Srovnání ukazatelů

Tabulka 8 níže zobrazuje porovnání příjmů a výdajů dle všech zkoumaných metod.

Příjmy Laissez Faire v letech 2017-2019 jsou odhadnuty autorkou (blíže popsáno na stránkách výše).

Tabulka 8 Porovnání příjmů a odvodů dle tří zkoumaných metod (mil. Kč) Rok Celkové

Pozn.: Data pro odvody Laissez Faire pro roky 2018-2020 a pro odvody EU pro rok 2020 nejsou dostupná.

Zdroj: vlastní zpracování a výpočty dle dat MF ČR (2021, str. 1); Evropské komise, str. 1;

Laissez Faire (2008, str. 1)

Celkově lze poznamenat, že jsou celkové příjmy ČR dle dat MF ČR v 8 případech z celkových 12 případů nižší, než stanovuje EU. Důvodem může být skutečnost, že EU zpracovává spíše plán příjmů a odvodů členských států na celý finanční rozpočtový rámec v rozsahu obvykle sedmi let¹²² a některé příjmy (jako např, z oblasti strukturálních akcí) z rozpočtu EU jsou přímo vázané na naplánované projekty v dané zemi¹²³, projekt mohl být naplánován a zahrnut do účetního soupisu dat tvořených EU, nicméně k jeho proplacení (tedy skutečným přijetím příjmu) nemuselo již dojít. Stejná situace může nastat u odvodů

122 Evropská komise (2021, str. 1)

123 Ministerstvo pro místní rozvoj (2021, str. 1)

53

ČR do rozpočtu EU, konkrétně může dojít k rozdílu částek předpokládaného výběru a skutečného výběru zdrojů.

Odvody ČR vypočtené organizací Laisssez Faire jsou v 9 případech z 10 vyšší než odvody vypočtené MF ČR a EU. Tato skutečnost je způsobená strukturou odvodů ČR do EU zpracovaných jednotlivými organizacemi, výpočet Laissez Faire zahrnuje čtyři položky navíc, a rovněž se odlišuje výpočtem cel a zemědělských poplatků. Jelikož autoři výpočtů v organizaci Laissez Faire vycházejí z dat EU, celkové příjmy dle EU a dle Laissez Faire nejsou číselně příliš vzdálené, konkrétně v případě dat Laissez Faire jsou data EU snížena o finanční prostředky na administrativu a rezervy. Příjmy vedené MF ČR jsou v 8 případech z 12 nižší než příjmy od ostatních autorů. Jak již autorka zmiňuje výše, může to být způsobeno neuskutečněním projektu, se kterým statistiky EU počítaly.

Tabulka 9 Srovnání čisté pozice dle tří metod (mil. Kč)

Rok LAISSEZ

2015 138,434.5 150,028.0 148,327.8

2016 75,812.6 80,627.1 ,846.4

2017 - 55,951.9 ,527.9

2018 - 44,733.6 62,073.4

2019 - 69,974.1 91,479.7

2020 - 85,742.3 -

Pozn.: Data pro odvody Laissez Faire pro roky 2018-2020 a pro odvody EU pro rok 2020 nejsou dostupná.

Zdroj: vlastní zpracování a výpočty dle dat MF ČR (2021, str. 1); Evropské komise (2021, str. 1); Laissez Faire (2008, str. 1).

Z tabulky 9 lze vyčíst, že nejvyšší čistou pozici poskytuje výpočet EU a nejnižší Laissez Faire. Data MF ČR se pohybují mezi daty ostatních dvou organizací. Důvodem nejvyšší čisté pozice dat EU je způsob jejího výpočtu, při kterém nezahrnuje odvody tzv.

54

tradičních vlastních zdrojů (cel, zemědělských dávek a dávek z cukru). Ačkoliv je v tomto kontextu nutné zmínit, že tradiční vlastní zdroje, které jsou vybírány členskými státy, jsou jednotně uplatňovány v rámci EU vůči třetím zemím a u členských států jde tedy opravdu o výběr, stále se jedná o odvod členského státu, se kterými jsou spojené různé administrativní náklady i náklady obětované příležitosti.

