II. Teoretická část
2.1 Cost-Benefit Analysis
Cost-Benefit Analysis kvantifikuje veškeré dopady projektu, pokud to situace umožňuje, převádí identifikované náklady a přínosy na hotovostní toky a stanovuje „čistý výnos“ odečtením výnosů a nákladů. Smyslem analýzy je podložit rozhodování ekonomických subjektů a přispět k efektivní alokaci zdrojů. 55
Využití analýzy souvisí s teorií tržního selhání. Mankiw v rámci pojmu tržní selhání píše o neschopnosti trhu efektivně alokovat zdroje a roli hospodářské politiky, jež může pomoci problém úplně či zcela napravit a alokaci zdrojů zefektivnit.56 Cost-Benefit Analysis v těchto situacích podkládá ekonomická rozhodnutí činitelů hospodářské politiky analýzou plánovaných intervencí či analýzou efektivnosti již stávajících státních zásahů.57
V České republice provádění Cost-Benefit Analysis žádné nařízení na národní úrovni nepřikazuje. Nicméně v článku 7.2.C, týkajícího se transevropské dopravní sítě pod záštitou Evropské unie, je psáno, že projekt ve veřejném zájmu by měl být podroben socio-ekonomické Cost-Benefit Analysis.58
Jednotlivé kroky, nutné k provedení Cost-Benefit Analysis, se liší napříč literaturou, kroky uvedené níže jsou kombinací relativně nové publikace „Cost-Benefit Analysis:
Concepts and Practice“ z roku 2018, jež je poměrně často citována v různých jiných studiích a publikace Patrika Siebera „Finanční a socioekonomické hodnocení projektů“, jež je zpracována jako podklad pro provádění Cost-Benefit Analysis při žádosti o dotaci.
Zmíněné kroky Cost-Benefit Analysis jsou:
• účel Cost-Benefit Analysis a specifikace projektu
55 Boardman et al. (2018, str. 1, 2)
56 Mankiw (2012, str. 151)
57 Boardman et al. (2018, str. 6)
58 Bollati (2017, str. 4)
28
• identifikování variant
• definování dotčených skupin
• identifikování dopadů a měřitelných jednotek
• Převod všech dopadů na peněžní jednotky
• diskontování (výpočet současné hodnoty)
• citlivostní analýza
• doporučení.59,60 Účel Cost-Benefit Analysis
V první části Cost-Benefit Analysis je důležité popsat důvod zpracování analýzy61, specifikovat projekt a případně definovat politický a společenský kontext.62
Identifikace variant
Zde se jedná o definování stavu bez investice a stavu realizace projektu. Stav bez investice lze nazvat nulovou variantou či counterfactual.63 Důležitost tohoto kroku spočívá v oddělení výnosů a nákladů, jež by se staly nezávisle na realizaci projektu. 64 Definování dotčených skupin
Zde dochází k definování subjektů, které pociťují negativní, či pozitivní efekty z daného investičního záměru.
Identifikování nákladů a přínosů projektu a měřitelných jednotek
Důležitou částí Cost-Benefit Analysis je zpracování nákladů a přínosů projektu, nicméně je nutné zahrnout pouze přínosy a náklady, jež by vznikly realizací projektu.
Přínosy a náklady, které by vznikly i bez realizace projektu či by se nikoho netýkaly, nelze považovat za relevantní. Pro dosažení těchto relevantních nákladů a přínosů lze využít rozdíl mezi investiční a nulovou variantou.
Součástí tohoto kroku je i určení množství a přidělení měřitelné jednotky. Jedná se nejenom o hotovostní toky, které jsou již přímo vyjádřeny v peněžních jednotkách, nýbrž
59 Boardman (2018, str. 5)
60 Sieber (2008, str. 41)
61 Boardman et al. (2018, str. 6)
62Sartori (2014, str. 29)
63 Boardman (2018, str. 7)
64 Seiber (2008, str. 12, 42, 43)
29
i o nehmotné položky, které nemají tržní povahu. Zejména kvantifikování přínosů může být problematické, jelikož se mohou vyskytnout přínosy nevyjádřitelné v měřitelných jednotkách. V takovém případě lze použít slovní popis či vlastně vytvořenou stupnici, jež odráží změnu určité položky.65
Slovně hodnocené faktory se následně využijí v závěru hodnocení projektu, fungují jako doplnění hotovostních toků. Přestože slovně hodnocené faktory nejsou přímo zahrnuté do finanční analýzy, nesnižují význam konkrétní Cost-Benefit Analysis.66
Převod všech dopadů na peněžní jednotky
Další stěžejní částí Cost-Benefit Analysis je převedení identifikovaných nákladů a přínosů do peněžní formy.67 Pro faktory, u kterých není jasná peněžní hodnota (např. zlepšení ovzduší apod.), lze využít následující nástroje pro odhad jejich peněžní hodnoty:
• stínové ceny (shadow pricing)
• náhražkové trhy68
Shadow pricing je metoda, která odhaduje cenu statku, který se nenachází v tržním prostředí a nelze u něj určit tržní cenu.69
Náhražkové trhy fungují na principu odvozování peněžní hodnoty od jiného podobného produktu.
