Benefity ze členství v EU

Jelikož Česká republika zatím není členem Eurozóny a výzkum bakalářské práce je zaměřen na vymezený časový úsek mezi lety 2008-2020, autorka v této kapitole opomíjí benefity z členství v Eurozóně a popisuje tedy jen benefity v rámci členství v EU.

Benefity lze rozdělit na monetární a nemonetární, za monetární lze považovat dotace a transfery z rozpočtu Evropské unie.

Kategorizace transferů z EU dle MF ČR

• strukturální akce

• zemědělství

• programy EU – budování institucí, komunitární programy

• předvstupní programy (slouží k podporování zemí, jež se chystají vstoupit do EU)

• kompenzace/vyrovnávací platby¹⁵

12 Maršíková (2011, str. 6)

13 Pavy (2020, str. 1)

14 Evropská komise (2021, str. 1)

15 MF ČR (2021, str. 1, 2)

17 Strukturální akce

Strukturální akce jsou jiným názvem pro Evropské strukturální a investiční fondy a Fond soudržnosti (FS). Strukturální a investiční fondy se dále dělí na Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), Evropský sociální fond (ESF), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) a Evropský námořní a rybářský fond (EMFF).¹⁶ Cílem těchto fondů je snižovat ekonomické i sociální nerovnosti mezi státy, a rovněž podporovat hospodářský růst. ¹⁷

Fondy soudržnosti pomáhají státům, jejichž HND na obyvatele měřený v paritě kupní síly nepřekročilo 90 % průměru EU, spolufinancovat finančně náročné projekty a ulehčit tímto fiskální dopady velkých investic.¹⁸

Zemědělství

Kategorie zemědělství zahrnuje programy Společné zemědělské politiky. Tato politika je jednou z hlavních společných politik EU a podstatně ovlivňuje trh se zemědělskými výrobky ve členských státech.

Evropská unie definovala následujících pět cílů, které má Společná zemědělská politika naplnit:

• podpora zemědělců a produkce potravin s cílem zajistit stabilní dodávky za dostupné ceny

• zajištění přirozené životní úrovně zemědělcům

• ochrana klimatu a udržitelné hospodářství

• zachování venkova

• podpora pracovních míst a hospodářství venkovských oblastí.¹⁹

Hlavním nástrojem společné zemědělské politiky jsou společné tržní organizace, které lze specifikovat jako soubor předpisů pro zemědělské komodity.²⁰ Smyslem společných tržních organizací je zamezení kolísání cen zemědělských produktů. V praxi se používají vyjmenované nástroje níže:

16 Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, (str. 1)

17 Vláda ČR (2013, str. 1)

18 König, Lacina (2004, str. 193)

19 Baráková (2010, str. 17)

20 Baráková (2010, str. 26)

18

• Intervenční nákupy (stahování zboží z trhu)

• Podpory na soukromé skladování

• Příplatky a prémie

• Produkční kvóty

• Exportní subvence

• Přímé platby zemědělcům.²¹

Dalším významným nástrojem jsou cenové systémy. Cílem je stabilní cenová hladina, ochrana trhu v rámci prostoru Evropské unie před levným dováženým zbožím a před změnami cen na světových trzích. Stěžejním krokem je stanovení cílové ceny (rovněž také indikativní či orientační) u zemědělských komodit. Tato cena představuje optimální výši ceny zemědělských produktů, jenž je považována za žádoucí pro fungování trhu a opatření příjmů zemědělců. Na základě návrhu komise o jejím schválení rozhoduje Rada Evropské unie. Následně je určena intervenční cena neboli cena garantovaná, která slouží jako záruka výkupu zemědělských komodit v podobě intervenčního nákupu, a to v případě, pokud je tržní cena nižší než stanovená intervenční.²²

Programy EU – budování institucí, komunitární programy

Komunitární programy mají za cíl prohlubovat spolupráci a řešit společné problémy členských zemí. Děje se tak pomocí (spolu)financování projektů definovaných ve víceletém finančním rámci EU. Jedná se převážně o programy z oblasti vzdělání, vědy a výzkumu, podnikání, životního prostředí, rozvoje infrastruktury, kultury informačních technologií, ochrany spotřebitele a podobně. ²³

Kategorizace příspěvků z EU dle EU

Evropská unie v rámci svého rozpočtu i víceletého finančního rámce definuje příjmy členských zemí z rozpočtu EU (tedy výdaje alokované členským státům z pohledu EU) jiným způsobem než MF ČR, i když smysl těchto skupin příjmů je z větší části stejný.

