Hodnocení oponenta BP Jméno a příjmení studenta: Markéta Bohumská
Název BP: Analýza merchandisingu prodejen s konfekcí
BP max
Definice problému 20 25
Originalita, aktuálnost a náročnost tématu 2 3
Formulace cíle práce (srozumitelnost, reálnost, vztah k tématu) 3 3
Teoretická východiska (srozumitelnost, úroveň kompilace, kritičnost, exaktnost) 5 6
Charakteristika společnosti, instituce, trhu (obsah, přehlednost) 5 7
Použité zdroje (rozsah, kvalita, aktuálnost) 5 6
Metodika práce 19 25
Popis metodiky práce 4 6
Metodika shromažďování dat 5 7
Metodika analýzy dat 6 7
Úroveň dokumentace (přílohy, dotazník, scénář, výsledky) 4 5
Výsledky řešení 15 25
Vztah mezi teoretickými východisky a praktickou aplikací 3 5
Diskuse a analýza shromážděných dat 5 8
Návaznost návrhů a závěrů na analýzy 4 6
Míra využitelnosti výsledků (pro teorii, pro praxi) 3 6
Efektivní komunikace (formální úroveň) 21 25
Stylistika 4 5
Gramatika 4 5
Jednotný vizuální styl (sjednocení fontů, struktura a členění práce, barevné sladění) 4 5 Přehlednost a srozumitelnost (logická návaznost, absence překlepů, tisková kvalita) 4 5 Dodržení norem (citace, zápis vzorců, označování tabulek a grafů, číslování) 5 5
Bodové hodnocení 75 100 Doporučení k obhajobě: ano Hodnocení: velmi dobře
V Ostravě 28. 5. 2014 Ing. Petra Krbová, Ph.D.
V charakteristice makroprostředí (kapitola 2) bych více specifikovala jednotlivé faktory a jejich vliv na existenci firmy na trhu. Např. by bylo možné více rozebrat nové technologie, které se v maloobchodě vyskytují (např.
RFID kódy). U definování konkurence není jasné, na základě jakých kritérií autorka vybrala jednotlivé firmy (str.
15). V teoretické kapitole by bylo vhodné věnovat se méně obecné charakteristice maloobchodu. Samotná teorie merchandisingu je přehledná a dobře zpracovaná. Popis standardů merchandisingu v prodejně Promod by bylo logičtější umístit do kapitoly 2 k popisu společnosti Promod.
Není jasné, jakou technikou byly zvoleny prodejny, ve kterých probíhal výzkum. Z hlediska srovnatelnosti považuji za správné, že autorka vybrala prodejny nacházející se ve stejných nákupních centrech a v centru Prahy. U pozorovaných kritérií bych místo pětibodové škály zvolila slovní ohodnocení jednotlivých úrovní
naplnění kritéria, a to zejména z toho důvodu, že pozorování realizovala jen sama autorka práce. Případně mohla autorka alespoň nadefinovat, kdy je dané kritérium naplněno stoprocentně. Například pod kritériem "nasvětlení",
"orientace" nebo "plnost regálu" si odlišní čtenáři mohou představit různé skutečnosti. Tím se pozorování stává více subjektivním. Přílohy obsahují kompletní výsledky, autorka je správně interpretuje v procentním vyjádření.
V přílohách absentují fotografie pozorovaných skutečností, které nebyly dle autorky v pořádku. Chápu však, že jejich pořízení mohlo být obtížné z důvodu zákazu fotografování v provozovnách.
Na začátku kapitoly 5 autorka nesprávně uvádí pozorování jako kvalitativní metodu výzkumu (str. 38). Analýza dat získaných pozorováním je jednoduchá, autorka neuvádí větší množství příkladů a zdůvodnění negativního nebo naopak pozitivního hodnocení (hlavně u prodejny Promod). Analýzu bych doplnila o souhrnné vyhodnocení míry naplnění kritérií ze všech pozorování, což by mohlo identifikovat faktory, na které si prodejny s módními oděvy mají dávat pozor. Srovnání s prodejnami Zara analýze prospělo a přineslo prostor pro tvorbu návrhů.
Některé návrhy by bylo vhodné více konkretizovat, např. návrh seskupovat zboží podle stylů. Část návrhů pravděpodobně není realizovatelná (např. zvětšení uliček na úkor omezení šířky sortimentu v prodejně).
V některých podkapitolách nepoužívá autorka číslování kapitol 3. úrovně (kap. 2.4). To má za následek využití dvou téměř shodných nadpisů v textu (tučný a tučný s kurzívou, str. 14), což snižuje přehlednost textu. V práci se vyskytuje menší množství překlepů a gramatických chyb.
