Specifikování účelu a charakteristika projektu

Tato Cost-Benefit Analysis je zpracována za účelem zhodnocení členství ČR v EU.

Předmětem Cost-Benefit Analysis je již uskutečněný projekt – členství ČR v EU.

125 Žurovec (2021, str. 1); informace potvrzena dodatečnou emailovou konverzací ze dne 16.4. 2021 s Ing.

Annou Vasko.

56

Na následujících stránkách autorka stručně charakterizuje předvstupní fázi a vstupní fázi vstupu, následně fázi mezi obdobím vstupu a současností, což autorka nazvala lisabonskou fází a nakonec fázi současného členství.

Předvstupní a vstupní fáze

Počátky spolupráce značí otevření prvního oficiálního zastoupení Evropské komise v Praze roku 1992 a následné podepsání Evropské dohody, jež charakterizovala vztah mezi ČR a Evropskou unií v otázkách obchodu i finančních vztahů. Program Phare, jež využívala i ČR, byl založen EU k podpoře reforem států střední a východní Evropy s potenciálem připojení do EU. Známky o možnosti vstupu ČR do EU se objevily na konferenci tehdejších členských států v roce 1993, kde bylo zemím střední a východní Evropy umožněno vstoupit do EU za podmínek splnění určitých kritérií. ¹²⁶

Začlenění postkomunistických zemí do dalšího integračního procesu bylo zvlášť důležité i kvůli případným obavám z Ruska v souvislosti s hrozbou znovusjednocení států střední a východní Evropy, EU byla v rámci této obavy roku 1994 Severoatlantickou aliancí vyzvána k urychlení integrace s těmito postkomunistickými zeměmi. V kontextu začlenění těchto států byla rovněž vytvořena tzv. bílá kniha, jež měla pomoct s harmonizací legislativy ČR s legislativou jednotného trhu EU. Na Lucemburském summitu byl potvrzen návrh komise o započetí jednání se zeměmi střední a východní Evropy, mezi nimiž byla i ČR.

V rámci podpory byly vytvořeny dva nové programy pro členské země – ISPA = Instrument for structural policies for pre-Accession a SAPARD = Support for agriculture and rural development. ¹²⁷

Kritéria pro vstup zemí byla stanovena těmito třemi body, které definovala Evropská komise na konferenci v Kodani a Madridu roku 1995:

• Zajištění demokracie a spravedlivého zacházení, dodržování lidských práv a spravedlivé zacházení s menšinami

• Fungující tržní ekonomika

• Schopnost převzít závazky z členství v EU.¹²⁸

126 Mořkovská, Čejka (2003, str. 63)

127 Marek, Baun (2011, str. 33-37)

128 Mořkovská, Čejka (2003, str. 65)

57

Na základě zpracování zprávy nazvané Agenda 2000, jež mapovala připravenost kandidátských zemí a důsledky jejich zapojení do EU, Evropská komise vydala doporučení o zahájení rozhovorů o vstupu do EU s ČR (a dalšími kandidátskými zeměmi).¹²⁹

Stěžejní informací bylo oznámení Rady EU o možnosti ukončení jednání s ČR a ostatními kandidátskými zeměmi do konce roku 2002 a přijetí členů do konce roku 2004, k oficiálnímu připojení ČR do EU došlo 1. května 2004. ¹³⁰

Lisabonská fáze

Významným mezníkem členství v EU je tzv. Lisabonská smlouva a proces jejího schvalování. Původně se její koncept projednával na zasedání Rady EU v Laekenu roku 2001, nynější Lisabonská smlouva byla známá jako Smlouva o ústavě pro Evropu. V říjnu roku 2003 se tento návrh smlouvy projednával na mezivládních konferencích, v červnu 2004 bylo dosaženu konsenzu ohledně obsahu a po jejím podpisu nejvýše postavenými představiteli se přistoupilo k její ratifikaci. Nicméně proces ratifikace se stal pro Smlouvu o ústavě významnou překážkou, jelikož tato smlouva nebyla schválena referendy v Nizozemsku a Francii.¹³¹

