Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta informatiky a statistiky
Využití wearables pro fyzickou aktivitu
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Studijní program: Aplikovaná informatika Studijní obor: Informační média a služby
Autor: Tereza Plánková
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Využití wearables pro fyzickou aktivitu vypracovala samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury.
V Praze dne 8. května 2021 ……….
Tereza Plánková
Poděkování
Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Jakubovi Novotnému, Ph.D. za jeho čas a cenné rady a připomínky, které mi poskytl při vypracování této práce.
Abstrakt
Tato práce se zabývá chytrými mobilními zařízeními pro sport. Cílem bakalářské práce je zjištění způsobu využití wearables v České republice, zda dokáže nositelné zařízení motivovat ke sportovní nebo fyzické aktivitě a nebo jaké jsou bariéry nákupu chytrého nositelného zařízení.
Teoretická část práce se věnuje pojmu a historii wearables, Dále je také popsáno využití wearables ve sportu, současný stav na trhu a pět největších společností, které zařízení vyrábějí a popis jejich chytrých hodinek. V poslední kapitole teoretické části je popsána teorie k dotazníkovému šetření.
V praktické části jsou popsány výsledky dotazníkového šetření, vyhodnoceny na začátku stanovené hypotézy a shrnutí výsledků.
Klíčová slova
chytré hodinky, elektronické nositelné zařízení, motivace, sportovní aktivita, wearables
JEL klasifikace
L63, L67
Abstract
This thesis deals with smart mobile devices used for sports. The aim of the bachelor thesis is to find out how are wearables used in the Czech Republic, whether it can motivate for sports or physical activity, or what are the barriers of buying smart wearable devices.
The theoretical part of the thesis deals with the concept and history of wearbales. It also describes the usage of wearables in sports, the current state of the wearables market and presents five largest producers of wearables and a description of their products. The last chapter of the theoretical part describes the theory of the questionnaire survey.
The practical part of this thesis describes the results of the questionnaire survey, hypothesis from the beginning are evaluated and a also contains summary of the results.
Keywords
smartwatch, wearables electronics, motivation, sports activity, wearables
JEL classification
L63, L67
Obsah
Úvod ... 10
1 Historie wearables ... 12
2 Typy wearables ... 15
2.1 Chytré hodinky ... 15
2.1.1 Výhody chytrých hodinek ... 15
2.1.2 Nevýhody chytrých hodinek ... 15
2.2 Chytrý náramek ...16
2.3 Chytré brýle ...16
2.4 Chytré boty ...16
2.5 Chytré oblečení ...16
3 Využití ve sportu ... 17
4 Současná situace ...19
5 Typy hodinek ... 20
5.1 Apple ... 20
5.2 Xiaomi ... 21
5.3 Samsung ... 22
5.4 Huawei ... 23
5.5 Fitbit ... 23
6 Dotazník... 25
6.1 Metody sběru primárních údajů ... 25
6.1.1 Pozorování ... 25
6.1.2 Dotazování ... 26
6.1.2.1 Osobní dotazování ... 26
6.1.2.2 Písemné dotazování ... 26
6.1.2.3 Telefonické dotazování ... 26
6.1.2.4 Elektronické dotazování ... 26
6.1.3 Experiment ... 27
6.2 Dotazníkové šetření ... 27
6.2.1 Dotazník ... 27
6.3 Výběrové postupy ... 29
6.3.1 Reprezentativní techniky ... 30
6.3.2 Záměrné techniky ... 30
7 Praktická část ... 32
7.1 Dotazníkové šetření ... 32
7.1.1 První otázka ... 33
7.1.2 Druhá ... 33
7.1.3 Třetí... 34
7.1.4 Čtvrtá ... 35
7.1.5 Pátá ... 36
7.1.6 Šestá ... 37
7.1.7 Sedmá ... 38
7.1.8 Osmá ... 39
7.1.9 Devátá ... 40
7.1.10 Desátá ...41
7.1.11 Jedenáctá ... 42
7.1.12 Dvanáctá ... 43
7.1.13 Třináctá ... 44
7.1.14 Čtrnáctá ... 45
7.1.15 Patnáctá ... 47
7.1.16 Šestnáctá ... 48
7.2 Vyhodnocení hypotéz ... 50
7.2.1 Hypotéza č. 1 ... 50
7.2.2 Hypotéza č. 2 ... 51
7.2.3 Hypotéza č. 3 ... 51
7.2.4 Hypotéza č. 4 ... 51
7.2.5 Hypotéza č. 5 ... 51
7.2.6 Hypotéza č. 6 ... 52
Závěr ... 53
Použitá literatura ... 56
Příloha ... 60
Seznam obrázků
Obrázek 1 Prsten s počítadlem (5) ... 12
Obrázek 2 Využití wearables jako životní styl (13) ... 18
Obrázek 3 Výdaje koncových uživatelů (16) ...19
Obrázek 4 Pět největších společností (19) ... 20
Obrázek 5 Apple Watch (https://www.apple.com/cz/shop/buy-watch/apple-watch) ... 21
Obrázek 6 Mi Watch Lite (https://xiaomi-store.cz/cs/chytre-hodinky/1539-xiaomi-mi- watch-lite-black-6934177721496.html) ... 22
Obrázek 7 Galaxy Watch Active 2 (https://www.samsung.com/cz/watches/galaxy-watch- active/galaxy-watch-active2-44mm-pink-sm-r820nzdaxez/buy/) ... 22
Obrázek 8 Huawei Watch GT 2 Pro (https://chytre-hodinky.heureka.cz/huawei-watch-gt- 2-pro/) ... 23
Obrázek 9 Fitbit Sense (https://www.fitbit.com/global/us/products/smartwatches/sense) ... 24
Seznam grafů
Graf 1 Vlastníte nositelné elektronické zařízení? (zdroj vlastní) ... 33
Graf 2 Které bariéry vás dělí od nákupu wearables? (zdroj vlastní) ... 34
Graf 3 Jaký typ zařízení používáte? (zdroj vlastní) ... 35
Graf 4 Jak dlouho jste vlastníkem zařízení? (zdroj vlastní) ... 36
Graf 5 Jakou značku zařízení vlastníte? (zdroj vlastní)... 37
Graf 6 Co vás motivovalo k pořízení wearables? (zdroj vlastní) ... 38
Graf 7 Jaké funkce nejčastěji využíváte? (zdroj vlastní) ... 39
Graf 8 Pro jakou sportovní aktivitu zařízení nejčastěji používáte? (zdroj vlastní) ... 40
Graf 9 Jak často kontrolujete fyzickou aktivitu pomocí tohoto zařízení? (zdroj vlastní) ....41
Graf 10 Motivuje vás zařízení informováním o aktivitě ke sportovní činnosti? (zdroj vlastní) ... 42
Graf 11 Provádíte další vyhodnocení sportovních aktivit v aplikacích na mobilu či PC? (zdroj vlastní) ... 43
Graf 12 Splnilo zařízení vaše očekávání? (zdroj vlastní) ... 44
Graf 13 Jaké je vaše pohlaví? – vlastní zařízení (zdroj vlastní) ... 45
Graf 14 Jaké je vaše pohlaví? – nevlastní zařízení (zdroj vlastní) ... 45
Graf 15 Kolik vám je let? – vlastní zařízení (zdroj vlastní) ... 46
Graf 16 Kolik vám je let? – nevlastní zařízení (zdroj vlastní) ... 46
Graf 17 Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? – vlastní zařízení (zdroj vlastní) ... 47
Graf 18 Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? – nevlastní zařízení (zdroj vlastní) ... 48
Graf 19 Ve kterém kraji se nachází vaše bydliště? – vlastní zařízení (zdroj vlastní) ... 49
Graf 20 Ve kterém kraji se nachází vaše bydliště? – nevlastní zařízení (zdroj vlastní) ... 49
Úvod
Wearables neboli jinak nositelná zařízení, jsou malá elektronická zařízení. Tyto zmenšené elektronické zařízení je možné nosit přímo na těle, jako součást oblečení nebo uložená v těsné blízkosti uživatele. Nositelná technologie není úplnou novinkou posledních let, ale v současnosti dochází obrovskému růstu zájmu o tato zařízení. Nachází stále větší oblibu především u mladší části populace, ale není zapovězena žádné z věkových kategorií.
Nejčastěji si pod pojmem wearables představíme chytré hodinky, náramky na ruku se sledováním fyzické aktivity a stavu, aplikace v mobilním telefonu, brýle s náhlavním systémem. Existují ale i dnes již zastaralé zařízení walkman, MP3 a CD přehrávač, nebo zařízení s úzce specializovaným využitím jako jsou sledovací technika (miniaturní kamery a odposlechy), zařízení v medicíně implantovaná v těle pacienta (kardiostimulátor, mozkový implantát, vestavěný defibrilátor).
