Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta
Hlavní specializace: Národní hospodářství
Čistá pozice a Cost-Benefit Analysis členství ČR v EU v období 2008 až 2020
bakalářská práce
Autorka: Simona Horváthová
Vedoucí práce: Ing. Adéla Zubíková, Ph.D.
Rok: 2021
Prohlašuji na svou čest, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
Simona Horváthová V Hradci Králové, dne 11. 5. 2021
Poděkování
Ráda bych tímto poděkovala za vedení mé bakalářské práce, cenné rady a ochotu Ing. Adéle Zubíkové, Ph.D., své rodině za podporu při studiích a v neposlední řadě svým přátelům za pomoc s korekturou práce.
Abstrakt
Tato bakalářská práce se zabývá čistou pozicí České republiky ve vztahu k rozpočtu Evropské unie a Cost-Benefit Analysis členství České republiky v Evropské unii. Jejím cílem je ukazatel čisté pozice i Cost-Benefit Analysis kvantifikovat a srovnat jejich vypovídací hodnotu. Výsledky výzkumu ukazují, že všechny zkoumané postupy výpočtu čisté pozice označují Českou republiku za čistého příjemce. Dále výstupy z Cost-Benefit Analysis poukazují na čistý přínos členství v Evropské unii v hodnotě cca 865 miliard Kč a převahu velmi signifikantních přínosů členství v Evropské unii. Kriteriální ukazatel současné hodnoty vyhodnotil členství České republiky v Evropské unii jako přijatelné.
Jelikož všechny vypočtené ukazatele vyhodnocují členství v EU pozitivně, a to buď svojí kladnou hodnotu či převahou přínosů, je hypotéza č. 1 ve znění: „Všechny zkoumané ukazatele čisté pozice i zpracovaná Cost-Benefit Analysis vyhodnocují členství ČR v EU v letech 2008-2020 za prospěšné pro ČR“ potvrzena. Z provedené komparace čisté pozice a Cost-Benefit Analysis vyplývá, že Cost-Benefit Analysis zahrnuje nejen příjmy a odvody České republiky do rozpočtu Evropské unie vyjádřených v peněžních jednotkách, ale i další nepeněžní dopady členství. Z důvodu možnosti zahrnutí více faktorů pro hodnocení členství České republiky v Evropské unii je hypotéza č. 2 ve znění: „Cost-Benefit Analysis je pro účely ohodnocení členství ČR v EU vhodnější než ukazatel čisté pozice ve vztahu k rozpočtu EU “ vyhodnocena jako potvrzená.
Klíčová slova: Cost-Benefit Analysis, čistá pozice, Evropská unie, příjmy, odvody, integrační proces
JEL klasifikace: B40, F40, O41
Abstract
This bachelor thesis deals with the operating budgetary balance of the EU membership concerning the Czech Republic and attempts to conduct a Cost-Benefit Analysis of the Czech Republic membership in the European Union. The purpose of this thesis is to count operating budgetary balance indicator and Cost-Benefit Analysis and compare informative value of each one. Results of the conducted research show, that each operating budgetary balance method evaluates the Czech Republic as a net recipient (receives more money than it gives). Outputs of the Cost-Benefit Analysis show a net benefit of 865 billion CZK and comparison of the impacts that cannot be attached with monetary values show more very significant gains of the European membership than cost. Due to results mentioned above that show Czech Republic membership as beneficiary, the stated hypothesis number 1: “Each operating budgetary balance indicator and Cost-Benefit Analysis evaluates Czech Republic membership in the European union as beneficial”
is confirmed. In addition to these results, a comparison of the operating budgetary balance indicator and Cost-Benefit Analysis show that the Cost-Benefit Analysis can work with non-monetary impacts, therefore can work with more factors than operating budgetary balance indicator. The stated hypothesis number 2: „The Cost-Benefit Analysis is more suitable for evaluating membership of the Czech Republic in the European Union“ is due to the possibility of evaluation of more impacts confirmed.
Keywords: Cost-Benefit Analysis, operating budgetary balance, European union, revenues, expenditure, integration process,
JEL Classification: B40, F40, O41
Obsah
Úvod ... 10
I. Použité metody výzkumu ... 12
II. Teoretická část ... 14
1 Integrační proces ... 14
1.1 Definování integračního procesu ... 14
1.2 Benefity ze členství v EU ... 16
1.3 Nevýhody členství v EU ... 22
1.4 Kritika a skepse ... 25
2 Zkoumané ukazatele ... 27
2.1 Cost-Benefit Analysis ... 27
2.2 Ukazatel čisté pozice členské země ve vztahu k rozpočtu EU ... 31
3 Výstupy z dosavadního výzkumu ... 34
4 Vyústění teoretické části ... 35
III.Praktická část ... 37
5 Ukazatel čisté pozice ve vztahu k rozpočtu EU v letech 2008-2020 ... 38
5.1 Výpočet čisté pozice dle MF ČR ... 38
5.2 Výpočet čisté pozice dle EU ... 42
5.3 Výpočet čisté pozice dle organizace Laissez- Faire ... 47
5.4 Srovnání ukazatelů ... 52
6 Cost-Benefit Analysis členství ČR v EU ... 55
6.1 Specifikování účelu a charakteristika projektu ... 55
6.2 Identifikování variant ... 59
6.3 Definování dotčených skupin ... 59
6.4 Identifikování dopadů a měřitelných jednotek ... 60
6.4.1 Analýza nemonetárních výhod členství ČR v EU ... 61
6.4.2 Analýza nemonetárních nevýhod členství ČR v EU ... 70
6.5 Převod všech dopadů na peněžní jednotky ... 75
6.6 Diskontování a ukazatel současné hodnoty ... 78
6.7 Vyhodnocení Cost-Benefit Analysis členství ČR v EU ... 81
6.8 Dílčí shrnutí a doporučení z provedeného výzkumu ... 83
6.8.1 Porovnání vypovídací hodnoty ... 84
6.8.2 Závěrečná doporučení ... 86
Závěr ... 87
Seznam tabulek ... 91
Seznam schémat, grafů a rovnic ... 91
Seznam zdrojů... 93
10
Úvod
Tato bakalářská práce se zabývá výpočtem čisté pozice České republiky ve vztahu k rozpočtu Evropské unie, zpracováním Cost-Benefit Analysis členství České republiky v Evropské unii a následným porovnáním výstupů zmíněných ukazatelů. Téma členství v Evropské unie je součástí akademické i veřejné diskuse. Evropská unie má své pozitivní i negativní dopady, a to nejen na členské státy a jejich obyvatele, nýbrž i na obyvatele nečlenských zemí. „Smysl evropské unie je nejen ve stvoření nadnárodní organizace, ale i ve stvoření nové éry vlády, která hledá nejlepší smysl lidstva a za prioritní považuje své politiky, nikoliv obyvatele (členských) států, kteří se mají těmto politikám přizpůsobit.“1 Aktuálnost zvoleného tématu lze podložit novými připravovanými projekty Evropské unie jako je například Zelená dohoda pro Evropu či zavedení nového odvodu členského státu z nerecyklovaných plastových obalů.2
Výzkum v této oblasti autorka považuje za významný zejména z důvodu počtu závazků členských států k Evropské unii a z důvodu zvyšujících se příjmů a odvodů České republiky z a do rozpočtu Evropské unie. Vyčíslitelné náklady a přínosy členství od roku 2008 v porovnání s rokem 2020 vzrostly o necelých 25 miliard Kč v případě odvodů a o necelých 87 miliard Kč v souvislosti s příjmy z EU.3 Česká republika se nejen zavázala participovat v hospodářské a měnové unii a přijmout společnou měnu euro, ale i částečně převzít odpovědnost za rozpočet Evropské unie a její závazky.4
V teoretické části jsou popsány integrační proces a stádia ekonomické integrace, kategorie příjmů i odvodů České republiky do Evropské unie, a rovněž nemonetární přínosy a náklady členství České republiky v Evropské unii. V souvislosti se sepsanými benefity a nevýhodami členství autorka připojuje i kritické zamyšlení nad těmito dopady členství.