Při sepisování finančních dopadů je rovněž důležité zmínit se o vlivu inflace. Autor Cost-Benefit Analysis musí jasně sdělit, zda autor pracuje s nominálními vyjádřeními, které rovněž zahrnují inflaci či pracuje s údaji očistěnými od inflace.70
Diskontování
Aby bylo možné srovnávat jednotlivé přínosy a náklady, je nutné je diskontovat a tím zjistit jejich současnou hodnotu. 71 Současnou hodnotu (PV = present value) lze získat ze součtu všech hotovostních toků, které byly diskontovány pomocí diskontní sazby
65 Seiber (2008, str. 43)
66 Bareš (2018, str. 30)
67 Boardman (2018, str. 12)
68 Sieber (2008, str. 45)
69 Kurian (2013, str. 272)
70 Sieber (2008, str. 44-47)
71 Boardman (2018, str. 13)
30
umocnění odpovídajícím exponentem. Výpočet současné hodnoty hotovostního toku uvádí rovnice 1.
Rovnice 1 Současná hodnota hotovostních toků 𝑃𝑉𝑡= ∑ 𝐶𝐹𝑡
(1 + 𝑟)𝑡
𝑛
𝑡=1
Zdroj: Sieber (2004, str. 35-39)
• PVt = současná hodnota hotovostního toku v čase t
• CFt = hotovostní tok v čase t
• r = diskontní sazba
• n = poslední hodnocené období72
Interpretace ukazatele záleží na sféře projektu, pokud je či bude projekt realizován v komerční sféře, ukazatel současné pozice se porovná s náklady v investiční fázi projektu a je žádoucí, aby současná hodnota byla vyšší než tyto náklady. Záměry realizované ve veřejné sféře se spíše vztahují na kladnou hodnotu vypočtené současné hodnoty, jelikož určit přesné náklady projektu v investiční fázi může být problematické.73
Citlivostní analýza
Provedení Cost-Benefit Analysis je založené na určitých předpokladech, se kterými autor počítá. Autor mohl naformulovat závěry nevhodným způsobem či udělat chybu ve výpočtu, proto zde panuje nejistota ohledně správnosti provedených kroků, právě z tohoto důvodu se provádí na konci Cost-Benefit Analysis tzv. citlivostní analýza. Jde o změnu každého parametru a následný přepočet současné čisté pozice a pokud je interpretace výsledků (projekt přijatelný či nepřijatelný) nezměněna, doporučení plynoucí z provedené Cost-Benefit Analysis jsou pravděpodobně správná. 74
72 Sieber (2004, str. 35-39)
73 Bareš (2018, str. 32)
74 Boardman (2018, str. 14, 224)
31 Typy Cost-Benefit Analysis
Cost-Benefit Analysis lze zpracovat ve čtyřech různých provedeních: ex ante, ex post, in medias res a ex ante/ex post.75 Latinský název ex ante lze přeložit jako „před“, tudíž ex ante Cost-Benefit Analysis je prováděna před realizací projektu a její výstup slouží jako podklad pro rozhodnutí o uskutečnění projektu.76 Ex post Cost-Benefit Analysis se provádí metodicky stejně jako ex ante, nicméně jsou pro evaluaci projektu využívána historická data, jelikož se ex post Cost-Benefit Analysis provádí po realizaci projektu.
V průběhu realizace projektu či politiky je možné provést in medias res Cost-Benefit Analysis77 a její výsledky pomáhají zhodnotit, zda by zdroje měly, či neměly být alokovány do jiných oblastí. Poslední typ Cost-Benefit Analysis porovnává ex ante a ex post/in medias res Cost-Benefit Analysis stejného projektu a vede ke zjištění, zda se předpokládaná přínosnost investičního záměru potvrdila i po realizaci projektu (v případě ex post) či během realizace projektu (v případě in medias res).78