Wearables získává v České republice v posledních letech stále větší popularitu. Velkou zásluhu na tom má rostoucí výběr nositelných zařízení, klesající ceny a rozšiřující se možnosti jejich využití. V posledním roce se na oblíbenosti a zvýšeném zájmu o nositelná zařízení podílí epidemická situace a omezené možnosti kolektivních sportovních a společenských aktivit.
Hlavním cílem této bakalářské práce je zjištění způsobu využití wearables v České republice.
Pokusím se identifikovat motivaci k pořízení a následnému využívání nositelných zařízení.
Dalšími cíli je identifikace motivace ke sportovním a fyzickým aktivitám za pomocí wearables a případných bariér jejich nákupu.
Dílčími cíli práce je zmapování historie zařízení a jejich technologie. Představit typy wearables, jejich využití ve sportu a typy sportovních hodinek, včetně současné situace na trhu wearables. Samotný průzkum zjištění požadovaných údajů o wearables v České republice bude proveden dotazníkovým šetřením. Dotazník bude respondenty vyplněn online přístupem v aplikaci vytvoření v prostředí Google. Práce může být omezena menším počtem vyplněných dotazníků a dále nižší návratností dotazníku ve věkové skupině 55 let a více, resp. také 45–54 let.
Bakalářská práce je strukturována do jednotlivých samostatných kapitol. V úvodní části popisuji historii a pojem wearables (popis vzniku a vývoje nositelných zařízení). V další části se podrobněji zabývám jednotlivými typy wearables. Navazuji dvěma oddíly, ve kterých se věnuji vztahu nositelných zařízení a sportu, resp. současné situaci na poli wearables. Další část je věnována jednotlivým typům sportovních hodinek, jako jednoho z nejrozšířenějších zařízení ze škály wearables. Poslední teoretickou část zaměřím na teorii dotazníkové šetření a metody sběru primárních dat a výběrové postupy. V praktické části jde o samostatný průzkum, rozeberu odpovědi na jednotlivé otázky dotazníkového šetření, provedu analýzu a vyhodnocení stanovených hypotéz. Na úplný závěr provedu komentář výsledku hypotéz a provedeného šetření.
Očekávaný přínos práce je v analýze využití nositelných zařízení, identifikaci priorit uživatelů wearables v jejich používání a zároveň zjištění motivace ke zvýšení sportovních a dalších pohybových aktivit. Také chci zjistit, jaké jsou bariéry k většímu využití zkoumaných zařízení v rámci populace.
1 Historie wearables
Wearables neboli nositelná zařízení jsou dnes myšlena elektronická zařízení, která lze upevnit na tělo osoby a běžně nosit a používat. Jedná se především o různé náramky, hodinky, brýle, šperky a oblečení. Historie wearables se začala psát v 60. letech 20. století.
Existují zařízení, která můžeme považovat za počátek těchto technologických pomůcek.
Za předchůdce wearables považujeme velké množství zmenšených zařízení a pomůcek, které ale zpočátku nebyly elektronické. První nositelná zařízení můžeme sledovat již od 12.
století. V bodech uvedu chronologicky data odpovídající vývoji nositelné technologie od prvních zmínek do 21. století. Zmíním průřez vývojem nositelných zařízení, nejedná se vyčerpávající data.
1286 – První brýle. Jedná se o první zmínku o nositelných brýlích, které byly sestrojeny v Itálii ve Florencii.
1510 – Hodinky poháněné pružinkou, které byly nositelné kolem krku. Jejich vynálezcem byl norimberský hodinář Peter Henlein.
1644 – Prsten osazený miniaturním počítadlem. Jeho rozměry jsou 1,2 cm krát 0,7 cm a sloužil k obchodníkům k jednoduchým výpočtům.
Obrázek 1 Prsten s počítadlem (5)
1907 - Nositelnou kameru sestrojil německý vynálezce Julius Neubronner. Jednalo se o lehkou minikameru, která pořizovala jednotlivé snímky pomocí časovače. Kamera byla určena k upevnění na naváděcí holuby, kteří tak pořizovali letecké snímky.
1961 – První nositelný počítač zkonstruovali matematici Edward Thorp a Claude Shannon.
Byl vytvořen pro podvod při ruletě, ke zvýšení pravděpodobnosti výhry a odhadu místa, kam
dopadne kulička. Zřízení bylo upevněno k pasu a z něj vedly vodiče do bot, odkud byl získáván vstup při klepnutí botou.
1975 – Pulsar náramkové hodinky s LED displejem a zároveň s kalkulačkou. Bohužel tlačítka byly velmi malé, proto bylo nutné je ovládat dotykovým perem, které bylo součástí balení.
1979 – Sony walkman bylo nové zařízení, které změnilo chování lidí při poslechu hudby a vůbec přístup k hudbě. Jednalo se o malé zařízení na přehrávání magnetofonových kazet se sluchátky, které bylo v koženém obalu připevnitelné k oblečení.
1982 – Polar tester PE 2000 bylo prvním nositelných náramkovým zařízením, které bylo možné využít k měření tepové frekvence. Přístroj byl schopen provádět měření s pamětí, časovou funkcí a také signalizace tepových limitů. (1)
1987 – Digitální naslouchátko Phoenix bylo první komerční zařízení uvedené na trh.
Skládalo se z procesoru umístěného na těle a pevného připojení pomocí drátu ke snímačům v uchu. Naslouchátko nebylo úspěšné, ale zahájilo úspěšný vývoj a soutěž mezi firmami.
2000 – První Bluetooth headset byl poprvé uveden na trh a první mobilní telefon s Bluetooth technologií byl Ericsson T36. Tato bezdrátová technologie byla průlomem rozvoje nositelných zařízení. Nastal rozvoj i dalšími producenty mobilních telefonů (Apple, BlackBerry) s rozšířením ve spolupráci s výrobci kamer, sportovních pomůcek.
2004 – GoPro kamera byla první zmenšenou kamerou, která byla upevnitelná na ruku nebo na oblečení. Na pořízení záznamu se používal 35 mm film.
2006 – Nike a Apple spojili své síly a přišli s technologií Nike+. Tato technologie umožňovala pomocí senzoru v botě sledovat a vyhodnocovat čas, rychlost, uběhnutou vzdálenost a získané údaje předávat do mobilního zařízení nebo náramku, kde se zaznamenávají. Jedná se o první nositelné zařízení s využitím pro sportovní aktivitu.
2012 – Kickstarter Pebble jsou považovány za zahájení éry „chytrých“ hodinek. Společnost Pebble využila nového zájmu o nositelná zařízení a chytrou kampaní zájem o tuto technologii a zařízení zvýšila. Rostoucí trend zachytily a využily velké společnosti jako jsou Apple, Samsung a další.
Od tohoto průlomu dochází již v rychlých sledech k rozvoji a vylepšování technologie nositelných zařízení. Jednotlivé společnosti se předhání, která přijde s další přidanou hodnotou pro uživatele wearables.
Dalším významným krokem rozvoje, bylo využití operačních systémů v nositelných zařízeních. Tím se staly samostatným nezávislým zařízením, které je schopné přinášet výstupy bez mobilního telefonu a dalších aplikací. Rychlými kroky se vylepšuje i hardwarová
senzorů, které předávají informace o zdravotním stavu lékaři. Je možné monitorovat stav srdeční frekvence, dýchání, EKG, teploty, dehydratace, hladiny glukózy, emočního stresu nebo držení těla. V lékařství se očekává velký růst zájmu o nositelnou technologii a její využití v péči o starší a dlouhodobě nemocné osoby.
Dnes již najdeme širokou škálu nositelných zařízení a trh nabízí možnost každému vybrat si právě ten vhodný pro jeho osobní potřeby. Růst popularity logicky přilákal i další výrobce, kteří se dnes snaží propojit technologii i s požadavky na módu. Dochází ke kombinaci s elegantními materiály a rovněž se objevují pestré vzhledové varianty. Kromě chytrých hodinek byly vyvinuty i další varianty chytrých zařízení jako jsou brýle, prsteny, boty a oděvy. Právě design a přání využívat wearables i v různých životních situacích, přivedlo k produkci nositelných zařízení mnoho módních značek, např. Michael Kors, Fossil, Tag Heuer, Diesel, Hugo Boss, Tommy Hilfiger, GC a Emporio Armani.