Závěrem teoretické části autorka podrobněji nastiňuje ukazatele, které počítá v praktické části, uvádí výstupy z již provedených výzkumů na podobné téma a představuje vyústění teoretické části.
1 Huizinga (2016, str. 8)
2 Schwarcz (2021, str. 2)
3 Na základě dat z MF ČR (2021, str. 1)
4 Lacina (2011, str. 420); Lyddon (2016a, str. 7)
11
V praktická část jsou, za pomoci metod výpočtu čisté pozice dle MF ČR, Evropské unie a organizace Laissez Faire, kvantifikovány vlastní výpočty autorky. Autorka se zabývá srovnáním výchozích dat pro výpočet jednotlivých ukazatelů a následně komparací dosažených výsledků. V rámci provedení Cost-Benefit Analysis je specifikován její účel, popsán hodnocený projekt a následně jsou identifikovány a analyzovány dopady související se členstvím v Evropské unii, které spadají do důsledků přímo způsobených vstupem ČR do EU. Výstupy Cost-Benefit Analysis definují čistý přínos, současnou hodnotu monetárních přínosů i nákladů a srovnání neocenitelných dopadů. V dílčím shrnutí jsou následně uvedena doporučení z provedeného výzkumu.
Je ukazatel čisté pozice vhodný pro utváření závěrů ohledně členství České republiky v Evropské unii či je spíše potřeba jej využívat jako doplňkový faktor k další analýze?
Co dokáže odhalit provedení Cost-Benefit Analysis členství České republiky v Evropské unii, které umožňuje zahrnout i nemonetární dopady tohoto členství? Právě na tyto otázky autorka pomocí provedeného výzkumu odpovídá. Cílem práce je zmíněné ukazatele nejen vypočítat, ale i vyhodnotit jejich postup výpočtu a jejich vypovídající hodnotu. V práci jsou zkoumány dvě hypotézy ve znění:
Hypotéza č. 1 (dále jen „H1“): „Všechny zkoumané ukazatele čisté pozice i zpracovaná Cost-Benefit Analysis vyhodnocují členství ČR v EU v letech 2008-2020 za prospěšné pro ČR“
Hypotéza č. 2 (dále jen „H2“): „Cost-Benefit Analysis je pro účely ohodnocení členství ČR v EU vhodnější než ukazatel čisté pozice ve vztahu k rozpočtu EU “
Přestože se práce dotýká přímo České republiky, výsledky výzkumu a následná doporučení se mohou vztahovat i na ostatní státy, jež jsou členy Evropské unie, jelikož se doporučení autorky týkají i zhodnocení vypovídající hodnoty ukazatelů a jejich využití v dalších výzkumech.
12
I. Použité metody výzkumu
Autorka využívá v teoretické části metodu literární rešerše, pomocí které jsou přiblíženy základní teoretické poznatky, se kterými následně pracuje v praktické části práce.
Konkrétně se jednalo o využití vícedruhové, především faktografické, literární rešerše z odborných tištěných publikací i digitálních zdrojů.
Výchozí data pro výzkum provedený v praktické části práce jsou veřejně přístupná na oficiální webové stránce MF ČR, EU a organizace Laissez Faire. Pro výpočet čisté pozice dle organizace Laissez Faire byla použita data příjmů a výdajů ČR v souvislosti s EU zveřejněná na webové stránce Moneygoround.eu, jejímž autorem je právě organizace Laissez Faire. Data zaznamenávaná EU jsou na oficiálních webových stránkách Evropské komise, jež mapují velmi podrobně příjmy a výdaje. Data MF ČR se nachází v sekci pozice ČR vůči rozpočtu EU.
V praktické části je využívána metoda analýzy, zejména v souvislosti dopadů členství v EU. Následně je využita metoda komparace, konkrétně komparace příjmů ČR z rozpočtu EU a odvodů do rozpočtu EU, výsledků výpočtů čistých pozic ČR ve vztahu k rozpočtu EU a komparace výstupů z Cost-Benefit Analysis a ukazatele čisté pozice.
Kroky zvolené pro zkonstruování Cost-Benefit Analysis vychází ze dvou odborných publikací, první je rozsáhlá publikace A. Boardmana a kolektivu autorů s názvem
„Cost-Benefit Analysis: Concepts and Practice“ z roku 2018, druhou je metodická příručka
„Finanční a socioekonomické hodnocení projektů“ od Petra Siebera zpracovaná pod záštitou Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy.
Důvodem výběru publikace Anthonyho Boardmana a kolektivu autorů je její četné citování a odborné působiště autorů na univerzitách v Britské Kolumbii, Marylandu i Vancouveru a h-index Anthonyho Boardmana dosahuje dle Web of Science hodnoty 20, což je poměrně vysoké číslo v porovnání s ostatními autory podobných publikací. Je nutné zmínit, že vysoký h-index automaticky neznamená, že se jedná o velmi kvalitního vědce a opačně. Nicméně, je to ukazatel, díky kterému je možné předpokládat určitou kvalitu publikací a objektivně posoudit akademickou činnost. Vysoký h-index Anthonyho Boardmana naznačuje kvalitní akademickou činnost autora, a lze tedy
13
předpokládat, že jeho publikace „Cost-Benefit Analysis: Concepts and Practise“ je poměrně kvalitní ekonomickou literaturou.
Důvodem výběru literárního díla Petra Siebera je její navázaní na provádění finančních analýz v praxi. Byla zkonstruována speciálně pro účely dokládání doplňujících informací při žádosti o dotaci z programu Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Čechy pod záštitou Evropské unie.
Autorka vždy pracuje s nominálními hodnotami – peněžní toky jsou vyjádřeny v běžných cenách konkrétního roku a nezohledňují tedy vliv inflace.
Na straně 68 autorka zpracovává přehled indexu lidského rozvoje v období 1993 – 2003, data jsou převzata ze statistik Organizace spojených národů, která pro sestavení tohoto ukazatele využívá očekávanou průměrnou délku života, průměrnou délku let vzdělávání obyvatel do 25 let, očekávanou délku let vzdělávání dětí předškolního věku a hrubý národní důchod.
Autorka při výpočtu ukazatele čisté pozice převáděla číselné hodnoty vyjádřené v eurech do českých korun, pro tento převod byl využit kurz k 12. 4. 2021 daný Českou národní bankou v hodnotě 26.025 Kč/ 1 EUR.
Neocenitelným dopadům specifikovaným v kapitole 6.5. Převod všech dopadů ne peněžní jednotky jsou přidělené měřitelné jednotky v podobě vlastní uměle vytvořené stupnice se dvěma váhami, váha 2 označuje středně signifikantní přínosy a náklady a váha 3 kvantifikuje velmi signifikantní dopady.
14
II. Teoretická část
Autorka v první kapitole teoretické části práce popisuje integrační proces, blíže ho charakterizuje a uvádí přínosy a náklady členství v EU. Poznatky z první kapitoly jsou využity v praktické části práce při zpracování Cost-Benefit Analysis pro členství ČR v EU.
Následně ve druhé kapitole autorka charakterizuje metodu Cost-Benefit Analysis a popisuje ukazatel čisté pozice členské země ve vztahu k rozpočtu EU. V předposlední kapitole autorka shrnuje dosavadní poznatky výzkumu a následně se věnuje hlavním východiskům teoretické části práce.
