POSUDEK VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno a příjmení studenta
Kateřina Novotná
Název práce Komparace vzdělávacích programů zaměřených na preprimární vzdělávání ve Finsku a ČR
Jméno a příjmení vedoucího práce
prof. PaedDr. Adriana Wiegerová, PhD.
Studijní obor
Učitelství pro mateřské školy
Forma studia
prezenční
Kritéria hodnocení práce Stupeň hodnocení
dle stupnice ECTS Formální stránka práce
Přehlednost a členění práce
A
Úroveň jazykového zpracování (odborná, gramatická i stylistická úroveň
textu)
B
Dodržení formálních náležitostí (rozsah práce, dodržení citační normy, estetická úprava, kvalita abstraktu, práce s grafickým, tabulkovým či jiným
materiálem)
B
Teoretická část práce
Formulace cílů práce
A
Analýza a syntéza problému
B
Práce s odbornou literaturou (rozsah a aktuálnost použité literatury,
hloubka zpracování použité literatury)
A
Praktická část práce Bakalářská práce teoreticko-výzkumného charakteru
Věcná správnost výzkumných cílů
A
Adekvátnost výzkumných metod vzhledem k výzkumným otázkám (druh výzkumu, výzkumné strategie, výzkumný soubor, použité metody a
techniky zpracování)
A
Bohatost získaných dat, adekvátnost zpracování dat, analýza dat a
interpretace dat
B
Splnění výzkumných cílů a formulace závěrů práce
B
Celková kvalita a přínos práce
Kvalita, náročnost a originalita řešení zvoleného tématu
A
Odborný přínos práce a možnost jejího praktického využitíA
Spolupráce s vedoucím práce
A
Odůvodnění hodnocení práce:
Finsko patří dlouhodobé k evropským krajinám, které slouží jako zdroj inspirace v oblasti kurikulárních strategií a podob formálního vzdělávání. Je proto nesporně zajímavé, když se tvoří práce, která je zdrojem nových zjištění, vznikajících na báze komparace.
V teoretické části chci vyzdvihnout práci s primárními zdroji a to především s dokumentem National Curriculum Guidelines on Early Childhood Education and Care. Není jednoduché číst texty v cizím jazyce, zvláště když jde o státní dokumenty.
Finsko prošlo v několika posledních letech proměnami v preprimárním vzdělávání, přičemž důležitá změna se týkala práce s dětmi mladšími tří let.
Pro čtenáře je vhodně zařazena i kapitola o celkové struktuře preprimárního vzdělávání v obou státech.
Empirická část práce je založena na obsahové analýze obou státních dokumentů. Autorka si pro jejich rozbor zvolila kategorie, které prezentují polarity, ale také komplementarity posuzovaných státních dokumentů.
To, že ČR patří ke krajinám, kde učitelé předškolních zařízení ještě stále nemají vysokoškolské vzdělání, to víme a musíme s tím pracovat.
Jistou novinkou pro mě osobně byl pohled na evaluaci a autoevaluaci v kurikulu. Ve Finsku je tento proces více strukturován, s jasnějšími pravidly. Nevíme sice, co si o něm myslí samotní učitelé a jak s ním pracují, ale pravidla mohou pomáhat v přesnějším plánování postupů evaluace a autoevaluace, co je nesporně inspirující zjištění.
Líbí se mi vhodně zařazené tabulky, které plasticky ukazují autorčina zjištění. V praktické části by bylo ještě vhodné doplnit text pod tabulkami o propracovanější komentáře, ale rozumím tomu, že to není jednoduché i proto, že v případě autorky jde o první odborný text, který v této podobě zpracovala.
Spolupráci s bakalářkou hodnotím pozitivně a předloženou práci doporučuji k obhajobě.
Domnívám se, že některé analytické statě bakalářské práce by mohly sloužit i pro přípravu odborného textu, který by mohl najít své čtenáře.
Otázky k obhajobě:
1. Co byste jako první z finského kurikula doporučovala zařadit do kurikula preprimárního vzdělávání v ČR?
2. Jaký je váš názor na problematiku možného zániku dětských center v ČR.
Celkové hodnocení*
A
Datum: 1. 5. 2021 Podpis:
** Výsledná známka není aritmetickým průměrem jednotlivých kritérií hodnocení práce.