V současnosti se využití wearables začíná posouvat i k využití pro domácí mazlíčky. Jsou využívány ve formě chytrých obojků pro psi, kočky a zemědělská zvířata, které sledují jejich zdraví a chování. (2, 3, 4, 5, 6)
2 Typy wearables
2.1 Chytré hodinky
Chytré hodinky jsou inteligentní nositelné zařízení, které se podobají klasickým hodinkám.
Kromě ukazování času nabízejí spoustu jiných funkcí jako je například sledování srdeční frekvence, sledování aktivity a přijímání oznámení. Inteligentní hodinky se podobají chytrým telefonům – mají dotykový displej, který umožňuje ovládání hodinek a obsahují aplikace. Díky aplikacím můžeme využívat funkce jako je například zobrazení počasí, mapy, galerie a u některých modelů také telefonování a přijímání a odesílání zpráv.
Pomocí Bluetooth můžeme hodinky propojit se smartphonem. Díky čemu se mohou přenášet informace z mobilního telefonu do chytrých hodinek a naopak. Přesto poskytují chytré hodinky funkce bez toho, aniž by musely být propojené se smartphonem. Mezi tyto funkce patří například sledování aktivity, které je prováděno pomocí vestavěného akcelerometru a monitoru srdečního tepu. Díky GPS mohou hodinky sledovat a zaznamenávat venkovní běhy. V případě, že hodinky mají NFC čip, je možné jimi zaplatit nákup. (7)
2.1.1 Výhody chytrých hodinek
Mezi výhody patří přijímání notifikací, díky kterým se snižuje riziko, že by člověk něco zameškal. Každý uživatel si může nastavit formu upozornění – zvukové nebo haptické.
Člověk tak nemusí neustále kontrolovat svůj telefon, protože ví, že ho na všechny důležité věci upozorní jeho chytré hodinky. Může tak věnovat větší pozornost pracovním nebo osobním úkolům. Uživatelé také mohou ocenit personalizaci zařízení. Prvky se přizpůsobují na základě předchozích kroků uživatele, a to může motivovat člověka ke zlepšení nebo změně životního stylu nebo pohybových aktivit. Například na základě dat ze senzorů se rozhodne ke změně režimu spánku. Existují různé druhy senzorů, které mohou chytré hodinky mít. Nejčastěji se setkáme s akcelometrem, gyroskopem, magnetometrem, barometrem, čidlem teploty okolí, monitoringem tepové frekvence, oxymetrem, senzorem vodivosti kůže, čidlem teploty kůže a GPS. Poslední výhodou je využití hodinek jako ovládací zařízení pro jiné zařízení. Jako třeba uzamčení telefonu, spuštění vyzvánění na telefonu v případě ztráty, ovládání chytré televize, osvětlení nebo bezpečnostního systému. (8) 2.1.2 Nevýhody chytrých hodinek
nevýhoda i vzhled chytrých hodinek, kdy nevyhovují velikostí, tvarem nebo stylem uživatele.
V neposlední řadě je důležité zmínit možný strach o nakládání s daty o uživatelích. Senzory chytrých hodinek sbírají citlivé údaje. (8)
2.2 Chytrý náramek
Chytrý náramek se velmi podobá chytrým hodinkám, které jsou popsané v předchozí části.
Rozdíl je v nabídce funkcí, kdy jich u náramku nalezneme méně. Existují dva typy, náramek, který sbírá informace nebo náramek s displejem, na kterém se zobrazují notifikace a naměřené hodnoty. Jedná se o zařízení na zápěstí, které pomocí senzorů například dokáže počítat kroky, monitorovat srdeční tep, spánek nebo kalorie. (9)
2.3 Chytré brýle
Chytré brýle také využívají senzory pro sběr dat. Brýle můžeme využít pro spuštění aplikací, odesílání zpráv, pořizování videí, fotografií a zvuku. Ovládají se pomocí gest, hlasu, pohybu očí a podobně. Existují modely, které nabízejí možnosti rozšířené reality nebo virtuální reality. Avšak modely jednotlivých společností se můžou lišit a nabízet odlišné funkce.
Výrobci těchto chytrých brýlí jsou například společnosti Samsung a Thlamic Labs. (10)
2.4 Chytré boty
Mezi wearables patří také chytré boty. Tyto boty mají v oblasti paty pod vložkou umístěný čip. Díky zabudovanému čipu můžeme sledovat množství spálených kalorií, počet ušlých kroků nebo třeba i hmotnost jedince. V případě vybití baterie, pouze baterku vyměníme za novou. Jednou ze společností, která vyrábí chytré boty je společnost Xiaomi. Boty lze spojit pomocí Bluetooth s mobilním telefonem a díky stažené aplikaci v telefonu, je možné sledovat získané údaje. (10)
2.5 Chytré oblečení
Chytré oblečení stejně jako předchozí typy wearables má za úkol sledovat fyzickou činnost a kondici sportovce. Díky biosenzorům, které jsou začleněny v oblečení, lze změřit teplotu lidského těla, srdeční tep nebo sledovat aktivitu. Dále chytré oblečení umožňuje uložení dat, zobrazení videí nebo zpráv ze smartphonu a připojení k internetu.
Jedná se například o trička, ponožky, obleky atd. Nabíjení těchto kousků dochází automaticky při jejich nošení. Nabíjení chytrého oblečení můžeme brát jako výhodu, stejně jako nenápadnost při nošení. (9)
3 Využití ve sportu
Wearables jsou využívaná v mnoha oblastech. Jedním z nich je fitness/sport. Pro tuto nejběžnější aktivitu je možné využít všechny typy nositelného zařízení. Nejčastější jsou však chytré hodinky nebo náramek.
Rozvoj nositelných zařízení přinesl změnu ve způsobu, jakým lidé cvičí a sledují svou kondici a zdraví. Sportovní zařízení mají různé funkce a aplikace, které nabízejí tréninkové plány, sledují sportovní aktivy, shromažďují a zpracovávají údaje spojené se zdravím a fitness a v poslední řadě poskytují zpětnou vazbu pro řízení výkonu. Díky těmto funkcím mohou uživatelé zlepšit svůj aktivní život a kontrolovat své zdraví. (11) Například Apple Watch po dlouhém sezení uživateli doporučí zvednout se a chvíli se projít.
Další motivací k pohybu může být i mobilní hra, například jednou z nejúspěšnějších byla hra Pokemon Go od společnosti Niantic. Zmíněná mobilní hra vyšla v roce 2016 a dokázala oslovit nejen děti, ale i starší hráče, kteří prostřednictvím hry vzpomínají na dětství.
Pokemon Go propojuje běžný svět s herním světem. Tato mobilní hra je podporována na operačních systémech Android i iOS a využívá GPS a kameru telefonu. Úkolem hry je chytit co nejvíce pokémonů, zúčastnit se různých skupinových eventů a nebo bitvy hráčů prostřednictvím trenérských stadionů. Pro splnění těchto úkolů musí hráč chodit venku po ulici a pomocí telefonu tyto mise uskutečnit. (9) Vzhledem ke covidové situaci přišli uživatelé této hry o možnost komplementovat svou sbírku. Na povinnou karanténu Niantic zareagoval poněkud rychle a upravil hru tak, aby bylo možné ji hrát i z domova. „Hra nyní bude sledovat pohyb hráče i uvnitř domu či bytu při klasických přesunech, uklízení nebo běhání na běžeckém pásu. Hráči navíc budou moci virtuálně navštěvovat a sdílet vzpomínky na svá nejoblíbenější místa tam venku.“ (12)
Používání wearables může být považováno za životní styl. Kdy uživatel nevnímá fitness jako aktivitu, ale radši jako životní styl. Na obrázku níže je znázorněno, jak uživatelé mohou využít nositelné zařízení pro životní styl. Aktivita uživatelů bude monitorována pomocí senzorů, některá data budou zadávána ručně (např. informace o stravě). Tato data následně budou předána do chytrého telefonu a poskytovateli cloudových služeb. Poté dojde ke zpracování dat tak, aby byla pro uživatele srozumitelná a pochopitelná a budou předána zpět do mobilního telefonu nebo přímo do wearables v závislosti na možnostech jeho displeje. (13)
Obrázek 2 Využití wearables jako životní styl (13)
V České republice trpí obezitou okolo 55 % dospělých lidí. Obezitu můžeme určit pomocí tělesného ukazatele BMI (hmotnost/výška v metrech na druhou), pokud je výsledek vyšší než 30, jedná se o obezitu. Mezi příčiny můžeme zařadit nedostatek pohybu. (14) Obezita se stala jedním z hlavních problémů v mnoha zemích. Jak již bylo výše zmíněno, lidé využívají zařízení pro sledování nejen sportovních aktivit, ale i zdraví. (15) V takových případech, jako je obezita, by elektronické zařízení mohlo uživatele motivovat k větší sportovní aktivitě.