1 Integrační proces
V této kapitole autorka obecně vymezuje integrační proces, jeho principy a stádia, následně popisuje monetární i nemonetární benefity a náklady členství v EU.
1.1 Definování integračního procesu
„Na konci druhé světové války se prosazovatelé evropské integrace podívali na předchozí dekády a viděli kontinent fragmentovaný do nezávislých a neucelených států, které prováděly „beggar-thy-neighbour policies5“ a zapojily se do dvou světových válek.
Cílem evropské integrace bylo vytvořit systém, kde by státy již neprováděly takto destruktivní politiky.“ 6
Ernst Haas ve svém díle Sjednocení Evropy píše: „Politická integrace je proces, pomocí něhož političtí aktéři v rozdílném národním prostředí jsou přesvědčováni k přesunu loajality, očekávání a politické aktivity k novému centru, jehož instituce disponují jurisdikcí nad již existujícími státy nebo ji požadují.“ 7
Iva Honová v publikaci mezinárodní ekonomická integrace stanovuje ekonomickou integraci jako: „Propojování jednotlivých národních trhů v jeden nadnárodní hospodářský prostor.“ 8
5 Beggar-thy-neighbour policies: Druhy politik, které využívali státy k vyřešení svých hospodářských problémů, nicméně tímto řešením přidělaly problémy okolním zemím – Bondarenko (2017, str. 1)
6 Spolaore (2013, str. 126)
7 Haas (2004, str. 16), přeloženo autorkou
8 Honová (2006, str. 7)
15
Peter Cocks definuje ekonomickou integraci v historickém kontextu a stanovuje ekonomickou a politickou integraci ve spojení se stoletím. V době 16.–18. století vyzdvihuje rozvoj vnitrostátního obchodu a kapitalismu, v 19. století rovněž píše o pozdějším vývoji kapitalismu a industrializaci. Ve století poté nastává regionální integrace, protekcionismus a rovněž potřeba dosáhnout ekonomického růstu.9
Stádia ekonomické integrace shrnuje následující pyramida
Integrační uskupení mohou být vytvořena za různými účely, zejména hospodářská spolupráce mezi zeměmi se dá rozdělit do různých stádií, které shrnuje schéma 1 níže.
Schéma 1 Stádia ekonomické integrace
Prvním stupněm ekonomické integrace je pásmo volného obchodu, které se dá charakterizovat absencí cel pro členské státy, nicméně tyto státy mají autonomii v celní a obchodní politice vůči zemím, jež nejsou členy pásma volného obchodu. Celní unie přidává k opatřením pásma volného obchodu jednotnou celní politiku vůči nečlenským zemím.
Ekonomické svobody jsou základem společného trhu10, k odstranění tržních bariér z předchozích stádií se přidává i odstranění bariér volného pohybu.11 U hospodářské
9 Cocks (1980, str. 36)
10 Honová (2011, str. 6)
11 Balassa (2013, str. 2)
Politická unie Hospodářská a měnová
unie Společný trh
Celní unie Pásmo volného
obchodu Zdroj: vlastní zpracování dle Maršíkové (2011, str. 6)
16
a měnové unie dochází k fungování společného trhu i společné měny. Politická unie je nejvýše dosažitelné stádium ekonomické integrace, kde je uplatňována společná hospodářská, zahraniční, bezpečnostní, obranná i vnitřní politika.12
V souvislosti s účastí státu v integračním procesu je rovněž vhodné zmínit dva základní principy – solidarity a proporcionality. Jejich právní vymezení lze mimo jiné najít ve Smlouvě o Evropské unii (článek 5, odstavec 3) upravující činnost Evropské unie. Zásada subsidiarity „vymezuje podmínky, za jakých má činnost Unie v rámci její nevýlučné pravomoci přednost před činností členských států“. Činnosti, které lze provést na úrovni členských států (na nižší úrovni správy), mají být tedy ponechány k provedení členským státům.13 Princip proporcionality udává hranice orgánům Evropské unie v jejich počínání, hlavním smyslem principu proporcionality je provést z pohledu nadnárodního celku pouze potřebná opatření.14
1.2 Benefity ze členství v EU
Jelikož Česká republika zatím není členem Eurozóny a výzkum bakalářské práce je zaměřen na vymezený časový úsek mezi lety 2008-2020, autorka v této kapitole opomíjí benefity z členství v Eurozóně a popisuje tedy jen benefity v rámci členství v EU.
Benefity lze rozdělit na monetární a nemonetární, za monetární lze považovat dotace a transfery z rozpočtu Evropské unie.
Kategorizace transferů z EU dle MF ČR
• strukturální akce
• zemědělství
• programy EU – budování institucí, komunitární programy
• předvstupní programy (slouží k podporování zemí, jež se chystají vstoupit do EU)
• kompenzace/vyrovnávací platby15
12 Maršíková (2011, str. 6)
13 Pavy (2020, str. 1)
14 Evropská komise (2021, str. 1)
15 MF ČR (2021, str. 1, 2)
17 Strukturální akce
Strukturální akce jsou jiným názvem pro Evropské strukturální a investiční fondy a Fond soudržnosti (FS). Strukturální a investiční fondy se dále dělí na Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), Evropský sociální fond (ESF), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) a Evropský námořní a rybářský fond (EMFF).16 Cílem těchto fondů je snižovat ekonomické i sociální nerovnosti mezi státy, a rovněž podporovat hospodářský růst. 17
Fondy soudržnosti pomáhají státům, jejichž HND na obyvatele měřený v paritě kupní síly nepřekročilo 90 % průměru EU, spolufinancovat finančně náročné projekty a ulehčit tímto fiskální dopady velkých investic.18
Zemědělství
Kategorie zemědělství zahrnuje programy Společné zemědělské politiky. Tato politika je jednou z hlavních společných politik EU a podstatně ovlivňuje trh se zemědělskými výrobky ve členských státech.
Evropská unie definovala následujících pět cílů, které má Společná zemědělská politika naplnit:
• podpora zemědělců a produkce potravin s cílem zajistit stabilní dodávky za dostupné ceny
• zajištění přirozené životní úrovně zemědělcům
• ochrana klimatu a udržitelné hospodářství
• zachování venkova
• podpora pracovních míst a hospodářství venkovských oblastí.19
Hlavním nástrojem společné zemědělské politiky jsou společné tržní organizace, které lze specifikovat jako soubor předpisů pro zemědělské komodity.20 Smyslem společných tržních organizací je zamezení kolísání cen zemědělských produktů. V praxi se používají vyjmenované nástroje níže:
16 Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, (str. 1)
17 Vláda ČR (2013, str. 1)
18 König, Lacina (2004, str. 193)
19 Baráková (2010, str. 17)
20 Baráková (2010, str. 26)
18
• Intervenční nákupy (stahování zboží z trhu)
• Podpory na soukromé skladování
• Příplatky a prémie
• Produkční kvóty
• Exportní subvence
• Přímé platby zemědělcům.21
Dalším významným nástrojem jsou cenové systémy. Cílem je stabilní cenová hladina, ochrana trhu v rámci prostoru Evropské unie před levným dováženým zbožím a před změnami cen na světových trzích. Stěžejním krokem je stanovení cílové ceny (rovněž také indikativní či orientační) u zemědělských komodit. Tato cena představuje optimální výši ceny zemědělských produktů, jenž je považována za žádoucí pro fungování trhu a opatření příjmů zemědělců. Na základě návrhu komise o jejím schválení rozhoduje Rada Evropské unie. Následně je určena intervenční cena neboli cena garantovaná, která slouží jako záruka výkupu zemědělských komodit v podobě intervenčního nákupu, a to v případě, pokud je tržní cena nižší než stanovená intervenční.22
Programy EU – budování institucí, komunitární programy
Komunitární programy mají za cíl prohlubovat spolupráci a řešit společné problémy členských zemí. Děje se tak pomocí (spolu)financování projektů definovaných ve víceletém finančním rámci EU. Jedná se převážně o programy z oblasti vzdělání, vědy a výzkumu, podnikání, životního prostředí, rozvoje infrastruktury, kultury informačních technologií, ochrany spotřebitele a podobně. 23
Kategorizace příspěvků z EU dle EU
Evropská unie v rámci svého rozpočtu i víceletého finančního rámce definuje příjmy členských zemí z rozpočtu EU (tedy výdaje alokované členským státům z pohledu EU) jiným způsobem než MF ČR, i když smysl těchto skupin příjmů je z větší části stejný.