21 Žufan (2004, str. 36)

22 Žufan (2004, str. 38)

23 MF ČR (2005, str. 1)

19

Autorka je zde definuje z důvodu pozdějšího bližšího zpracování v praktické části. Příjmy členských států z rozpočtu EU obsahují šest kategorií, jimiž jsou:

• Udržitelný růst

• Ekonomická, sociální a teritoriální koheze

• Konkurenceschopnost a zaměstnanost

• Administrativa

• Evropa jako globální partner

• Bezpečnost a občanství.²⁴ Udržitelný rozvoj

Pod kapitolou rozpočtu Udržitelný růst a přírodní zdroje je myšlena Společná zemědělská politika, jež autorka blíže popsala výše na stranách 6 a 7.

Ekonomická, sociální a teritoriální koheze

Ekonomická, sociální a teritoriální koheze analogicky odpovídá skupině s názvem strukturální akce v rozdělení příjmů z EU od MF ČR. Tyto politiky mají vést k naplnění cíle hospodářské a politické soudržnosti a jsou financovány pomocí čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a fond soudržnosti.

Administrativa

Administrativní příjmy členských zemí z rozpočtu EU zahrnují platby zaměstnanců EU, financování informačních technologií, školení a další nutnou administrativu pro zajištění chodu EU.

Globální Evropa

Globální Evropa je jiným názvem pro vnější vztahy, které obsahují dle rozpočtové hlavy bilaterální i multilaterální vztahy s jednotlivými zeměmi, spolupráci s nadnárodními organizacemi, jako jsou OSN, NATO a další humanitární organizace, dále mezinárodní dohody o rybolovu, předvstupní strategie pro země chystající se na členství v EU a společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. ²⁵

24 Evropská komise (2019, str. 15)

25 König, Lacina (2004, str. 174, 249)

20 Konkurenceschopnost a zaměstnanost

Pod kategorii Konkurenceschopnost a zaměstnanost spadají projekty v oblasti výzkumu a technologického rozvoje, zlepšování kvality vzdělání a odborné přípravy, program sociální politiky, podpora dopravy, energií a další podobné programy²⁶.

Bezpečnost a občanství

Bezpečnost a občanství tvoří výdaje na migraci, zdravotní péči, ochranu obyvatel, správu hranic a podobně.²⁷

Nemonetární přínosy

V této části se autorka věnuje přínosům, kterým nejsou vyjádřeny v peněžních jednotkách.

Střednědobá růstová prémie po zapojení do integračního procesu ES/EU dle Richarda Baldwina

Richard Baldwin ve svém článku „The growth effects of 1992“ definoval střednědobou růstovou prémii po zapojení do integračního procesu tehdejšího Evropského společenství (ES). Byl využit Sollowův model a studován vztah mezi hospodářským růstem a integrací a vztah mezi HDP na pracovníka a kapitálem na pracovníka. Pro zjednodušení je nahlíženo na EU jako na uzavřenou ekonomiku s plně integrovanými trhy práce a kapitálu a jednotnou technologickou úrovní napříč EU.