4 Současná situace
Celosvětová pandemie COVID-19 významně ovlivnila růst trhu s nositelnými elektronickými zařízeními. Lidé při práci z jejich domovů mají větší zájem o fitness a o monitorování jejich zdraví, např. sledování příznaků nemoci COVID-19.(16) A také došlo ke snížení výdajů za cestování, stravování a další volnočasové aktivity, což může být důvod zvýšení poptávky po nositelných zařízeních. (17) V mnoha zemích podle společnosti Gartner, Inc. budou celosvětové výdaje koncových uživatelů za nositelná elektronická zařízení v roce 2021 81,5 miliard USD. V roce 2020 byly celkové výdaje 69 miliard USD, což je o 18,1 % méně.
Obrázek 3 Výdaje koncových uživatelů (16)
Výdaje na pořízení chytrých hodinek vzrostly v roce 2020 o 17,6 % a celkově činily 21,8 miliard dolaru. Růst trhu smartwatch, způsobený částečně novými uživateli, bude pokračovat i v roce 2021, kdy vývoj nových procesorů a vylepšení baterií přispějí k delší výdrži baterií a zkrácení času jejich nabíjení. (16)
Předpokládá se, že v roce 2022 v Severní Americe a asijsko-pacifickém regionu bude okolo 70 % uživatelů, kteří využívají nositelná zařízení. Z toho Severní Amerika bude s největším počtem uživatelů, a to 439 milionů. (18)
5 Typy hodinek
V této kapitole se budu zabývat největšími společnostmi, které vyrábějí a prodávají sportovní inteligentní zařízení. Nejprve každou společnost stručně popíšu a poté představím poslední modely chytrých hodinek.
Obrázek 4 Pět největších společností (19)
Na obrázku můžeme vidět počet objednávek a podíl na trhu v roce 2019 i 2018. Mezi pět největších společností patří Apple, Xiaomi, Samsung, Huawei a Fitbit. Tyto prodejci dohromady podle IDC tvoří 68,9 % na trhu a ostatní společnosti zbylých 31,1 %. Z výsledků na obrázku vidíme, že značka Apple je na první příčce s velkým náskokem. (19)
5.1 Apple
Apple je americká společnost, která byla založena v roce 1976 Stevem Jobsem, Stevem Wozniakem a Ronaldem Waynem. Společnost nabízí širokou škálu produktů jako například počítač iMac, notebook MacBook, smartphone iPhone, tablet iPad, chytré hodinky Apple Watch a další. Dále Apple svým zákazníkům poskytuje služby, mezi které patří operační systém iOS pro mobilní zařízení, macOS pro notebooky nebo watchOS pro Apple Watch atd. (20)
Nejnovější model hodinek jsou Apple Watch Series 6. Prodávají se ve dvou velikostech, 40 mm a 44 mm. Velikost displeje je 1,57 palců (40 mm). Oproti předchozí verzi je vylepšený režim Always-on, který zajišťuje neustále zapnutý displej. Naopak chybí ForceTouch, díky kterému dokázaly hodinky reagovat na sílu stisku. Tělo hodinek je vyrobeno buď z hliníku nebo nerezové oceli. Kromě klasické stříbrné, šedé a rose gold je na výběr i červená a modrá barva. Baterie vydrží jeden až dva dny, záleží na využívání. Avšak nabití do plné kapacity trvá přibližně hodinu. Kapacita interního úložiště je 32 GB. Novinkou je čip U1, kterým bychom v budoucnu mohli například odemknout chytrý dům. Hodinky jsou vodotěsné.
Mezi zajímavé funkce patří měření EKG, měření okysličení krve, monitoring spánku,
přivolání pomoci, pokud člověk spadne a nehýbe se a aplikace pro vykonávání sportovních aktivit. Podle apple.com pořídíme hodinky od 11 490 Kč. (21)
Obrázek 5 Apple Watch (https://www.apple.com/cz/shop/buy-watch/apple-watch)
5.2 Xiaomi
Xiaomi je společnost, která byla založena roku 2010 se sídlem v Číně. Společnost se zabývá prodejem smartphonů, tabletů, televizí, notebooků, inteligentních žárovek, bezpečnostních kamer, nositelných zařízení atd. Dále také nabízí služby prostřednictvím svého operačního systému MUI. Ve všech Xiaomi smartphonech jsou nainstalovány aplikace Mi videos a Mi music, kromě toho uživatelé mohou využít Mi Pay pro digitální platby. Přestože společnost byla založená jako internetová značka, postupně se rozšířili do offline prostoru. (22)
Nejnovější model je Mi Watch Lite. Velikost LCD displeje je 1,4 palce. Tělo hodinek je vyrobeno z plastu a máme na výběr ze tří různých barev – černá, námořnická modrá a rose gold. Vzhled hodinek velmi připomíná hodinky od Applu, Apple Watch. Xiaomi uvádí výdrž baterie až 9 dní, avšak pouze v případě, že není zapnuta GPS. Pokud je GPS neustále zapnuta, výdrž baterie se znatelně zkrátí. Samotné nabití hodinek trvá přibližně dvě hodiny.
Pro párování telefonu s hodinkami je potřeba stáhnout si aplikaci Xiaomi Wear, poté pomocí Bluetooth 5.1 je možné spárování. Párování je možné s operačním systémem Android i iOS. Hodinky jsou vodotěsné. Mezi zajímavé funkce patří ukazatel srdečního tepu, monitoring spánku, sportovní aplikace. Podle smartmania.cz zaplatíme za chytré hodinky 1 590 Kč. (23)
Obrázek 6 Mi Watch Lite (https://xiaomi-store.cz/cs/chytre-hodinky/1539-xiaomi-mi-watch-lite- black-6934177721496.html)
5.3 Samsung
Samsung byl založena v roce 1938 společností Lee Byung-Chull. Původně obchodoval s potravinami, následně podnikání rozšířil i na textil. Do elektronického průmyslu společnost vstoupila roku 1969. Samsung působí ve třech oblastech podnikání – spotřební elektronika, IT a mobilní komunikace a device solutions. Samsung nabízí smartphony, tablety, televize, monitory, domácí spotřebiče atd. (24,25)
Nejnovější model je Galaxy Watch Active 2. Hodinky se prodávají ve dvou velikostech – 40 mm a 44 mm. Kruhový displej má 1,2 palců (40 mm). Tělo hodinek je tvořeno z hliníku. Na výběr jsou tři barevné provedení – černá, stříbrná a rose gold. Pro spárování je potřeba mít aplikaci Galaxy Wearable, poté je pomocí Bluetooth možné spárovat chytré hodinky s telefonem. Větší varianta hodinek má baterii s kapacitou 340mAh, kdy vydrží bez nabití dva dny. Z nuly na sto procent se nabije za hodinu a půl. Mezi zajímavé funkce patří aplikace pro sport, monitoring spánku, GPS, sledování stresu, měření EKG atd. Na stránce samsung.com bychom hodinky o velikost 44 mm koupili za 6 490 Kč. (26)
Obrázek 7 Galaxy Watch Active 2 (https://www.samsung.com/cz/watches/galaxy-watch- active/galaxy-watch-active2-44mm-pink-sm-r820nzdaxez/buy/)
5.4 Huawei
Společnost Huawei byla založena v roce 1987. Je poskytovatelem infrastruktury informačních a komunikačních technologií a inteligentních zařízení. Zaměřují se na výrobu a prodej smartphonů, notebooků, tabletů, nositelných zařízení atd. V roce 2017 Huawei začala spolupracovat se společností Honor.
Poslední model chytrých hodinek se jmenuje Huawei Watch GT 2 Pro. Velikost hodinek je 46 mm a velikost displeje je 1,39 palců. Prodávají se ve dvou barevných variantách, černá a šedá. Hodinky lze spárovat pomocí Bluetooth s telefonem, který má operační zařízení Android i iOS. Zařízení je voděodolné. Plně nabitá baterie nabízí výdrž až 14 dní. Hodinky je možné nabíjet z telefonu. Jako zajímavé funkce můžeme označit měření srdeční frekvence, monitoring spánku, GPS, sportovní aplikace, vestavěný výškový barometr, měření okysličení krve atd. Podle stránky huawei.com pořídíme hodinky za 7 499 Kč. (27)
Obrázek 8 Huawei Watch GT 2 Pro (https://chytre-hodinky.heureka.cz/huawei-watch-gt-2-pro/)
5.5 Fitbit
V roce 2007 byla založena kalifornská společnost Fitbit, která vyvíjí a vyrábí kompaktní bezdrátovou nositelnou technologii pro zdravotnický a fitness průmysl. Nabízí produkty jako chytré hodinky, chytré náramky, váhy. Dále v jejich nabídce nalezneme služby, například individuální tréninkové plány, motivační a sociální nástroje.