21 Žufan (2004, str. 36)
22 Žufan (2004, str. 38)
23 MF ČR (2005, str. 1)
19
Autorka je zde definuje z důvodu pozdějšího bližšího zpracování v praktické části. Příjmy členských států z rozpočtu EU obsahují šest kategorií, jimiž jsou:
• Udržitelný růst
• Ekonomická, sociální a teritoriální koheze
• Konkurenceschopnost a zaměstnanost
• Administrativa
• Evropa jako globální partner
• Bezpečnost a občanství.24 Udržitelný rozvoj
Pod kapitolou rozpočtu Udržitelný růst a přírodní zdroje je myšlena Společná zemědělská politika, jež autorka blíže popsala výše na stranách 6 a 7.
Ekonomická, sociální a teritoriální koheze
Ekonomická, sociální a teritoriální koheze analogicky odpovídá skupině s názvem strukturální akce v rozdělení příjmů z EU od MF ČR. Tyto politiky mají vést k naplnění cíle hospodářské a politické soudržnosti a jsou financovány pomocí čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a fond soudržnosti.
Administrativa
Administrativní příjmy členských zemí z rozpočtu EU zahrnují platby zaměstnanců EU, financování informačních technologií, školení a další nutnou administrativu pro zajištění chodu EU.
Globální Evropa
Globální Evropa je jiným názvem pro vnější vztahy, které obsahují dle rozpočtové hlavy bilaterální i multilaterální vztahy s jednotlivými zeměmi, spolupráci s nadnárodními organizacemi, jako jsou OSN, NATO a další humanitární organizace, dále mezinárodní dohody o rybolovu, předvstupní strategie pro země chystající se na členství v EU a společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. 25
24 Evropská komise (2019, str. 15)
25 König, Lacina (2004, str. 174, 249)
20 Konkurenceschopnost a zaměstnanost
Pod kategorii Konkurenceschopnost a zaměstnanost spadají projekty v oblasti výzkumu a technologického rozvoje, zlepšování kvality vzdělání a odborné přípravy, program sociální politiky, podpora dopravy, energií a další podobné programy26.
Bezpečnost a občanství
Bezpečnost a občanství tvoří výdaje na migraci, zdravotní péči, ochranu obyvatel, správu hranic a podobně.27
Nemonetární přínosy
V této části se autorka věnuje přínosům, kterým nejsou vyjádřeny v peněžních jednotkách.
Střednědobá růstová prémie po zapojení do integračního procesu ES/EU dle Richarda Baldwina
Richard Baldwin ve svém článku „The growth effects of 1992“ definoval střednědobou růstovou prémii po zapojení do integračního procesu tehdejšího Evropského společenství (ES). Byl využit Sollowův model a studován vztah mezi hospodářským růstem a integrací a vztah mezi HDP na pracovníka a kapitálem na pracovníka. Pro zjednodušení je nahlíženo na EU jako na uzavřenou ekonomiku s plně integrovanými trhy práce a kapitálu a jednotnou technologickou úrovní napříč EU.
Integrační proces vede ke zvýšené efektivitě v rámci integračního celku a liberalizovaný trh dává následně impuls k efektivnější alokaci zdrojů28.Integračnímu celku se zlepšují investiční podmínky, což vede k vyšší úrovni investic a zvýšení míry úspor.29 Dochází k rychlejšímu růstu na pracovníka než ve stádiu bez integrace, a rovněž dochází k přibližování poměru kapitál/práce k novému rovnovážnému výstupu, a v tomto časovém úseku dochází k růstové prémii, která přispívá ke zvýšení tempa růstu HDP – tedy např. ČR podle Aleše Chmelaře „v letech 2003-2013 rostla v průměru o 1,1 procentního bodu rychleji, než by rostla bez vstupu do EU.“30. Nicméně se jedná opravdu jen o růstovou prémii,
26 Nedbal, Nový (2008, str. 67)
27 Evropská komise (2019, str. 17)
28 Baldwin, Wyplozs (2013, str. 191)
29Baldwin (1989, str. 252)
30 Chmelař (2014, str. 9)
21
nikoliv o dlouhodobý efekt, jelikož jakmile se poměr kapitál/práce dostane do nového ekvilibria, což může trvat i několik let, růstová prémie ztrácí svoji účinnost.31
Tato teorie byla potvrzena empirickou analýzou. Na základě Solowova modelu bylo zkoumáno deset zemí v časovém rozmezí 16 let (1995–2010). Autor článku „The EU, a Growth Engine: The Impact of European Integration on Economic Growth in Central Eastern Europe“ predikuje zvýšení tempa růstu reálného HDP zemí střední a východní Evropy, které vstoupily do EU, o 0.12 procentních bodů za rok a to v průběhu celého období střednědobé růstové prémie, jež trvá do doby, než se stát posune, dle terminologie použité v Solowově modelu, do nového stálého stavu.32
Výhody EU dle Marty Pilati a kolektivu autorů
Marta Pilati a kolektiv – autoři oficiálního vyjádření Evropského parlamentu k benefitům členství v EU, sdělují tyto výhody:
• volný pohyb zboží, služeb, osob i kapitálu
• lepší vyjednávací pozice
• právní normy na ochranu pracovníků v prostoru EU
• směrnice zajišťující rovnost pohlaví v oblastech nezaměstnanosti, zdraví, bezpečnosti, dostupností statků a služeb, pracovních podmínek a odměňování
• ochrana spotřebitele
• zajišťování bezpečnosti v kontextu nadnárodních hrozeb (oblasti terorismu a organizovaného zločinu)
• ochrana životního prostředí – akce proti znečistění vod a ovzduší
• přispívání k udržování míru
• zajišťování demokracie a vlády pravidel
• jednotný trh, jež vede k lepší hospodářské soutěži, podílí se na zvyšování HDP a zaměstnanosti v zemi.33
Výhody vstupu do EU dle Jacoba Vinera a Jamese Edwarda Meada
• zlepšení ekonomických, zdravotních i sociologických standardů
31 Baldwin (1989, str. 253)
32 Mann (2015, str. 1, 14, 22)
33 Pilati et al (2020, str. 2-9)
22
• zlepšení infrastruktury z poskytnutých finančních prostředků
• poskytnutí makroekonomické, legislativní i politické stability
• inovace firem, jejichž náklady jsou částečně dotovány z programů EU
• Odstranění celních a jiných bariér.34
Výhody vstupu států střední Evropy do EU dle Drusilla Browna a kolektivu autorů:
Mimo již zmíněné výhody výše uvádí Drusilla Brown a kolektiv tyto:
• zvýšená efektivita v alokování zdrojů
• úspory z rozsahu v nedokonale konkurenčních odvětvích
• potenciální zvýšení produktivních možností firem v důsledku snazšího transferu technologií
• možný vzrůst přímých zahraničních investic.35
Výhody členů EU dle Aristidise Bitzenise a Andrease Andronikidise
K výše zmíněným výhodám lze ještě připojit tyto zmíněné v publikaci „Cost and benefits of integration in the European Union and in the Economic monetary union (EMU)“:
• politická kooperace a větší mezinárodní spolupráce
• jednotné celní regulace.36
1.3 Nevýhody členství v EU
Autorka v této kapitole opět opomíjí nevýhody z členství v Eurozóně z důvodu absence ČR a analogicky se subkapitolou 1.2. Benefity členství v EU nejdříve popisuje monetární náklady členství v EU – odvody členských států (příjmovou stránku rozpočtu EU) – a následně se věnuje nákladům přímo nevyjádřených v peněžních jednotkách.