Existovaly tři verze dalšího nakládání s neschválenou smlouvou: (1) pokračování v ratifikování smlouvy ostatními státy a nová ratifikace v Nizozemí a Francii, (2) nový text smlouvy, (3) zachování pouze některých částí smlouvy vytvořením nového dokumentu s částmi původního dokumentu nebo vepsání stěžejních bodů smlouvy do právního rámce EU určeného Smlouvou z Nice. Ačkoliv EU vydala roku 2007 prohlášení o znovuobnovení obecného společenského základu EU, stále probíhaly rozhovory se zástupci členských států s cílem zjistit problematické části neratifikované Smlouvy o ústavě. Cílem nastalého německého předsednictví bylo prioritní ratifikování této smlouvy, zahájila se další jednání se členskými státy a výsledkem předsednictví vyústil v cíl smlouvu přepracovat do nového dokumentu. Z původní smlouvy byly odstraněny nejvíce problematické body (jako např.

zavedení ministra zahraničních věcí Unie apod.) a původní text byl pozměňovacími ustanoveními upraven, nový dokument pod názvem Lisabonská smlouva byl podepsán v Lisabonu 13. prosince 2007 a následně byla zahájena ratifikace členskými státy.

129 Janků (2010, str. 45)

130 Marek, Baun (2011, str. 43)

131 Janků (2010, str. 46,47)

58

Lisabonská smlouva byla ratifikována ČR 13. 11. 2009¹³², účinnost Lisabonské smlouvy nastala 1. 12. 2009.¹³³

Lisabonskou smlouvou se upravují tři dokumenty upravující počátek existence EU/ES: (1) Smlouva o Evropské unii, (2) Smlouva o fungování Evropské unie, (3) Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii. Důsledkem Lisabonské smlouvy je rovněž zrušení třech pilířů stanovených Maastrichtskou smlouvou. Lisabonská smlouva upravuje činnost EU v oblastech:

• Hlasování kvantifikovanou většinou, což v praxi znamená potřebu 55 % členských států pro schválení návrhu komise Radou EU (15 z 27 států) a podporu 65 % celkového počtu obyvatel EU¹³⁴

• Stálého předsedy Rady EU (vytvoření nové funkce)

• Posílení pravomocí EU

• Začlenění národních parlamentů do schvalování legislativy EU (zavedení konzultativní pravomoci)

• Udržení rovnosti mezi národními státy a nadnárodními institucemi.¹³⁵

Pilíře Lisabonské smlouvy rovněž poukazují na: (1) přednost evropského práva před právem členských států za určitých stanovených podmínek, (2) překlenovací doložku, jež umožňuje Evropské radě rozhodnout o zmocnění Rady ministrů využít hlasování kvalifikovanou většinou i v oblastech, kde je nutné jednomyslné hlasování.¹³⁶

Současná fáze

Hlavní politikou EU se stává ochrana klimatu, lze vidět kroky v této oblasti např.

u nového odvodu členských zemí do rozpočtu EU – zdroje z plastového odpadu (0.80 EUR za kilogram nerecyklovaného plastového odpadu)¹³⁷ nebo u Zelené dohody pro Evropu, která má za cíl omezení emisí skleníkových plynů a přechod na „čisté oběhové hospodářství.“¹³⁸ Jelikož je projekt stále ve stavu přípravy, povinnosti členských států plynoucí z tohoto projektu jsou nejasné. Dle prohlášení Ministerstva pro životního prostředí

132 Fiala (2018, str. 208-212)

133 Janků (2010, str. 47)

134 Rada EU, (str. 1)

135 Janků (2010, str. 47)

136 Petřík (2008, str. 41-50)

137 Schwarcz (2021, str. 2)

138 Evropská komise (2019, str. 2,3)

59

ze 25. května 2020, ČR podporuje cíl klimatické neutrality, nicméně rovněž specifikuje potřebu se zotavit z důsledků koronavirové pandemie, ministerstvo nadále zdůrazňuje potřebu investic do odolnosti ekonomiky a udává nutnost urychlení tvorby Fondu pro spravedlivou transformaci. ¹³⁹

V současnosti také existuje teorie tzv. vícerychlostní Evropy, která funguje na principu skupin zemí začleněných více (první rychlost) či méně (druhá rychlost) do integračního procesu EU. Důvody můžou být v celkové nepřipravenosti zemí či v jejím nesouhlasu s daným hlubším integračním krokem, který se původně zavázala přijmout.

Příkladem pro ČR může být zatím stále nesplněná povinnost přijmutí společné měny euro.¹⁴⁰ ČR se zavázala přijmout euro ve Smlouvě o přistoupení, jež byla podepsána přistupujícími členskými státy roku 2003, ve které se předpokládalo vstoupení do prostoru hospodářské a měnové unie po splnění zadaných konvergenčních kritérií.

ČR se v současnosti nachází v přípravné fázi přijetí společné měny.¹⁴¹