Jednou z novinek jsou hodinky Fitbit Sense. Tento model představuje nejpokročilejší zdravotní hodinky této firmy. Hodinky se dodávají ve dvou velikostech, 40 mm a 48 mm.
Na výběr je i barva hliníkového těla – černá a rose gold. Výdrž baterie je až 6 dní, záleží jak často a jaké aplikace jsou využívány. Nabití na 80 % trvá přibližně 40 minut. Hodinky jsou voděodolné. Fitbit Sense je kompatibilní s telefonem a tabletem s operačním zařízením Android nebo iOS, pro jejich připojení je potřeba nainstalovat aplikaci Fitbit. Mezi zajímavé funkce můžeme zařadit například sledování hladiny kyslíku v krvi, EKG, monitoring stresu,
Obrázek 9 Fitbit Sense (https://www.fitbit.com/global/us/products/smartwatches/sense)
6 Dotazník
V této kapitole se zaměřím na teorii metody sběru primárních dat. Dále popíšu, jak správně postupovat při tvorbě dotazníku. A na závěr se věnuji výběrovým postupům pro výběr správného vzorku respondentů.
Tato kapitola slouží ke správnému postupu vytvoření dotazníkového šetření, který jsem využila při sestavování dotazníku pro mou praktickou část mé bakalářské práce.
6.1 Metody sběru primárních údajů
Při sběru požadovaných údajů je nutné správně zajistit průběh všech potřebných kroků.
Vždy platí zásada, že nejprve dochází ke sběru sekundárních dat (sekundární data jsou údaje, které již dříve někdo při svém primárním výzkumu získal, shromáždil a zpracoval (29)) a navazujeme sběrem primárních údajů (primární data získáme zjištěním hodnot, vlastností u zkoumaných jednotek, jde o sběr údajů v terénu vlastními silami (29)). Při sběru primárních dat využijeme jednu ze tří základních metod – pozorování, dotazování a experiment. Jaká metoda je využita závisí na těchto faktorech:
• Účelu a cíli výzkumu
• Charakteru zkoumané problematiky
• Vlastnictví zdrojů
Všechny metody mají ve výzkumném procesu své nedílné místo. Zároveň má každá z nich své výhody i nedostatky a problémy. (30)
6.1.1 Pozorování
Pozorování je proces získávání dat pozorováním osob, činností nebo situací. Výhodou této metody je nezávislost na ochotě spolupráce zkoumané osoby a jevu. Metoda probíhá bez aktivní účasti pozorovaného a také bez zasahování pozorovatele. Při výzkumu se zpravidla používá pět typů pozorování: (30)
• V přirozených podmínkách nebo v uměle vyvolaných podmínkách
• Skryté nebo zjevné
6.1.2 Dotazování
Principem dotazování je zadávání a pokládání otázek respondentům. Snahou je získat odpovědi a primární data, která následně zpracujeme. Vhodný typ dotazování závisí na mnoha faktorech. Závisí na charakteru a rozsahu zjišťování, na skupině dotazovaných, na časové dotaci, na kvalifikaci tazatele i na finančních možnostech. V praxi hovoříme o 4 typech dotazování – osobní, písemné, telefonické a elektronické, které se mnohdy kombinují. (30)
6.1.2.1 Osobní dotazování
Osobní dotazování je založeno na přímém setkání a komunikaci tazatele s respondentem.
Právě osobní kontakt je považován za hlavní výhodu tohoto typu. Tazatel může motivovat k odpovědím, dovysvětlit a upřesnit otázky, použít další pomůcky a obrázky ke zvýšení srozumitelnosti položených otázek. Naopak je zvýšená časová a finanční náročnost na tento typ dotazování. Využitím skupinových rozhovorů, na rozdíl od nejčastějších individuálních rozhovorů, může zvýšit efektivitu a snížit právě finanční náročnost a především uspořit čas.
V posledních letech se přechází od vyplňování papírových dotazníků k využití přenosných multimediálních přístrojů. (30)
6.1.2.2 Písemné dotazování
Písemné dotazování patří mezi rozšířené typy dotazování. Dotazník je většinou předán respondentovi poštou, osobně nebo je přiložen k nějakému výrobku či předán při nějaké události, jako je veletrh, výstava nebo konference. Předání vyplněného dotazníku je očekáváno stejnou cestou. Výhodou jsou nízké náklady, oslovení širokého prostoru a respondent má dostatečný časový prostor. Velkou nevýhodou je především nízká návratnost dotazníků a dále také struktura respondentů, kteří jej vrátí. Je ovlivněna reprezentativnost provedeného výzkumu. K dotazníků bývá proto přikládám průvodní dopis s motivačním vysvětlením a také benefit za vyplnění a vrácení dotazníku (finanční odměna, sleva na zboží nebo službu nebo zařazením do slosování o ceny). Velkou nevýhodou je i delší doba návratnosti vyplněných dotazníků. (30)
6.1.2.3 Telefonické dotazování
Telefonické dotazování je obdobné jako osobní dotazování. V tomto typu dotazování musí být velmi dobře proškolen, protože telefonické dotazování je obtížnější než při osobním dotazování. Hlavní výhodou je rychlost získávání potřebných údajů a výsledků, možnost opakování volání v případě nezastižení respondenta a nižší náklady. Nevýhodami jsou nároky na soustředění respondenta a riziko nepochopení položených otázek. (30)
6.1.2.4 Elektronické dotazování
Při elektronickém dotazování jsou dotazníky respondenty vyplňovány prostřednictvím dotazníků v emailech nebo na internetových stránkách. Tento typ je s rozvojem
především nízká finanční a časová náročnost. Menší výhodou je také cílenost na zákazníka, který navštívil konkrétní tematicky zaměřené webové stránky. Zároveň lze dotazník doplnit grafickými pomůckami a vysvětlujícími odkazy nebo poznámkami. Nevýhodou je nedůvěra respondenta ze zneužití soukromí a údajů a v poslední době také zvýšením počtu posílaných dotazníků mailem. (30)
6.1.3 Experiment
Experiment je prováděn testováním, kdy se pozoruje a vyhodnocuje jednání a vztahy ve vytvořených podmínkách při nastavení požadovaných parametrů. V průběhu je zaveden testovaný prvek (nezávisle proměnná) a je měřen a sledován jeho vliv na sledovaný jev nebo proces (závisle proměnná). Velký vliv na výsledek experimentu má vytvořené prostředí a faktory, které jej mohou ovlivnit a které je nutné včas identifikovat a upravit.
Laboratorní experiment probíhá v uměle vytvořeném prostředí. Respondenti jsou testováni v připravených prostorách. Můžeme je dělit na výrobkové testy, testování reklamy a skupinové rozhovory.
Terénní experiment je realizován v přirozených a reálných situacích. Testovaní často neví, že jsou součástí experimentu. Terénním experimentem jsou testy výrobku v domácnosti, pokusné nákupy, testy při náhodných jednáních. (30)
6.2 Dotazníkové šetření
Dotazníkové šetření je metodou kvantitativního výzkumu, který umožňuje v relativně krátkém časovém období získat velké množství požadovaných informací od většího počtu respondentů. Pomocí provedeného dotazníkového šetření získáme názory, postoje a vyjádření respondentů ke zkoumanému jevu.
6.2.1 Dotazník
Je velmi důležité věnovat velkou pozornost správnému sestavení dotazníku, protože chybně připravený a zpracovaný dotazník může významně ovlivnit získané informace a zkreslit požadované výsledky šetření. Dotazník má mnoho pravidel, které je nutné dodržet. Můžeme jej charakterizovat jako soustavu připravených a pečlivě formulovaných otázek, které jsou pečlivě a na základě ověřených postupů a zkušeností seřazeny a na které dotazovaná osoba je schopna jednoduše a jednoznačně odpovědět.
Dobře vyhotovený dotazník by měl vyhovovat níže uvedeným požadavkům:
•
• Psychologickým. Dotazník je vytvořen tak, aby se zdál snadný, příjemný a lákal respondenta k úplnému a pravdivému vyplnění otázek.