Příjmovou stránku rozpočtu EU zajišťují:
• cla, zemědělské dávky, dávky z cukru
• zdroje z DPH a zdroje z HND
• zdroje z plastového odpadu (budoucí zdroj od roku 2021)
34 Mead (1955), Viner (1950) citovaný Bitzenisem a Andronikidisem (2006, str. 27)
35 Brown et al. (1995, str. 2, 3)
36 Bitzenis, Andronikidis (2006, str. 22-26)
23
• ostatní příjmy a zůstatky z předchozích let.37 Tradiční vlastní zdroje
Cla, zemědělské dávky a dávky z cukru se nazývají tradiční vlastní zdroje a jsou uplatňovány vůči třetím (nečlenským) zemím.38 Jedná se o peněžní prostředky, jež vybírají členské státy a následně odvádějí 75 % těchto prostředků do rozpočtu EU, zbylých 25 % slouží k pokrytí nákladů na výběr zmíněných zdrojů.Mají klesající vývoj a v současnosti tvoří cca 10 % rozpočtu EU.39
Zdroje z DPH a HND
V rámci zdrojů z DPH se jedná o procentuální částku z vybrané daně, nejnovější hodnota byla stanovena na 0,3 % z harmonizovaného základu DPH, výpočet této daně je shora omezen na 50 % HND členské země. Zdroje z HND fungují rovněž na principu odvodu jednotného procentuálního podílu, který je stanoven pro každý víceletý finanční rámec zvlášť a v současnosti se pohybuje kolem 1 % HND členských států. I když byly původně příspěvky z HND zamýšleny jako vedlejší zdroj, nyní tvoří dominantní část příjmové strany rozpočtu EU (cca 70 %).40
Zdroje z plastového odpadu
Odvod členského státu v podobě zdrojů z plastového odpadu je novým odvodem ustanoven rozhodnutím rady Evropské unie 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 s účinností od 1. ledna 2021 a ukládá členským státům odvádět jednotnou sazbu 0, 80 EUR za kilogram plastových obalových odpadů, které nejsou recyklovány. Pokud je HND členského státu pod průměrem EU, má stát nárok na snížení odvodu roční paušální částkou odpovídající 3,8 kilogramu plastového odpadu. 41
Ostatní příjmy
Ostatní příjmy se člení na poplatky za administrativní činnosti a za porušení hospodářské soutěže, dále na pokuty, úroky z prodlení, daně z platů zaměstnanců EU,
37 Schwarcz (2021, str. 2)
38 MF ČR (2015, str. 1)
39 Schwarcz (2021, str. 2)
40 Fiala et al. (2018, str. 893)
41 Rada Evropské unie (2020, str. 4)
24
příspěvky nečlenských zemí a případné přebytky rozpočtového roku. Zmíněné peněžní prostředky tvoří velmi malý podíl příjmů rozpočtu EU. 42
Nemonetární nevýhody
Následně autorka popisuje nevýhody členství v EU, jimž nejsou přiděleny peněžní jednotky.
Nevýhody členství v EU dle Boba Lyddona a Gordona Kerra
Bob Lyddon a Gordon Kerr popisují následující nevýhody ze členství v EU:
• rizikové financování členských států v dluhové krizi (příklad Řecka a hrozba bankrotu Itálie)
• fungování Evropského fondu pro strategické investování na základě narůstajících půjček Evropské investiční banky
• demokratický deficit 43
• nestabilita Deutsche Bank, jež je silně propojena s Evropskou centrální bankou a Evropskou investiční bankou.44
Nevýhody členství v EU dle Aristidise Bitzenise a Andrease Andronikidise
V publikaci „Cost and benefits of integration in the European Union and in the Economic monetary union (EMU)“ uvádí autoři Aristidis Bitzenis a Andreas Andronikidis následující nevýhody plynoucí ze členství v EU:
• náklady na přijímání norem a standardů EU do právního systému členského státu
• migrační politika
• náklady na kohezi relativně chudých a zadlužených států a relativně vyspělých nezadlužených států
• náklady na dodržování principů stanovených EU
• ztráta tradic a kulturních standardů země.45
42 König, Lacina (2004, str. 47)
43 Lyddon, Kerr (2017, str. 3, 5-7)
44 Lyddon (2016b, str. 8)
45 Bitzenis, Andronikidis (2006, str. 22-26)
25 Nevýhody členství v EU dle Gabrieli Borz
Gabriela Borz ve své publikaci „Representation through the eyes of the voter: a Cost- Benefit Analysis of European integration” mimo již zmíněné náklady EU uvádí snížení státní suverenity.46
Nevýhody dle Patrika Minforda a kolektivu autorů
Patrik Minford a kolektiv autorů uvádějí tři problematické oblasti členství v EU, jsou jimi:
• náklady na financování Společné zemědělské politiky
• přílišná regulace tržních odvětví.47
1.4 Kritika a skepse
V rámci efektivního alokování zdrojů autoři článku „The allocation of financial resources of the EU Structural Funds and Cohesion Fund during the period 2007–2013”
zkoumají způsob alokace prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti k jednotlivých členským státům. Dle modelu lineární regrese se dvěma specifikacemi (HDP v paritě kupní síly, velikost populace), který byl vytvořen autory k porovnání skutečně alokovaných prostředků s predikovanými daty, bylo zjištěno, že některé země dostávají nadmíru prostředků a některé naopak dostávají reálně méně, než bylo pomocí modelu predikováno. Státy, jež dostávají nadměrně prostředků jsou Česká republika, Maďarsko, Polsko, Portugalsko i Španělsko. Naopak méně prostředků, než model predikoval, dostává Bulharsko, Rumunsko, Rakousko a Francie. Důvody těchto rozdílů mohou být dle autorů rozdílná plánování projektů v různých zemích, jelikož strukturální akce jsou vypláceny přímo na schválené projekty. 48
Nevýhodou teorie Střednědobé růstové prémie po zapojení do integračního procesu ES/EU dle Richarda Baldwina mohou být její předpoklady (uzavřená ekonomika, plně integrované trhy práce a kapitálu, a rovněž jednotná technologie), nicméně Robert Solow v článku „A Contribution to the Theory of Economic Growth” píše: „Umění úspěšného
46 Borz (2016, str. 6)
47 Minford et al. (2005, str. 6, 7)
48 Heijman, Koch (2011, str. 1, 7)
26
teoretizování spočívá v utváření nevyhnutelně zjednodušujících předpokladů tak, aby finální výsledky nebyly příliš citlivé na změnu předpokladů.“49
Dotační programy mohou být považovány za kontroverzní výhodu, jelikož dotace dle ekonomické teorie zapříčiňují neefektivitu a výrobu „nadoptimálního“ množství.50 V dlouhodobém období mohou dotace způsobovat negativní efekty ve formě potlačování inovací a snižování růstového potenciálu zemí. 51
Výhody, které zajišťují rovnost pohlaví a ochranu životního prostředí, mohou rovněž patřit mezi ty diskutabilní. Dosud není mezi akademickými obcemi konsensus o potřebě rovnosti pohlaví v oblasti pracovních podmínek a odměňování. Odlišné výše výdělků žen a mužů můžou způsobovat faktory, které jsou spíše důsledkem svobodného rozhodnutí než neférového zacházení. Zavedené směrnice mohou působit negativně na ženy, které se dokážou prosadit i bez zmíněných opatření, jelikož tímto protežováním žen může růst nedůvěra zaměstnavatelů ke všem ženám a jejich pracovním výkonům.52