Naopak důvodem nejnižší čisté pozice je započítání čtyř výdajů (transfery do Evropské investiční banky, Evropské centrální banky, penalizace a výdaje na výzkumný fond uhlí a oceli), které se následně projevují ve výpočtu zvýšením výdajů a tedy nižší čistou pozicí.

Následně autorka popisuje výhody a nevýhody jednotlivých zkoumaných postupů výpočtu ukazatele čisté pozice.

Ukazatel čisté pozice – výpočet dle EU

Za největší nevýhodu metody autorka považuje přepočítávání skutečného národního příspěvku.

Národní příspěvek se při výpočtu ukazatele přepočítává na upravený národní příspěvek pomocí podílu na financování EU¹²⁴, jež neodpovídá realitě. Tato upravená hodnota dále vstupuje do výpočtu čisté pozice a zkresluje finální výsledek ukazatele.

Opomenutí tradičních vlastních zdrojů do odvodů členského státu následně snižuje výdajovou část členského státu a navyšuje tak ukazatel čisté pozice a rovněž tedy oproti reálným datům zkresluje výsledek. Nicméně tato nevýhoda může být považována za méně signifikantní než upravování národního příspěvku, jelikož je zde určité odůvodnění pro opomenutí tradičních vlastních zdrojů z odvodů ČR. A to ve znění, že tradiční vlastní zdroje jsou zdroji, které plynou z vytvoření jednotného trhu, a celní politiky vůči třetím zemím, a proto jsou členské státy „pouze“ výběrčími těchto prostředků, které následně odvádí do rozpočtu EU.

124 Dle vzorečku popsaného na stránkách výše dojde k vyjádření podílu celkových výdajů alokovaných členskému státu snížených o administrativu a celkového národního příspěvku za všechny členské státy.

Tento výsledek je následně vynásoben skutečným národním příspěvkem. Finálním výsledkem je tedy upravený národní příspěvek, který se následně využije při rozdílu celkových příjmů členského státu a odvodů členského státu.

55

Další poznámkou k této metodě je, že zveřejněná data jsou tvořena v rámci víceletého finančního rámce jako finanční výhled, a neodráží tedy skutečně čerpané prostředky zejména v oblasti příjmů ze strukturálních fondů. Nedostatkem, který bude s největší pravděpodobností napraven, je dostupnost dat pro rok 2020 – konkrétně podrobné příjmové a výdajové složky rozpočtu EU pro ČR a ostatní členské státy.

Ukazatel čisté pozice – výpočet dle MF ČR

Podstatnou výhodou této metody je transparentnost výpočtu, jelikož se jedná pouze o rozdíl mezi příjmy a odvody ČR a data jsou velmi dobře dostupná a pravidelně aktualizovaná.

Další velkou výhodou oproti ostatním metodám je skutečnost, že MF ČR zaznamenává data pro výpočet čisté pozice (tedy příjmy a odvody ČR) zpětně dle reálně přijatých a odvedených prostředků.¹²⁵ Zejména u příjmu ze strukturálních akcí je toto velká výhoda, jelikož zejména tyto příjmy jsou v publikacích EU naplánovány jako budoucí finanční výhled a představují spíše maximální částku než skutečné čerpání.

Ukazatel čisté pozice – výpočet dle Laissez Faire

Největší výhodou je zahrnutí dalších 4 položek, které představují další nutné odvody členského státu směrem k EU, využití těchto položek tedy ve výpočtu přispívá k větší realističnosti výsledku. Dalším kladným faktorem je jasný a transparentní výpočet.

Nevýhodou jsou chybějící data pro roky 2017 – 2019, organizace v roce 2016 přestala vést své záznamy o čisté pozici členských států EU.

6 Cost-Benefit Analysis členství ČR v EU

Autorka provádí Cost-Benefit Analysis v souladu s metodickými pokyny sepsanými v teoretické části práce.