• Účelově technický. Otázky by měly být sestaveny a položeny tak, aby vedly k jednoznačné a pravdivé odpovědi. Zároveň v některých případech poskytnout možnost respondenta doplnit svůj názor. (29)
Velmi důležitým bodem při vytváření dotazníku je upoutání pozornosti respondenta. A důležitá je úvodní část dotazníku, a to nejen graficky, ale hlavně obsahově. Úvodní část by měla především:
• Vzbudit zájem respondenta a krátce vysvětlit význam dotazníku. Důležitost jeho odpovědí pro zkoumání daného problému a jaké z něj mohou plynout benefity.
• Apelovat na spolupráci při prováděném výzkumu, jeho důležitost při úplném a pravdivém vyplnění předkládaných otázek.
• Vysvětlit způsob vyplnění dotazníku, jeho obsah a dobu nutnou k odpovědím
• Určit termín a způsob odevzdání dotazníku
• Ubezpečit o anonymitě a diskrétnosti respondentových odpovědí (29)
Druhy položek v dotazníku
Při sestavování dotazníku jsou používány různé druhy otázek. Těmito položkami zjišťujeme názor a postoj dotazovaného k tématu. Položky v dotazníku dělíme dle několika hledisek.
Dotazníkové položky dle formy požadované odpovědi:
Uzavřené
Uzavřené otázky nabízejí respondentovi několik možných variant odpovědí, ze kterých je nucen si vybrat. Výhodou je rychlé a snadné vyplnění odpovědi a dále cílené nasměrování respondenta. Nevýhodou může být zvolení vybraných variant, které musím dopředu zvolit a vybrat. Vybrané varianty mohou působit sugestivně.
Uzavřené položky můžeme dále dělit na:
• Dichotomické – umožňují vybrat pouze ze dvou možností, které se navzájem vylučují (ano x ne, muž x žena). Výhodou je jasné a rychlé zpracování.
• Polytomické výběrové – respondent má na výběr z více možných odpovědí, ale s tím, že musí vybrat pouze jedinou odpověď (výběr barvy, výběr značky vozu, a podobně).
I u těchto typů položek je výhodou snadná zpracovatelnost a nevýhodou je vyloučení volby více variant a nutnost respondenta si vybrat, rozhodnout se pro jednu volbu.
• Polytomické výčtové – jde o stejné položky jako Polytomické výběrové s jediným rozdílem. Dotazovaný může v odpovědi zvolit více odpovědí bez rozlišení priorit.
• Polytomické stupnicové – obdobné jako položky b) a c), s tím, že respondent určí pořadí dle požadovaného zadání (srovnání dle oblíbenosti, srovnání dle četnosti užívání atd.) (29)
Otevřené
V otevřených otázkách nepředkládáme dotazovanému žádné varianty odpovědí.
Necháváme ho svobodně odpovědět na otázku a nutíme ho zamyslet se nad problémem.
Výhodou je právě volnost respondenta při odpovídání a můžeme zjistit skutečnosti, které nás původně nenapadli. Nevýhodou je především časová a technická náročnost při zpracování dotazníku. Každý respondent má svou odpověď a pro zpracování si musíme zavést určité kódy se společnými znaky pro snadnější prezentaci výsledků.
Otevřené položky můžeme rozlišovat dále dle:
• Volné – při odpovědi je ponechána absolutní volnost
• Asociační – respondent uvede jako odpověď první myšlenku, kterou si spojí s pojmem či popisem v dotazníku
• Volné dokončení věty – tázaný volně dokončí uvedenou větu v dotazníku
• Dokončení povídky – opět svobodné a volné dokončení rozepsaného textu
• Dokončení obrázku – na obrázku je uveden rozhovor jedné či více postav. Úkolem je doplnění odpovědi jedné z kreslených postav
• Dokončení tematického námětu – respondentovi je předložen obrázek a jeho úkolem je popsat příběh obrázku a vymyslet co se stalo nebo stane (29)
Polouzavřené
Tyto otázky bývají respondenty oblíbené, protože jim rovněž dávají volnost při vyplňování, ale zároveň jsou navedeni výběrem. Tyto položky jsou kombinací uzavřených položek, kdy nakonec variant k výběru je uvedena položka „jiné“. Tato položka je vlastně otevřenou, kde může respondent slovně vyjádřit svou odpověď. (29)
6.3 Výběrové postupy
Pro relevantní výsledky výzkumu je nutné stanovit a vybrat správný vzorek respondentů, výběrový vzorek. Jsou využívány reprezentativní techniky využívající statistické postupy a záměrné techniky s použitím vlastního úsudku při výběru vzorku. (31)
6.3.1 Reprezentativní techniky
Předností použití této techniky reprezentativních výběrových vzorků je možnost zobecnění získaných dat na celý základní soubor. Tyto techniky můžeme dělit na vyčerpávající a výběrové šetření.
Vyčerpávající šetření nebo také technika základního souboru provádí zjišťování od všech členů základního souboru. Využití je vhodné v případě malého počtu členů, kteří jsou známy, anebo v případě povinnosti této techniky využít (volební sčítání, sčítání lidu). (31) Výběrové šetření je využito v případě, kdy chceme získat data pouze části základního souboru na základě definovaných pravidel. Výběr musí být proveden tak, aby reprezentoval základní soubor. Při použití této techniky mohou vznikat výběrové chyby. Výběr respondentů je prováděn definovaný postupy, kde významnou roli hraje náhoda: (31)
• Losování – do výběru jsou zařazeni všichni členové základního souboru
• Tabulka náhodných čísel – respondentům jsou přidělena čísla a k výběru dochází pomocí generované tabulky
• Systematický výběr – členové souboru jsou seřazeni podle určité posloupnosti a výběr probíhá od náhodně vybraného člena a následně je vybrán každý n-tý člen
• Nezávislý znak – výběr je prováděn dle vybraného znaku (den narození, první písmeno jména apod.) (30)
Při výše popsaném prostém náhodném výběru je výběr prováděn přímo z celého základního souboru. Tento způsob může být velmi náročný při zkoumání velkých plošných základních souborů. Z tohoto důvodu je používán vícenásobný náhodný výběr, při kterém je základní soubor rozdělen dle stanovených hledisek do dílčích souborů. Tyto výběry dělíme:
• Dvoustupňový výběr (i vícenásobný) – využití vhodné u prostorově velmi rozptýlených souborů. Nejprve náhodně vybereme dílčí celky za základního souboru a následně provedeme náhodný výběr z tohoto celku.
• Oblastní (stratifikovaný) – oblastí je myšlen určitý celek, například území, věková kategorie. Výběr je prováděn náhodně ve všech dílčích souborech.
• Skupinový výběr – provádíme výběr všech členů dílčího souboru, které vybereme náhodně ze základního souboru. (30)
6.3.2 Záměrné techniky
Vzorek je vybírán na základě vlastního záměru a cíle výzkumu. Výhodou proti reprezentativním technikám je menší pracnost, rychlost a menší finanční náročnost.
Nevýhodou je nemožnost využití statistických metod ke stanovení výsledků. I tyto techniky dělíme dle použitých výběrů respondentů a dalších postupů následovně:
• Kvótní výběr – je považován za nejrozšířenější výběrový postup. Chceme u tohoto postupu zajistit shodu se základním souborem a toho dosáhneme pomocí stanovení kvótních (kontrolních) znaků. Dle hodnot kvótních znaků je základní soubor rozdělen do skupin a počet respondentů je úměrný velikosti skupiny. Volba neprobíhá náhodně, ale je provedena na základě úsudku, odhadu tazatele dle kvótních znaků. Mechanismus a kvalitu nelze objektivně hodnotit právě pro jedinečnost úsudku a postupu tazatele. Tento způsob výběru je rychlejší, jednodušší a levnější než možné pravděpodobnostní postupy. (32)
• Úsudkový výběr – je zcela v kompetenci tazatele, který provede výběr respondentů na základě svého úsudku a potřeb výzkumu. Je předpoklad, že vybraná skupina splňuje předpoklady a kritéria zkoumaného jevu. Tento výběr je často využíván v případech, kdy potřebujeme rychle získat odpovědi nebo hledáme respondenty se specifickými znalostmi a názory. (30)
• Výběr na základě dobrovolnosti – jde o úsudkový výběr použitý pro malý vzorek respondentů. Je sestaven dotazník, který je vystaven a zpřístupněn na internetových stránkách a sociálních sítích bez aktivního oslovování a manipulace s potencionálními respondenty.