Názory akademiků se v oblasti ochrany životního prostředí rovněž liší, není jasné, zda je potřeba podnikat kroky za účelem zachování planety, či nikoliv. Pokud se podnikají kroky s cílem zamezit vyčerpání neobnovitelných zdrojů, lze odporovat těmto nařízením následujícími fakty. Dle Juliana Simona (autora knížky „The Ultimate resource“) existují zdroje potenciální – v přírodě se vyskytující a skutečné ekonomické, jež mohou být v realitě díky technologiím skutečně využívány a případně vyčerpány. Potenciální zdroje budou moci být využívány, až lidstvo nalezne potřebnou technologii a způsob, a proto jsou potřebné inovace a úsilí lidské populace. Lidské populaci ovšem musí být umožněna svoboda v rozhodování, aby její činy mohli vést k potřebným inovacím, jelikož tím konečným zdrojem je právě lidská vynalézavost a potřeba objevovat.53 V rámci ochrany klimatu je rovněž nejisté, zda je zvyšování průměrné teploty planety nebezpečím nebo dlouhodobým trendem či neškodnou odchylkou. V současné chvíli není dostupná technika pro srovnání změn teplot planety v minulosti s nynějším globálním oteplováním, jasné závěry jsou proto nemožné.54
49 Solow (1956, str. 65), přeloženo autorkou
50 Holman (2016, str. 231)
51 Sauvage (2019, str. 1)
52 Brožová (2018, str. 179, 220)
53 Simon (1998) citovaný Klausem (2009, str. 47, 48)
54 Brezina (2009, str. 15)
27
2 Zkoumané ukazatele
V této kapitole autorka popisuje Cost-Benefit Analysis a ukazatel čisté pozice ve vztahu k rozpočtu EU. Oba zmíněné ukazatele autorka využívá v praktické části a zde jim dává teoretický základ.
2.1 Cost-Benefit Analysis
Cost-Benefit Analysis kvantifikuje veškeré dopady projektu, pokud to situace umožňuje, převádí identifikované náklady a přínosy na hotovostní toky a stanovuje „čistý výnos“ odečtením výnosů a nákladů. Smyslem analýzy je podložit rozhodování ekonomických subjektů a přispět k efektivní alokaci zdrojů. 55
Využití analýzy souvisí s teorií tržního selhání. Mankiw v rámci pojmu tržní selhání píše o neschopnosti trhu efektivně alokovat zdroje a roli hospodářské politiky, jež může pomoci problém úplně či zcela napravit a alokaci zdrojů zefektivnit.56 Cost-Benefit Analysis v těchto situacích podkládá ekonomická rozhodnutí činitelů hospodářské politiky analýzou plánovaných intervencí či analýzou efektivnosti již stávajících státních zásahů.57
V České republice provádění Cost-Benefit Analysis žádné nařízení na národní úrovni nepřikazuje. Nicméně v článku 7.2.C, týkajícího se transevropské dopravní sítě pod záštitou Evropské unie, je psáno, že projekt ve veřejném zájmu by měl být podroben socio-ekonomické Cost-Benefit Analysis.58
Jednotlivé kroky, nutné k provedení Cost-Benefit Analysis, se liší napříč literaturou, kroky uvedené níže jsou kombinací relativně nové publikace „Cost-Benefit Analysis:
Concepts and Practice“ z roku 2018, jež je poměrně často citována v různých jiných studiích a publikace Patrika Siebera „Finanční a socioekonomické hodnocení projektů“, jež je zpracována jako podklad pro provádění Cost-Benefit Analysis při žádosti o dotaci.
Zmíněné kroky Cost-Benefit Analysis jsou:
• účel Cost-Benefit Analysis a specifikace projektu
55 Boardman et al. (2018, str. 1, 2)
56 Mankiw (2012, str. 151)
57 Boardman et al. (2018, str. 6)
58 Bollati (2017, str. 4)
28
• identifikování variant
• definování dotčených skupin
• identifikování dopadů a měřitelných jednotek
• Převod všech dopadů na peněžní jednotky
• diskontování (výpočet současné hodnoty)
• citlivostní analýza
• doporučení.59,60 Účel Cost-Benefit Analysis
V první části Cost-Benefit Analysis je důležité popsat důvod zpracování analýzy61, specifikovat projekt a případně definovat politický a společenský kontext.62
Identifikace variant
Zde se jedná o definování stavu bez investice a stavu realizace projektu. Stav bez investice lze nazvat nulovou variantou či counterfactual.63 Důležitost tohoto kroku spočívá v oddělení výnosů a nákladů, jež by se staly nezávisle na realizaci projektu. 64 Definování dotčených skupin
Zde dochází k definování subjektů, které pociťují negativní, či pozitivní efekty z daného investičního záměru.
Identifikování nákladů a přínosů projektu a měřitelných jednotek
Důležitou částí Cost-Benefit Analysis je zpracování nákladů a přínosů projektu, nicméně je nutné zahrnout pouze přínosy a náklady, jež by vznikly realizací projektu.
Přínosy a náklady, které by vznikly i bez realizace projektu či by se nikoho netýkaly, nelze považovat za relevantní. Pro dosažení těchto relevantních nákladů a přínosů lze využít rozdíl mezi investiční a nulovou variantou.
Součástí tohoto kroku je i určení množství a přidělení měřitelné jednotky. Jedná se nejenom o hotovostní toky, které jsou již přímo vyjádřeny v peněžních jednotkách, nýbrž
59 Boardman (2018, str. 5)
60 Sieber (2008, str. 41)
61 Boardman et al. (2018, str. 6)
62Sartori (2014, str. 29)
63 Boardman (2018, str. 7)
64 Seiber (2008, str. 12, 42, 43)
29
i o nehmotné položky, které nemají tržní povahu. Zejména kvantifikování přínosů může být problematické, jelikož se mohou vyskytnout přínosy nevyjádřitelné v měřitelných jednotkách. V takovém případě lze použít slovní popis či vlastně vytvořenou stupnici, jež odráží změnu určité položky.65
Slovně hodnocené faktory se následně využijí v závěru hodnocení projektu, fungují jako doplnění hotovostních toků. Přestože slovně hodnocené faktory nejsou přímo zahrnuté do finanční analýzy, nesnižují význam konkrétní Cost-Benefit Analysis.66
Převod všech dopadů na peněžní jednotky
Další stěžejní částí Cost-Benefit Analysis je převedení identifikovaných nákladů a přínosů do peněžní formy.67 Pro faktory, u kterých není jasná peněžní hodnota (např. zlepšení ovzduší apod.), lze využít následující nástroje pro odhad jejich peněžní hodnoty:
• stínové ceny (shadow pricing)
• náhražkové trhy68
Shadow pricing je metoda, která odhaduje cenu statku, který se nenachází v tržním prostředí a nelze u něj určit tržní cenu.69
Náhražkové trhy fungují na principu odvozování peněžní hodnoty od jiného podobného produktu.
