• Nebyly nalezeny žádné výsledky

Hodnocení vedoucího75671_drdel.pdf, 64.9 kB Stáhnout

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Podíl "Hodnocení vedoucího75671_drdel.pdf, 64.9 kB Stáhnout"

Copied!
1
0
0

Načítání.... (zobrazit plný text nyní)

Fulltext

(1)

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská

Posudek vedoucího diplomové práce

Název diplomové práce:

Autor diplomové práce:

Cíl diplomové práce:

Kritéria hodnocení (každé max 10 bodů) Přidělené body

1. Vymezení cíle a jeho naplnění 10

2. Adekvátnost použitých metod, způsob jejich použití 9

3. Náročnost tématu na získávání dalších znalostí či dovedností 10

4. Hloubka a správnost provedené analýzy (ve vztahu k cílům) 9

5. Práce s informačními zdroji a jejich citace 10

6. Logická stavba a členění práce 10

7. Jazyková a terminologická úroveň 9

8. Formální úprava a náležitosti práce, rozsah 9

9. Vlastní přínos k řešené problematice 10

10. Využitelnost výsledků práce v praxi/teorii 9

Celkové bodové hodnocení (max 100 bodů) 95

Výsledná známka výborně (1)

Celkové zhodnocení práce a otázky k obhajobě:

Jméno vedoucího diplomové práce:

Pracoviště vedoucího diplomové práce:

pondělí 31. květen 2021

podpis vedoucího diplomové práce

Engagement a jeho ovlivňování v konkrétní organizaci síťového marketingu

David Černý

Mgr. Ing. Stanislav Háša, Ph.D.

Katedra managementu

Engagement jako cesta ovlivnování výkonnosti organizace je relativně mladé téma. Autor DP velmi kvalitně zpracoval literární rešerši, která je postavena výhradně na nejnovějších akademických článcích. Autor ukazuje různé definice pojmu, jeho historický vývoj.

Současně ukazuje jeho důsledky. Velmi dobře shrnuje faktory, které engagement ovlivňují a doplňuje další zdroje. Následně uvádí základní metody měření. Teoretickou část hodnotím jako velmi přínosnou, blížící se už řádné literární rešerši, která by obstále i ve formě samostatné publikace. Samotný výzkum je dobře promyšlený, autor kombinuje kvalitativní a kvantitativní přístupy, i když sám uznává že malý vzorek je limitou zobecňování výsledků výzkumu. Nicméně použitá triangulace zvyšuje vypovídající hodnotu celého výzkumu. Autor navazuje na výzkumy z akademických časopisů, využívá existující akceptované škály, všechny zkoumané faktory má podložené zdroji a následně zkoumá jejich relevantnost pro vybranou organizaci. Poté zkoumá míru jejich naplnění a rozdíl mezi důležitostí a naplnění. Je si vědom i limitů používaných škál, nicméně způsob interpretace má dobře vyargumentovaný a podložený podobnými výzkumy. Oceňuji i použitý statistický aparát, kde autor nezůstal u deskriptivní statistiky (i když například mohl místo absolutní četnosti použít relativní), ale využil i statistických testů - i když spíše orientačně, bez jasně formulovaných hypotéz, opět však s uznáním zásadního limitu velikosti vzorku. Je to spíše tedy podpůrná statistika, která je dávána do kontextu rozhovorů. Jako přínosný hodnotím i finální rozhovor k diskusi výsledků, kde autor jde "za data" a snaží se pochopit příčiny výsledků. To dělá výzkum hodnověrnějším i více prakticky využitelným. Na základě toho formuluje možná opatření - ta by možná snesla ještě větší míru konkretizace, to je patrně však i funkce managerské zkušenosti. Práci je přínosná jak v teoretické části, tak ukazuje schopnost prakticky využít akademickou znalost. Při obhajobě by se autor mohl pokusit promyslet způsob jak měřit dopad jeho navržených opatření, případně jaký další krok by mohl navazovat na teoretické shrnutí faktorů (jak by mohl vypadat celkový model? )

H O D N O C E N Í D I P L O M O V É P R Á C E

Cílem práce je vymezit engagement v kontextu manažerské teorie a praxe, analyzovat sytící faktory a následně tyto poznatky promítnout do výzkumu v konkrétní organizaci a navrhnout odpovídající opatření.

Odkazy

Související dokumenty

b) její determinant je roven 0, ale žádné dva její prvky nejsou stejné.. 2. řádu

Proč kvantitativní výzkum sám o sobě představuje výzkumné omezení a proč absence rozhovorů je výzkumným omezením?. Souhrnný komentář

S vervou sobě vlastní se pustila do syntézy sekundárních dat, následně provedla kvantitativní výzkum na vzorku 2194 respondentů , kvalitativní výzkum byl provedem

Metoda praktické části byla zvolena jako kvalitativní výzkum v podobě případové studie. Kvalitativní výzkum byl vybrán z toho důvodu, že autorova intence

Autor sám uznává limity své práce, které spočívají v možném subjektivním hodnocení efektivity režimů.. Hodnocení však probíhají na základě podrobné analýzy

Součástí výzkumu byl jednak kvalitativní výzkum ve formě rozhovorů, který byl systematicky zpracovaný kódováním nad přepisem, a jednak kvantitativní výzkum formou

K dosažení stanoveného cíle autorka zvolila kombinaci několika výzkumných metod (kvantitativní výzkum vhodně doplňuje kvalitativní šetření).. Výsledky

Praktická část kombinuje kvalitativní i kvantitativní šetření. Feminismus je poměrně dlouho fungující hnutí, bylo by zajímavé porovnat jeho offline a online podobu. Bylo