• Výběr na základě dostupnosti – také forma úsudkového výběru užívaná často při zpracování závěrečných prací studentů. Jsou oslovováni a vybíráni respondenti, kteří jsou nejsnadněji a nejrychleji dostupní. (31)
• Řetězový výběr – nebo někdy nazýván technika sněhové koule. První respondent je vybrán na základě tazatelova úsudku a další respondenti jsou již doporučováni předchozím respondentem. (30)
7 Praktická část
Hlavním cílem praktické části je zjistit, pro jaký účel uživatelé využívají wearables, jestli pro sportovní nebo jiné funkce. Dalším cílem je zjistit, zda je nositelná elektronická zařízení motivují ke sportovní aktivitě či nikoliv. Také bych chtěla zjistit největší bariéry nákupu nositelných chytrých zařízení.
Pro zjištění hlavních cílů jsem stanovila pět hypotéz, které mi pomohou k jejich potvrzení nebo vyvrácení.
Hypotézy:
1. Wearables pomáhají motivovat ke sportovním aktivitám
2. Nejčastější sportovní aktivitou, ke které jsou wearables používány, je běh 3. Muži užívají wearables častěji než ženy
4. Apple je nejvíce používaná značka
5. Uživatelé preferují využívání dedikovaných wearables pro měření sportovních aktivit před mobilním telefonem
6. Nejčastější bariérou nákupu elektronického nositelného zařízení je cena zařízení
7.1 Dotazníkové šetření
Výzkum byl proveden pomocí dotazníkového šetření, který je podrobněji popsán v kapitole 6.
Sběr dat trval od 4. 3. 2021 do 20. 3. 2021. Dotazování probíhalo prostřednictvím online dotazníku od společnosti Google. Pro výběr respondentů byla použita záměrná technika výběru. I z důvodu časového a vzhledem k současné epidemické situaci byla použita kombinace výběru na základě dobrovolnosti a dostupnosti. S distribucí určitého počtu (z důvodu dosažení vyššího počtu vrácení) dotazníků mi pomáhali rodinní příslušníci a kamarádi, tudíž největší počet odpovědí pochází z Prahy a Kraje Vysočiny.
Dotazník celkově obsahuje 16 otázek, avšak žádný respondent nebude odpovídat na všechny vytvořené otázky. Dotazník je rozdělen na dvě části. První otázka rozdělí respondenty na uživatele wearables a ty, kteří chytré zařízení nevlastní.
Použité otázky jsou buď uzavřené nebo polouzavřené. V polouzavřených mohou vybrat z možných odpovědí a v případě, že respondentům nevyhovují předem dané odpovědi, mohou využít možnost jiné a napsat svoji odpověď.
Na začátku dotazníkového šetření je vysvětlen účel dotazníku. Následují samotné otázky dotazníku. Po vyplnění všech odpovědí se odpovídajícím ukáže poděkování za jejich čas pro vyplnění dotazníku. Před rozesláním byl dotazník otestován nezávislými respondenty.
Za sledované období dotazník vyplnilo 255 respondentů. Z toho chytré nositelné zařízení využívá 172 lidí. V následujících částech se budu věnovat vyhodnocení jednotlivých otázek.
7.1.1 První otázka
Otázka: „Vlastníte nositelné elektronické zařízení? Např. chytré hodinky, náramek“
• Ano vlastním
• Ne nevlastním
• Nevlastním, používám sportovní mobilní aplikaci
V první otázce jsou respondenti rozděleni do tří kategorií. Na výběr mají ze tří odpovědí.
Pokud odpoví, že zařízení vlastní, zobrazí se jim otázky ohledně využití a spokojenosti s produktem. V případě, že vyberou jednu z dalších dvou odpovědí, zobrazí se jim otázka ohledně bariér nákupu zařízení.
Graf 1 Vlastníte nositelné elektronické zařízení? (zdroj vlastní)
Ze všech 255 dotazovaných 172 odpovídajících jsou uživateli nositelného zařízení. Dále 49 z nich zařízení nevlastní a 34 respondentů pro sport využívají sportovní mobilní aplikaci.
7.1.2 Druhá
Otázka: „Které bariéry vás dělí od nákupu wearables?“
- Cena
- Omezené funkce
Lidé, kteří zodpověděli první otázku „ne nevlastním“ nebo „nevlastním, používám sportovní mobilní aplikaci“ pokračují na otázku číslo dvě, kde uvádějí, jaké bariéry je dělí od nákupu wearables. Dotazovaným, kteří vlastní nositelné elektronické zařízení se tato otázka nezobrazí.
Respondenti mohou vybírat ze šesti možností, tato otázka umožňuje vybrat více odpovědí.
V případě, že je od nákupu dělí jiné než bariéry, mohou zvolit variantu jiné a vypsat z jakého důvodu zařízení nevlastní.
Graf 2 Které bariéry vás dělí od nákupu wearables? (zdroj vlastní)
Respondenti zvolili za největší bariéru nákupu cenu (43 %). Pro další respondenty je bariérou vzhled hodinek (22 %), přestože se firmy snaží vyrábět stále nové modely. 19 % lidí vybrali možnost, že nesportují. V dotazovaném vzorku se dále nacházelo 8 % respondentů, kterým přijde používání wearables složité. 6 % respondentů označili jako bariéru velikost, které může úzce souviset i se vzhledem zařízení. V možnosti „jiné“ se nejvíce vyskytovala odpověď, že jim nákup a vlastnění nositelného zařízení přijde zbytečné. Zaujala mě odpověď s počtem jedna, která tvrdí nebezpečnost hodinek pro organismus.
7.1.3 Třetí
Otázka: „Jaký typ zařízení používáte?“
- Chytré hodinky - Chytrý náramek
- Pedometr
- Chytré brýle - Chytré oblečení - Chytré boty
Od třetí otázky dále se otázky týkají respondentů, kteří vlastní nějaké chytré zařízení.
Vybraných se dotazuji, jaké wearables využívají, na výběr mají ze 6 nejčastěji používaných typů.
Graf 3 Jaký typ zařízení používáte? (zdroj vlastní)
V této otázce jsem musela jednu odpověď vyřadit. Tudíž kromě 172 odpovědí jich je pouze 171. Dotazovaný nepochopil otázku a využil variantu „jiné“, kde nevypsal typ zařízení. Jinak se objevují pouze dvě odpovědi. Většina respondentů využívají chytré hodinky (86 %).
Druhý typ zařízení je chytrý náramek (14 %).
7.1.4 Čtvrtá
Otázka: „Jak dlouho jste vlastníkem zařízení?“
- Méně než 6 měsíců - 6 měsíců – 1 rok
- 1–2 rok
- 3–5 let - Více jak 5 let
Čtvrtá otázka zjišťuje, jak dlouho respondenti nositelné zařízení používají. Odpovědi byly rozděleny do pěti intervalů.
Graf 4 Jak dlouho jste vlastníkem zařízení? (zdroj vlastní)
Další otázka zjišťuje, jak dlouho respondenti vlastní zařízení. Nejvíce z nich (37 %) jsou vlastníky zařízení 1–2 roky. Jak můžeme na grafu výše, odpovědi méně než 6 měsíců (21
%), 6 měsíců – 1 rok (18 %) a 3–5 let (19 %) měli přibližně stejný počet odpovědí. Pouze 5 % mají chytré zařízení více jak 5 let.
7.1.5 Pátá
Otázka: „Jakou značku zařízení vlastníte?“
- Apple
- Xiaomi
- Samsung
- Huawei
- Fitbit - Jiné
U této otázky respondenti volí značku zařízení, které využívají. Na výběr mají z pěti nejvyužívanějších značek – Apple, Xiaomi, Samsung, Huawei, Fitbit. Pokud nepoužívají wearables od výše zmíněné značky, mají na výběr možnost jiné, kde doplní typ, který používají.
Graf 5 Jakou značku zařízení vlastníte? (zdroj vlastní)
Nejčastěji vybranou odpovědí je značka Apple (44 %). Na druhém místě s 20 % skončila značka Xiaomi. Přestože mezi odpověďmi nebyla možnost Garmin, tato značka se umístila na třetím místě s 12 %. Dále se umístil Samsung (10 %) a také Fitbit (9 %). S nejmenším počtem odpovědí skončila značka Huawei (3 %). V možnosti „jiné“ se objevují značky Polar, Honor atd.