Při sepisování finančních dopadů je rovněž důležité zmínit se o vlivu inflace. Autor Cost-Benefit Analysis musí jasně sdělit, zda autor pracuje s nominálními vyjádřeními, které rovněž zahrnují inflaci či pracuje s údaji očistěnými od inflace.70
Diskontování
Aby bylo možné srovnávat jednotlivé přínosy a náklady, je nutné je diskontovat a tím zjistit jejich současnou hodnotu. 71 Současnou hodnotu (PV = present value) lze získat ze součtu všech hotovostních toků, které byly diskontovány pomocí diskontní sazby
65 Seiber (2008, str. 43)
66 Bareš (2018, str. 30)
67 Boardman (2018, str. 12)
68 Sieber (2008, str. 45)
69 Kurian (2013, str. 272)
70 Sieber (2008, str. 44-47)
71 Boardman (2018, str. 13)
30
umocnění odpovídajícím exponentem. Výpočet současné hodnoty hotovostního toku uvádí rovnice 1.
Rovnice 1 Současná hodnota hotovostních toků 𝑃𝑉𝑡= ∑ 𝐶𝐹𝑡
(1 + 𝑟)𝑡
𝑛
𝑡=1
Zdroj: Sieber (2004, str. 35-39)
• PVt = současná hodnota hotovostního toku v čase t
• CFt = hotovostní tok v čase t
• r = diskontní sazba
• n = poslední hodnocené období72
Interpretace ukazatele záleží na sféře projektu, pokud je či bude projekt realizován v komerční sféře, ukazatel současné pozice se porovná s náklady v investiční fázi projektu a je žádoucí, aby současná hodnota byla vyšší než tyto náklady. Záměry realizované ve veřejné sféře se spíše vztahují na kladnou hodnotu vypočtené současné hodnoty, jelikož určit přesné náklady projektu v investiční fázi může být problematické.73
Citlivostní analýza
Provedení Cost-Benefit Analysis je založené na určitých předpokladech, se kterými autor počítá. Autor mohl naformulovat závěry nevhodným způsobem či udělat chybu ve výpočtu, proto zde panuje nejistota ohledně správnosti provedených kroků, právě z tohoto důvodu se provádí na konci Cost-Benefit Analysis tzv. citlivostní analýza. Jde o změnu každého parametru a následný přepočet současné čisté pozice a pokud je interpretace výsledků (projekt přijatelný či nepřijatelný) nezměněna, doporučení plynoucí z provedené Cost-Benefit Analysis jsou pravděpodobně správná. 74
72 Sieber (2004, str. 35-39)
73 Bareš (2018, str. 32)
74 Boardman (2018, str. 14, 224)
31 Typy Cost-Benefit Analysis
Cost-Benefit Analysis lze zpracovat ve čtyřech různých provedeních: ex ante, ex post, in medias res a ex ante/ex post.75 Latinský název ex ante lze přeložit jako „před“, tudíž ex ante Cost-Benefit Analysis je prováděna před realizací projektu a její výstup slouží jako podklad pro rozhodnutí o uskutečnění projektu.76 Ex post Cost-Benefit Analysis se provádí metodicky stejně jako ex ante, nicméně jsou pro evaluaci projektu využívána historická data, jelikož se ex post Cost-Benefit Analysis provádí po realizaci projektu.
V průběhu realizace projektu či politiky je možné provést in medias res Cost-Benefit Analysis77 a její výsledky pomáhají zhodnotit, zda by zdroje měly, či neměly být alokovány do jiných oblastí. Poslední typ Cost-Benefit Analysis porovnává ex ante a ex post/in medias res Cost-Benefit Analysis stejného projektu a vede ke zjištění, zda se předpokládaná přínosnost investičního záměru potvrdila i po realizaci projektu (v případě ex post) či během realizace projektu (v případě in medias res).78
2.2 Ukazatel čisté pozice členské země ve vztahu k rozpočtu EU
Ukazatel čisté pozice lze popsat jako srovnání přijatých a odvedených prostředků mezi EU a členským státem.79 Pro výpočet čisté pozice členské země existují různé metody, jež shrnuje tabulka 1 níže.
75 Baracskay (1998, str. 417)
76 Florio, Vignetti (2014, str. 5)
77 Florio, Vignetti (2014, str. 5)
78 Baracskay (1998, str. 417)
79 Marková, Boháč (2007, str. 164)
32 Tabulka 1 Ukazatel čisté pozice – jednotlivé metody
Ukazatel čisté pozice dle:
EU:
Rozdíl mezi příjmy členského státu z rozpočtu EU a upraveným národním příspěvkem do rozpočtu EU.
MF ČR:
Přijaté příjmy z rozpočtu EU – odvedené platby do
rozpočtu EU.
Laissez Faire:
Rozdíl mezi příjmy členského státu z EU a specificky definovanými
odvody do EU.
Následující rovnice popisuje výpočet čisté pozice, jak je uvádí EU, rovnice 1 udává postup výpočtu dle MF ČR a rovnice 2 znázorňuje způsob zpracování ukazatele čisté pozice, tak jak jej počítá organizace Laissez Faire.
Rovnice 2 Čistá pozice (výpočet dle EU) 𝑂𝐵𝐵𝑖 = 𝑇𝐴𝐸𝑖 − 𝐻5𝑖 − 𝑇𝑁𝐶𝑖 ×𝑇𝐴𝐸𝐸𝑈− 𝐻5𝐸𝑈
𝑇𝑁𝐶𝐸𝑈
Zdroj: Evropská komise (2019, str. 72, 73)
• OBBi = čistá pozice členského státu
• TAEi = celkové výdaje alokované členskému státu; TAEEU = celkové výdaje EU
• H5i = administrativní výdaje alokované členskému státu
• TNCi = celkový národní příspěvek členského státu; TNCEU = celkový národní příspěvek EU (všechny státy)80
80 Evropská komise (2019, str. 72, 73)
Zdroj: vlastní zpracování dle Evropské komise (2019, str. 1), MF ČR (2021, str. 1), Money-go-round.eu (2008, str. 1)
33 Rovnice 3 Čistá pozice (výpočet dle MF ČR)
Čistá pozice ČR ve vztahu k rozpočtu EU= celkové příjmy z rozpočtu EU – celkové platby do rozpočtu EU
Zdroj: MF ČR (2021, str. 1)
Rovnice 4 Čistá pozice (výpočet dle Laissez Faire)
Čistá pozice ČR ve vztahu k rozpočtu EU = přijaté celkové příjmy z rozpočtu EU – celkové platby do rozpočtu EU
Zdroj: Laissez Faire (2008, str. 1)
Odlišnost metody organizace Laissez Faire spočívá v tom, že do výpočtu zahrnuje složky, které další dvě organizace při výpočtu nepoužívají, jsou jimi:
• peněžní transfery mezi centrálními bankami a Eurozónou
• transfery do Evropské investiční banky a Evropské centrální banky
• výdaje na Výzkumný fond uhlí a oceli (RFCS).81
Dále autoři metody upravují výpočet zemědělských a celních poplatků a opomíjí peněžní prostředky na rezervy, jež jsou používány spíše pro zajištění fungování EU a nejsou alokovány přímo členským státům. 82
Výhodou metody MF ČR je její jednoduchost, je to relativně nenáročná metoda a pravděpodobně její vyhotovení zabere nejméně času. Složitější metoda organizace Laissez Faire zahrnuje do výpočtu i položky, které ostatní metody nezahrnují (viz výše). Metoda může tedy doplnit celkový obraz o členství v EU a je zde i pravděpodobnost, že změní konečný výsledek. Výpočet Evropské unie je specifický upravováním příjmů a výdajů, konkrétně se ve výpočtu objevuje upravený národní příspěvek členské země. Podle organizace Laissez Faire upravuje EU úmyslně výpočet čisté pozice, aby snížila národní příspěvek (odečtením administrativních výdajů) a ovlivnila celkový výsledek.83 Nevýhodou
81 Laissez Faire (2008, str. 1)
82 Laissez Faire (2008, str. 1)
83 Laissez Faire (2008, str. 1)
34
metody tedy může být pravděpodobnost úmyslného upravování dat pro vlastní potřebu s cílem korigovat výsledek.