Integrační proces vede ke zvýšené efektivitě v rámci integračního celku a liberalizovaný trh dává následně impuls k efektivnější alokaci zdrojů²⁸.Integračnímu celku se zlepšují investiční podmínky, což vede k vyšší úrovni investic a zvýšení míry úspor.²⁹ Dochází k rychlejšímu růstu na pracovníka než ve stádiu bez integrace, a rovněž dochází k přibližování poměru kapitál/práce k novému rovnovážnému výstupu, a v tomto časovém úseku dochází k růstové prémii, která přispívá ke zvýšení tempa růstu HDP – tedy např. ČR podle Aleše Chmelaře „v letech 2003-2013 rostla v průměru o 1,1 procentního bodu rychleji, než by rostla bez vstupu do EU.“³⁰. Nicméně se jedná opravdu jen o růstovou prémii,

26 Nedbal, Nový (2008, str. 67)

27 Evropská komise (2019, str. 17)

28 Baldwin, Wyplozs (2013, str. 191)

29Baldwin (1989, str. 252)

30 Chmelař (2014, str. 9)

21

nikoliv o dlouhodobý efekt, jelikož jakmile se poměr kapitál/práce dostane do nového ekvilibria, což může trvat i několik let, růstová prémie ztrácí svoji účinnost.³¹

Tato teorie byla potvrzena empirickou analýzou. Na základě Solowova modelu bylo zkoumáno deset zemí v časovém rozmezí 16 let (1995–2010). Autor článku „The EU, a Growth Engine: The Impact of European Integration on Economic Growth in Central Eastern Europe“ predikuje zvýšení tempa růstu reálného HDP zemí střední a východní Evropy, které vstoupily do EU, o 0.12 procentních bodů za rok a to v průběhu celého období střednědobé růstové prémie, jež trvá do doby, než se stát posune, dle terminologie použité v Solowově modelu, do nového stálého stavu.³²

Výhody EU dle Marty Pilati a kolektivu autorů

Marta Pilati a kolektiv – autoři oficiálního vyjádření Evropského parlamentu k benefitům členství v EU, sdělují tyto výhody:

• volný pohyb zboží, služeb, osob i kapitálu

• lepší vyjednávací pozice

• právní normy na ochranu pracovníků v prostoru EU

• směrnice zajišťující rovnost pohlaví v oblastech nezaměstnanosti, zdraví, bezpečnosti, dostupností statků a služeb, pracovních podmínek a odměňování

• ochrana spotřebitele

• zajišťování bezpečnosti v kontextu nadnárodních hrozeb (oblasti terorismu a organizovaného zločinu)

• ochrana životního prostředí – akce proti znečistění vod a ovzduší

• přispívání k udržování míru

• zajišťování demokracie a vlády pravidel

• jednotný trh, jež vede k lepší hospodářské soutěži, podílí se na zvyšování HDP a zaměstnanosti v zemi.³³

Výhody vstupu do EU dle Jacoba Vinera a Jamese Edwarda Meada

• zlepšení ekonomických, zdravotních i sociologických standardů

31 Baldwin (1989, str. 253)

32 Mann (2015, str. 1, 14, 22)

33 Pilati et al (2020, str. 2-9)

22

• zlepšení infrastruktury z poskytnutých finančních prostředků

• poskytnutí makroekonomické, legislativní i politické stability

• inovace firem, jejichž náklady jsou částečně dotovány z programů EU

• Odstranění celních a jiných bariér.³⁴

Výhody vstupu států střední Evropy do EU dle Drusilla Browna a kolektivu autorů:

Mimo již zmíněné výhody výše uvádí Drusilla Brown a kolektiv tyto:

• zvýšená efektivita v alokování zdrojů

• úspory z rozsahu v nedokonale konkurenčních odvětvích

• potenciální zvýšení produktivních možností firem v důsledku snazšího transferu technologií

• možný vzrůst přímých zahraničních investic.³⁵

Výhody členů EU dle Aristidise Bitzenise a Andrease Andronikidise

K výše zmíněným výhodám lze ještě připojit tyto zmíněné v publikaci „Cost and benefits of integration in the European Union and in the Economic monetary union (EMU)“:

• politická kooperace a větší mezinárodní spolupráce

• jednotné celní regulace.³⁶

In document Hlavní práce76007_hors08.pdf, 1.8 MB Stáhnout (Stránka 16-22)