7.1.6 Šestá
Otázka: „Co vás motivovalo k pořízení wearables?“
- Sportovní funkce
- Nezávislost na jiných zařízení
- Smart funkce
- Trend
- Jiné
V další otázce se zaměřuji na motivaci nákupu nositelného zařízení. Možné varianty odpovědi jsou „sportovní funkce“, „nezávislost na jiných zařízeních“, „smart funkce“,
„trend“ a jiné. Dotazovaní mohou vybrat více než jednu odpověď.
Graf 6 Co vás motivovalo k pořízení wearables? (zdroj vlastní)
Největší motivací pro nákup chytrého zařízení jsou sportovní funkce (76 %). Druhou nejčastější odpovědí jsou smart funkce (42 %). Dále 22 % respondentů uvedlo jako důvod nákupu trend a 20% nezávislost na jiných zařízeních. V kategorii „jiné“ se 9x objevila odpověď, že jim bylo zařízení darováno.
7.1.7 Sedmá
Otázka: „Jaké funkce nejčastěji využíváte?“
- Sportovní funkce
- Funkce hodinek (čas, datum)
- Upozornění na notifikace (příjem zpráv) - Monitoring spánku
- Jiné
Chytré elektronické nositelné zařízení nabízí spoustu funkcí. Jakou funkci nejčastěji respondenti využívají zjišťuji v otázce č. 7. Na výběr jsou varianty „sportovní funkce“,
„funkce hodinek (čas a datum)“, „upozornění na notifikace (příjem zpráv)“, „monitoring spánku“ a jiné.
Graf 7 Jaké funkce nejčastěji využíváte? (zdroj vlastní)
Respondenti mohli vybrav více odpovědí. Téměř většina, 89 % ze všech odpovídajících, využívají nejčastěji sportovní funkce. Dalších 63 % zvolilo funkci hodinek, kdy na nich zjišťují čas a datum. Více jako polovina respondentů chytré zařízení využívá pro upozornění na notifikace, například vyřízení příchozího hovoru nebo zprávy. 19 % zvolilo mezi své nejčastější funkce monitoring spánku. Do kategorie jiné respondenti zařadili funkce platby a zhasínání světel.
7.1.8 Osmá
Otázka: „Pro jakou sportovní aktivitu zařízení nejčastěji používáte?“
- Chůze
- Běh
- Jízda na kole - Plavání
- Cvičení (posilování) - Týmové sporty - Jiné
Wearables jsou schopné rozlišit typy sportů a umožňují si zvolit a zapnout aplikaci pro danou sportovní činnost. Respondenti odpovídají, kterou aktivitu s nositelným elektrickým zařízením provádějí nejčastěji. Dostali na výběr ze šesti možností, v případě jiné, nezmíněné, aktivity vyberou variantu jiné.
Graf 8 Pro jakou sportovní aktivitu zařízení nejčastěji používáte? (zdroj vlastní)
Mezi tři sportovní aktivity, pro které uživatelé používají chytré zařízení patří chůze (35 %), běh (27 %) a cvičení/posilování (22 %). Dalších 8 % respondentů vybralo jako svou nejčastější aktivitu jízdu na kole. Týmové sporty zvolilo 5 % dotazovaných a plavání 3 %.
Mezi jinými odpovědi se jednou objevila možnost tancování.
7.1.9 Devátá
Otázka: „Jak často kontrolujete fyzickou aktivitu pomocí tohoto zařízení?“
- Několikrát za den - 1krát denně - 4 - 5krát týdně - 2 - 3krát týdně - 1krát týdně - Příležitostně
Dotazovaní u této otázky mají zodpovědět, jak často kontrolují jejich fyzickou aktivitu pomocí nositelného elektronického zařízení. Na výběr mají ze šesti možných odpovědí.
Graf 9 Jak často kontrolujete fyzickou aktivitu pomocí tohoto zařízení? (zdroj vlastní)
V této otázce převažují dvě odpovědi. S největším počtem (37 %) vyhrála varianta několikrát za den kontrolování fyzické aktivity pomocí nositelného zařízení. 31 % respondentů sleduje svou aktivitu jedenkrát denně. 11 % zvolilo variantu 4–5krát týdně, 9
% kontroluje aktivitu příležitostně a 8 % zvolilo 2–3krát týdně. Respondenti nejméně (3 %) volili variantu 1krát týdně.
7.1.10 Desátá
Otázka: „Motivuje vás zařízení informováním o aktivitě ke sportovní činnosti?“
- Ano
- Spíše ano - Spíše ne
- Ne
Desátá otázka zjišťuje, zda je možné, že chytré mobilní zařízení motivuje lidi ke sportovní činnost. Respondenti mají na výběr z odpovědí: „ano“, „spíše ano“, „spíše ne“, „ne“.
Graf 10 Motivuje vás zařízení informováním o aktivitě ke sportovní činnosti? (zdroj vlastní)
Z odpovědí vyplývá, že pokud uživatelé vlastní nositelné zařízení, tak je motivuje ke sportovní činnosti. Více jak polovina respondentů zvolili možnost ano (37 %) nebo spíše ano (45 %). Pouze 3 % odpovídajících zařízení nemotivuje ke sportovní aktivitě.
7.1.11 Jedenáctá
Otázka: „Provádíte další vyhodnocení sportovních aktivit v aplikacích na mobilu či PC?“
- ano
- ne
Uživatelé mohou sledovat a zaznamenávat svou aktivitu v aplikacích na mobilu nebo na počítači. Jedenáctá otázka zjišťuje, zda lidé provádění takové zaznamenávání.
Graf 11 Provádíte další vyhodnocení sportovních aktivit v aplikacích na mobilu či PC? (zdroj vlastní)
Z grafu lze vidět, že 54 % respondentů provádí další vyhodnocení sportovních aktivit. Avšak dalo by se říct, že odpověď není převažující a přibližně polovina uživatelů chytrých zařízení vyhodnocen provádí a druhá polovina ne.
7.1.12 Dvanáctá
Otázka: „Splnilo zařízení vaše očekávání?“
- ano
- spíše ano - spíše ne - ne
Tato otázka zjišťuje, jestli zařízení splnilo jejich očekávání. Na výběr jsou čtyři odpovědi –
„ano“, „spíše ano“, „spíše ne“, „ne“.
Graf 12 Splnilo zařízení vaše očekávání? (zdroj vlastní)
Graf ukazuje spokojenost uživatelů s jejich zařízením. Ze 172 respondentů pouze 5 vybralo odpověď spíše ne nebo ne. Z tohoto výsledku vyplývá, že pokud si dotazovaní chytré zařízení pořídí, jsou s ním spokojení a splnilo jejich očekávání, takže je velmi pravděpodobné, že si v budoucnu pořídí další.
7.1.13 Třináctá
Otázka: „Jaké je vaše pohlaví“
- Žena - Muž
Poslední čtyři otázky jsou všeobecné, díky kterým zjišťuji základní údaje o respondentech.
Na tyto otázky odpovídají všichni dotazovaní. Vyhodnocení těchto otázek provádím zvlášť pro uživatele chytrého elektronického zařízení a pro ostatní. První z nich je otázka, která rozdělí respondenty podle pohlaví, tedy na ženy a muže.
Graf 13 Jaké je vaše pohlaví? – vlastní zařízení (zdroj vlastní)
Tento graf zobrazuje pohlaví respondentů, kteří vlastní nositelné chytré zařízení. Ze 172 respondentů je 58 % žen a 42 % mužů.
Graf 14 Jaké je vaše pohlaví? – nevlastní zařízení (zdroj vlastní)
Druhý graf ukazuje pohlaví respondentů, kteří nevlastní nositelné chytré zařízení. Rozložení pohlaví je stejné jako u lidí vlastnících toto zařízení. Tudíž 58 % jsou ženy a 42 % jsou muži.
7.1.14 Čtrnáctá
- 45-54 let - 55 let a více
Čtrnáctá otázka se týká věku. Odpovědi jsou rozděleny do intervalů po deseti letech.
Graf 15 Kolik vám je let? – vlastní zařízení (zdroj vlastní)
Z grafu můžeme vidět, že 46 % respondentů vlastnící chytré hodinky nebo chytrý náramek je ve věku mezi 15 a 24 lety. Druhou nejvíce početnou (22 %) věkovou skupinou, která vlastní chytré zařízení je 25–34 let. Další věková skupina se 16 % je 35–44 let a se 13 % skupina 45–54 let. Pouze 3 % získala věková skupina 55 let a více, důvodem malého počtu může být zájem o toto chytré zařízení.
Graf 16 Kolik vám je let? – nevlastní zařízení (zdroj vlastní)
Respondentů nevlastnící chytré nositelné zařízení se nejvíce objevuji i ve věku 15–24 let (39
