“ Přemysl vece. „Vězte, že z mého pokolení začnou mnozí panovati, ale toliko jediný pán a vladař ostane.“ Pak se ho poslové ptali, proč ne na mezi, ale na železe jí. „Proto jím na železném stole,“ odvětil zvolený kníže,
„abyste věděli, že rod můj bude železný u vládě. Železo však u vážnosti mějte! Jím v čas
63 pokoje rok orejte, v čas zlý se jím proti nepříteli chraňte! Dokud Čechové budou míti takový stůl, nepřátelé své přemohou. Když pak cizozemci ten stůl jim odejmou, Čechové pozbudou své svobody!“ 96
96 JIRÁSEK, Alois. Staré pověsti české. Praha: Lidové noviny, 2001. ISBN 8071064769. str. 39-42.
64 Kníže Přemysl a jeho rod - Didaktické aplikace:
Rozumivé metody – křížovka. Práce s mapou. Rodokmen. Komentované čtení.
Jedeme na výlet! Panovníci a jejich slavné činy. Svatováclavská tradice kolem nás.
1. Vylušti křížovku a zjisti, jaký je název rodu, o kterém vypráví bájný Přemysl.
65 LEGENDA KE KŘÍŽOVCE:
1. Na kterou horu dle pověsti přišel praotec Čech a rozhodl se zde usadit?
2. Jak se jmenoval první historicky doložený český panovník, zároveň také první křesťanský panovník?
3. Jedna z Krokových dcer. Měla prý magické schopnosti a byla pohanskou kněžkou.
4. Matka sv. Václava. Podle legendy nechala roku 921 n.l.
na Tetíně zavraždit Ludmilu, babička sv. Václava.
5. Hradní zřícenina mezi Plzní a Starým Plzencem, kterou nechal postavit Karel IV. s původně německým názvem Karlskrone.
6. Který velkomoravský kníže pozval na Velkou Moravu věrozvěsty Konstantina a Metoděje?
7. Patronem české země je svatý ...
8. První historicky známý moravský kníže, zakladatel dynastie Mojmírovců, byl ... I.
9. Jak se jmenoval první prezident České republiky?
10. Které mnišské jméno si zvolil věrozvěst Konstantin po vstupu do kláštera?
11. Jak se nazýval šlechtický rod, který začal v Jáchymově po roce 1516 razit stříbrné tolary?
TAJENKA: ...
66 2. Pojmenuj místo, kde Přemysla Oráče vladykové zastihli? Podívej se na mapu a zjisti, ve kterém kraji se tato obec nachází. Poté vymysli alespoň tři další zastávky školního výletu s názvem ,,Krajem Přemysla Oráče´´ (v dostupné vzdálenosti)s krátkým popisem těchto míst a zakresli tato místa do mapy kraje.
3. Pokus se předpovědět, v jakých dobách bude v zemi české bývati hlad,
na základě věštby knížete Přemysla: „Žel, že jste tak ráno přišli. Kdybych byl mohl tuto roli doorati, byla by po všecky časy hojnost chleba. Ale že jste si pospíšili a mně mé dílo přerušili, vězte, že bude v zemi často bývati hlad.“ Napiš alespoň tři příklady i s vhodnou argumentací, proč právě v těchto dobách.
4. Vybav si, kde je dochováno nejstarší vylíčení této pověsti? Uveď literární i umělecký pramen.
Obr. č. 5
67 5. Uveď konkrétní historickou dobu vystihující tento citát z textového úryvku:
,,Když pak cizozemci ten stůl jim odejmou, Čechové pozbudou své svobody!“
Pomůckou ti budou následující dva obrázky uvedené jako příklad dob, kdy ,,cizozemci Čechům odejmuli stůl a Češi pozbyli své svobody´´.
Obr. č. 6
68 6. Sestav rodokmen prvních Přemyslovců (prvních 5 generací). Jednotlivé
panovníky doplň obrázky s jejich pravděpodobným vzhledem.
7. Spoj přemyslovského panovníka s jeho významnými činy či pojmy, které s jeho osobou souvisí. Doplň chybějící dvojici.
BOŘIVOJ
SVATÝ VÁCLAV
BOLESLAV I.
BOLESLAV II. První český světec, patron České země a symbol české státnosti.
Přezdíván ,,český Achilles´´, vydal první známý český zákoník tzv. ,,hnězdenská
dekreta´´
Nechal založit pražské biskupství roku 973 n. l., zvaný ,,Pobožný´´.
28. září 935 n. l. (929) ve Staré Boleslavi zavraždil svého bratra Václava.
Obr. č. 7
69
8. Vyjmenuj některé připomínky svatováclavské tradice v České republice nebo tvém regionu. Najdi alespoň pět příkladů.
Český kníže Václav se stal patronem české země, symbolem naší státnosti. Po své smrti začal být lidmi uctíván jako svatý, především kvůli jeho péči o zemi českou.
Na počest sv. Václava se tedy každoročně konají poutě a různé oslavy.
Přijal křest na Moravě od arcibiskupa Metoděje roku 883 n. l.
První český král, kterému se podařilo dědičně zajistit královský titul i pro své potomky.
Rytířská kultura v Čechách, hlavně z Německa, šíří se obliba dvorské poezie a zpěvů.
Vydání horního zákoníku Ius regale montanorum, počátek ražby pražského groše.
První český král, který roku 1085 obdržel královskou korunu (nedědičnou).
Tzv. král ,,železný a zlatý´´. Za jeho vlády sahalo české panství až k Jaderskému moři.
70 1. ...
2. ...
3. ...
4. ...
5. ...
71