Vnit ř ní kontrolní systém

Vedoucí orgánu veřejné správy je v rámci své odpovědnosti povinen zavést a udržovat vnitřní kontrolní systém v tomto orgánu.

Orgánem veřejné správy se podle tohoto zákona rozumí: organizační složka státu, která je účetní jednotkou podle zákona o účetnictví, státní příspěvková organizace, státní fond, územní samosprávný celek,

městská část hlavního města Prahy, příspěvková organizace územního samosprávného celku nebo městské části hlavního města Prahy a jiná právnická osoba zřízená k plnění úkolů veřejné správy zvláštním předpisem (např. Všeobecná zdravotní pojišťovna) nebo právnická osoba zřízená na základě zvláštního právního předpisu, která hospodaří s veřejnými prostředky (např. oborové zdravotní pojišťovny).

Správně fungující vnitřní kontrolní systém je takový který dokáže vytvářet podmínky pro hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy. Je rovněž způsobilý včas zjišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat provozní, finanční, právní a jiná rizika vznikající v souvislosti s plněním schválených záměrů a cílů orgánu veřejné správy. Dalším znakem dobře fungujícího vnitřního kontrolního systému je skutečnost, že zahrnuje postupy pro včasné podávání informací příslušným úrovním řízení o výskytu závažných nedostatků a o přijímaných a plněných opatřeních k jejich nápravě.

Vnitřní kontrolní systém se dělí na řídící kontrolu a interní audit. V této kapitole se budu věnovat pouze otázkám řídící kontroly, jelikož otázka interního auditu je velice rozsáhlá a bude mu proto věnována následující kapitola.

Řídící kontrola se skládá stejně jako veřejnosprávní kontrola z předběžné, průběžné a následné kontroly. Účelem předběžné kontroly je předcházet nedostatkům oddělením pracovnicí a odpovědností při přípravě a schvalování operace. Předběžnou kontrolu zajišťují: příkazce operace, správce rozpočtu a hlavní účetní. Průběžná kontrola je zaměřena na probíhající operace. Jejím úkolem je zjistit, zda operace probíhají v souladu se stanoveným cílem. Při průběžné kontrole se sledují uskutečňované operace včetně konečného vypořádání a vyúčtování. Následná kontrola znamená zpětné ověření zaměřené na konečný výsledek operace, nebo následné prověřování vybraných operací. Průběžnou a následnou kontrolu vykonávají

vedoucí zaměstnanci a další zaměstnanci, kteří mají její výkon ve funkční náplni v rámci věcně příslušného útvaru.

Jako příklad vnitřního kontrolního systému bych mohl uvést Kontrolní řád VŠE⁴¹. Kontrolní řád je vymezen samostatnou organizační směrnicí č. 2/2005. Kontrolní řád nastavuje koncepční rámec finanční kontroly na VŠE v podobě tří základních pilířů:

systému řídící kontroly, systému interního auditu, systému vnitřní kontroly.

Směrnice vychází ze zákona o finanční kontrole ve veřejné správě. Oproti požadavkům zákona o finanční kontrole na vnitřní kontrolní systém, je vnitřní kontrolní systém VŠE obohacen o třetí prvkem, kterým je systém vnitřní kontroly, kterou zabezpečuje oddělení kontroly, informací a stížností.

Systém řídící kontroly v souladu se zákonem obsahuje povinnosti příkazce operace, hlavního účetního a správce rozpočtu a rovněž stanoví, kteří zaměstnanci plní jejich úlohy. Příkazcem operace je vedoucí zaměstnanec, který schvaluje operaci po provedené kontrole, správcem rozpočtu je zaměstnanec odpovědný za správu rozpočtu (resp. jeho položky), hlavním účetním je zaměstnanec zodpovědný za vedení účetnictví.

Interní audit v souladu se zákonem vykonává nezávislý útvar interního auditu.

41 http://www.vse.cz/urdeska/kontrolni_rad_2102.php, staženo dne 24. 4. 2006

3. Interní audit

Na audit se v nejobecnějším smyslu můžeme dívat jako na činnost „jejímž předmětem je pozorování a poznávání určitých skutečností, shromažďování relevantních údajů, jejich vyhodnocení a vypracování závěrů⁴².“

Pokud je audit prováděn subjektem jenž stojí mimo organizaci, pak hovoříme o externím auditu. Tento druh auditu bývá nejčastěji spojován s auditem finančních výkazů. „Externí auditorská činnost může být definována jako veřejná služba poskytovaná kvalifikovanými odborníky v oboru účetnictví, která spočívá v provádění revize finančního stavu společnosti, a to podle zvláštních norem a pomocí speciálních technik. Cílem této revize je vyjádřit objektivní názor na to, zda stav hospodaření společnosti odpovídá ekonomické a finanční situaci společnosti v daném okamžiku a zda jsou výsledky hospodaření a změny v daném období v souladu s obecně přijatými účetními zásadami ⁴³.“

Podle zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech se auditorskými službami rozumí ověřování účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek a výročních zpráv nebo konsolidovaných výročních zpráv, ověřování dalších skutečností podle zvláštních právních předpisů a ověřování jiných ekonomických informací v rozsahu stanoveném smlouvou.

Auditorské služby může podle tohoto zákona poskytovat pouze auditor a auditorská společnost.

Rozvoj interního auditu byl způsoben rostoucí složitostí ekonomických jevů, růstem podniků, složitostí firem. Mezníkem se

42 Kovanicová, Dana a kol. (2002) Finanční účetnictví, světový koncept, III. vydání, Polygon, Praha, str. 378

43 Dvořáček, Jiří (2003) Interní audit a kontrola, 2. přepracované a doplněné vydání, C. H. Beck, Praha, str. 18

stal rok 1941, kdy byl v New Yorku založen Institut interních auditorů. V současnosti má Institut více než 170 000 členů po celém světě. Svoje poslání vyjadřuje Institut interních auditorů v několika bodech:

• propagování a zdůrazňování hodnot, které interní auditoři přinášejí organizaci,

• poskytování příležitostí ke komplexnímu profesnímu vzdělávání a rozvoji, standardů a poradenství, certifikačních programů,

• výzkum a šíření znalostí interního auditu mezi akcionáře a pracovníky a snaha, aby měl interní audit odpovídající roli v řízení, rizikovém managementu a rozhodování,

• setkávání interních auditorů z celého světa a předávání zkušeností⁴⁴.

V České republice působí od března 1995 Český institut interních auditorů, jako národní institut Institutu interních auditorů. Český institut interních auditorů je občanské sdružení. Jeho posláním je prosazovat a podporovat rozvoj interního auditu v České republice.⁴⁵

V červnu 1999 schválila rada Institutu interních auditorů na základě celosvětové diskuze následující definici interního auditu.

„Interní audit je nezávislá, objektivní, ujišťovací a konzultační činnost zaměřená na přidanou hodnotu a zlepšení provozu organizace. Pomáhá organizaci dosáhnout její cíle tím, že zavádí systematický metodický přístup k hodnocení a zlepšení efektivnosti řízení rizik, řídících a kontrolních procesů ⁴⁶.“ Takto pojatý interní audit označujeme jako moderní. Oproti klasickému pojetí, kde byl interní audit spojován výhradně s kontrolou se jeho role mění. Do popředí se dostávají funkce poradenské, konzultační.

44 http://www.theiia.org/index.cfm?doc-id=226, staženo 11. 4. 2006

45 blíže viz. http://www.interniaudit.cz

46 Dvořáček, Jiří (2003) Interní audit a kontrola, 2. přepracované a doplněné vydání, C. H. Beck, Praha, str. 5