U všech tří metod se mohou vyskytovat nevýhody způsobené povahou ukazatele, jenž počítá pouze s finančními náklady a výnosy. Do ukazatele nejsou započítány náklady či benefity, které nejsou vyjádřeny v peněžních jednotkách. Konkrétně se může jednat o ochranu zaměstnanců nařízeními EU, činnost EU v rámci rovnosti pohlaví, ochranu spotřebitele, a rovněž o regulatorní zatížení členské země a náklady na ratifikaci a omezování firem prostřednictvím kvót a směrnic.84
3 Výstupy z dosavadního výzkumu
Autorka v této kapitole shrnuje dosavadní výzkum v oblasti zhodnocení participování v integračních procesech a v oblasti výpočtu ukazatele čisté pozice členského státu ve vztahu k rozpočtu EU.
Autoři článku „Growth effects of European Integration” z roku 1997 Magnus Henrekson, Johan Torstensson a Rasha Tortensson provedli regresní analýzu s výsledkem pozitivního a signifikantního vlivu integračního procesu na hospodářský růst členských států v tehdejším Evropském společenství.85
Gerhard Fink a Dominik Salvatore v článku „Benefits and Costs of European Economic and Monetary Union” z roku 1999 zkoumali přínosy a náklady členství v Evropské hospodářské a měnové unii. Jejich výzkum vedl ke zjištění, že vznik Evropské centrální banky bude mít velké benefity pro státy v Eurozóně, nicméně rovněž také náklady způsobené asymetrickými šoky. Může dojít i ke zhoršování ekonomických problémů států na periferii Evropské unie a ke zvyšování nerovnosti mezi státy. I přes zmíněné náklady autoři predikují, že v dlouhodobém období přinese zavedení společné měny euro zásadní benefity.86
Článek „Přínosy a náklady členství České republiky v Evropské unii“ od Petra Chvojky z roku 2003 uvádí, že je Česká republika velmi začleněna do evropského procesu
84 Pilati et al. (2020, str. 4, 5, 6)
85 Henrekson et al. (1997, str. 2)
86 Fink, Salvatore (1999, str 8,9)
35
integrace a alternativní náklady odchodu z Evropské unie by byly větší než náklady setrvání v Evropské unii.87
Ian Milne v roce 2004 vydal článek s názvem „A Cost too Far?”, v němž se zabývá provedením Cost-Benefit Analysis pro Velkou Británii. Závěrem jeho článku je, že v rovnováze nákladů a přínosů pro členství Velké Británie značně převažují náklady.88
Autoři článku „Cost and Benefits of integration in European union and in the Economic monetary union” z roku 2006 Aristidis Bitzenis a Andreas Andronikidis píšou, že benefity z členství v Evropské unii a Evropské hospodářské a měnové unii většinově záleží na charakterizaci každého členského státu.89
Sandor Richter v článku z roku 2008 „Facing the Monster „Juste Retour“: On the Net Financial Position of Member states vis-à-vis the EU Budget and a Proposal for Reform” uvádí, že příspěvek členského státu a výdaje alokované členskému státu nemají signifikantní souvislost s hospodářskou úrovní země.90
Roel Beetsma a Massimo Giuliodor v článku z roku 2010 „The Macroeconomic Cost and Benefits of the EMU and Other Monetary Unions: An Overview of Recent Research”
uvádí, že trade-off mezi benefity a náklady může mít podstatně jinou strukturu u méně rozvinutých zemí a industrializovaných zemí z důvodu fiskálních potřeb.91
Článek „Overcoming the net position thinking in EU member states” od Julia Bachtrögler-Unger, Mario Holzner, Veronika Kubekové a Margit Schratzenstaller z roku 2020 popisuje, že současná metodika pro výpočet čisté pozice nedostatečně mapuje benefity plynoucí z Evropského integračního procesu v Evropské unii.92
4 Vyústění teoretické části
V první polovině teoretické části se autorka zabývala integračním procesem a podrobně zkoumala benefity a nevýhody členství v EU. Autoři, jež popisovali evropskou integraci, se rovněž mnohdy soustředili pouze na politickou či ekonomickou integraci.
87 Chvojka (2003, str. 13)
88 Milne (2004, str. 14)
89 Bitzenis, Andronikidis (2006, str. 2)
90 Richter (2008, str. 98)
91 Beetsma, Massimo (2010, str. 637)
92 Bachtrögler-Unger et al. (2020, str 1)
36
Jelikož jsou zmíněné dva pojmy odlišné, autorka při popisování integrace využívá definice jak politické tak i ekonomické integrace. Ernst Haas popisuje politickou integraci jako proces, ve kterém jsou účastníci národní politické scény pobízeni k tomu být loajální k novému uskupení, které disponuje mocí nad státy či ji požaduje.93 Ekonomická integrace se dá interpretovat jako „Propojování jednotlivých národních trhů v jeden nadnárodní hospodářský prostor.“94
Benefity ze členství v Evropské unii lze dělit na monetární a přímo nevyjádřené v peněžních jednotkách (tj. nemonetární). Monetárními výhodami jsou dotace a transfery z rozpočtu EU. Jako potenciální nemonetární výhodu lze považovat střednědobou růstovou prémii definovanou Richardem Baldwinem, který se opírá o Sollowův model a předpokládá rychlejší tempo růstu HDP členského státu po připojení do integračního procesu.95 Mezi další výhody dle různých autorů jmenovaných v kapitole, zabývající se výhodami EU, patří například volný pohyb zboží, služeb, osob i kapitálu, lepší vyjednávací pozice, ochrana životního prostředí, zlepšení ekonomických, zdravotních i sociálních standardů a mnoho dalších.96 Naopak za nevýhody členství v EU se považují odvody členských zemí do rozpočtu EU skládajících se z tradičních vlastních zdrojů, zdrojů z DPH a HNP, nově také zdroje z plastového odpadu a ostatní minoritní položky tvořící rozpočet EU.97 Mezi nevýhody se rovněž řadí například příliš rizikové financování členských států v dluhové krizi, narůstající problémy italského bankovnictví a případná finanční pomoc nesolventní Itálii, demokratický deficit EU i náklady na příjímání norem EU.98
Dále autorka charakterizovala Cost-Benefit Analysis, která je aplikována v praktické části práce, a rovněž přiblížila ukazatel čisté pozice členského státu ve vztahu k rozpočtu EU. Cost-Benefit Analysis kvantifikuje veškeré dopady projektu pokud možno v peněžních jednotkách a stanovuje „čistý výnos“ odečtením ocenitelných nákladů a přínosů projektu.
Smyslem analýzy je podložit rozhodování ekonomických subjektů a přispět k efektivní alokaci zdrojů.99
93 Haas (2004, str. 16), přeloženo autorkou
94 Honová (2006, str. 7)
95 Baldwin (1989, str. 252)
96 Pilati et al (2020 str. 4-9)
97 Schwarcz (2021, str. 2)
98 Lyddon, Ker (2017, str. 7–11)
99 Boardman et al. (2018, str. 1, 2)
