Analýza nemonetárních nevýhod členství ČR v EU

Analogicky s kapitolou 6.4.1.Analýza nemonetárních výhod členství ČR v EU, v této kapitole autorka rovněž stanovuje, zda které nevýhody je relevantní zařadit do dalšího výzkumu.

Rizikové financování členských států v dluhové krizi

Zde lze čerpat z historických událostí v období řecké dluhové krize a následných tzv.

bailoutů EU, které byly financovány z Evropského stabilizačního mechanismu, jenž byl ratifikován všemi členy Eurozóny roku 2012 a jejich finanční příspěvky rovněž umožnily financování řecké dluhové krize¹⁷⁴. Nicméně první formální žádost o záchranný balíček provedlo Řecko již 23. 4. 2010. Žádost byla přijata a financována z půjček členských států EU a Mezinárodního měnového fondu¹⁷⁵, což již je pro ČR relevantní. Je nejasné, jakou částkou se ČR podílela na těchto půjčkách, nicméně je zde důkaz poskytnuté finanční pomoci nejen od členů Eurozóny, ale i členů EU. Financování Řecka probíhá rovněž pomocí Evropského fondu pro strategické investování, což se dotýká všech států EU.¹⁷⁶ Z důvodu popsaných výše se tedy autorka rozhodla zahrnout příliš rizikové financování členských států v dluhové krizi za důsledek členství ČR v EU.

174 European Council, (str. 1)

175 Kosmidou et al. (2015, str. 4)

176 Lyddon, Ker (2017, str. 7)

71 Odpovědnost za rozpočet EU

I když členský stát není zatím členem Eurozóny, figuruje-li v tzv. Smlouvě o fungování Evropské unie, je mu udělena povinnost stát se akcionářem Evropské centrální banky a Evropské investiční banky a převzít zodpovědnost za rozpočet EU. Tato odpovědnost lze rozdělit do dvou sekcí: odvod procentního podílu z HND do rozpočtu EU a krytí půjček EU od globálních investorů. Rozpočet EU nelze zhotovit na deficitní bázi, a je tedy povinností členů EU jej financovat tak, aby jej bylo možné vyhotovit v přebytku.¹⁷⁷ Dle sjednocené verze Smlouvy o fungování Evropské unie uveřejněné Evropskou unií v oficiálním věstníku EU ze dne 26.10. 2012 se k signatářům smlouvy řadí i ČR.¹⁷⁸ Proto autorka považuje odpovědnost za rozpočet EU za důsledek členství v EU.

Fungování Evropského fondu pro strategické investování na základě rostoucích půjček od Evropské investiční banky

Bob Lyddon a Gordon Ker uvádějí, že Evropský fond pro strategické financování je z velké míry financován půjčkami z Evropské investiční banky, za něž částečně zodpovídají i členské státy, které tvoří výraznou část financování rozpočtu EU, vzniká zde proto riziko pro budoucí vynaložení finančních prostředků na pokrytí dluhů EU.

Tento fond spadá přímo pod Evropskou unii (nikoliv Eurozónu), akce a solventnost tohoto fondu představuje tedy důležitost všech současných 27 členských států. Z tohoto důvodu se autorka rozhodla zahrnout tuto nevýhodu členství v EU mezi dopady realizační varianty.

Demokratický deficit

Demokratický deficit spočívá jednak ve volení hlavních aktérů EU pouze do Evropského parlamentu, který nemá legislativní pravomoc a ve jmenování členů do Evropské komise, jež disponuje výhradní legislativní pravomocí.¹⁷⁹

Jelikož je zmíněný demokratický deficit přímo vázán na strukturu Evropské unie, autorka jej považuje za dopad členství v EU (tedy dopad realizační varianty).

177 Lyddon (2016b, str. 7)

178 European union (2012, str. 3)

179 Fiala (2018, str. 299, 365)

72

Náklady na přijímání norem a standardů, náklady na dodržování principů, přílišná regulace

Studie Counting the Cost of EU Regulation to Business, provedená organizací Eurochambers, vypočítala náklady, jež způsobují regulace implikované EU pro Českou republiku na 0,15 trilionů (150 miliard) euro.¹⁸⁰

Ačkoliv v rámci přijímání a dodržování právních norem vždy vznikají náklady, vyčíslené náklady výše jsou přímo navázány na přijímání norem a standardů z EU a autorka je tedy považuje za důsledek členství v ČR.

Migrační politika

Migrace je faktor, který se objevuje nezávisle na členství v jakékoliv organizaci, jelikož migrace označuje přirozenou potřebu se přemístit. Nicméně rozhodování o migrační politice na úrovni nadnárodní organizace a z toho plynoucí závěry již jsou přímo vázané na členství států v integračním uskupení. Dle informací z Ministerstva vnitra ČR měla ČR na základě rozhodnutí rady EU z roku 2015 splnit migrační kvóty, které se skládaly z dobrovolné a povinné části. Povinná část stanovovala ČR přijmout 1 591 osob i přes opakovaný nesouhlas ČR vyjádřený na jednáních Rady EU.¹⁸¹

Z důvodu povinných kvót, implementovaných Radou EU pro ČR, autorka zařazuje migrační politiku jako důsledek realizační varianty.

Náklady na kohezi a Společnou zemědělskou politiku

Tyto náklady jsou v analýze započteny již v přesném číselném vyjádření z dat MF ČR, a proto jej autorka nemůže zahrnout podruhé a tuto slovně specifikovanou nevýhodu tedy nezařazuje do výčtu dopadů realizační varianty.

Ztráta tradic a kulturních standardů země

Ztráta tradic je poměrně široký pojem, který se dá uplatnit na mnoho událostí.

Ačkoliv ve ztrátě určitých tradic ČR může hrát roli EU, pravděpodobně k ní došlo a dojde i bez mezinárodní spolupráce. Autorka proto ztrátu tradic nezahrnuje mezi dopady způsobené realizační variantou.

180 Amber et al. (2009, str. 19)

181 Ministerstvo vnitra ČR, (str. 1)

73

Nestabilita Deutsche Bank a její propojení na Evropskou centrální banku

Autor publikace The Deutsche Bank Liability: How much could the demise of Deutsche Bank damage the UK and EU as a whole uvádí propojení Evropské centrální banky na Deutsche Bank, jež disponuje problémy tvořit zisk a shromažďovat vlastní kapitál.

Důležitost tohoto problému spočívá v tom, že Deutsche Bank je považována za globálně důležitou banku a dle současných přesvědčení její kolaps není přijatelnou možností. Proto problémy Deutsche Bank budou pravděpodobně řešeny různými jinými způsoby, které mohou mít dosah i na Evropskou centrální banku, jelikož jsou tyto dvě banky v relativně velké míře propojené.¹⁸²

Dle Smlouvy o fungování Evropské unie, kterou následně později podepsala i ČR, je udělena povinnost stát se akcionářem Evropské centrální banky každému členskému státu, bez ohledu na členství v Eurozóně.¹⁸³ Tato nevýhoda může proto direktně ovlivňuje i ČR a je tedy zařazena do důsledků realizační varianty.

Ztráta státní suverenity

Ztráta státní suverenity je opět poměrně komplexní na vyhodnocení, jelikož ji nelze jednoduše měřit, není jednoznačně blíže specifikována a přisouzení odpovědnosti za takovouto ztrátu je těžší. Nicméně lze využít předpokladu autorky, že zapojení do integračního procesu, jež dosahuje určitého stupně ekonomické integrace, omezí více či méně státní suverenitu. Integrační uskupení, jejichž byla ČR členem před zapojením do EU, dosahovala stádia zóny volného trhu (CEFTA) či fungovala na jiných principech mezinárodní spolupráce (NATO, OSN, Visegrádská čtyřka). EU dosáhla stádia hospodářské a měnové unie a na základě výše zmíněného předpokladu tedy EU dosáhla mnohem vyššího stádia ekonomické integrace než ostatní zmíněné integrační uskupení, a ovlivňuje tedy státní suverenitu mnohem více než celky v době před členstvím EU. Z toho důvodu se ji autorka rozhodla zařadit mezi důsledky realizační varianty, nicméně jsou zde limity tohoto rozhodnutí, které je založeno na vytvořeném předpokladu a mohlo být posouzeno i jinak.

Pro lepší orientaci autorka tabulku 10 shrnující nerelevantní dopady členství pro další výzkum a tabulku 11 popisují zařazené dopady členství v EU.

182 Lyddon (2016b, str. 8)

183 European union (2012, str. 3)

74 Tabulka 10 Nezařazené dopady

Nezařazeno do důsledků realizační varianty

Právní normy na ochranu pracovníků Inovace firem

Zajišťování rovnosti pohlaví Odstranění celních bariér

Ochrana spotřebitele Úspory z rozsahu

Ochrana životního prostředí Politická kooperace

Zajišťování demokracie a pravidel Náklady na kohezi a zemědělství Přispívání k udržování míru Ztráta tradic a kulturních standardů Poskytnutí stability Zlepšení infrastruktury

Zvýšení životních standardů

Zdroj: vlastní zpracování dle Pilati et al (2020, str. 2-9); Mead (1955), Viner (1950) citovaný Bitzenisem a Andronikidisem (2006, str. 27); Brown et al. (1995, str. 2, 3); Bitzenis, Andronikidis (2006, str. 22-26); Minford et al. (2005, str. 6, 7)

Tabulka 11 Zařazené dopady

Zařazeno do důsledků realizační varianty Volný pohyb zboží, služeb, osob,

kapitálu Rizikové financování států v dluhové krizi

Lepší vyjednávací pozice Odpovědnost za rozpočet EU Zajišťování bezpečnosti Fungování fondu EFSI Lepší hospodářská soutěž Demokratický deficit Zvýšená efektivita v alokování zdrojů Náklady na regulace Jednotné celní regulace Migrační politiky

Ztráta státní suverenity Nestabilita Deutsche Bank

Střednědobá růstová prémie Možný vzrůst přímých zahraničních investic Zdroj: vlastní zpracování dle Pilati et al (2020, str. 2-9); Brown et al. (1995, str. 2,3);

Bitzenis, Andronikidis (2006, str. 22-26); Borz (2016, str. 6); Baldwin, Wyplozs (2013, str.

191); Baldwin (1989, str. 252); Lyddon, Kerr (2017, str. 3, 5-7); Lyddon (2016, str. 8);

Minford et al. (2005, str. 6, 7)

75